Signatářské státy Aarhuské úmluvy [1] o environmentální demokracii jednomyslně zvolily zvláštního zpravodaje na pomoc obráncům životního prostředí před pronásledováním. Reagují tak na zhoršující se situaci v zemích západního Balkánu a bývalého Sovětského svazu, ale i nové kauzy ze zemí Evropské unie. Spouštěčem snahy byl dlouhodobý útisk aktivistů ekologického hnutí v Bělarusi. Historicky prvním zpravodajem se stal Michel Forst, jenž dříve působil na podobné pozici v OSN.
„Je to skvělá zpráva. Jmenování zvláštního zpravodaje dokazuje, že mezinárodní společenství si uvědomuje závažnost perzekucí lidí, již hájí životní prostředí. Často nejde o profesionální ekologické aktivisty, ale o obyvatele vesnic či měst, kteří nechtějí dopustit devastaci svého domova. Věřím, že nyní již nebudou případy pronásledování zůstávat skryty a poškozeným lidem se dostane rychlejší a účinnější pomoci,“ říká expert na environmentální demokracii ze sdružení Arnika, jež vytvoření pozice zvláštního zpravodaje prosazovalo od roku 2017. [2]
Zvláštní zpravodaj byl zvolen na mimořádné konferenci signatářů Aarhuské úmluvy. Celkem 46 signatářů a Evropská unie ji svolali na červen (22.-24. 6. 2022) do sídla OSN ve švýcarské Ženevě kvůli porušování environmentálních práv v Bělarusi; neplánovaně se k tomu přidaly diskuse o ještě horší situaci v Ukrajině. Bělarusi byla současně odebrána zvláštní práva vyplývající z úmluvy, protože její vláda dlouhodobě ignoruje požadavek zastavit pronásledování obhájců životního prostředí a neučinila opatřní k nápravě, k níž byla v říjnu 2021 vyzvána.
„Budu nezávislým zpravodajem, nezávislým na zemích, nevládních organizacích a sekretariátu. Budu zvláštním zpravodajem, který bude náročný, náročný na sebe i na ostatní, a budu zvláštním zpravodajem, který bude naslouchat všem hlasům. Budu zvláštním zpravodajem, který bude transparentní pro všechny strany úmluvy. A konečně doufám, že budu zvláštním zpravodajem, který bude schopen prokázat užitečnost tohoto nového mechanismu,“ řekl po svém zvolení Forst.
Zvolením zvláštního zpravodaje vyvrcholilo úsilí nevládních organizací o naplnění těch částí mezinárodní úmluvy, jež zakazují pronásledování lidí bránících životní prostředí. Již říjnu 2021 se podařilo prosadit ustavení Mechanismu rychlé reakce, který má umožnit účinnou pomoc lidem, již jsou vystavení sledování, vysokým pokutám, propouštění ze zaměstnání, vyhrožování a zastrašování, kriminalizaci, zadržování, násilí a dokonce vraždám. Do té doby mezinárodní společenství vždy reagovalo teprve ex-post, často se zpožděním několika let. V říjnu zároveň OSN potvrdila, že zdravé životní prostředí patří mezi základní lidská práva. [3]
Zdroje:
Tisková zpráva Aarhuské úmluvy o zvolení Michela Forsta zpravodajem pro perzekuce ekologických aktivistů: https://unece.org/environment/press/worlds-first-special-rapporteur-environmental-defenders-elected-under-aarhus
Detaily o mimořádné schůzce států Aarhuské úmluvy v červnu 2022: https://unece.org/info/Environmental-Policy/Public-Participation/events/365938
O perzekuci environmentálních aktivistů v Bělarusi jsme psali také zde: https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/belarus-by-mela-prestat-pronasledovat-ekologicke-aktivisty-nalehaji-zeme-ehk-osn
Poznámky:
[1] Aarhuská úmluva byla podepsána 25. června 1988 jako výsledek čtvrté ministerské konference Evropské Hospodářské komise OSN „Životní prostředí pro Evropu” v dánském městě Aarhusu a k dnešnímu dni ji ratifikovalo 47 zemí z regionu Evropy a Střední Asie. Úmluva zavazuje členské státy k tomu, aby občanům aktivně a zcela zpřístupnily informace o stavu životního prostředí a jeho dopadu na zdraví obyvatel. Státy musí také zajistit, aby se mohl každý rovně podílet na rozhodování o projektech, jež mají významný dopad na životní prostředí, a zapojovat se do přípravy plánů a politik. Nakonec poskytuje občanům právo na soudní ochranu v případech, kdy úřady standardy úmluvy porušují. Aarhuská úmluva je považována za nejvýznamnější dokument své doby. Spojuje v sobě práva životního prostředí s občanskými právy a představuje nástroj k prohloubení demokracie.
[2] V prostoru Aarhuské úmluvy byly od ledna 2017 hlášeny případy pronásledování, penalizace a perzekucí obránců životního prostředí ze 16 zemí. Organizace Global Witness zaznamenala, že v letech 2012 až 2020 bylo na celém světě zabito 1 539 obránců životního prostředí, což je obecně považováno za hrubě podhodnocené kvůli nedostatku informací. Perzekuce obránců životního prostředí monitoruje web: http://stop-persecution.org
[3] OSN v říjnu roku 2021 zařadila právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí mezi základní lidská práva, více zde (v angličtině): https://news.un.org/en/story/2021/10/1102582
