Společně s organizací Nexus3 Foundation a mezinárodní sítí IPEN jsme v Jakartě představili nový čtyřletý projekt TARGET (Transparent Green Transition Indonesia), který má posílit roli občanské společnosti v boji proti znečištění z energetiky a těžkého průmyslu v Indonésii a přispět k opravdu spravedlivé zelené transformaci. Do projektu vnášíme zkušenosti s monitoringem, včetně tzv. vajíčkových studií, které mapují šíření perzistentních organických látek v životním prostředí.
Energetika a těžký průmysl patří v Indonésii k motorům hospodářského růstu, zároveň jsou ale jedním z hlavních zdrojů toxického znečištění. Tyto sektory se na HDP podílejí téměř dvanácti procenty, v mnoha regionech však zanechávají vážné ekologické i zdravotní škody. Už v roce 2019 byla v Indonésii znečištěná atmosféra třetím největším rizikovým faktorem úmrtí dětí do pěti let. Chemické látky navíc neznají hranice: znečištění vzniklé v okolí průmyslových provozů se může prostřednictvím potravního řetězce, například skrze kontaminovaná vejce či další potraviny, dostat až k nám. Indonésie má sice řadu strategických dokumentů slibujících spravedlivou zelenou transformaci bez otevřených a úplných dat o zdrojích znečištění však zůstává účast veřejnosti a skutečná kontrola průmyslu výrazně omezená.
TARGET je jedním ze šesti projektů Evropské unie na podporu občanské společnosti v Indonésii v období 2026–2030. V následujících čtyřech letech budeme společně s Nexus3 a IPEN posilovat místní kapacity pro monitoring znečištění, sběr a vyhodnocování dat a také podporovat novináře a občanské iniciativy, které chtějí s informacemi dál pracovat. Součástí projektu budou terénní měření, komunitní mapování problémových lokalit, školení v oblasti interpretace výsledků i komunikace směrem k úřadům a politikům, aby se data o znečištění promítla do konkrétních opatření, dohledu a reforem. Data, která společně s partnery sbíráme – včetně úrovní kontaminace vajec od volně chovaných slepic jako citlivého indikátoru POPs (perzistentní organické látky) – zapadají do širšího globálního mapování kontaminovaných lokalit a využívají se mimo jiné při jednáních mezinárodních úmluv, jako je Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách.
„Udržitelnost energetické transformace a dodavatelských řetězců kritických surovin není jen o minerálech, které vytěžíme, ale hlavně o životech lidí, které tím ovlivníme,“ připomněla při zahájení naše partnerská organizace Nexus3 Foundation ústy Yuyun Ismawati. „Zdraví našich dětí a komunit ani životní prostředí nesmí být obětovány kvůli finančním ziskům. Posílení komunit je klíčem k tomu, aby indonéský příspěvek ke globální zelené ekonomice stál na pevných základech zdraví a environmentální integrity.“ Během panelové diskuse zaznělo také varování, že bez přístupu k informacím není skutečná účast veřejnosti možná a že o cirkulární ekonomice nebezpečných odpadů nelze mluvit tam, kde je životní prostředí už dnes výrazně poškozené. Podle odborníků z indonéských univerzit navíc zelená transformace nesmí znamenat jen snižování emisí skleníkových plynů, ale také zajištění toho, aby se emise toxických látek nepřesouvaly z jedněch komunit na druhé.
Do projektu TARGET vnášíme více než patnáct let našich zkušeností s výzkumem průmyslového znečištění a toxických látek v Indonésii, Thajsku a dalších zemích globálního Jihu. Jako výzkumné centrum sítě IPEN jsme koordinovali mezinárodní studie zaměřené například na obsah PFAS v dětském outdoorovém oblečení nebo na olovo v barvách a podíleli se na projektech, které upozorňují na průmyslové hotspoty a prosazují lepší přístup veřejnosti k informacím o znečištění. I díky těmto dlouhodobým výzkumům můžeme do Indonésie přinášet know-how, které spojuje zkušenosti místních komunit s debatou o omezování nejnebezpečnějších chemických látek na globální úrovni. Projekt TARGET připomíná, že zelená transformace není pouze technickou otázkou, ale hlubší změnou způsobu řízení, která vyžaduje transparentnost, odpovědnost a skutečně inkluzivní účast dotčených komunit.
Do projektu TARGET vnášíme více než patnáct let zkušeností s mapováním průmyslového znečištění a jeho dopadů na zdraví lidí v Indonésii, Thajsku a dalších zemích, včetně analýz potravin, jako jsou naše „vajíčkové“ studie. Jak může podobná práce pomoci lidem lépe hlídat znečištění v okolí továren, popisujeme i v anglické publikaci „Pollutant Release and Transfer Register and Civil Society“.
