Ftaláty

Ftaláty (estery kyseliny ftalové) jsou organické sloučeniny používané hlavně jako změkčovadla plastických hmot zejména polyvinylchloridu – tedy PVC. Výsledný materiál změkčují a propůjčují mu průhlednost, průsvitnost i odolnost. S ftaláty se používají i v kosmetice, adhezivech, barvách i pesticidech. Jedná se o skupinu asi 40 látek s různými chemickými i toxikologickými vlastnostmi.

Zdravotní dopady používání ftalátů

V současné chvíli existuje více než 30letá vědecká práce dokazující toxicitu ftalátů u zvířat. Bylo také provedeno několik dlouhodobých studií na lidech, které dokazují, že ftaláty blokují mužské hormony, tzv.androgeny. Důsledkem je tzv.demaskulinizace populace i snižování plodnosti u lidí. Samci u zvířat vykazují nižší počty spermií, nesestouplá varlata či vrozené vady penisu. Mezi nejcitovanější patří studie provedená v roce 2005 pod vedením Shanny Swan, která našla „významnou souvislost“ mezi množstvím ftalátů a jejich metabolitů v těle těhotné matky a změnách pohlavního ústrojí u jejich synů.
Další longitudinální studie z USA prokázala vliv ftalátů na neurobehaviorální vývoj dětí. 9 let trvající studie z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku poukázala na vyšší výskyt agrese, emoční lability, poruchy pozornosti a deprese. Pokud se v jejich moči našlo vyšší množství ftalátů, byla u jejich dětí objeveny poruchy chování ve větší míře než u matek s nízkými koncentracemi ftalátů. Další studie, tentokrát provedená švédskými lékaři, zjistila, že děti vystavené vyšším koncentracím ftalátů měřené v prachu z jejich domovů, byly spíše náchylné k alergiím, ekzému a astmatu. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.

Ftaláty a legislativa

Snahy o legislativní omezování ftalátů trvají již od 90.let 20.století. Do roku 2021 se však podařilo zakázat pouze 4 ftaláty ve většině spotřebního zboží, byť s mnoha výjimkami.
Ftaláty byly postupně zakazovány zejména ve výrobcích pro děti. Další oblastí, kde jsou ftaláty omezeny jsou obalové materiály přicházející do styku s potravinami a ve zdravotnických pomůckách.

Omezení ftalátů v hračkách a výrobcích pro děti

V EU reguluje použití ftalátů evropská směrnice EU 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, která byla implementována do české legislativy nařízením vlády č.86/2011 Sb. Všechny hračky určené pro děti do 14 let nesmějí obsahovat látky způsobující rakovinu (karcinogenní), poškozující genetickou informaci (mutagenní) a ohrožující rozmnožování (reprotoxické) jakož i těžké kovy či různé alergeny. Ftaláty patří mezi látky, které mohou poškodit reprodukční schopnost člověka a 6 historicky nejvíce používaných ftalátů DEHP, DBP, BBP, DINP, DIDP, DNOP bylo zakázáno používat v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnosti v měkčených plastových materiálech sloužících k výrobě hraček. Pokud hračky obsahují ftaláty ve vyšší koncentraci, než je výše uvedená hodnota, nesmějí se uvádět na trh.
Předměty pro péči o děti do 3 let se pak řídí velmi podobnými pravidly jako hračky, ale jsou regulovány vyhláškou č. 84/2001 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví. Předmětem určeným pro péči o děti se rozumí jakýkoli výrobek určený pro usnadnění usínání, zklidnění, hygienu, krmení dětí nebo k cucání dětmi. Patří sem dětská obuv, nábytek pro děti – dětské vysoké židličky, přebalovací pulty, postýlky, dále dudlíky a držáky na ně, odsávačky, dětské nádobí a další výrobky pro kojence.
Hračky a předměty určené pro péči o děti do 3 let, které jsou vyrobeny z měkčeného plastu, nesmí obsahovat více než 0,1 procent (hmotnostních) jednoho nebo více esterů kyseliny ftalové (ftaláty), uvedené v příloze č. 6. Jedná se o následující ftaláty:
I.
di-isononyl ftalát (DINP), CAS-No. 28553-12-0, Einecs-No. 249-079-5;
di-n-octyl ftalát (DNOP), CAS-No. 117-84-0, Einecs-No. 204-214-7;
di-iso-decyl ftalát (DIDP), CAS-No. 26761-40-0, Einecs-No. 247-977-1;
II.
butyl benzyl ftalát (BBP), CAS-No. 85-68-7, Einecs-No. 201-622-7;
dibutyl ftalát (DBP), CAS-No. 84-74-2, Einecs-No. 201-557-4;
di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), CAS-No. 117-81-7, Einecs-No. 204-211-0.
Riziko vystavení působení ftalátů:
Již od roku 1983 se ví, že DEHP, které je obsaženo ve vysokých koncentracích v dětských produktech, se může uvolňovat prostřednictvím simulovaného dermálního i orálního kontaktu. Ukázalo se, že neexistuje stálá úměrnost mezi koncentrací ftalátu ve výrobku, nebo trvání experimentu a množstvím uniklého DEHP. Nicméně bylo jasně dokázáno, že DEHP může z výrobku unikat po velmi dlouhou dobu a při silnějším stlačení se množství unikající látky dále zvyšuje. Dále uvolňování ftalátů z povrchu měkčeného PVC stoupá zejména při zvýšení mechanického tlaku a teploty (např. žvýkání).
Zdroj: Hanson, R.L. (1983) Phthalate ester migration from polyvinyl chloride consumer products. Phase 1 finalreport. Report prepared for the US Consumer Product Safety Comission, 51pp.

Omezení ftalátů a adipátů v potravinových obalech

Základní právní předpis, který se týká potravinových obalů, je vyhláška č. 38/2001 Sb o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, která byla pozměněna vyhláškou č. 271/2008 Sb (ta nabyla platnost 15. 8. 2008)
Samotná podstata PVC- obsah monomerního vinylchloridu ve výrobcích z PVC a jeho kopolymerů nesmí být podle vyhlášky vyšší než jeden miligram na kilogram konečného výrobku (1 mg monomerního vinylchloridu na 1 kg výrobu). (§ 14, odstavec 1). Ve vyhlášce je dále uveden seznam látek a jejich limitních hodnot, které mohou být v potravinovém obalu obsaženy.
PVC se týkají především látky, využívané jako změkčovadla. Nejčastěji jde o ftaláty nebo adipáty. Vyhláška upravuje obsah ftalátů v potravinových obalech a jejich použití následovně:
BBP – butylbenzylftalát, DEHP – di – (2-ethylhexyl) ftalát a DBP – dibutylftalát se smí používat jen jako změkčovadlo v materiálech a výrobcích určených pro opakované použití, dále se smí používat jako změkčovadlo v materiálech a výrobcích na jedno použití, které přichází do styku s beztukovými potravinami, kromě kojenecké výživy, jeho koncentrace v konečném výrobku je limitována na 0,1 %, (u DBP je limit o něco přísnější – 0,05 %) přičemž SML (specifický migrační limit viz dále) u BBP je stanoven na 30 mg/kg, u DEHP na 1,5 mg/kg potraviny, u DBP je SML 0,3 mg/kg potravin.
Pro často používané změkčovadla potravinových obalů z PVC ze skupiny adipátů – DEHA (DEHA – di – (2-ethylhexyl) adipát) je stanoven SML na 18 mg/kg´.
SML - specifický migrační limit v potravině nebo v potravinovém simulantu, hodnota specifické migrace látky z materiálu nebo výrobku. Vyhláška č. 37/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb, a dalších pozdějších předpisů, kterou se stanoví hygienické požadavky na výrobky přicházející do styku s vodou a na úpravu vody. Vyhláška č. 38/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy.

Ftaláty ve zdravotnických pomůckách

Na základě evropské směrnice 2007/47/EEC, která modifiovala směrnici o zdravotnických prostředcích 93/42/EEC musí být od března 2010 značeny zdravotnické pomůcky tak, aby na nich bylo zřetelně uvedeno, že obsahují látky toxické pro reprodukci (CMR látky). Pokud zdravotnické pomůcky určené např. k administraci léků, tekutin, krve do těla používají i pro děti, těhotné a kojící ženy, musí výrobce ospravedlnit použití toxických ftalátů v technické dokumentaci.

Ftaláty a REACH

Ftaláty obecně podléhají systému Evropské chemické politiky známé pod zkratkou REACH. (Registration, Evaluation, Authorisation of Chemicals). Dosud bylo chemickým průmyslem zaregistrováno zhruba 26 ftalátů, které jsou vyráběny v množství více než 1 tuna ročně (na jednoho výrobce či dovozce). V roce 2021 je na kandidátní listině REACH 17 ftalátů a jejich skupin, které byly označeny za velmi rizikové pro lidské zdraví a životní prostředí z důvodu jejich působení jako endokrinní disruptory (ovlivňují produkci a funkci hormonů) a jejich působení na plodnost a zdravý vývoj dětí i nenarozeného plodu. Na kandidátní listině se ocitly ty chemické látky, které představují velké riziko pro lidské zdraví a životní prostředí a které budou muset být autorizovány jen pro specifické užití tam, kde pro ně neexistují alternativy. Současně pro tyto látky může kterýkoli členský stát EU podat návrh na úplný zákaz použití v Evropské Unii. V roce 2011 podalo Dánsko návrh na restrikci 4 ftalátů označených jako toxických pro reprodukci na základě poznatků o jejich kumulativních negativních účincích na lidské zdraví. Dánsko provedlo rozsáhlou biomonitoringovou studii právě za účelem zmapování své populace z hlediska zatížení ftaláty. Celý proces byl završen až po 8 letech, kdy byly 4 ftaláty - DEHP, DBP, BBP, and DIBP - zakázány ve spotřebním zboží pro vnitřní použití byť s velkým množstvím výjimek, takže je možné je stále používat v zemědělství, elektronice, automobilovém či leteckém průmyslu a stavebnictví.
U dalších 3 ftalátů, tedy DINP, DIDP a DNOP se rozšíření zákazu mimo hračky a výrobky pro děti neplánuje vzhledem k tomu, že u nich nebyla prokázána toxicita pro reprodukci. Z důvodu předběžné opatrnosti však Evropská Unie nepřistoupila ani ke zrušení jejich zákazu ve výrobcích pro děti a hračkách.

Publikace

Ponořte se do našich publikací, které nabízíme zdarma ke stažení.
Další publikace

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Budoucnost bez plastů Řeky bez jedů Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Budoucnost bez plastů Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Praha – město pro život

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem. Soustředíme se na územní plán, který určuje, kde a co se v Praze smí stavět. Prosazujeme ochranu zeleně, informujeme obyvatele a pomáháme lidem zapojovat se do rozhodovacích procesů.

Územní plánování Město a klima Bydlení Publikace Pražská bytová krize Linktree Praha město pro život Instagram Praha město pro život Facebook Praha město pro život

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Chci dostávat stromové novinky Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Řeky

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti.

Živé Labe

Biodiverzita

Podporujeme zavádění soustavy Natura 2000 a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.

Chráníme staré stromy vytvářející dutiny, které jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených živočichů, včetně páchníka hnědého v Poodří.

Natura 2000 Bořena Petice za obnovu české přírody

Účast veřejnosti

Arnika se dlouhodobě zasazuje o účast veřejnosti v územních a stavebních řízeních a další procesech, jež souvisejí s ochranou životního prostředí, i přes opakovanou snahu toto právo veřejnosti omezit.

Vy tu stavíte, my tu žijeme Měníme klima v legislativě