Dnes, na den přesně deset let od rozhodnutí o pořízení,(1) je představen návrh Metropolitního plánu ve verzi pro veřejné projednání. Tato fáze je z pohledu zapojení veřejnosti i ochrany práv vlastníků zcela klíčová. Přestože Metropolitní plán před čtyřmi lety čelil opodstatněné a fakty podložené kritice ze všech stran, neodbytný magistrát dokázal se všemi dotčenými orgány dospět k dohodě, a to navzdory odporu jejich fundovaných odborníků. Metropolitní plán by měl dle svých zastánců vyřešit současnou krizi bydlení. Nástroje na to, aby zajistil dostupné bydlení, ale nemá a dle stávajícího systému územního plánování v ČR ani mít nemůže, protože takové nástroje u nás, na rozdíl od mnoha evropských zemí, zatím neexistují. Kritici Metropolitnímu plánu vyčítají rozvolnění podmínek pro developery a právně nejednoznačný způsob regulace.
Metropolitní plán je zpracováván již devět let(2) a od začátku s ním výrazně nesouhlasí dotčené orgány, městské části, spolky i veřejnost. Ti všichni před čtyřmi lety, ve fázi tzv. společného jednání, uplatnili své přípomínky. Klíčová z nich jsou především stanoviska dotčených orgánů jako je ministerstvo kultury, životního prostředí či odbor ochrany prostředí magistrátu. S nimi totiž magistrát musel dospět k dohodě, jinak by Metropolitní plán nemohl postoupit do další fáze pořizování – do veřejného projednání. “Doposud byla jednání k MPP velmi vyhrocená, dokáži si představit, jak úředníci stěží mohli čelit značnému tlaku ze strany zástupců magistrátu a Institutu plánování a rozvoje, a že jednání mohla být velmi ostrá,” vysvětluje Anna Vinklárková z Arniky.
Přestože byl návrh Metropolitního plánu v mnoha dílčích částech upraven, zdá se, že klíčové problémy jako je výšková regulace pomocí systému čtverců, regulace nové zástavby přes popis charakteru lokalit či parametrická regulace a s nimi spojené rozvolnění podmínek pro developery, v Metropolitním plánu zůstávají.(3) Dokonce ani zástavba velkých rozvojových či transformačních území nebude podmíněna zpracováním závazných regulačních plánů (podrobnější úrovní územně plánovací dokumentace), ale vypracováním územních studií, které nejsou závazné a může je zadat téměř kdokoliv – Institut plánování a rozvoje, městská část, ale také třeba investor. Ve Vídni, Mnichově a mnoha dalších evropských městech je přitom používání regulačních plánů naprostou nutností, bez nich si nikdo svévolně nic nepostaví.(4)
“Kombinace parametrické regulace s územními studiemi, které může zadat město nebo taky developer rozhodně nejsou zárukou kvalitního a předvídatelného rozvoje území. Institut plánování a rozvoje Metropolitní plán zpracovává už skoro deset let a o potřebnosti regulačních plánů se mluví už od začátku, mohly tedy už být dávno zpracované a vydané ihned po Metropolitním plánu. Bohužel to vypadá, že jsme deset let promarnili a že se Praha vydává opačným směrem než vyspělá evropská města, která si pečlivě hlídají svůj rozvoj poměrně přísnou, a především právně jednoznačnou a předvídatelnou regulací,” dodává Anna Vinklárková.
Pro nastudování přesného obsahu a posouzení přínosů a rizik regulace rozvoje území navrhované Metropolitním plánem má Arnika připravenou expertní skupinu složenou z urbanistů, sociologů, ekonomů, právníků, památkářů, dopravních expertů a dalších odborníků. Sdružení pro veřejnost vytipuje problematické okruhy a připraví vzorové připomínky, které bude postupně zveřejňovat. Důležitá je ovšem lokální znalost a pečlivé prostudování aplikace regulativů v jednotlivých lokalitách. Arnika proto vyzývá všechny pražské spolky i aktivní občany, aby si pečlivě zkontrolovali svou lokalitu, nechali se zmocnit podpisy jako zástupci veřejnosti a podali námitky.
Zatím není zveřejněno vypořádání připomínek ze společného jednání, které proběhlo již v roce 2018, a podle informací Arniky se tak stane až po veřejném projednání. “Tento postup ze strany magistrátu považujeme za netransparentní. Pokud totiž někdo není spokojen s vypořádáním své připomínky, nebo s odůvodněním vypořádání, měl by mít možnost se vůči tomu ve veřejném projednání ohradit argumenty,” vysvětluje Vinklárková. Arnika proto vyzývá městské části, spolky, vlastníky i občany, aby si vypořádání svých připomínek dle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádali či se na jejich vypořádání došli podívat do spisu na magistrát.
Termíny veřejných projednání jsou 30. května a 23. června 2022 od 9 hod v CAMPu i online, připomínky a námitky lze podávat do 30. června včetně. Návrh Metropolitního plánu je vystaven v online aplikaci, na příslušném odboru magistrátu, a na výstavě v Centru architektury a městského plánování, kde budou probíhat rovněž doprovodné diskuze. Arnika se domnívá, že by v těchto diskuzích měli dostat adekvátní prostor rovněž oponenti z řad odborníků a občanských spolků, a že by jim měla být dána možnost stručné prezentace.
Arnika také připravuje večery v Městské knihovně 25. května a 22. června od 19 hod, kde budou shrnuty hlavní problémy Metropolitního plánu a představen návod pro občany, jak podávat připomínky a námitky. Více o Metropolitním plánu jsme psali zde.
Sdružení již půl roku v předstihu v otevřeném dopise vyzvalo magistrát i IPR, aby nechali dostatečný prosto pro diskuze i zapojení veřejnosti, což bylo Arnice v následné odpovědi přislíbeno.
Diskuze o Metropolitním plánu v CAMPu, celý program zde:
11. května 19:00 – Bydlení: Mrtvý město?
1. června 19:00 – Veřejná vybavenost: Mají si kde hrát?
8. června 19:00 – Klimatická změna: Přes park nejdu
15. června 19:00 – Veřejné prostranství: Co? Barák!
29. června 19:00 – Prostředí okolo nás: Ukradené panorama
- Rozhodnutí o pořízení Metropolitního plánu padlo před deseti lety. Usnesení č. 16/6 Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 26. 4. 2012 (tisk č. Z-908) k návrhu záměru pořídit Metropolitní územní plán hl. m. Prahy; Usnesení č. 16/5 Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 26. 4. 2012 (tisk č. Z-840) k záměru ukončení pořizování Územního plánu hl. m. Prahy; Usnesení č. 2M/2 Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 7. 6. 2012 (tisk č. Z975) k pořízení Územního plánu hl. m. Prahy;
- Územní plán je koncepční dokument v měřítku 1:10 000, který často nedokáže vhodně stanovit podmínky pro zástavbu, proto se využívají podrobnější regulační či tzv. zastavovací plány.
- Usnesení č. 31/6 Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 19. 9. 2013 (tisk č. Z-2000) k návrhu zadání Územního plánu hl. M. Prahy (Metropolitního plánu) https://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/mup/usneseni_36_1_2013_09_19.pdf
- Více informací v záznamu diskuze o Metropolitním plánu v CAMPu dne 22. 9. 2021, dostupné zde: https://www.campuj.online/zive
Projekt Praha - město pro život podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
