Úniky kyanidů do Bečvy v tomto roce a z LZ Draslovka Kolín, k němuž došlo 9. ledna 2006 a který následně vedl k hromadné otravě ryb a kontaminaci Labe na osmdesátikilometrovém úseku, nebyly prvními takovými případy v historii. Například v lednu 2000 došlo k úniku 100 tun kyanidů ze zlatého dolu v rumunském Baia Mare. Havárie zasáhla dlouhé úseky řek Tisa, Somes a Dunaj. Při úniku 20 tun kyanidů v Kyrgyzstánu, také v souvislosti s těžbou zlata, dokonce zemřeli dva lidé a 600 dalších muselo být hospitalizováno. Přitom uniklo do vody řeky Barkšan "pouhých" 1700 kg a část z nich se dostala i do vod jezera Issyk - Kul. Tento článek podává stručný přehled o podobných haváriích na českých řekách.
Jak je vidět z příkladu zlatého dolu v Baia Mare, havárie s kyanidy se opakují. Opakovaly se také u nás. Zřejmě nejotřesnější důsledky až do případu otravy Labe měl únik 150 kg kyanidu do řeky Jihlavy, který umrtvil život na šedesáti kilometrech toku. Zde je stručný přehled úniků kyanidů na území ČR (Data jsou převzata z článku Z. Svobodové: Účinky kyanidů na ryby, publikováno v časopise Veterinářství 2000; 50.364 – 366).
1964 - únik z podniku Tona Jihlava, do řeky Jihlava uniklo 150 kg kyanidů v důsledku chybné zkoušky obsahu kalicí vany na přítomnost kyanidů, otráveno 60 km řeky, úhyn ryb trval týden.
1967 - došlo k úniku kyanidů v odpadních vodách z Tatry Kopřivnice a došlo k otravě ryb v řece Lubině.
1969 - odpadní vody s kyanidy z Tesly Blatná byly vypuštěny do řeky Lomnice a ohrozily tak sádky kaprů napájené vodou z ní.
1973 - do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3 ), na řece došlo k úhynu ryb v délce 17 km.
1976 – v noci z 12. na 13. října ze Šroubárny Turnov unikly kyanidy (208,5 kg) a zinek a zabily ryby v Jizeře v délce 11 km, únik vedl k omezení provozu vodního zdroje Káraný.
1979 - ryby na sedmikilometrovém úseku Bečvy byly otráveny díky nepozornosti obsluhovatele kyanidové mědicí lázně v Tesle Rožnov pod Radhoštěm, do řeky uniklo 64,5 kg kyanidů, byl odstaven odběr pitné vody pro Valašské Meziříčí.
1980 – v září došlo při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce, ohrožena byla i Berounka a vodárenský odběr pro Prahu na Vltavě v Praze - Podolí.
1981 -vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k vysokému úhynu ryb v řece Ohři, havárie omezila take odběry vody pro obyvatelstvo a řadu průmyslových podniků.
1986 - Adast Adamov otrávil kyanidy a zinkem ryby ve Svitavě, a to v úseku, kde došlo k úhynům ryb i v letech 1983 a 1985 bez zjištění původce.
1998 - přes sedimentační nádrže na popílek se dostaly kyanidy z odplynů Vítkovických železáren do řeky Ostravice a otrávené ryby pak pluly i po řece Odře až do Polska.
9. ledna 2006 - Do Labe pod Kolínem začala z Lučebních závodů Draslovka Kolín unikat nedostatečně vyčištěná voda s vyšším obsahem kyanidů. Havárie zamořila zhruba 80 kilometrů dlouhý úsek řeky. Uhynulo cca 10 tun ryb.
20. září 2020 - do Bečvy unikly z vyústění jednoho z kanálů kyanidy, které otrávily více jako 30 km řeky níže po toku od Valašského Meziříčí. Opět uhynuly desítky tun ryb.
Podepište výzvu "Řeky bez jedů"
Kyanidy, které z Bečvy udělaly mrtvou řeku, jsou vyvrcholením úniků toxických látek do vod, k nimž dochází v poslední době stále častěji. Ochrana vod polevila kvůli nedostatečnému monitoringu toxických látek a je také důsledkem benevolentního povolování dalších a dalších zdrojů znečištění.
Žádáme proto:
Řádné vyšetření havárie, ke které došlo 20. září 2020 na Bečvě pod Valašským Meziříčím, a exemplární potrestání jejích viníků.
Vody ohrožují nejen kyanidy, ale život v nich otravuje i celá řada dalších chemických látek, které se ani neměří a jejichž skladování v sousedství vodních toků není dostatečně omezené. Ke zvýšení prevence znečištění vod proto žádáme zlepšení monitorování toxických látek, konkrétně:
- Pro kyanidy snížení ohlašovacích prahů do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) tak, aby bylo možné lépe sledovat vypouštění i nakládání s těmito vysoce nebezpečnými látkami.
- Snížení ohlašovacích prahů do IRZ pro další nebezpečné látky v únicích do vody a v odpadech.
- Zpřísnění limitů pro vypouštění látek nebezpečných pro vodní organismy, včetně mědi a zinku.
- Sledovat větší škálu látek ohrožujících kvalitu vody povrchové i zdrojů pitné vody, ke kterým patří široká škála perfluoralkylovaných látek (PFAS). Žádáme jejich zařazení na seznam látek ohlašovaných v únicích do vody a v odpadech (do IRZ).
- Zveřejnění snadno dostupného seznamu starých ekologických zátěží, z nichž trvale unikají toxické látky kontaminující vodní organismy a ryby.
- Zpracování plánu na omezení zátěže vodních toků a ryb rtutí.
V Praze a Ostravě 26. září 2020
Adresáti: Vláda ČR, Ministr životního prostředí ČR, Parlament ČR, zastupitelstva krajů i obcí, krajské a obecní úřady
