Letos jsme vydali publikaci Odpadové hospodářství obcí: Příklady dobré praxe, ve které jsou prezentovány ověřené postupy vedoucí k nižší produkci směsného komunálního odpadu v obcích a k lepší úrovni třídění. Mezi účinné nástroje, které vedou k nižší produkci směsného komunálního odpadu patří mimo jiné i osvěta, finanční motivace nebo regulace objemu nádob a frekvence svozu. Zeptali jsme se zástupců těch nejlepších obcí v Česku, jaká opatření zafungovala právě u nich, co chystají v budoucnu a jaký je jejich názor na připravovaný systém zálohování nápojových PET lahví a plechovek.
Ing. Veronika Richtrová, vedoucí odboru životního prostředí, Vysoké Mýto
Dlouhodobě máte nízkou produkci zbytkového neboli směsného komunálního odpadu. Jaká jsou 3 nejdůležitější opatření, díky kterým se to podařilo?
„Určitě zavedení čtrnáctidenního svozu SKO z celého města. Současně jsme zvýšili frekvenci svozu tříděných komodit z veřejné sítě a obyvatelé z rodinných domů mají možnost získat do výpůjčky nádoby na třídění od prahu domu. To vše šlo ruku v ruce s komunikační kampaní, při které jsme se na životním prostředí i technických službách občas dost zapotili.“
Máte ještě další ambice, jak snižovat produkci odpadu ve Vaší obci? Mohla byste zmínit konkrétní kroky nebo aktivity, které chystáte?
„Určitě máme ještě rezervy, ale teď už to bude spíš o ‚odpadovém mikromanagementu‘, jak říká náš pan místostarosta. Zapojit do třídění ty, kteří to nepovažují za samozřejmost, je vždycky běh na delší trať. Máme i nějaké ‚projekty‘, ale jsou zatím ve fázi nápadu.“
Kdybyste byla ředitelkou zeměkoule a mohla udělat jakákoli opatření, která by pomohla vyřešit nadprodukci odpadu, co by to bylo?
„Jé, ředitelka zeměkoule?! Tak to bych být určitě nechtěla! Ale jako holka jsem si se sestrou často hrála na čarodějnice. Takže kdybych měla Arabelin prsten, otočila bych s ním a každý by měl třídění ‚pod kůží‘ a byla by to pro všechny automatická věc.“
Jaký je Váš názor na zálohování nápojových PET lahví a plechovek?
„Myslím si, že pokud nějaký systém funguje a lidé se ho učili řadu let, není úplně rozumné ho měnit.“
Ing. Jiří Borský, starosta obce Chvalšiny
Dlouhodobě máte nízkou produkci zbytkového neboli směsného komunálního odpadu. Jaká jsou 3 nejdůležitější opatření, díky kterým se to podařilo?
„Při hledání odpovědi se musíme podívat několik let zpátky. Na začátku byly v naší obci na několika místech barevné kontejnery na tříděný odpad a občané do nich mohli odevzdat papír, sklo a plasty podobně, jako to funguje v celé České republice. Zhruba před dvaceti lety obec zvolila tzv. pytlový systém třídění odpadů. Od té doby domácnosti odevzdávají do barevných pytlů PET lahve (čirý pytel), směsné plasty (žlutý pytel), tetrapak (červený pytel), v kontejnerových hnízdech zůstaly kontejnery na papír a sklo, později přibyly kontejnery na biologicky rozložitelné odpady (tráva a dřevo), použitý textil, nádoby na jedlé oleje a tuky. Barevné pytle s vytříděným odpadem svážejí zaměstnanci obce, případně je mohou občané odevzdat ve sběrném dvoře. Samozřejmostí je pak fungující sběrný dvůr s poučenou obsluhou. Takže z mého pohledu je nejdůležitější opatření samotné nastavení odpadového hospodářství, následně důkladné a důsledné třídění, které pak určuje výsledek, a to je nízká produkce SKO. Obec nemůže systém násilně měnit, spíše jen pilovat drobnosti a vylepšovat nedostatky, zavádět další opatření dle aktuálních požadavků odpadové legislativy. Hodně důležitá je edukace občanů, vzdělávání a uvědomování si důsledků, občané musí vzít třídění za své. Takže to shrnu – 3 nejdůležitější opatření jsou zavedení a nastavení správně zvoleného systému odpadového hospodářství jako takového, zpoplatnění svozu popelnic se SKO podle skutečného množství (objemu popelnice), neustálá a nikdy nekončící práce s nastaveným systémem třídění odpadů (od edukace, zavádění nových opatření, zlepšování systému třídění, zvyšování úrovně třídění apod.).“
Máte ještě další ambice, jak snižovat produkci odpadu ve Vaší obci? Mohl byste zmínit konkrétní kroky nebo aktivity, které chystáte?
„Ano, produkci SKO bychom chtěli ještě snížit. Je to spíše o zavádění dalších dílčích opatření, která občanům umožňují lépe a důsledněji třídit. Před několika lety mohli občané např. jedlé tuky a oleje odevzdat pouze ve sběrném dvoře. Poslední dva roky máme odpadové nádoby pro jedlé tuky a oleje přistavené v každém kontejnerovém hnízdě (samozřejmě mohou občané jedlé tuky a oleje nadále odevzdávat také ve sběrném dvoře). V loňském roce jsme do kontejnerových hnízd nově přistavili kontejnery na použitý textil a obuv. Nyní vymýšlíme způsob, jak se vypořádat s kuchyňskými odpady (gastroodpad z domácností). Biologické odpady jako je tráva, listí, dřevo, větve apod. máme vyřešené, do velkoobjemových kontejnerů dvou typů – dřevo (dřevný odpad) a tráva (travnatý odpad) občané odevzdávají biologicky rozložitelné odpady. Teď nově hledáme cestu, jak se poprat s kuchyňskými odpady, protože spousta občanů tyto odpady likviduje naprosto nevhodným způsobem, vylévá je do odpadů a tím způsobuje velké škody na veřejné kanalizační síti a čistírně odpadních vod. Toto je aktuálně pro obec docela velká výzva.“
Kdybyste byl ředitelem zeměkoule a mohl udělat jakákoli opatření, která by pomohla vyřešit nadprodukci odpadu, co by to bylo?
„Možná více zpoplatnit některé druhy obalů (obalových prostředků) – např. plastové obaly, vícevrstvé obaly apod., a to už na straně výrobců. Preferovat ekologické obaly. Obecně také více přemýšlet při zavádění odpadové legislativy, např. tráva je jiný odpad na pražském sídlišti než na vesnici.“
Jaký je Váš názor na zálohování nápojových PET lahví a plechovek?
„Osobně si zatím pořádně nedovedu představit, jak to bude v praxi fungovat. Obce přijdou o komoditu tříděného odpadu, která se poměrně úspěšně třídí. Najednou se začne s nápojovými PET lahvemi a plechovkami zacházet jinak. Jak stojí v odpovědi k prvnímu bodu, našemu obecnímu systému teď významně poklesne jedna komodita – PET lahve (čiré pytle) přestaneme v dosavadní podobě přebírat ve sběrném dvoře, přestaneme je lisovat a odvážet na další zpracování. Nově budou součástí směsných plastů, pokud je občané dají do sběrného dvora. Pro nás je to spíše krok zpátky, uvidíme, co přinese budoucnost.“
Hana Vélová, starostka obce Dalešice
Dlouhodobě máte nízkou produkci zbytkového neboli směsného komunálního odpadu. Jaká jsou 3 nejdůležitější opatření, díky kterým se to podařilo?
„Velkou motivací pro třídění odpadu je to, že v Dalešicích občané ani rekreanti neplatí místní poplatek za komunální odpad. Lidé si kupují na úřadu pytle na komunální odpad dle potřeb a množství vyprodukovaného odpadu z domácností. Zároveň prodáváme pytle na tříděný odpad (žluté, oranžové, šedé a průhledné na textil) za 10,- Kč za 1 pytel. Obec nezajišťuje sběr velkoobjemového komunálního odpadu. To si každý občan nebo rekreant zajišťuje sám ve sběrném dvoře v Jablonci nad Nisou a zaplatí za něj. Od 1. 1. 2022 se na území celé obce stanoví dle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí místní koeficient ve výši 1,5. Tímto způsobem získáváme do rozpočtu obce finance od všech majitelů nemovitostí a pozemků v katastru Dalešice u Jablonce nad Nisou, které využíváme k pokrytí nákladů na likvidaci odpadů.“
„Dalším opatřením je dotřiďování jednotlivých komodit na sběrném místě pracovníkem obce. Dotřiďuje se komunální odpad, který nebyl v originálních pytlích označených MARIUS PEDERSEN. Také se dotřiďuje i tříděný odpad v případě, že je umístěn mimo kontejnery.“
„A rovněž se staráme o to, aby to na sběrných místech hezky vypadalo. Pracovník obce zde uklízí každý den. Sešlapávají nebo rozřezávají se papírové krabice, aby se maximálně naplnily kontejnery na papír. Urovnává a stlačuje se odpad v kontejnerech na plast, každý den se rovnají kontejnery a zametá sběrné místo.“
Máte ještě další ambice, jak snižovat produkci odpadu ve Vaší obci? Mohla byste zmínit konkrétní kroky nebo aktivity, které chystáte?
„Chceme přesvědčit řemeslníky nebo firmy, kteří pracují pro občany nebo rekreanty v obci Dalešice, aby vyprodukovaný odpad likvidovali na své náklady a nikoliv na náklady obce. Momentálně řada z nich neoprávněně využívá obecní systém, a tím i zatěžují rozpočet odpadového hospodářství Dalešic. Podobně je to i v případě ‚cizího‘ odpadu, který končí v naší sběrné síti. Lidé, kteří vyprodukovali odpad mimo katastr naší obce, jej odkládají na naše sběrné místo. To je další nešvar, na který se chceme v budoucnu zaměřit.“
Kdybyste byla ředitelkou zeměkoule a mohla udělat jakákoli opatření, která by pomohla vyřešit nadprodukci odpadu, co by to bylo?
„Kdybych měla tu moc, tak bych se snažila přesvědčit výrobce a dodavatele zboží, aby omezili spotřebu obalového materiálu, zejména se jedná o strečové fólie. Dříve se balíky zavázaly provázkem nebo stáhly páskami s kovovými sponkami, později se přešlo na přelepování izolačními páskami. A dnes se vše balí do strečových fólií.“
Jaký je Váš názor na zálohování nápojových PET lahví a plechovek?
„Dle mého názoru to pomůže ochraně životního prostředí, nebudou se všude válet sešlapané plechovky a PET lahve. Zároveň se zvýší míra sběru a recyklace zmíněných komodit. Také zapadneme do systému okolních států, kde je zálohování nápojových PET lahví a plechovek zcela běžné.“
Radek Rothschedl, starosta města Zliv
Dlouhodobě máte nízkou produkci zbytkového neboli směsného komunálního odpadu. Jaká jsou 3 nejdůležitější opatření, díky kterým se to podařilo?
„Nejdůležitějším faktorem bylo zřízení velmi dostupných míst na separovaný odpad. V obci, která má cca 3500 obyvatel, máme 19 sběrných míst s kontejnery a možnost ukládání odpadů na sběrný dvůr 5 dní v týdnu. Město také propůjčilo občanům cca 400 domácích kompostérů.“
Máte ještě další ambice, jak snižovat produkci odpadu ve Vaší obci? Mohl byste zmínit konkrétní kroky nebo aktivity, které chystáte?
„Prostor pro snížení produkce odpadu vidíme v umístění nádob na tříděný odpad přímo k nemovitostem a zavedení systému svozu tříděného odpadu od domovů obyvatel. Nyní čekáme, zda a v jakém rozsahu by bylo možné využívat multikomoditní sběr. Pokud bude mít občan možnost vyhodit papír, plast, kov a nápojový karton do jedné nádoby, kterou bude mít přímo u domu, jsme přesvědčeni, že dojde k dalšímu výraznému snížení komunálního odpadu.“
Kdybyste byl ředitelem zeměkoule a mohl udělat jakákoli opatření, která by pomohla vyřešit nadprodukci odpadu, co by to bylo?
„Stačí, když budou lidé používat selský rozum. Asi nikdo nepotřebuje, aby byl například sýr balen po jednotlivých plátcích. Totéž platí u různých zákazů či náhrad obalů. Například plasty můžeme dobře recyklovat a recyklát vracet do výrobků, pokud např. PE recyklát dobře vyčistíme, můžeme ho použít opětovně i do potravinářských obalů. Snaha nahradit plastové obaly třeba materiálem ze škrobu mi přijde přitažená za vlasy. Dokáže si někdo představit, kolik zemědělské půdy by bylo zabráno na pěstování plodin pro výrobu bioplastů, které pak mají nahradit všechny plastové obaly? Jednorázový plastový kelímek snadno zrecyklujete, mnohem složitější je recyklace multikompozitního ‚papírového‘ kelímku, a to jsme jen u jednoho druhu odpadu. Kampaně EU, kde zachraňují želvičku s plastovým brčkem v nose, mi přijdou až nemístné. Kolik brček z ČR se asi dostane do moře či oceánu, a kolik třeba z Filipín, které odpad navážejí přímo do moře? Prostě používat selský rozum!“
Jaký je Váš názor na zálohování nápojových PET lahví a plechovek?
„V zásadě s tím nemám problém, pro někoho to může být motivace ke ‚třídění‘. Bohužel zase narazíme na problém, o kterém se teď moc nemluví, ale města a obce to může stát nemalé finanční prostředky. Pokud mám vytřídit 60 % odpadu a vypadnou mi z toho systému PET lahve, budu mít problém se na ta čísla dostat. A pokud uvažuji ekologicky a snažím se předcházet vzniku odpadů a například propůjčím kompostéry obyvatelům, vypadne mi část bioodpadu, který nebude vykazován v systému, tudíž jsem ho ‚nevytřídil‘ a dostanu za to pokutu. A jsme u předchozího bodu – používat selský rozum.“
Ing. Jana Habáňová, MBA, starostka obce Kokory
Ve Vaší obci jste dokázali v průběhu jednoho roku razantně snížit produkci zbytkového neboli směsného komunálního odpadu. Jaká jsou 3 nejdůležitější opatření, díky kterým se to podařilo?
„Tím zásadním opatřením bylo přijetí vyhlášky, kdy se poplatek za komunální odpad platí dle hmotnosti. Popelnice jsme očipovali půl roku dopředu, informovali občany a najeli na zkušební půlroční provoz, kdy lidé mohli sledovat, kolik směsného odpadu generují a sami se učili třídit. Zřídili jsme aplikaci, kde lidé po zadání svého unikátního kódu mohou sledovat hmotnost po vývozu samotném a v celkovém čísle za rok. Neustále informujeme o tom, jak třídit, kam patří který odpad. Tohle je ale nikdy nekončící boj. Zřídili jsme sběrné místo, kam je možné vyvážet velkoobjemový a nebezpečný odpad, kov, elektroodpad, stavební suť v omezeném množství.“
Máte ještě další ambice, jak snižovat produkci odpadu ve Vaší obci? Mohla byste zmínit konkrétní kroky nebo aktivity, které chystáte?
„Ambice určitě jsou. Nicméně já nyní vnímám, že bude stát hodně úsilí ta nízká čísla udržet. Mám obavu z toho, že lidé přišli na to, že občas mohou polevit a do minimálního poplatku, který máme nastaven vyhláškou, se vejdou. Takže opět probíhají edukační činnosti a ráda bych také na sběrném místě vytvořila oficiální re-use centrum, aby nepotřebné věci mohly kolovat.“
Kdybyste byla ředitelkou zeměkoule a mohla udělat jakákoli opatření, která by pomohla vyřešit nadprodukci odpadu, co by to bylo?
„Jsem ráda, že nejsem ředitelkou zeměkoule a nemusím tento problém řešit. Nadprodukce odpadu je souběhem mnoha faktorů – nedisciplinovanosti lidí, kteří produkují odpad, konzumního přístupu ke spotřebě a plýtvání surovinami. To se týká Evropy. V asijských zemích a dalších částech zeměkoule je tohle ještě zdaleka jiná písnička.“
Jaký je Váš názor na zálohování nápojových PET lahví a plechovek?
„Myšlenka je to pěkná. Systému se nakonec stejně nevyhneme a budeme doufat, že plán, kdy na zálohování budou obce vydělávat, nebude lichý. Bojím se, aby se celý projekt za pár let neodpískal. Sklo už se dříve také vykupovalo a dnes se ve velkém sype do kontejnerů.“
Realizováno díky podpoře nadace Heinrich-Böll-Stiftung Praha.
