Perfluorované látky
Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) jsou rozsáhlou skupinou několika tisíc člověkem vytvořených organických látek. Pro své voděodolné a nepřipékavé vlastnosti se využívají v potravinových obalech, kuchyňském nádobí zejména z teflonu nebo nepromokavých tkaninách (např. Gore-Tex). Většina zástupců PFAS je perzistentních, tedy odolných vůči rozkladu. Vysoká odolnost sloučenin je dána přítomností velmi pevné chemické vazby mezi fluorem a uhlíkem. Tato vazba vysloužila PFAS anglické pojmenování Foreover Chemicals = nesmrtelné chemikálie.
Do přírody se dostávají z odpadu, omývání ošetřených výrobků nebo praní textilu. Velkým zdrojem jsou však i hasicí pěny. Člověk PFAS přijímá především v potravě a vodě. Největší obavy vyvolávají případy kontaminace pitné a podzemní vody v okolí průmyslových závodů, letišť a vojenských základen.
Některé PFAS jsou považovány za podezřelé lidské karcinogeny. Některé PFAS jsou reprotoxické (snižují plodnost u žen), zvyšují riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství, preeklampsie (onemocnění placenty) nebo nižší porodní váhy novorozenců. PFAS mohou poškozovat imunitní a endokrinní systém.
Nejtoxičtější zástupci PFOA a PFOS, perfluorované látky s dlouhým řetězcem, jsou včetně jejich solí a příbuzných sloučenin zakázané globálně Stockholmskou úmluvou. Ve srovnání s více jak čtyřmi a půl tisíci těchto sloučenin reguluje úmluva jenom jejich nepatrný zlomek. Na veřejný tlak a postupné legislativní omezení PFAS s dlouhým řetězcem průmysl zareagoval použitím jejich protějšků s krátkým řetězcem, což se ukázalo jako zcela chybné řešení. Na trh se dostaly látky označované jako GenX, u kterých se brzy projevily obdobné toxické vlastnosti jako u jejich zakázaných příbuzných. Značné obavy vzbuzují všichni zástupci ze skupiny PFAS z důvodu jejich silné vazby uhlíku s fluorem, díky které tyto látky do nekonečna kolují v životním prostředí a různou měrou ohrožují zdraví živých organismů. Díky zvyšujícímu se množství případů kontaminace půdy a pitné vody jak v Evropské unii, tak globálně, množství lidí zasažených celým spektrem souvisejících onemocnění a s tím spojeným ekonomickým nákladům, se připravuje zákaz PFAS látek jako celé skupiny v rámci evropské legislativy.
Perfluorované látky nejsou ve většině použití jako je textil a obuv, kuchyňské nádobí či potravinové obaly nezbytné a existuje pro ně řada bezpečnějších alternativ. Proto by měly z výroby a zboží jednou provždy zmizet. Tomu se ovšem brání chemických průmysl postavený na produkci fluorovaných látek.
