perfluorooktanová kyselina (PFOA)

  • CAS

    335-67-1
  • Stručná charakteristika

    Perfluorooktanová kyselina (PFOA) je syntetickou kyselinou s bohatou historií v chemickém průmyslu. PFOA patří mezi perfluorované sloučeniny (PFAS), konkrétně mezi perfluorokarboxylové kyseliny (PFCAs). Hlavní devizou PFOA je silná averze k vodě, která jí vysloužila široké využití, od kterého se kvůli její toxicitě a vlivu na životní prostředí ustoupilo. Nejznámější bylo použití PFOA na výrobu fluropolymerů, které se uplatňovaly v elektronice, textilním průmyslu a výrobě různých nepřilnavých povrchů jako je teflon nebo Gore-Tex. Výjimku ze zákazu udělily strany Stockholmské úmluvy farmaceutickému průmyslu. Časově omezené výjimky ze zákazu (do roku 2023) platí pro některé ochranné pracovní oděvy a speciální aplikace PTFE (polytetraethylen; teflon) a PVDF (polyvinylidendifluorid) a pro fotolitografický průmysl, zdravotnické přístroje a hasící pěny (do roku 2025). Hlavním producentem PFOA byla společnost DuPont, která čelí řadě žalob spojených se zatajováním účinku PFOA na zdraví lidí. Do prostředí se PFOA dostává především při produkci a používání výrobků, ve kterých je obsažena. Problematické se ukázaly především lokality v blízkosti chemických závodů. PFOA je vyrobena, aby byla odolná; nepodléhá hydrolýze, fotolýze, biodegradaci ani se nemetabolizuje. Člověk je nejčastěji PFOA vystaven prostřednictvím kontaminované potravy a vody. PFOA má bioakumulační potenciál, nejvyšší koncentrace se nacházejí v játrech, ledvinách a krvi. Po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy thyroidních hormonů (štítné žlázy). U PFOA byla popsána vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny jater, poruchy imunitního a nervového systému. PFOA si díky svým negativním vlivům vysloužila celosvětový zákaz výroby a použití až na výjimky pro farmaceutický průmysl a časově omezené výjimky pro některé ochranné pracovní oděvy a speciální aplikace PTFE (polytetraethylen; teflon) a PVDF (polyvinylidendifluorid) a pro fotolitografický průmysl, zdravotnické přístroje a hasící pěny.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Perfluorooktanová kyselina (PFOA), známá též pod označením C8 je syntetická, organická kyselina s relativně bohatou minulostí. Na trh byla PFOA uvedena společností 3M v roce 1947. Společnost DuPont začala s výrobou PFOA v roce 1951. DuPont čelí celé řadě žalob za vědomé znečištění životního prostředí, utajované výsledky výzkumů prokazující škodlivost PFOA na zdraví a za spojené zdravotní újmy dělníků, zemědělců a komunit žijících v blízkosti továrny v Parkersburgu v Západní Virginii. DuPont byl donucen zaplatit řadu finančních kompenzací za způsobené zdravotní újmy, které dosáhly v roce 2017 téměř 700 milionů dolarů.

    Díky svému lyofobnímu a hydrofobnímu charakteru nalezla PFOA v lidském světě široké uplatnění. Byla používána pro úpravu nejrůznějších látek, textilií a kůží, byla součástí průmyslových vosků i jejich odstraňovačů, těsnících materiálů, obalů na potraviny, voskovaného papíru, dentálních nití, nepřilnavého nádobí (PTFE, nebo teflon) a membránového oblečení. V současnosti je její využití omezeno na farmaka, speciální ochranné pracovní oděvy, fotolitografický průmysl, zdravotnické přístroje a hasící pěny. Vyjma farmak se počítá s ukončením výjimek z globálního zákazu PFOA v roce 2023 a 2025. PFOA byla vyrobena za účelem být odolná, v prostředí proto v zásadě nedegraduje. PFOA kontaminuje všechny složky životního prostředí, určité množství je změřitelné v krevním séru prakticky každého člověka. Rezidua PFOA byly nalezeny ve vzduchu, půdě, vodě, rostlinách, dobytku, v nejrůznějších potravinových obalech, krabicích a těsnících materiálech. Účinky na zdraví lidí a zvířat

    Člověk je nejčastěji PFOA vystaven prostřednictvím kontaminované potravy a vody. PFOA má bioakumulační potenciál, nejvyšší koncentrace se nacházejí v játrech, ledvinách a krvi. Po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy thyroidních hormonů (štítné žlázy). Byl popsána zvýšená pravděpodobnost výskytu rakoviny jater, poruch imunitního a nervového systému. Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny hodnotí PFOA jako potenciální lidský karcinogen. U zaměstnanců továren DuPont, kteří přicházeli do styku s PFOA, byly naměřeny až tisíckrát vyšší dávky této látky v krvi. U lidí žijících a pracujích v blízkosti továren byl prokázán častější výskyt rakoviny jater a dalších chronických jaterních onemocnění.

    U žen s vyšší hladinou PFOA v krvi bylo poukázáno na zvýšené riziko potratů. Děti mezi 12 a 15 rokem častěji trpěly poruchami soustředění a hyperaktivitou (ADHD), u dívek byl pozorován pozdější nástup puberty. PFOA ovlivňuje působení hormonů zejména v období puberty, je tedy označována i jako endokrinní disruptor.

    PFOA může do životního prostředí unikat např. při vypouštění průmyslových a městských odpadních vod, nebo být uvolňována z ošetřených výrobků.

    PFOA mohou do organismu proniknout orální cestou (konzumace kontaminované potravy), inhalací (aerosoly impregnačních prostředků, prachové částice sorbované PFOA) nebo v malé míře také dermální cestou (impregnované materiály). Nejenom potraviny ale i obalové materiály (sáčky na popcorn, krabice na pizzu apod.) představovaly významnou cestou lidské expozice. Po vstupu do organismu dochází k adsorpci PFOA a jejich distribuci zejména do jater a tělních tekutin a posléze se váže na proteinovou složku tkání.

    PFOA je z organismu člověka postupně vylučována, nicméně vzhledem k současně probíhající expozici neexistuje prakticky žádná pravděpodobnost, že jsou z lidského organismu během života zcela eliminovány. Odhaduje se, že polovinu přijatého množství PFOA lidské tělo vyloučí přibližně za 1 – 3 roky. 

    Mezi možné škodlivé účinky PFOA patří vliv na transport a metabolismus mastných kyselin, syntézu cholesterolu, oxidační stres a reakce zprostředkované cytochromem P–450 (CYP). PFOA může způsobovat rakovinu jater, prsou, nadledvinek a štítné žlázy, způsobovat reprodukční toxicitu – mortalitu čerstvě narozených mláďat pravděpodobně spojenou s nedostatečným vývojem plic a narušením růstu.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    Člověk je nejčastěji PFOA vystaven prostřednictvím kontaminované potravy a vody. PFOA má bioakumulační potenciál, nejvyšší koncentrace se nacházejí v játrech, ledvinách a krvi. Z pokusů na zvířatech vyplývá, že po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy thyroidních hormonů (štítné žlázy). U zvířat byl popsán výskyt rakoviny jater, poruchy imunitního a nervového systému a zvýšená mortalita mláďat. Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny ji hodnotí jako potenciální lidský karcinogen. U zaměstnanců továren DuPont, kteří přicházeli do styku s PFOA, byly naměřeny až tisíckrát vyšší dávky této látky v krvi. U lidí žijících a pracujích v blízkosti továren byl prokázán častější výskyt rakoviny jater a dalších chronických jaterních onemocnění.

    U žen s vyšší hladinou PFOA v krvi bylo poukázáno na zvýšené riziko potratů. Děti mezi 12 a 15 rokem častěji trpěly poruchami soustředění a hyperaktivitou (ADHD), u dívek byl pozorován pozdější nástup puberty. PFOA ovlivňuje působení hormonů zejména v období puberty, je tedy označována i jako endokrinní disruptor.

    PFC mohou do životního prostředí unikat např. při vypouštění průmyslových a městských odpadních vod, nebo být uvolňovány z ošetřených výrobků.

    PFC mohou do organismu proniknout orální cestou (konzumace kontaminované potravy), inhalací (aerosoly impregnačních prostředků, prachové částice sorbované PFC) nebo v malé míře také dermální cestou (impregnované materiály). Nejenom potraviny ale i obalové materiály (sáčky na popcorn, krabice na pizzu apod.) mohou být významnou cestou lidské expozice. Po vstupu do organismu dochází k adsorpci a jejich distribuci zejména do jater a tělních tekutin a posléze se váží proteinovou složku tkání.

    Látky jsou z organismu člověka postupně vylučovány, nicméně vzhledem k současně probíhající expozici neexistuje prakticky žádná pravděpodobnost, že jsou z lidského organismu během života zcela eliminovány. Odhaduje se, že polovinu přijatého množství PFOS lidské tělo vyloučí přibližně za 9 let, PFOA za 1 – 3 roky. 

    Přesný mechanismus toxického účinku jednotlivých perfluorovaných sloučenin není doposud objasněn, lze však očekávat, že PFC můžou způsobovat podobné problémy, jaké jsou definovány obecně pro savce (opice, krysy). Mezi možné škodlivé účinky může patřit vliv na transport a metabolismus mastných kyselin, syntézu cholesterolu, oxidační stres a reakce zprostředkované cytochromem P–450 (CYP). PFOA může způsobovat rakovinu jater, prsou, nadledvinek a štítné žlázy, způsobovat reprodukční toxicitu – mortalitu čerstvě narozených mláďat pravděpodobně spojenou s nedostatečným vývojem plic a narušením růstu.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2B - možná karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí

    Vědecké studie monitorující výskyt PFOA v životním prostředí poukazují na to, že dochází ke globální kontaminaci životního prostředí díky bioakumulaci PFOA (a dalších PFAS) v těle zvířat a lidí. PFOA se do životního prostředí dostává jednak jako vedlejší produkt či v odpadních vodách a emisích z továren produkujících tuto sloučeninu, jednak ze spotřebního zboží, kde se PFOA používala pro své voděodolné vlastnosti. PFOA bylo naměřeno zejména v povrchových vodách a svrchních vrstvách vod v oceánech. 

  • Synonyma

    Pentadekafluorooktanová kyselina, C8, perfluorooktanoát, perfluorokaprylová kyselina, FC-143, F-n-oktanová kyselina, PFO;
  • Limity pro vodu

    Evropská direktiva pro pitnou vodu (98/83/EC) definuje normy kvality pitné vody pro sumu 20 PFAS (PFBA, PFPA, PFHxA, PFHpA, PFOA, PFNA, PFDA, PFUnDA, PFDoDA, PFTrDA, PFBS, PFPS, PFHxS, PFHpS, PFOS, PFNS, PFDS, PFUnDS, PFDoDS, PFTrDS) na úrovni 0.1 μg/L. Druhý standart na úrovni 0.5 μg/L je určen pro sumu všech PFAS. Tento limit vejde v platnost v roce 2023, kdy bude dostupná analytická metoda pro měření této sumy PFAS.

  • Limity pro potraviny

    Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovuje bezpečnostní limit pro obsah čtyřech hlavních PFAS, které se hromadí v lidském těle (PFOA, PFOS, PFNA, PFHxS). Akceptovatelný týdenní příjem (TWI) těchto čtyřech PFAS je stanoven na 4,4 nanogramu na kilogram lidské hmotnosti.

     

  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Stockholmská úmluva prostřednictvím evropského Nařízení o POPs (EU 2019/1021, potažmo EU 2020/784) omezuje použití PFOA, jejích solí a příbuzných látek. Nařízení stanovuje maximální koncentraci 0,025 mg/kg pro PFOA a její soli a 1 mg/kg pro látky příbuzné PFOA. Nařízení zahrnuje specifické výjimky pro výrobu farmaceutických produktů. Další specifické časově omezené výjimky s platností do roku 2023 platí pro některé ochranné pracovní oděvy a speciální aplikace PTFE (polytetraethylen; teflon) a PVDF (polyvinylidendifluorid). V roce 2025 vyprší termín výjimkám pro fotolitografický průmysl, zdravotnické přístroje a hasící pěny.

  • Výstražné symboly

    pictogram drazdiva latka      piktogram nebezpeci  pictogram drazdiva voda

  • R věty

    R 20 - Zdraví škodlivý při vdechování, R 22 - Zdraví škodlivý při požití, R 25 - Toxický při požití, R 34 - Způsobuje poleptání, R 41 - Nebezpečí vážného poškození očí, R 52 - Škodlivý pro vodní organismy, R 53 - Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí, R 61 - Může poškodit plod v těle matky
  • S věty

    S 26 - Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc, S 36 - Používejte vhodný ochranný oděv, S 37 - Používejte vhodné ochranné rukavice, S 39 - Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej, S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení)
  • Limitní dávky

    Přestože zatím neexistují předpisy limitující používání perfluorovaných látek ani limity pro jejich hladiny v životním prostředí, je v současné době snahou jejich aplikaci postupně eliminovat a nahrazovat je jinými látkami, které jsou lépe odbouratelné a nemají vliv na životní prostředí.

  • Literatura

    Risk profile on pentadecafluorooctanoic acid

    (CAS No: 335-67-1, PFOA, perfluorooctanoic acid), its salts and

    PFOA-related compounds, http://chm.pops.int/Portals/0/download.aspx?d=UNEP-POPS-POPRC.12-11-Add.2.English.pdf

    A. M. Becker: Perfluorooctanoic Acid (PFOA) and Perfluorooctane Sulfonate (PFOS) in an Aquatic Ecosystem - Distribution and Fate, University of Bayreuth Chair of Environmental Chemistry and Ecotoxicology, 2008.

    Fluoride Action Network Pesticide Project, http://www.fluoridealert.org/pesticides/pfoa.pfos.intro.html.

    Survey and environmental/health assessment of fluorinated substances in impregnated consumer products and impregnating agents, The Danish Environmental Protection Agency; http://www2.mst.dk/udgiv/publications/2008/978-87-7052-845-0/pdf/978-87-7052-846-7.pdf.

  • Autor

    Ing. Darina Lanková, Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D., Ing. Petr Válek, Mgr. Karolína Brabcová,, Mgr. Jitka Straková
  • Email

    toxic@arnika.org


Banner-stika

Sledujte nás: