Na skládce se bioodpad rozkládá bez přístupu vzduchu a vzniká tak metan – silný skleníkový plyn, který výrazně přispívá ke změně klimatu. Navíc se vyhazováním bioodpadu do směsného odpadu zbytečně plýtvá cennými živinami, které by mohly vrátit do půdy život. Vytříděný bioodpad naopak nejčastěji putuje do kompostárny, případně bioplynové stanice, kde se z něj následně vyrobí hnojivo, případně bioplyn.

Ano, ale pouze v malém množství. Citrusová kůra i banánové slupky kompostovat lze, ale je vhodné je krájet na menší kusy a nemít jich příliš, protože kyseliny v nich obsažené mohou zpomalit rozklad. Citrusy (pomeranče, mandarinky nebo citrony) se navíc často ošetřují konzervačními a protiplísňovými látkami, například imidazolem, thiabendazolem nebo vosky. Tyto chemikálie rovněž zpomalují rozklad slupky a v malém domácím kompostéru mohou narušovat mikrobiální život.

Tepelně upravené (vařené, pečené či smažené) zbytky jídla nepatří do běžného kompostu ani do (obvykle hnědé) popelnice na rostlinný bioodpad. Mohou narušovat proces kompostování, způsobovat plíseň, přitahovat škůdce a zapáchat. V některých obcích je umožněno zvláště třídit i tuto surovinu, která zpravidla následně putuje do bioplynové stanice.

Pokud máte domácí zahradní kompostér, můžete pokračovat ve vrstvení materiálu - kompostování sice v zimě zpomaluje, ale nezastaví se. V případě obecního sběru záleží na odpadovém systému konkrétní obce, obce mají nicméně povinnost zajistit sběr bioodpadu rostlinného původu celoročně.

Pravidelně nádobu vynášej a omývej. Pomáhá i prosypávání suchým materiálem rostlinného původu, např. čistými pilinami či listím, které pohlcují vlhkost a pachy. Naopak není vhodné na bioodpad používat jakékoli papírové nebo jiné sáčky (pokud nemáte přímo od obce jiné informace). Vyhození takovýchto sáčků do hnědé popelnice může následně negativně ovlivnit zpracování bioodpadu. Vždy se v tomto ohledu řiďte popiskem na popelnici! V případě kompostovatelných sáčků na bázi plastů se bohužel ani kompostováním nezbavíme mikro a nanoplastů.

Bioodpad se dá zpracovat a vrátit do přírody jako kompost nebo energie. Směsný komunální odpad končí většinou ve spalovně nebo na skládce, protože už se nedá jinak využít. Je ale pravda, že i směsný odpad bohužel stále obsahuje velké množství bioodpadu (až třetinu!) a dalších tříditelných a recyklovatelných součástí (plastu, papíru, skla, kovů, textilu, elektroodpadu atd.). Proto je potřeba třídit co nejdůsledněji, a to především bioodpad, který obsahuje velké množství živit, které bez třídění zbytečně skončí nevyužité na skládce či jsou zlikvidovány ve spalovně.

Obce musí od roku 2021 zajistit možnost odděleného sběru bioodpadu rostlinného původu. Každá domácnost tedy popelnici na bioodpad mít nemusí, ale měla by mít možnost bioodpad třídit, např. alespoň na sběrném dvoře, v obecní kompostárně nebo na jiných sběrných místech. Jednotlivci nejsou nijak sankcionováni, pokud bioodpad netřídí. Přesto má třídění smysl – pomáhá šetřit zdroje, vracet živiny zpět do půdy a snižuje množství odpadu na skládkách. Ač to není povinné, některé obce umožňují mít vlastní sběrnou nádobu na bioodpad (obvykle malou hnědou popelnici). V některých případech je nicméně potřeba se ke svozu bioodpadu ve vaší obci přihlásit - podrobné informace zjistíte na webových stránkách vaší obce, protože podmínky se mohou značně lišit. V případě Prahy je například možné se k odběru přihlásit zde. V některých případech vám to může dokonce snížit poplatky za svoz odpadu, velmi ale záleží na odpadovém systému každé jednotlivé obce.

Bioodpad se mění na kompost bohatý na živiny nebo se zpracovává v bioplynových stanicích, kde vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny a tepla a kvalitní hnojivo pro půdu.

Podmínky rozhodují – v domácím kompostéru trvá rozklad obvykle 6 až 12 měsíců. V teple a při dobrém provzdušnění může být hotový i za 3 měsíce. Je možné také tzv. rychlé kompostování, kdy díky správné rovnováze dusíkatých (zelených, mokrých) a uhlíkatých (hnědých, suchých) materiálů, udržováním správné vlhkosti a přísunu kyslíku, případně i používáním urychlovačů kompostu můžete kompost získat za necelý měsíc.

Ano, je ideální pro domácnosti bez zahrady. Kalifornské žížaly zpracují kuchyňský bioodpad bez zápachu a vzniká výborný tekutý i pevný kompost pro rostliny. Vermikompostér si dokonce lze velmi snadno vyrobit přímo doma – jak na to se dozvíte v návodu od Arniky.

Ne. Obce mají od roku 2021 zákonnou povinnost zajistit oddělený sběr bioodpadu rostlinného původu, byť pouze v rámci sběrného dvora nebo obecní kompostárny. Pokud sběrné místo chybí, je možné to nahlásit na obecní úřad nebo krajský úřad životního prostředí.

Za bioodpad je považován odpad biologického původu. Bioodpad lze rozdělit na rostlinný a živočišný. V České republice se sbírá především bioodpad rostlinného původu - slupky a další zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky (bez jejich papírových a kovových částí), zbytky rostlin včetně trávy nebo listí, hlína atd. Nepatří sem pečivo ani jiné zbytky jídla, kapesníky a jiný papír, prach, maso, kosti, skořápky od vajec ani jiné živočišné produkty, které mohou narušovat proces kompostování, způsobovat zápach nebo výskyt plísně a lákat škůdce. V případě některých živočišných produktů, jako jsou například skořápky od vajec, je možné kompostování v domácím kompostéru, ale do hnědé popelnice nepatří. Na kontejnerech určených pro bioodpad bývají nicméně nálepky, které přesněji specifikují, co do nich můžete vyhodit, může se to totiž značně lišit město od města, na základě toho, jaké podmínky si místní kompostárna stanoví. V některých obcích probíhá také sběr bioodpadu živočišného původu nebo gastroodpadu jako je již zmiňované maso, kosti, zbytky jídel atd.

V současné době mají všichni původci, tj. všechny subjekty, kterým při jejich činnosti vzniká jakýkoliv odpad, zákonnou povinnost zbavovat se odpadů předáním oprávněné osobě. Tato povinnost se vztahuje i na biologicky rozložitelné odpady z kuchyní (gastroodpady). I ty je třeba řádně třídit, skladovat a předávat za úhradu oprávněné firmě.

Druhou možností je tyto odpad zpracovat ve speciálním elektrickém kompostéru. Ten je schopen je během 12 až 24 hodin přeměnit na materiál, který lze následně využít jako hnojivo (po vyjmutí z kompostéru je třeba ho nechat zhruba 3 až 4 týdny uležet na suchém a temném místě). Na nákup kompostéru je možné získat dotaci z Operačního programu životní prostředí až ve výši 85 %.

Více informací:

http://www.opzp2014-2020.cz/clanek/dotace-na-gastrokompostery

http://www.kompostovani-recyklace.cz/casto-kladene-otazky.php

Kompostovat novinový papír a letáky nedoporučujeme. Efektivnější je tento materiál recyklovat. Pokud není papír vhodný k recyklaci (např. v případě kapesníků), je možné ho kompostovat na zahradě. Papír nebo i papírový sáček vyhozený do hnědého kontejneru na bioodpad ale často může celý obsah popelnice znehodnotit, což je rozhodně škoda. Proto obecně doporučujeme papír spíše třídit do modrých kontejnerů k tomu určených a do bioodpadu ho nevyhazovat. Více se obvykle dozvíte přímo na popelnici, protože pravidla pro třídění bioodpadu se mohou obec od obce lišit.

Nejlevnější je získat náplň od někoho, kdo již vermikompostér provozuje. Jinak lze samozřejmě žížaly koupit. Nabízí je například tyto prodejci:

http://www.ekonakup.cz/kompostery-a-prislusenstvi-kompostovaci-toalety/vermikompostery/nasada-zizal-do-vermikomposteru

http://www.vermikompostovani.cz/

https://www.borsky.cz/

http://www.zizaly.com/produkty-1/