Voda

Znečištění vod je jedním z nejvážnějších rizik, které s sebou přinášejí toxické látky. České potoky a řeky jsou dnes na první pohled čistější, než tomu bylo například v 90. letech minulého století, kdy z barev vody v řece Bílině až zrak přecházel. Přesto nemůžeme říci, že s čistotou vod nemáme v České republice problémy. Vedle trvalého vypouštění látek, které nejsou vidět, ale škodí, máme problémy i s nárazovými haváriemi, kdy například únik kyanidů vytráví několik desítek kilometrů řeky, jako se to stalo v září 2020 na Bečvě pod Valašským Meziříčím. A pak jsou to podpovrchové vody. Ty používáme jako zásoby pitné vody a na řadě míst jsou kontaminované nadužíváním pesticidů, například při pěstování lánů řepky.

                                                                                                                                                                                                                                                Přestože jsou některé chemické látky zakázány nebo je regulována jejich výroba a použití, stále mohou představovat rizika pro vodu aMarktredwitz asetkáme se s nimi ve zvýšených koncentracích například v rybách z našich vod. To je řeč hlavně o dávno zakázaných pesticidech DDT anebo lindan, ale také o rtuti. Ty všechny unikají do vod z kontaminovaných míst. Ryby v přehradě Skalka u Chebu jsou například kontaminované rtutí, která se tam uvolňuje z kontaminovaných sedimentů pod německým Marktredwitz, kde byla od 18. století v provozu chemička vyrábějící pesticidy na bázi rtuti a dosud se kontaminaci po ní nepodařilo dostatečně vyčistit.

Znečištění, které přežije věky

Nejde však jen o „historické látky“. Chemický průmysl vyvíjí stále nové látky a celá řada z nich má takové vlastnosti, že se v podstatě nerozkládají a kumulují se právě v řekách. Je řeč o per- a polyfluorovaných látkách (PFASs), které se používají například v hasicích pěnách anebo se jimi impregnují obaly na potraviny pro rychlá občerstvení, případně oděvy, u nichž vyžadujeme, aby byly nepromokavé a podobně.

Pesticidy DDT a lindan a perflouorované látky (PFASs) jsou jen pár příklady tzv. perzistentních organických látek (POPs), které dlouho přetrvávají v životním prostředí, ale ve vodě je bez podrobné chemické analýzy neuvidíme. Jsou dodnes používány v některém spotřebním zboží, ale nakumulovaly se i v místech kontaminovaných průmyslovou či ve skladech a přípravnách pesticidů činností. Stávají se součástí těl rostlin i živočichů. Hromadí se v říčních sedimentech a rybách. Potoky a řekami putují i tisíce kilometrů od míst, kde ke znečištění vody těmito látkami došlo.

Toxické látky hranice států neuznávají

 MG 2067Již ze své podstaty nezná chemické znečištění vody státní hranice, a proto se mu v Arnice věnujeme nejen v České republice. Snažíme se ho pomoci zmapovat a řešit také v dalších zemích světa a zapojujeme se do přípravy mezinárodních úmluv, které ho řeší na globální úrovni, například Stockholmské, Minamatské anebo Basilejské úmluvy. Toxické látky ve vodách jsme sledovali i v Arménii, Bělorusku, Kazachstánu anebo Thajsku, a to včetně vzorkovacích misí a odborných analýz.

Rizikové látky znečišťující vody

Kyanidy

Kyanidy je skupina látek obsahující kyanidovou skupinu (C≡N). Kyanidy jsou v malé míře přirozenou součástí životního prostředí, za pro život nebezpečné koncentrace je však většinou zodpovědný člověk. Do prostředí se uvolňují především během spalovacích procesů, ze strojírenských a chemických provozů i z nezabezpečených skládek a starých ekologických zátěží. Díky vazbě na dýchací enzymy představují nebezpečí v podstatě pro všechny kyslík dýchající organismy. Vysoce toxické jsou zejména ve vodním prostředí.

Kyanidy nacházejí uplatnění zejména v metalurgii (těžba, pokovování, výroba oceli) a v chemickém průmyslu (výroba plastů, gumy, výbušnin aj.). V atmosféře je kyanid přítomen nejčastěji jako plynný kyanovodík. Část kyanidů může být navázána na pevné částice a je deponováná zpět na zem. Plynný kyanovodík je schopen v atmosféře přetrvat až 3 roky. V půdě i vodě jsou kyanidy nestálé a velmi pohyblivé.

Únik kyanidů z průmyslových a těžebních provozů způsobil řadu havárií. K nejznámějším patří ty, ke kterým došlo v září 2020 na Bečvě a v lednu 2006 v kolínské chemičce Lučební závody Draslovka Kolín ležící na Labi.

Rtuť

pancevo spilled mercuryRtuť je toxický těžký kov. Nejnebezpečnější pro lidský organismus jsou organické sloučeniny rtuti, především dimethylrtuť. Těla rostlin a zvířat ji nedokážou rozložit ani vyloučit. Rtuť se v jejich tkáních hromadí. S potravou, například kontaminovanými rybami, se dostává i do lidského těla.

Rtuť negativně působí především na nervovou soustavu člověka a živočichů. Dokáže prostupovat mozkovou tkání a placentou. Nejnebezpečnější je pro těhotné ženy a pro vyvíjející se těla malých dětí.

Do vody přichází z průmyslových provozů anebo míst kontaminovaných rtutí. U nás jsou stále zvýšené koncentrace rtuti například v okolí Spolany Neratovice nebo Spolchemie v Ústí nad Labem. Rtuť se v nich používala při výrobě chloru a nahromadila se i v půdě a sedimentech v okolí. Podobně je tomu pod zmíněnou již neexistující chemičkou v Maktredwitz, která může i za kontaminaci ryb rtutí v nádrži Skalka u Chebu.

Dalším významným zdrojem rtuti v odpadních vodách jsou zubní ordinace. V jedné ordinaci vznikne za rok až 1 kg rtuťového odpadu. Sice jsou již povinně vybaveny odlučovači rtuti, jejich účinnost je ale jen 80 – 85%. Odhaduje se, že jenom v Brně se tak do vody dostává přes 30 kg rtuti ročně. To by se ovšem s upouštěním od použití rtuti do zubních plomb mělo postupně vyřešit.

Velkým problémem zůstávají jako zdroj rtuti uhelné elektrárny a teplárny. Uhlí obsahuje do různé míry rtuť a ta se během jeho spalování uvolňuje do životního prostředí. Do vody se dostává i při plavení popílků z elektráren. Stejně tak se uvolňuje při spalování odpadů a do vod se může dostat mimo jiné nešetrným zacházením s popílky z čištění spalin moderních spaloven odpadů.

Zinek

Zinek a jeho sloučeniny většinou nepředstavují nebezpečí pro lidský organismus, zato jsou toxické pro vodní organismy. Jejich nadměrné vypouštění do vod proto přispívá k decimování života v našich vodách. Vedle průmyslu jsou významným zdrojem úniků zinku do vod také čistírny odpadních vod, kam se zinek a jeho sloučeniny dostávají i z našich domácností.

Pesticidy

Pesticidy se používají na ošetření rostlin proti hmyzu, plísním nebo bakteriím. Mohou způsobovat rakovinu, poškodit hormonální a nervový systém. Zbytky některých pesticidů často přetrvávají dlouhodobě v půdě, začleňují se do potravních řetězců a hromadí se v mnohých organismech. Do vodního prostředí se nejčastěji dostávají splachy z polí. Nebezpečí pro vody znamenají i místa, která se již jako zemědělské sklady nevyužívají, ale zůstala přitom pesticidy kontaminovaná. Velkým problémem je i kontaminace podpovrchových vod pesticidy.

Bromované zpomalovače hoření

Bromované zpomalovače hoření jsou látky, které brání šíření ohně. Bývají obsaženy v elektronických a elektrických přístrojích, izolacích, nábytku, textilu, kobercích a matracích. Používání některých z nich je v Evropské unii i globálně sice již zakázáno, ale platí pro něj celá řada výjimek. A pak jsou tu jejich náhrady, opět bromované, které nebyly zakázány jen kvůli nedostatečným znalostem o jejich škodlivosti. Kromě starších předmětů se tak bromované zpomalovače hoření mohou do vod dostávat jak z našich domácností prostřednictvím čistíren odpadních vod, tak z průmyslu. Ve vodním prostředí se navíc kumulují i ty dříve uvolněné, protože naprostá většina zpomalovačů hoření má vlastnosti perzistentních organických látek (POPs), které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, aniž by se rozložily.

Bromované zpomalovače hoření mohou narušovat funkci hormonů včetně fungování štítné žlázy, vývoj mozku a nervové soustavy hlavně u dětí anebo ovlivnit vznik rakoviny.

Per- a polyfluorované látky (PFAS)

Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou rozsáhlou skupinou několika tisíc člověkem vytvořených organických látek. Pro své voděodolné a nepřipékavé vlastnosti se využívají v potravinových obalech, kuchyňském nádobí zejména z teflonu nebo nepromokavých tkaninách (např. Gore-Tex). Většina zástupců PFAS je perzistentních, tedy odolných vůči rozkladu.

Do přírody se dostávají z odpadu, omývání ošetřených výrobků nebo praní textilu. Velkým zdrojem jsou však i hasicí pěny. Člověk PFAS přijímá především v potravě a vodě. Největší obavy vyvolávají případy kontaminace pitné a podzemní vody v okolí průmyslových závodů, letišť a vojenských základen

Některé PFAS jsou považovány za podezřelé lidské karcinogeny. Některé PFAS jsou reprotoxické (snižují plodnost u žen), zvyšují riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství, preeklampsie (onemocnění placenty) nebo nižší porodní váhy novorozenců. PFAS mohou poškozovat imunitní a endokrinní systém.

V České republice se sice nevyrábějí, ale dostávají se k nám výrobky s obsahem těchto látek a je pravděpodobné, že čeští výrobci je pro svoji výrobu dovážejí. Mezi toky nejvíce zatížené těmito látkami patří řeky Bílina a Labe.

Další toxické látky

Vody znečišťuje celá škála dalších látek, například těžkými kovy, alifatickými uhlovodíky anebo perzistentními organickými látkami, o nichž jsme se v předchozím textu nezmínili (např. hexachlorbenzen, dioxiny anebo polychlorované bifenyly). Kontaminace některými je řešitelná například formou membránového čištění, zatímco jiné jsou odolnější a kumulují se v sedimentech a vodních organismech. Více informací o nich najdete v naší databázi chemických látek.

Další informace najdete také v našich studiích o znečištění vod
Vložit publikace s tagem Voda a Toxické látky

Publikace

Ponořte se do našich publikací, které nabízíme zdarma ke stažení.
Další publikace

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Budoucnost bez plastů Řeky bez jedů Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Praha – město pro život

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem. Soustředíme se na územní plán, který určuje, kde a co se v Praze smí stavět. Prosazujeme ochranu zeleně, informujeme obyvatele a pomáháme lidem zapojovat se do rozhodovacích procesů.

Územní plánování Město a klima Bydlení Letiště Petice Nechceme Sjezdovku Petice 30 pro Prahu Facebook Praha město pro život

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Petice za obnovu české přírody Chci dostávat stromové novinky Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Řeky

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti.

Živé Labe Petice za obnovu české přírody

Biodiverzita

Podporujeme zavádění soustavy Natura 2000 a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.

Chráníme staré stromy vytvářející dutiny, které jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených živočichů, včetně páchníka hnědého v Poodří.

Natura 2000 Bořena Petice za obnovu české přírody

Účast veřejnosti

Arnika se dlouhodobě zasazuje o účast veřejnosti v územních a stavebních řízeních a další procesech, jež souvisejí s ochranou životního prostředí, i přes opakovanou snahu toto právo veřejnosti omezit.

Vy tu stavíte, my tu žijeme Měníme klima v legislativě