Historie
Arnika vznikla 29. září 2001, kdy nově založený spolek poskytl právní zázemí pro již delší dobu probíhající činnost skupiny aktivních jednotlivců, zajímajících se o ochranu životního prostředí a právo občanů podílet se na rozhodování o stavu přírody. Z původně malé iniciativy se tak během let postupně vyvinula uznávaná organizace, která dnes přináší odborná řešení ekologických problémů a aktivně se podílí na ochraně přírody, snižování toxického znečištění, na podpoře zdraví domácností i práv místních komunit. Arnika se neustále rozvíjí a za jejími úspěchy stojí nejen samotní pracovníci, ale také dárci, dobrovolníci a všichni její podporovatelé. A jaké byly v průběhu let její nejvýznamnější úspěchy? Přečtěte si je od aktuálního roku až po rok jejího založení.
2023
V roce 2023 dosáhla Arnika významného úspěchu v ochraně životního prostředí, když v historickém průzkumu zaměřeném na znečištění krve thajských dělníků, pracujících v recyklačních dílnách, odhalila vysoké hladiny toxického dechloranu plus. Na základě těchto zjištění se podařilo zařadit dechloran plus na seznam zakázaných chemických látek Stockholmské úmluvy. Díky tomu se už nebude přidávat do plastových výrobků ani recyklovat.
Arnika v tomto roce také zveřejnila studii upozorňující na přítomnost toxických látek v recyklovaných plastech, které se dostávají zpět do životního prostředí – například ze spotřebního zboží, včetně dětských hraček. Poukázala tak opakovaně na nekonečný koloběh škodlivých látek, který se s rostoucím tlakem na recyklaci ještě prohlubuje.
Vzhledem k tomu, že jedním z největších problémů jsou právě toxické látky v plastech, a že od konce roku 2022 a následně v průběhu roku 2023 probíhala globální jednání o mezinárodní úmluvě o plastech, která by omezila plastové znečištění, Arnika v tomto roce spustila výzvu Budoucnost bez plastů. Ta dává lidem možnost podpořit úsilí o život bez zbytečných a škodlivých plastů, včetně těch, které nelze recyklovat nebo obsahují jedovaté složky.
Arnika upozornila i na znečištění způsobené spalováním odpadů. Vydala rozsáhlou studii Spalování odpadů a životní prostředí, která se setkala s velkým ohlasem v médiích a pomohla otevřít debatu o negativních dopadech spalování odpadů, ať už se týkají škodlivých toxických látek nebo oslabování tlaku na recyklaci a předcházení vzniku odpadů.
Arnika se podílela i na přípravě novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která má zajistit lepší ochranu stromů, a podporovala zavedení nového celoevropského zákona o obnově přírody (Nature Restoration Law). Zasadila se o zachování práva veřejnosti účastnit se povolovacích řízení při výstavbě, o jehož zrušení usilovala stavební lobby podporovaná částí politiků.
Díky tři roky trvajícímu výzkumnému projektu o tzv. participativním bydlení Arnika upozornila na alternativní a ekologicky udržitelná řešení bytové krize. Organizace také uspěla v kampani proti výstavbě klimatizované sjezdovky na kraji Prahy – petici proti ní podepsalo 6 tisíc lidí.
Arnika patřila k dlouhodobým odpůrcům projektu výstavby Vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, a uvítala, když ho vláda konečně zastavila. Už s předstihem zorganizovala online konferenci o možnostech využití říční krajiny a okamžitě varovala, že se uvolněná územní rezerva může stát terčem nájezdu soukromých developerů. Proto vydala Příručku pro trvale udržitelný rozvoj územní rezervy DOL a uspořádala sérii seminářů pro zaměstnance samospráv o tom, jak kvalitně udržovat a rozvíjet říční krajinu.
Pro odborníky, spolky, zástupce samospráv a státních institucí, podílejících se na dlouhodobém projektu záchrany biotopů páchníka hnědého v CHKO Poodří, uspořádala Arnika seminář nazvaný V Poodří to žije. Vydala sborník Co dobrého u sousedů s příklady, jak se dá pomoci významným stromům – biotopům v krajině i ve městě. Ve spolupráci s odborníky také připravila publikaci Porovnání přístupů k ochraně a péči o biotopové stromy, která vyšla také v angličtině a polštině.
V Kazachstánu Arnika vydala unikátní studii založenou na satelitních snímcích Evropské kosmické agentury (ESA), jež usvědčuje staré uhelné elektrárny a hutě jako hlavní viníky katastrofálního znečištění ovzduší; taková data do té doby chyběla. Publikovali jsme také studii, která překvapivě ukazuje, že na dlouhodobé znečištění ovzduší v Ukrajině má větší vliv zastaralý průmysl než válečné operace probíhající v důsledku ruské invaze. V Bosně a Hercegovině se nám podařilo odvrátit stavbu 17 škodlivých přehrad na řekách Neretvica a Kasindolska. V Moldavsku jsme pomohli založit Asociaci dobrovolných strážců přírody a téměř 200 strážců jsme vyškolili. S pomocí dobrovolníků jsme ve čtyřech obcích vysázeli téměř 30 tisíc stromů.
2022
V roce 2022 Arnika aktivně oponovala podobě pražského Metropolitního plánu a koordinovala pražské občanské iniciativy v procesu jeho připomínkování. Vydala také příručku Klima a územní plán. Arnika spojila osmdesát českých spolků v odporu proti novele stavebního zákona, vylučující z rozhodovacích procesů veřejnost.
Arnika také opět sázela v CHKO Poodří, kde na jaře přibylo více než 300 stromů. Většinu z nich pomohli vysadit školáci. Pozvala do Poodří spolky, odborníky i studenty z Německa a ze Slovenska, aby mohli sdílet zkušenosti z práce pro krajinu. Vydala publikaci Hospodaříme v Poodří, ve které radí, jak začít s hospodařením na svém pozemku, jak zasadit vhodné odrůdy stromů a starat se o ně. Vydala také knihu o stromech v Poodří a jejich příbězích.
Arnika také spolupořádala s ekologickými organizacemi z Polska a Německa mezinárodní konferenci Čas na Odru! ve Wroclavi, zaměřenou na hrozby spojené s rozvojem lodní dopravy na řece Odře. V létě postihla Odru podobná ekologická havárie, jako českou Bečvu v roce 2021. Arnika v rámci mezinárodní koalice Čas na Odru konstatovala neschopnost úřadů řešit havárii tohoto rozsahu a vyzvala k využití krize k nezbytným systémovým změnám.
V neposlední řadě se Arnika snažila zabránit výstavbě nových spaloven odpadů, ohrožující snahy o ekonomičtější a ekologičtější přístup k odpadům. Tlakem na evropské instituce pomohla prosadit nařízení týkající se snížení mezních hodnot pro přítomnost škodlivých perzistentních organických látek (POPs) v odpadech.
Arnika se podílela na vzniku globálního „mechanismu rychlé reakce“ pod patronátem OSN, který pomůže pronásledovaným ekologickým aktivistům po celém světě. Po ruské invazi uspořádala Arnika pro Ukrajinu několik sbírek materiální i finanční pomoci a celkem zajistila zásilky v hodnotě téměř milionu korun. Arnika v Ukrajině podporuje provoz sítě takřka čtyř set občanských monitorovacích stanic znečištění ovzduší EcoCity- tato síť patří k největším v Evropě. Ruskou válkou poškozené stanice se podařilo obnovit díky kampani 100 stanic pro Ukrajinu. Arnika také vyvinula novou verzi stanic, které umožňují i měření radiace. Díky tomu spustila informační a varovný systém Radiation and Smog Alarm, který zasílá notifikace při zhoršení kvality ovzduší.
Vzhledem k rapidnímu zhoršení situace v Bělorusku a pronásledování občanské společnosti jsme se zastávali vězněných aktivistů a pomohli přesídlit naše dlouholeté partnery, jednu z nejstarších ekologických organizací v zemi – Ekodom, do zahraničí. V Moldavsku jsme vytvořili síť 35 dobrovolných strážců přírody, připravili pro ně sérii školení a manuály a podpořili jejich certifikaci moldavským Inspektorátem životního prostředí.
2021
Druhý rok pandemie covid-19 Arnika zveřejnila studii Ničení životního prostředí v době koronaviru, která popisuje 15 případů zneužití zdravotní krize k rabování přírody a omezování demokracie v Evropě a v Asii. Spolupracovala také na studii, která prokázala přítomnost per – a polyfluorovaných látek (PFAS) v jednorázových obalech a nádobí. Vzhledem k tomu, že jde o látky reprotoxické (snižují plodnost), zvyšující riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství anebo nižší porodní váhy novorozenců, a poškozující imunitní a endokrinní systém, začala Arnika na evropské úrovni prosazovat zákaz jejich používání.
Arnika také vydala přehled argumentů, proč by Česká republika neměla vylévat miliardy na betonování megalomanského kanálu Dunaj-Odra-Labe, o němž začal znovu hovořit nejen prezident republiky. Jako každý rok také s dobrovolníky a Týmem Bořena pokosila bílé stráně pod Lipskou horou v Českém Středohoří.
V jubilejním ročníku ankety Alej roku 2021 soutěžilo rekordních 93 alejí a stromořadí. V Poodří vysázela Arnika 750 stromů a ošetřila 800 hlavatých vrb, staletých dubů a lip.
V roce 2021 také začala spolupráce Arniky na aplikovaném výzkumu participativního bydlení, které je jednou z možností řešení nedostupnosti bydlení. Na Žižkově Arnika pomohla koordinovat místní občanské iniciativy v připomínkování plánů zástavby okolí Nákladového nádraží. Díky tomu posléze došlo k významným úpravám projektu směrem k lepšímu. Místním Arnika pomohla také v kauze výstavby u Hotelu Intercontinental.
V Moldavsku Arnika vysadila s pomocí místních tisíce stromů a pomohla tak chránit řeky ohrožené intenzivním zemědělstvím. V Bosně a Hercegovině se v rámci iniciativy Obce bez přehrad starostové deseti obcí zavázali nevydávat souhlasy pro stavby nových vodních elektráren bez konzultace s občany. Díky dlouhodobé snaze byly prameny řeky Sany prohlášeny přírodní památkou. V Arménii Arnika pokračovala v mapování průmyslového znečištění a představila výsledky studie toxických ohnisek v Severní Arménii. Místní obyvatelé díky Arnice podali žaloby proti místním znečišťovatelům. V Thajsku se Arnika zaměřila na boj proti importu plastového a elektronického odpadu. Společně s partnery vydala výzvu k celosvětovému ukončení exportu nebezpečného odpadu a tzv. špinavé recyklace, která poškozuje místní komunity i životní prostředí. Dále organizace upozorňovala na nutnost zavedení povinného a funkčního systému pro sledování emisí škodlivých látek z průmyslových závodů a továren, podobného českému Integrovanému registru znečišťování.
2020
Pandemie covid-19 významně zasáhla prakticky celý svět a ukázala nám, jak křehká může být lidská společnost a její fungování. V Česku to však nebyla jediná katastrofa – v září došlo na řece Bečvě k úniku velkého množství toxických látek. Po otevřeném dopisu Arniky a výzvě Řeky bez jedů! slíbil tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) rychlé vyšetřování a tvrdé tresty pro viníky. Bohužel nakonec slib nesplnil. Lépe se Arnice vedlo u řeky Labe. Po dlouhodobých snahách řady ekologických organizací v čele s Arnikou rozšířila vláda soustavu Natura 2000 o Louky u Přelouče a štěrkopískové náplavy Labe v chráněném území Porta Bohemica.
Arnika získala ocenění Zlatý rýč za vysázení velkého množství stromů v roce 2019 v rámci kampaně Sázíme budoucnost V Poodří uspořádala workshop k ořezávání vrb a pokračovala ve výsadbách, i přes epidemiologická omezení. Začala monitorovat biotopy brouka páchníka v CHKO Poodří a prokázané údaje o jeho výskytu poskytla Nálezové databázi ochrany přírody. Vysadila také 260 stromků a ořezala 240 hlavatých vrb.
Premiérovým ročníkem byl zahájen festival Za Prahu udržitelnou a sousedskou, který Arnika od té doby každoročně pořádá ve spolupráci s dalšími iniciativami.
V zahraničí se Arnice dařilo například v Arménii, kde díky důkazům o skutečném stavu zamoření souvisejícím s těžbou barevných kovů, které přinesl předloňský výzkum, přiznala těžební společnost poprvé svůj podíl na ničení životního prostředí, a rodině žijící v blízkosti odkaliště nabídla odškodnění. V Bosně a Hercegovině došlo také k historickému okamžiku, kdy po dlouhodobé snaze ekologických organizací včetně Arniky slíbil parlament Federace Bosny a Hercegoviny, že zakáže výstavbu nových malých vodních elektráren a nechá prověřit všechna dříve vydaná povolení.
2019
Arnika ve spolupráci s organizacemi napříč Evropou spustila aplikaci Scan4Chem, jejímž cílem bylo sbírat pro spotřebitele informace o obsahu škodlivých látek ve výrobcích. V souvislosti s tím také na obsah toxických látek v řadě vánočních ozdob. Arnika se také spojila s hereckými hvězdami Lenkou Krobotovu, Sarah Haváčovou, Pavlem Šimčíkem a Alešem Petrášem a připravila krátký webový seriál, který byl k vidění na www.ceskobezjedu.cz. Testováním Arnika zjistila, že hračky z černého plastu jsou kontaminované stejně jako nebezpečný odpad, díky přítomnosti toxických dioxinů, vzniklých jako vedlejší produkt bromovaných zpomalovačů hoření. Zahájila práci na přípomínkování výstavby v pražských Bubnech – díky tomu posléze došlo ke konkrétním úpravám projektu. Upozornila také na obsah toxických látek v řadě vánočních ozdob, které jsou dostupné i na českém trhu. Testováním Arnika zjistila, že díky přítomnosti toxických dioxinů, vzniklých jako vedlejší produkt bromovaných zpomalovačů hoření
Arnika také zahájila práci na přípomínkování výstavby v pražských Bubnech – díky tomu posléze došlo ke konkrétním úpravám projektu.
Arnika také uspořádala v Liberci pátý ročník mezinárodní konference, jejímž tématem byla systematická ochrana a obnova alejí v krajině. V Petřvaldíku vysázela stromořadí 30 doubků. Zahájila také sérii ekovýchovných cyklojízd v CHKO Poodří. Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou jsme začali mapovat stávající i nově vysazené významné stromy (biotopy) jejich ekosystémové služby. V Poodří vysázela přes Arnika přes 300 nových stromků.
V zahraničí Arnika v roce 2019 působila například v Ghaně. Poblíž skládky Agbobloshie, kde kvůli mezerám v mezinárodní legislativě končí mimo jiné i elektrošrot z Evropy, jsme nalezli vejce s bezprecedentním obsahem jedovatých dioxinů. Arnika však pomáhala i v Evropě. Realizovala projekty jako Kampaň za čistý vzduch ve městech východní Ukrajiny a Živá voda: Občanská síť pro ochranu řek Bosny a Hercegoviny", a pomáhala lidem v zahraničí hájit jejich právo na zdravé životní prostředí.
2018
Arnika bedlivě sledovala přípravy Metropolitního plánu, nejdůležitějšího dokumentu, který ovlivní podobu hlavního města na několik desítek let. Sestavila nezávislý expertní tým, zpracovala vlastní připomínky a upozornila pražskou veřejnost na chyby, které mohou zapříčinit zástavbu parků, nedostatek škol, školek a další veřejné vybavenosti, přílišné zahušťování zástavby nebo výstavbu příliš vysokých budov na nevhodných místech. Podle Institutu plánování a rozvoje Prahy občané, spolky a městské části podaly na 50 tisíc připomínek. Arnika také zveřejnila přelomovou analýzu vyvracející mýtus, že za zdržování výstavby v Česku mohou občanské spolky. Na vině průtahů jsou chyby úřadů a jejich nerespektování zákonných lhůt.
Arnika také společně s místními lidmi a dobrovolnými hasiči podél silnice v Kopytově vysadila 31 javorů a 1 pamětní lípu. Druhý ročník Tour de aleje se jel opět na Vysočině. Na silnici z Čenkova do Dobřejic opatřila Arnika bílými reflexními pruhy více než 100 stromů. V Jeseníku nad Odrou vysadila padesát hrušní a v Bernarticích nad Odrou ošetřila stromořadí hlavatých vrb.
V zahraničí Arnika s kolegy z thajské nevládní organizace EARTH mapovala lokality postižené toxickými látkami a těžkými kovy pocházejícími z průmyslové výroby. Podporovala také lidi na venkově v okolí továren, aby se zapojili do řešení problémů, které kontaminace přináší. Arnika se podílela na výzkumu zamoření organickými polutanty (POPs) v okolí malých recyklačních dílen a metalurgických závodů, které disponují zastaralými nebo primitivními technologiemi. Závěry odborné studie thajští kolegové Arniky prezentovali na mezinárodní odborné konferenci Dioxin 2018 v polském Krakově.
2017
Arnika společně s herečkou Simonou Babčákovou zahájila kampaň Recykluj bez jedu za zákaz opětovného využívání jedovatých plastů a očištění dobrého jména recyklace. Odebrala také vzorky prachu v 52 pražských domácnostech a veřejných budovách a nechala je analyzovat v laboratořích. Výsledky později ukázaly, že především v kancelářích a na úřadech jsou Pražané a Pražanky běžně vystaveni těžkým kovům. Viníkem bylo hlavně starší vnitřní vybavení nebo nevhodný stavební materiál obsahující olovo nebo barvy s obsahem kadmia. Za omezení toxických látek Arnika bojovala na konferenci Stockholmské úmluvy v Ženevě, během níž testovala hračky pomocí přístroje, který účastníkům přímo ukázal obsah toxických látek.
Arnika podrobně zmapovala 31 bílých strání v Českém středohoří, Poohří a Polabí a navrhla nejlepší způsob jejich ochrany.
V anketě Alej roku poprvé nezískala prvenství majestátní alej vzrostlých stromů, ale Stará Husí cesta u Dřevčic na Liberecku, kterou vysadili místní trampové Roverští patrioti teprve před třemi lety. Ukázalo se, že lidé nehlasují v anketě jen kvůli estetické roli stromů, ale také kvůli příběhu, který se s nimi pojí. Nad městem Jeseník vysázela Arnika společně s místním spolkem Sudeticus alej třešní. V Kvasnicích na Kroměřížsku natřela kvůli bezpečnosti stromů i řidičů bílé pruhy podél silnice, už v osmé aleji v ČR. Na Vysočině Arnika uspořádala první ročník rodinné cyklojízdy Tour de aleje, která vedla památnou alejí Žižkova pole, k jejíž záchraně Arnika přispěla. V Praze Arnika spolupracovala na zapojení veřejnosti do tvorby plánů rekonstrukce Vítězného náměstí v Dejvicích – výsledná studie zohlednila i takto vzniklé podněty veřejnosti.
V zahraničí Arnika realizovala projekt zaměřený na podporu občanů Běloruska v řešení místních ekologických problémů a vyzvala k propuštění ekologických aktivistů. Program na rozvoj občanské společnosti realizovala Arnika také v Ukrajině, v Bosně a Hercegovině se zase zaměřila na ochranu řek.
2016
V listopadu 2016 Arnika oslavila 15 let své činnosti, což jsme si připomněli zasazením dvou dubů na pražské Letné. Po dlouholetých kampaních Arniky a Koalice nevládních organizací pro Naturu 2000 vláda konečně zařadila Labe od soutoku s Ohří po Děčín na seznam evropsky chráněných lokalit Natura 2000. Arniky spustila novou kampaň Jezme bez jedů zaměřenou na eliminaci těžkých kovů v potiscích nádobí. V rámci této kampaně Arnika oslovila výrobce keramiky a u některých ovlivnila přechod na alternativní potisky, jež těžké kovy neobsahují, a přitom splňují standardy kvality.
Arnika v rámci péče o vzrostlé stromy v krajině označila bílými bezpečnostními pruhy další alej, tentokrát ve Švábově na Vysočině. Společně s občany malých Hoštic u Opavy vysadila nové lipové stromořadí. Ve spolupráci s Mendelovou univerzitu v Brně začala mapovat aleje v posledním z moravských krajů – Jihomoravském. Na základě tlaku Arniky byl vůbec poprvé zveřejněn návrh připravovaného Metropolitního plánu Prahy.
V zahraničí Arnika pokračovala v rozsáhlé spolupráci s thajskou organizací EARTH a pomáhala místním komunitám shromáždit vědecké důkazy o stavu životního prostředí a zdraví v důsledku neregulovaného průmyslového rozvoje. Společně byly odebrány a analyzovány vzorky sedimentů, půdy, vajec a vodních živočichů, aby se zmapovalo znečištění v průmyslových oblastech. Arnika se také angažovala v projektech v Kazachstánu, Bosně a Hercegovině, Číně a zemích Visegradské čtyřky. Cílem bylo podpořit místní komunity v prosazování práva na informace a práva na čisté životní prostředí.
2015
Arnika spustila internetový nástroj Znečišťovatelé pod lupou, který od té doby umožňuje veřejnosti sledovat a analyzovat údaje o emisích škodlivin z průmyslových podniků a firem v České republice. Uživatelé si mohou prohlížet přehledy emisí podle typu znečišťovatelů, chemických látek nebo lokalit. Data v aplikaci vycházejí z Integrovaného registru znečišťování (IRZ), což je oficiální databáze spravovaná Ministerstvem životního prostředí. Zároveň začala Arnika každoročně vyhlašovat žebříčky největších znečišťovatelů v České republice.
Arnika představila databázi 992 moravských a slezských alejí, která vznikla ve spolupráci s Katedrou fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity. Databáze je koncipována jako podklad pro silničáře, který říká, kolik a jakých stromů v alejích podél silnic roste, v jakém jsou stavu a jak naplánovat jejich údržbu. V Lednici také zorganizovala další konferenci týkající se problematiky alejí, tentokrát pod názvem Aleje 2015 - Finanční zdroje pro aleje. S žáky základní školy v Zásmukách i dobrovolníky z širokého okolí natřela bílé pruhy na téměř 150 stromů v aleji ze Zásmuk do Mlékovic. Nedaleko Šluknova vysázela na stezce k zaniklé vesnici – místu tradičního setkávání Čechů a Němců – alej dubů a lip, celkem 102 stromů.
V zahraničí se Arnika věnovala především environmentálním projektům a pomoci místním komunitám. V Thajsku zahájila víceletý projekt na snížení toxického znečištění a zvýšení transparentnosti při rozhodování o životním prostředí, společně s thajskou nevládní organizací EARTH. Jedním z cílů projektu je zpřístupnění už částečně zavedené obdoby českého Integrovaného registru znečišťování thajské veřejnosti. V Kazachstánu Arnika chránila také irbise – leoparda sněžného, jehož životní prostor byl ohrožen ambicemi na pořádání zimních olympijských her.
2014
Arnika nechala laboratorně otestovat řadu školních pomůcek. Bohužel se naše podezření potvrdila a v několika výrobcích jsme našli toxické ftaláty. Upozornili jsme na to jak veřejnost, tak příslušné úřady. Stopku se i díky odborné práci Arniky podařilo v roce 2014 vystavit hned čtyřem spalovnám. Tři měly spalovat pneumatiky a investoři je plánovali spustit v Hrbovicích, Tušimicích a Němčicích nad Hanou. Ve všech třech řízeních pak zazněly připomínky Arniky, na jejichž zodpovězení trvali i krajští úředníci. Když se odpovědí a doplnění dokumentace od investorů nedočkali, zastavili povolovací řízení a projekty smetli ze stolu. Jinou, již funkční spalovnu, konkrétně tu v Lysé nad Labem, musel majitel zastavit proto, že nedokázal vzájemně sladit spalovací a filtrační technologii.
V Praze Arnika uspořádala mezinárodní konferenci Aleje 2014: Návrat alejí ke komunikacím. V Uherském Ostrohu podél silnice natřela bílými reflexními pruhy 112 stromů. Společně se školáky vysadila stromořadí podél silnice mezi obcemi Štípa a Velíková ve Zlínském kraji.
V roce 2014 Arnika významně rozšířila počet zemí, kde odborně působí. Jednou z těch nových se stala Bosna a Hercegovina a projekt na zlepšení životního prostředí obsáhnul konkrétně střední Bosnu. Za podpory českého ministerstva zahraničí jsme začali monitorovat nejhorší místa znečištění. Průzkum pokračoval také v Kazachstánu, kde Arnika v rámci expedice Kazachstán bez jedů 2014 odhalila vážnou kontaminaci těžkými kovy na řadě dětských hřišť v blízkosti hutí, rtuť zase našla v řece Nuře.
2013
Už podeváté Arnika z dat Integrovaného registru znečišťování sestavila žebříčky těch průmyslových provozů, jejichž brány, komíny a odpadní roury nejvíce zamořují životní prostřední v České republice. Díky veřejnému tlaku pak řada provozů instalovala nové filtry škodlivin. Příkladem může být chemička Deza. Arnika však netestovala jen ovzduší, ale také spotřební zboží. V tomto roce konkrétně na nebezpečné těžké kovy.
V tomto roce také spatřila světlo světa on-line databáze změn územního plánu Prahy Zmenyprahy.cz. V ní Arnika zveřejnila přes tisíc projektů, jež pražské zastupitelstvo řešilo od roku 2004. Polovina z nich měla negativní dopad na životní prostředí a jejich celková plocha dosahovala 40 kilometrů čtverečních – zhruba tisíce Václavských náměstí.
Díky dlouhodobé a silné podpoře veřejnosti se Arnice povedlo u Ministerstva životního prostředí prosadit změnu vyhlášky o ochraně dřevin, která lépe chrání aleje. V Dolních Tošanovicích jsme v aleji podél silnice natřeli 105 stromů bílými reflexními pruhy a zvýšili tak bezpečnost řidičů i stromů. V Uherském Hradišti jsme uspořádali mezinárodní konferenci Ochrana alejí pro rozvoj regionů, kde jsme posadili k diskusnímu stolu odborníky a instituce z různých oblastí vědy i státní správy. S účastníky jsme vyrazili na výpravu do alejí Slovácka.
V Bělorusku se Arnika účastnila prosazení nového zákona o elektronickém odpadu a zavedení separovaného sběru použitých baterií. V rámci jejích aktivit vznikla Zelená mapa, která dnes pokryla 12 běloruských měst, a díky rozborům hraček varovala před nebezpečím chemických příměsí ve spotřebních výrobcích také běloruské občany. V Bělorusku Arnika ve spolupráci s místními partnery také vydala příručku pro aktivní občany, která jim umožňuje vybírat si bezpečné a ekologicky šetrné výrobky, dozvídat se informace o kvalitě životního prostředí a zapojovat se do rozhodovacích procesů
2012
V kampani Zachraňme stromy Arnika úspěšně zabránila hromadnému kácení alejí podél silnic bez povolení, což se snažili prosadit někteří poslanci. Dalším úspěchem Arniky a Zeleného kruhu v tomto roce bylo zachování práva občanů vyjadřovat se k plánovaným stavbám. Skupina poslanců chtěla v rámci komplexní novely zakázat občanským sdružením vstupovat do stavebních řízení. To by sice usnadnilo život developerům, ale znemožnilo lidem ovlivňovat výstavbu ve městech a obcích, kde žijí. V krátké době se povedlo získat přes tři a půl tisíce podpisů pro petici Nenechme se vybagrovat. Iniciativu Arniky podpořilo rovněž téměř šedesát starostů a zastupitelů měst a obcí a přes 80 nevládních organizací, a i díky nim nakonec nebyla sporná novela stavebního zákona přijata.
Arnika vydala publikaci Občané sobě, která ukazuje patnáct různých příběhů lidí, kteří se zapojili do rozhodování o životním prostředí a pomohli tak svému městu či obci. Deset příběhů rovněž zfilmovala jako krátké dokumenty. V rámci ekoporadny Arniky poskytla 798 bezplatných konzultací. Nejvíc dotazů se týkalo ochrany stromů a alejí.
V zahraničí Arnika ve spolupráci s Centrem ekologických řešení pomáhala otevřít v běloruském Minsku informační centrum, které místním lidem zprostředkovává informace o odpadech a toxických látkách. V létě pak provedla ojedinělé mapování toxických látek v běloruských řekách. V červnu se zástupci Arniky zúčastnili Fóra pro budoucnost bez toxických látek v Rio de Janeiru. Zde se Arnika připojila k prohlášení mezinárodní sítě IPEN za omezení perzistentních organických látek, které bylo určeno delegátům světového summitu Rio+20. Arnika se také zapojila do v pořadí už čtvrtých jednání ke vzniku celosvětové úmluvy o rtuti a významně se podílela na vzniku mezinárodní studie o tomto toxickém kovu v rybách a vlasech.
2011
Krajský soud v Ostravě dal Arnice za pravdu v kauze plánovaného kácení alejí v Ostravě-Porubě. Arnika představila studii z Francie, která ukazuje, že riziko dopravních nehod nemá souvislost s množstvím nebo hustotou alejí podél silnic. Velký zájem veřejnosti vyvolala v roce 2011 poprvé vyhlášená anketa Alej roku. Lidé nebo obce do ní od té doby mohou nominovat aleje a stromořadí, o která pečují, která mají rádi, či ta, na jejichž záchranu chtějí obrátit pozornost veřejnosti.
Arnika pokračovala v boji proti výstavbě plavebního stupně u Děčína, který ohrožuje unikátní ekosystémy Labe. Organizovala dálkové plavání Labe nás spojuje, jez rozděluje a zvýšila povědomí o rizicích tohoto projektu. V oblasti chemických látek Arnika bránila účinnost Integrovaného registru znečišťování, který chtěla průmyslová lobby a ministerstvo průmyslu a obchodu omezit. Díky Arnice a podpoře 130 starostů a zastupitelů se podařilo registr zachovat ve stávající podobě.
Arnika zahájila v Arménii projekt na zlepšení chemické bezpečnosti a navázala tak na odhalení chemické zátěže v bývalých skladech pesticidů na přelomu roku. V Nairobi se Arnika zúčastnila třetího vyjednávání nové mezinárodní úmluvy o omezení rtuti a zúčastnila se také konference států Aarhuské úmluvy.
2010
Arnika začala pořádat soutěž pro střední školy Voda živá. Jejím smyslem bylo zvýšení povědomí o skutečnosti, že množství pitné vody se snižuje a její znečištění se naopak zhoršuje. Hra měla zábavnou formou obrátit pozornost dětí i učitelů k akutní potřebě chránit vodu. Do soutěže se nakonec přihlásilo přes sto týmů ze 46 škol napříč republikou.
Arnice se podařilo přesvědčit správu silnic Vysočiny, aby přistoupila k bezpečnostnímu značení alejí.
V tomto roce Arnika zahájila první velký projekt v zahraničí – v Arménii pomáhala řešit problematiku míst kontaminovaných pesticidy. Ve spolupráci s organizací Arménské ženy pro zdraví a životní prostředí se Arnice mimo jiné podařilo prokázat kontaminaci některých lokalit zakázanou chemickou látkou DDT. V jednom případě byly dokonce objeveny pozapomenuté zásoby této nebezpečné látky. Sklad byl posléze v reakci na naše zjištění arménskými úřady zabezpečen.
2009
Arnika koordinovala podání námitek desítek občanských iniciativ k novému územnímu plánu Prahy, ke kterým se připojilo podpisy přes sedmnáct tisíc Pražanů. K územnímu plánu sestavila vlastní věcné i systémové námitky a v několika konkrétních kauzách pomohla místním občanům zapojit se do rozhodovacích procesů. Arnice se také podařilo prokázat, že zeleň přibývá v Praze pouze na papíře a ve skutečnosti dochází k jejímu úbytku. Nový územní plán také neměl nástroje pro skutečně účinnou ochranu zelených ploch zejména v centrálních částech města.
V říjnu roku 2009 byl na základě připomínek Arniky a dalších environmentálních organizací doplněn český seznam lokalit Natura 2000 o více než 200 chráněných oblastí. V rámci kampaně Zachraňme stromy Arnika také připomínkovala novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která zaručila alejím větší ochranu.
Účastnili jsme se květnového jednání o Stockholmské úmluvě v Ženevě, kde se projednávaly otázky omezení používání toxických látek. Arnika se také podílela na přípravě mezinárodní dohody regulující znečištění životního prostředí rtutí. V rámci projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy Arnika zveřejnila výsledky analýz obalů z PVC, které prokázaly přítomnost bisfenolu A, a vydala překlad studie Slastná nevědomost o bisfenolu A ekologické sítě Friends of the Earth. V rámci projektu společného s německou nevládní organizací Grüne Liga uspořádala Arnika dvě třídenní exkurze ke zdařilým revitalizacím vodních toků v Čechách a v jižním Bavorsku.
2008
Arnika v roce 2008 založila Koalici za náhradu PVC s účastí společnosti Ikea. Podporu náhradě PVC vyjádřilo podpisem pod peticí 11 tisíc lidí. Arnice se podařilo navázat úspěšnou spolupráci s pěti nemocnicemi, které přistoupily na výměnu pomůcek z PVC za bezpečnější alternativy.
Arnika pomohla založit 9 nových občanských sdružení, která se věnují ochraně životního prostředí. Jednotlivcům, sdružením a obcím poskytla celkem 972 bezplatných konzultací v pobočkách v Praze, Děčíně, Ostravě a Jihlavě.
Vypracovala připomínky k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která by znemožnila účast občanských sdružení ve stavebním řízení. Arnika dosáhla vyslání mezinárodní reakční mise Výboru světového dědictví UNESCO do Prahy. Následně přijal Světový výbor UNESCO na 32. zasedání silně kritické usnesení k výstavbě mrakodrapů na Pankrácké pláni. Arnika veřejně kritizovala lodní dopravce, kteří se formou žaloby na stát dožadovali miliardových kompenzací za nedostatek vody v Labi a chtěli tak dosáhnout stavby nového jezu.
Arnika ve spolupráci s německým sdružením Grüne Liga odstartovala projekt Best practice - příklady z Německa a České republiky, který se snažil představit vodohospodářům, lidem ze státní správy i z občanských sdružení dobré příklady hospodaření s vodou v krajině. Vydala knihu Generace v ohrožení zabývající se účinky reprodukci ohrožujících látek na lidské zdraví a uspořádala turné jejího autora, amerického toxikologa Teda Schettlera, po České republice.
2007
Díky intenzivní několikaleté spolupráci s lidmi z obce Pozďátky se Arnice podařilo docílit spuštění asanace místní skládky, ze které do okolí a podzemních vod unikala kyselina sírová, těžké kovy a další toxické látky. Kauza se táhla od roku 1994. V roce 2007, po námitkách Arniky, Ministerstvo životního prostředí konečně zakázalo skladování dalších odpadů a začalo jednat o vyčištění skládky. Během kampaně Arnika zpracovala podnět na Českou inspekci životního prostředí, pomohla místním lidem založit občanské sdružení, oslovila politiky a zajistila odbornou pomoc expertů.
V kampani Budoucnost bez jedů se Arnika snažila zabránila omezení informací o vypouštěných toxických látkách, které jsou zveřejňovány v Integrovaném registru znečišťování (IRZ). Pod výzvu, aby vláda a parlament IRZ neomezovali, nasbírala Arnika přes 200 podpisů starostů a zastupitelů. Petici Budoucnost bez jedů II s 16 206 podpisy předala Arnika během happeningu poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Předkladatel zákona, tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík (Strana zelených), zákon nakonec stáhl z projednávání.
2006
Arnika a Česká společnost ornitologická odeslaly Evropské komisi materiál, který kritizuje účelové zmenšení ptačí oblasti Poodří při vyhlašování evropské soustavy chráněných území Natura 2000 a vyzývá komisi, aby kompromis odmítla. Na základě návrhu chráněných oblastí a stížnosti, které Arnika vypracovala společně s dalšími českými organizacemi, nařídila Evropská komise české vládě doplnit na seznam Natura 2000 další lokality.
Na popud Arniky nahradilo novorozenecké oddělení FN Olomouc zdravotnické prostředky obsahující PVC. Arnika také přispěla ke zkrácení doby používání rtuti při výrobě chlóru v ústecké Spolchemii.
Úspěšná byla kampaň proti výstavbě mrakodrapů na pražské Pankrácké pláni, které by poškodily panorama Prahy a znemožnily by využít Pankrác podle představ místních obyvatel. Ministr kultury Martin Štěpánek v závěru roku zrušil povolení vydaná pražskými památkáři.
2005
Arnika ve spolupráci s Mezinárodní sítí pro eliminaci znečištění (IPEN) zveřejnila výsledky analýzy vajec z domácích chovů, které prokázaly kontaminaci nebezpečnými dioxiny, polychlorovanými bifenyly (PCB) a hexachlorbenzenem (HCB). Vzorky z Česka patřily z hlediska PCB a HCB k těm nejhorším z celkem sedmnácti zemí čtyř kontinentů zastoupených ve výzkumu. Zveřejnění výsledků studie přispělo ke schválení Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy, která prosazuje odstranění výroby i použití nebezpečných perzistentních organických látek (POPs). Arnika přesvědčila dvě společnosti, aby přestaly používat obaly z PVC na potraviny, a iniciovala jejich nahrazení ekologicky šetrnějšími materiály.
Arnika také v tomto roce přispěla k tomu, že vláda neudělila výjimku pro výstavbu plavebního stupně u Děčína před ukončením procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Kromě toho Arnika uspořádala soutěž Odpad je surovina pro pražské středoškoláky, která proběhla ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Magistrátem hl. m. Prahy, Správou Krkonošského národního parku a agenturou CENIA. Účelem soutěže, které se zúčastnilo přes 380 studentů, bylo podporovat třídění odpadů a zájem o ekologicky šetrné výrobky.
2004
Arnika a další ekologické spolky dosáhly prostřednictvím několikaleté kampaně toho, že od roku 2004 musí velcí znečišťovatelé v České republice nahlašovat své emise a odpady do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Z těchto dat Arnika začala sestavovat žebříček největších místních znečišťovatelů. Díky tomu mohla začít veřejná debata o důsledcích znečišťování konkrétními viníky.
Arnice se podařilo zabránit přijetí ustanovení v novele zákona o vnitrozemské plavbě, které by narušovalo ochranu přírody při modernizaci labsko-vltavské vodní cesty. Arnika podpořila místní lidi v Podkrkonoší, kteří odmítali těžbu granátů, díky které docházelo k ničení krajiny.
2003
Pomocí připomínkování různých projektů a konzultací s místními spolky se Arnice podařilo zažehnat kácení stovek stromů v Ostravě, Lysé nad Labem a dalších městech. Arnika iniciovala založení Koalice pro Naturu 2000, jejímž cílem bylo připravit stanovisko NNO k návrhu území soustavy Natura 2000 a obhájit jej v Bruselu. Arnika upozornila, že dioxinové zamoření v okolí neratovické Spolany přesahuje běžné hodnoty. Ve spolupráci s oblastním muzeem v Děčíně a Národním parkem České Švýcarsko vyhlásila anketu Strom Děčínska roku 2003.
2002
Arnika zjistila, že firma Rean na pozemku spalovny v Lysé nad Labem skladuje nebezpečné odpady v rozporu se zákonem. Ministra dopravy a spojů Aleše Řebíčka (ODS) Arnika vyzvala k převzetí politické zodpovědnosti za pochybení při přípravě staveb vodních děl na Labi. Upozornila také, že se po spuštěním Spalovny společnosti Termizo zdvojnásobily koncentrace dioxinů v ovzduší Liberce.
2001
Arnika vznikla jako nová česká ekologická nevládní organizace vystoupením části členů ze sdružení Děti Země, čímž navázala na předchozí činnost svých zakladatelů v oblasti životního prostředí. Do Arniky přešel také Tým Bořena, který vznikl v roce 1979 v Bílině a od roku 1985 stěhoval ohrožené druhy rostlin z předpolí Radovesické výsypky, především ze zrušeného chráněného naleziště Bělák. Arnika o ně dál pečuje a každoročně se na “místo činu” vrací spolu s dobrovolníky na pravidelné kosení.
