Dostanou obránci životního prostředí účinnou ochranu před stíháním a pronásledováním? To je jeden z hlavních bodů programu nadcházející schůzky smluvních stran Aarhuské úmluvy (1) v Ženevě (2), (3). Zástupci států Evropské hospodářské komise OSN budou hlasovat o zřízení nového tzv. mechanismu rychlé reakce (4). Nedávné případy z Bělarusi, ale také z Bosny a Hercegoviny, Ukrajiny nebo dokonce ze zemí EU ukazují, že obránci místních komunit často čelí vážným hrozbám (5) a stávající mezinárodní mechanismy jsou příliš pomalé nebo nefunkční. COVID-19 dokonce situaci zhoršil, protože některé vlády zneužily protipandemická opatření k omezování lidských práv.
Prezentace z doprovodné akce o pronásledování obránců životního prostředí.
„V průběhu roku 2020 bylo několik vedoucích společnosti Ecohome z fiktivních důvodů zatčeno. Obvykle kvůli účasti na nepovolených demonstracích, i když byl v tu chvíli daný člověk prokazatelně v jiném městě. Jejich počítače a telefony byly zabaveny. Později, v červenci 2021, bylo dvacet šest nevládních ekologických organizací násilně zlikvidováno, jejich kanceláře zapečetěny a členové prohledáváni,“ vysvětluje Sergey Magonov, právník nedávno zakázané přední bělaruské nevládní organizace zabývající se životním prostředím Ecohome (6), (7). „Aktivisté jsou pod extrémním tlakem a hledat spravedlnost u soudů v naší zemi nedává smysl. Současně spuštění stávajících mezinárodních mechanismů trvá měsíce nebo roky,“ dodává Magonov.
Rok 2020 ukázal nejvyšší počet zavražděných obránců životního prostředí; 227 lidí celosvětově (8). Ačkoli většina z nich byla v Latinské Americe, v roce 2019 došlo k vraždám také v Kazachstánu a Rumunsku. Celosvětová pandemie doprovázená omezeními občanských svobod v důsledku opatření proti koronaviru zrychlila negativní trendy - nedávná zpráva upozorňuje na 15 případů z Evropy, Kavkazu a Střední Asie, v nichž byla porušována práva na životní prostředí (9).
Publikace je k dispozici ke stažení zde.
„Aarhuská úmluva slaví dvacáté výročí. V době podpisu mnozí doufali, že se bezpečný prostor rozšíří a právo na život ve zdravém životním prostředí se časem prohloubí. Dnes bohužel nežijeme v otevřenějším a spravedlivějším světě - naopak prostor svobody se v mnoha zemích zmenšuje,“ říká Martin Skalský, předseda české nevládní organizace Arnika. „Případy z našeho regionu ukazují, že aby byla Aarhuská úmluva i nadále inspirací a garantem základních práv, naléhavě potřebuje mechanismus na ochranu aktivistů před nespravedlivým stíháním,“ dodává Skalský.
Setkání zástupců států Evropské hospodářské komise OSN probíhá v Ženevě od 18. do 22. října, aby vyhodnotili období posledních čtyř let a rozhodli o dalších krocích na podporu environmentální demokracie v regionu. Mechanismus rychlé reakce je očekáván jako nejvýznamnější vylepšení.
Poznámky a podrobnosti:
(1) Aarhuská úmluva, přezdívaná jako Úmluva o environmentální demokracii, vstoupila v platnost 30. října 2001. Jejími signatáři jsou země Evropy a bývalého Sovětského svazu a Evropská unie jako smluvní strana. Nedávno se první stranou z Afriky stala Guinea Bissau. Na základě příkladu Aarhusu země Latinské Ameriky nedávno přijaly podobnou Escazuskou úmluvu. Aarhuská úmluva zaručuje právo na informace o životním prostředí, účast veřejnosti na rozhodování, přístup ke spravedlnosti a ochranu obránců životního prostředí před pronásledováním. Více o Aarhuské úmluvě.
(2) Sedmé zasedání smluvních stran Aarhuské úmluvy - oficiální webové stránky.
(3) Prezentace z doprovodné akce nevládních organizací o pronásledování obránců životního prostředí.
(5) Případy pronásledování ekologických aktivistů v Evropě a bývalém Sovětském svazu.
(6) Po politické opozici a médiích zavírá bělaruský diktátor nevládní organizace.
(7) Postup likvidace nevládní organizace Ecohome.
(8) Ochrana ekologických aktivistů se blíží. Vlády vyjednávají o novém mezinárodním mechanismu.
