en ru

perfluorooktanová kyselina (PFOA)

  • CAS

    335-67-1
  • Stručná charakteristika

    Perfluorooktanová kyselina (PFOA) je sysntetickou kyselinou s bohatou historií v chemickém průmyslu. Hlavní devizou PFOA je silná averze k vodě. Většina PFOA je spotřebována na produkci fluoropolymerů, které se dále používají v elektronice, textilním průmyslu a výrobě různých nepřilnavých povrchů jako je teflon. Do roku 2013 byla PFOA používaná i k výrobě textilie Gore-Tex. V současnosti je jediným producentem PFOA společnost DuPont. Do prostředí se PFOA dostává především při produkci a používání výrobků, ve kterých je obsažena. Běžná populace je PFOA vystavena jen ve stopovém množství, problematické jsou lokality v blízkosti chemických závodů. PFOA je vyrobena, aby byla odolná; nepodléhá hydrolýze, fotolýze, biodegradaci ani nemetabolizuje. Člověk je nejčastěji PFOA vystaven prostřednictvím kontaminované potravy a vody. PFOA má bioakumulační potenciál, nejvyšší koncentrace se nacházejí v játrech, ledvinách a krvi. Toxické účinky nejsou u lidí příliš známy, z pokusů na zvířatech vyplívá, že po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy thyroidních hormonů (štítné žlázy). U zvířat byl popsán výskyt rakoviny jater, poruchy imunitního a nervového systému a zvýšená mortalita mláďat. PFOA je na Kandidátní listině látek vzbuzujících mimořádnou obavu směrnice REACH.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Perfluorooktanová kyselina (PFOA), známá též pod označením C8 je syntetická, organická kyselina s relativně bohatou minulostí. Na trh byla PFAO uvedena společností 3M v roce 1947, výrobním procesem byla elektrochemická fluorace. Společnost DuPont začala s výrobou PFOA v roce 1951 a stala se průkopníkem nové výrobní metody, tzv. telomerizace.

    Díky svému lyofobnímu a hydrofobnímu charakteru nalezla PFOA v lidském světě široké uplatnění. Je používána pro úpravu nejrůznějších látek, textilií a kůží, byla součástí průmyslových vosků i jejich odstraňovačů, těsnících materiálů, obalů na potraviny, voskovaného papíru, dentálních nití, nepřilnavého nádobí (PTFE, nebo teflon) a membránového oblečení. PFOA je vyrobena za účelem být odolná, v prostředí proto v zásadě nedegraduje. PFOA kontaminuje všechny složky životního prostředí, určité množství je změřitelné v krevním séru prakticky každého člověka. Rezidua PFOA byly nalezeny ve vzduchu, půdě, vodě, rostlinách, dobytku, v nejrůznějších potravinových obalech, krabicích a těsnících materiálech. V EU je tato látka na Kandidátní listině látek vzbuzujících mimořádnou obavu směrnice REACH, tento seznam je prvním krokem v procesu autorizace podle směrnice REACH. Evropská agentura pro chemické látky hodnotí zdravotní a ekologická rizika této látky. V roce 2015 nebylo toto hodnocení stále ještě dokončeno, nicméně EU navrhuje úplný zákaz výroby a použití PFOA včetně jejích solí.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    Člověk je nejčastěji PFOA vystaven prostřednictvím kontaminované potravy a vody. PFOA má bioakumulační potenciál, nejvyšší koncentrace se nacházejí v játrech, ledvinách a krvi. Z pokusů na zvířatech vyplývá, že po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy thyroidních hormonů (štítné žlázy). U zvířat byl popsán výskyt rakoviny jater, poruchy imunitního a nervového systému a zvýšená mortalita mláďat. Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny ji hodnotí jako potenciální lidský karcinogen. U zaměstnanců továren DuPont, kteří přicházeli do styku s PFOA, byly naměřeny až tisíckrát vyšší dávky této látky v krvi. U lidí žijících a pracujích v blízkosti továren byl prokázán častější výskyt rakoviny jater a dalších chronických jaterních onemocnění.

    U žen s vyšší hladinou PFOA v krvi bylo poukázáno na zvýšené riziko potratů. Děti mezi 12 a 15 rokem častěji trpěly poruchami soustředění a hyperaktivitou (ADHD), u dívek byl pozorován pozdější nástup puberty. PFOA ovlivňuje působení hormonů zejména v období puberty, je tedy označována i jako endokrinní disruptor.

    PFC mohou do životního prostředí unikat např. při vypouštění průmyslových a městských odpadních vod, nebo být uvolňovány z ošetřených výrobků.

    PFC mohou do organismu proniknout orální cestou (konzumace kontaminované potravy), inhalací (aerosoly impregnačních prostředků, prachové částice sorbované PFC) nebo v malé míře také dermální cestou (impregnované materiály). Nejenom potraviny ale i obalové materiály (sáčky na popcorn, krabice na pizzu apod.) mohou být významnou cestou lidské expozice. Po vstupu do organismu dochází k adsorpci a jejich distribuci zejména do jater a tělních tekutin a posléze se váží proteinovou složku tkání.

    Látky jsou z organismu člověka postupně vylučovány, nicméně vzhledem k současně probíhající expozici neexistuje prakticky žádná pravděpodobnost, že jsou z lidského organismu během života zcela eliminovány. Odhaduje se, že polovinu přijatého množství PFOS lidské tělo vyloučí přibližně za 9 let, PFOA za 1 – 3 roky. 

    Přesný mechanismus toxického účinku jednotlivých perfluorovaných sloučenin není doposud objasněn, lze však očekávat, že PFC můžou způsobovat podobné problémy, jaké jsou definovány obecně pro savce (opice, krysy). Mezi možné škodlivé účinky může patřit vliv na transport a metabolismus mastných kyselin, syntézu cholesterolu, oxidační stres a reakce zprostředkované cytochromem P–450 (CYP). PFOA může způsobovat rakovinu jater, prsou, nadledvinek a štítné žlázy, způsobovat reprodukční toxicitu – mortalitu čerstvě narozených mláďat pravděpodobně spojenou s nedostatečným vývojem plic a narušením růstu.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2B - možná karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí

    Vědecké studie monitorující výskyt PFOA v životním prostředí poukazují na to, že dochází ke globální kontaminaci životního prostředí díky bioakumulaci perfluorovaných sloučenin v těle zvířat a lidí. PFOA se do životního prostředí dostává jednak jako vedlejší produkt či v odpadních vodách a emisích z továren produkujících tuto sloučeninu, jednak ze spotřebního zboží, kde se PFCs používají pro své voděodolné vlastnosti. PFOA bylo naměřeno zejména v povrchových vodách a svrchních vrstvách vod v oceánech. Narozdíl od PFOS se koncentrace kyseliny perfluorooktanové vyskytují v nižších dávkách v divoké přírodě. Kontaminace se váže zejména na hospodářsky chovaná zvířata v průmyslově vysplělých zemích.

  • Synonyma

    Pentadekafluorooktanová kyselina, C8, perfluorooktanoát, perfluorokaprylová kyselina, FC-143, F-n-oktanová kyselina, PFO;
  • Limity pro potraviny

    Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil tolerovatelný denní příjem (TDI)  1,5 µg/kg těl. hm./den pro PFOA a vydal doporučení o monitorování přítomnosti PFC v potravinách.

  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Perfluorované sloučeniny a jejich soli byly zařazeny stranami Stockholmské úmluvy na seznam zakázaných látek a jejich použití je omezeno evropskou směrnicí 2006/122/ES. Nesmějí se uvádět na trh ani používat jako látka nebo složka přípravků v koncentraci 0,005 % hmotnostních nebo vyšší. 

  • Výstražné symboly

    pictogram drazdiva latka      piktogram nebezpeci  pictogram drazdiva voda

  • R věty

    R 20 - Zdraví škodlivý při vdechování, R 22 - Zdraví škodlivý při požití, R 25 - Toxický při požití, R 34 - Způsobuje poleptání, R 41 - Nebezpečí vážného poškození očí, R 52 - Škodlivý pro vodní organismy, R 53 - Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí, R 61 - Může poškodit plod v těle matky
  • S věty

    S 26 - Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc, S 36 - Používejte vhodný ochranný oděv, S 37 - Používejte vhodné ochranné rukavice, S 39 - Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej, S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení)
  • Limitní dávky

    Přestože zatím neexistují předpisy limitující používání perfluorovaných látek ani limity pro jejich hladiny v životním prostředí, je v současné době snahou jejich aplikaci postupně eliminovat a nahrazovat je jinými látkami, které jsou lépe odbouratelné a nemají vliv na životní prostředí.

  • Literatura

    [1] A. M. Becker: Perfluorooctanoic Acid (PFOA) and Perfluorooctane Sulfonate (PFOS) in an Aquatic Ecosystem - Distribution and Fate, University of Bayreuth Chair of Environmental Chemistry and Ecotoxicology, 2008.

    [1] Fluoride Action Network Pesticide Project, http://www.fluoridealert.org/pesticides/pfoa.pfos.intro.html.

    [1] Survey and environmental/health assessment of fluorinated substances in impregnated consumer products and impregnating agents, The Danish Environmental Protection Agency; http://www2.mst.dk/udgiv/publications/2008/978-87-7052-845-0/pdf/978-87-7052-846-7.pdf.

  • Autor

    Ing. Darina Lanková, Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D., Ing. Petr Válek, Mgr. Karolína Brabcová
  • Email

    toxic@arnika.org


Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha