Pražští zastupitelé zítra rozhodují o Metropolitním plánu, který počítá s půl milionem nových obyvatel. Chybí ale kapacity škol, školek i sociálních služeb. Situace se může výrazně zhoršit.
Metropolitní plán, nový územní plán Prahy závazný pro výstavbu na další desítky let, má podle Institutu plánování a rozvoje umožnit výstavbu přibližně 350 000 bytů. Návrh však nepočítá s dostatečnými kapacitami mateřských, základních ani středních škol a prakticky ignoruje pozemky pro veřejné zdravotní a sociální služby – polikliniky, nemocnice, domovy pro seniory nebo domy s pečovatelskou službou.
Podle prognózy Institutu plánování a rozvoje dnes v Praze chybí přibližně 10 000 míst v mateřských školách, 6 000 míst na základních školách a 3 000 míst na středních školách – pokud počítáme pouze pražské děti. Pokud započítáme i děti dojíždějící ze Středočeského kraje, jde až o 22 000 chybějících míst. Metropolitní plán ale ve svých bilancích(1) tyto deficity neřeší. To znamená, že se stávající nedostatek míst nejen nevyřeší, ale s přibývajícími obyvateli bude dále prohlubovat. Navíc nedostatek míst povede k dalšímu tlaku na zkapacitňování stávajících škol a školek – často na úkor hřišť a sportovišť.(2)
„Jak obtížné je dnes dostat dítě do školky nebo školy, zažívá spousta rodičů napříč Prahou. Metropolitní plán, který má být závazný pro veškerou výstavbu na další desítky let, ale tuto situaci neřeší – naopak ji může ještě zhoršit. Město plánuje obrovský nárůst počtu obyvatel, aniž by mělo zajištěnou odpovídající veřejnou vybavenost. Dopady pak ponesou hlavně rodiny s dětmi a kvalita života v Praze bude dál klesat,“ říká Anna Vinklárková z Arniky.
Dalším problémem je, že bilance(3) veřejné vybavenosti v Metropolitním plánu se omezuje prakticky pouze na mateřské, základní a střední školy a opomíjí infrastrukturu pro zdravotní péči, sociální služby nebo volnočasové aktivity, přestože právě tyto služby zásadně ovlivňují kvalitu života obyvatel. Nedostatečné plánování těchto funkcí může vést k nerovnoměrnému pokrytí službami, nevyváženému rozvoji města a zhoršení přístupu obyvatel k základní péči.
Metropolitní plán navíc zcela ignoruje očekávané stárnutí populace Prahy. Podle demografické prognózy IPR se počet seniorů nad 80 let už v roce 2030 zvýší na 89 000 a bude dále růst. V budoucnu tak mohou chybět tisíce míst pro seniory, kteří budou potřebovat dostupnou péči a podporu.
Metropolitní plán však nevymezuje žádné nové plochy pro veřejné domovy seniorů nebo pečovatelské domy. Přímo v odůvodnění Metropolitního plánu stojí: „Potřeba domovů pro seniory nebyla bilancována, protože lze předpokládat, že z důvodu jejich rentability (...) se v tržním prostředí dokáže z velké části uplatnit sama…“(4) Péče v komerčně provozovaných domovech pro seniory je však pro řadu lidí finančně velmi obtížně dostupná.
„Metropolitní plán nepočítá s veřejnými nemocnicemi, poliklinikami, domovy pro seniory ani domy s pečovatelskou službou. Ponechat zdravotní a sociální péči čistě komerčnímu sektoru znamená, že si ji část Pražanů nebude moci dovolit nebo jen za cenu výrazných osobních finančních obětí,“ doplňuje Vinklárková.
Arnika proto vyzývá město, aby Metropolitní plán před finálním schválením doplnilo o jasné vymezení ploch pro občanskou vybavenost – nejen pro školy a školky, ale také pro zdravotnictví a sociální služby. Bez těchto úprav hrozí, že Praha bude v příštích letech čelit dalšímu zhoršování dostupnosti veřejných služeb a část obyvatel zůstane odkázána na nedostatečnou nebo finančně nedostupnou péči.
Pro více informací kontaktujte tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 606 727 942.
(1) Podíl žáků je vypočten dat MŠMT o počtu žáků ve školních zařízeních a počtu obyvatel dle ČSÚ z maxim z posledních let. Počty žáků ale nezahrnují stávající deficity, tj. děti, které se do školních a předškolních zařízení nedostaly. Str. 533 Textová část odůvodnění kapitola 9 - Komplexní zdůvodnění navrhovaného řešení.
Navíc odůvodnění Metropolitního plánu uvádí, že „Byla bilancována polovina potřeby mateřských škol s předpokladem, že druhou polovinu poptávaných kapacit budou tvořit drobná zařízení v rámci smíšeného obytného využití lokalit.” str. 533 tamtéž. V rámci smíšeného využití ale vůbec nemusí školky vzniknout, mohou tam být byty či něco jiného. Není žádná záruka, že tam vzniknou školky.
(2) str. 534 tamtéž - “Prakticky k deficitu nemusí dojít z mnoha důvodů (...) pokud dojde k intenzivnějšímu zastavění ploch pro školy nebo k výraznému zkapacitnění existujících škol apod.”
Dále str. 533 tamtéž odůvodnění uvádí - “...je často ovlivněna zahrnutím sportovišť, a proto nebylo vhodné od ní odvozovat budoucí potřebu ploch.” To znamená, že bilance nových ploch pro školy nepočítá s tak velkými sportovišti, jako jsou často u stávajících škol.
(3) str. 532 tamtéž - „...byla vyčíslena potřeba ploch pro mateřské, základní a střední školy...” Pro žádné další druhy občanské vybavenosti (polikliniky, nemocnice, domovy pro seniory, s pečovatelskou službou, volnočasové aktivity,...) potřeba vyčíslena nebyla.
Dále Příloha č. 1 kapitoly 9 Grafy bilancí občanské a rekreační vybavenosti 09.10.17 uvádějí 1 341 hektarů stávající občanské vybavenosti (stávající + lokality občanské vybavenosti). Při počtu obyvatel Prahy 1 407 084 (ČSÚ k 31. 12. 2025) to představuje 9,5 m² pozemků občanské vybavenosti na obyvatele.
Metropolitní plán navrhuje celkem 273 hektarů nové občanské vybavenosti (193 ha vymezených plochou, 26 ha bodem a 54 ha parametricky). Při návrhovém nárůstu až o půl milionu nových obyvatel však připadá pouze 5,5 m² ploch nové občanské vybavenosti na nového obyvatele, což je výrazně méně než v současném stavu. Z toho vyplývá výrazný deficit ploch pro občanskou vybavenost v Metropolitním plánu. Navíc nebudou vyřešeny ani stávající deficity občanské vybavenosti.
(4) str. 533 kapitoly 9 odůvodnění
