Bělarus pronásleduje ekologické aktivisty a měla by s tímto porušováním mezinárodního práva přestat. Sedmé zasedání smluvních stran (1) Aarhuské úmluvy (2) potvrdilo vyšetřovací zprávu svého Výboru pro dodržování úmluvy (3), (4). Kromě toho byl přijat nový mechanismus rychlé reakce, který má pomoci lidem čelícím podobným hrozbám v budoucnosti (5). Ženevská deklarace (6) vyzývá státy, aby neomezovaly občanské svobody, což je v posledních letech v celém regionu Evropské hospodářské komise OSN stále častější (7) - mimo jiné pod záminkou opatření proti pandemii COVID-19 (8), (9).
„Pro organizace a jednotlivce v Bělarusi je nesmírně důležité, že nás státy Aarhuské úmluvy brání před systematickým pronásledováním ze strany státu. Ukázalo se, že smlouva plní svůj účel. Rozhodnutí snad také pomůže ochránit pronásledované a najít pro ně spravedlnost,“ říká Marina Dubina, ředitelka nevládní organizace Ekodom, která byla nedávno zlikvidována za “spolupráci se zahraničními agenty”.
Cesta k rozhodnutí nebyla snadná. Poprvé ve dvacetileté historii se o Aarhuské úmluvě hlasovalo. Až dosud byla všechna stanoviska přijímána konsensem. Tentokrát však Bělarus odmítla přijmout závěry nezávislého šetření Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy. Ačkoli se chvíli zdálo, že zůstane osamocena, nakonec ji podpořily Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán a také Moldavsko, které se zdrželo hlasování.
„V regionu Evropské hospodářské komise OSN vznikla osa zemí, které zavírají oči před pošlapáváním lidských práv. Možná nemají čisté svědomí a chtějí se pojistit pro případ, že by se jejich zacházení s vlastními občany stalo předmětem mezinárodního vyšetřování. Je docela možné, že aktivisté v těchto zemích jsou již pronásledováni, i když konkrétní případy nejsou důkladně zdokumentovány,“ konstatuje Martin Skalský z nevládní organizace Arnika.
Kvůli bělaruskému případu přijaly země regionu EHK OSN takzvaný mechanismus rychlé reakce, který by měl účinně pomoci lidem, kteří by se v budoucnu mohli dostat pod podobný tlak. Aarhuská úmluva by měla brzy jmenovat zvláštního zpravodaje, který se bude zabývat konkrétními případy a jednat s vládami.
Poznámky a detaily:
(1) Sedmé zasedání smluvních stran Aarhuské úmluvy - oficiální webové stránky.
(2) Aarhuská úmluva, přezdívaná jako Úmluva o environmentální demokracii, vstoupila v platnost 30. října 2001. Jejími signatáři jsou země Evropy a bývalého Sovětského svazu a Evropská unie jako smluvní strana. Nedávno se první stranou z Afriky stala Guinea Bissau. Na základě příkladu Aarhusu země Latinské Ameriky nedávno přijaly podobnou Escazuskou úmluvu. Aarhuská úmluva zaručuje právo na informace o životním prostředí, účast veřejnosti na rozhodování, přístup ke spravedlnosti a ochranu obránců životního prostředí před pronásledováním. Více o Aarhuské úmluvě.
(3) Po politické opozici a médiích zavírá bělaruský diktátor nevládní organizace.
(4) Postup likvidace nevládní organizace Ecohome.
(5) V roce 2020 bylo zabito dosud nejvíce obránců životního prostředí, a to 227 lidí celosvětově. Ačkoli většina z nich se odehrála v Latinské Americe, v roce 2019 došlo k vraždám také v Kazachstánu a Rumunsku. Více informací.
(7) Případy pronásledování ekologických aktivistů v Evropě a bývalém Sovětském svazu.
