Velbloudí mléko je pravděpodobně pro většinu Čechů velmi exotickou surovinou. V západním Kazachstánu jde ale o zcela běžnou a podstatnou součást stravy. Experti z Arniky v minulých dvou letech společně se svými kazašskými partnery odebrali řadu vzorků velbloudího mléka z několika míst v regionu Mangystau na západě země. Následné analýzy odhalily vysoké koncentrace nebezpečných látek, především polychlorovaných bifenylů. Škodlivý může být v příliš vysokých dávkách i zinek, který se ve vzorcích vyskytoval také.
Studie, kterou tento týden Arnika v Kazachstánu zveřejnila, označuje za hlavní problém staré ekologické zátěže míst, kde se velbloudi volně pohybují. Arnika také navrhuje řadu opatření, která mohou přijmout sami zemědělci, aby sebe a své velbloudy chránili. Autoři studie společně s místními aktivisty a zástupci úřadů absolvují několik „kulatých stolů“ s místními obyvateli, kde je s riziky a možnou ochranou seznámí. Arnika ve své studii vyjmenovává i doporučení, kterými by se úřady měly při nápravě nebezpečné ekologické zátěže řídit.
„Polychlorované bifenyly mohou způsobovat rakovinu, poškozují játra a reprodukci. Zinek je zodpovědný za chudokrevnost a poškození slinivky,“ říká Kirill Osin, ředitel kazašské nevládní organizace Eco Mangystau. „V některých částech Mangystau pozorujeme znepokojující nárůst množství různě nemocných dětí. Není pochyb o tom, že existuje spojitost s životem v blízkosti průmyslově znečištěných míst,“ vysvětluje Osin.
"Zemědělci by neměli pouštět svá zvířata do opuštěných a neměli by je nechávat pást se v blízkosti skládek. Hlavní výzva zde ale čeká na kazašské úřady: je nutné okamžitě ohradit znečištěné oblasti a připravit plán sanace kontaminovaných lokalit společně s likvidací starých PCB olejů,“ říká autor studie, RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
„Na základě zkušeností s dostupnými technologiemi a požadavky mezinárodní Stockholmské úmluvy doporučujeme pro likvidaci zbývajících PCB olejů a kontaminovaných odpadů použít nespalovací technologie,“ doplňuje Petrlík.
Arnika v Kazachstánu působí už delší dobu. Cílem zdejších projektů, financovaných EU a Ministerstvem zahraničních věcí ČR, není pouze řešit konkrétní ekologické problémy, ale především podpořit místní obyvatele a komunity v jejich snaze zasahovat do rozhodnutí ovlivňujících životní prostředí. A Kazachstán není zdaleka první zemí, kde Arnika nabízí své know-how. Odvedená práce za Arnikou zůstala namátkou v Arménii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině a dalších státech světa. V tomto ohledu se Arnika řídí heslem: „Znečištění nezná hranic!“
