Průmyslové znečištění

Přestože továrny u nás dnes až na výjimky nechrlí černý dým a do řek z nich neteče prestrobarevná břečka, průmysl je pořád významným zdrojem znečištění životního prostředí. S vývojem nových chemických látek, které se používají v průmyslu, se mění i škála škodlivin dostávajících se z továren do životního prostředí. Problémy průmyslového znečištění patří už od vzniku Arniky v roce 2001 mezi naše největší priority. Snažíme se prosazovat opatření, která pomáhají zajistit, aby nejen české průmyslové podniky vypouštěly co nejmenší množství znečišťujících látek a aby co nejméně zatěžovaly lidské zdraví i životní prostředí.

Dlouhodobě sledujeme hlavně Integrovaný registr znečišťování (IRZ), který umožňuje přístup veřejnosti k přesným datům o množství látek vypouštěných konkrétními podniky, a snažíme se, aby nebyl omezen podle přání průmyslové lobby a aby sledoval co největší množství látek. Každoročně na základě dat z IRZ vyhlašujeme největší znečišťovatele v Česku. Daří se tak trvale snižovat množství toxických látek končících v životním prostředí.

Kauzy průmyslového znečištění

Zabýváme se i konkrétními kauzami. Jednou z těch nejdéle trvajících byla nebezpečná výroba chloru za využití rtuti v neratovické Spolaně a ústecké Spolchemii. Naše mnoho let trvající kampaň byla nakonec úspěšná a Spolana musela v roce 2017 se zastaralým procesem skončit. Změnu technologie musela provést i Spolchemie Ústí nad Labem, která používala podobný postup. Angažovali jsme se také v řešení otravy Labe kyanidy, kterou v roce 2006 způsobila Draslovka Kolín nebo v podobné kauze na Bečvě v roce 2020, kdy došlo k havárii nebývalého rozsahu. Labe i Bečva se staly mrtvými řekami na úseku desítek kilometrů a rybáři v obou případech vylovili desítky tun mrtvých ryb. S menšími i většími kauzami jsme pomáhali a dále pomáháme i místním spolkům v českých městech.

Průmyslové znečištění v zahraničí

Dlouholeté zkušenosti z Česka již řadu let sdílíme s nevládními organizacemi v dalších zemích (zejména Thajsko, Indonésie, Kazachstán, Ukrajina nebo Arménie), kterým pomáháme získávat potřebná data, navrhovat opatření ke snížení znečištění nebo vyjednávat s průmyslem. Míru znečištění průmyslovými provozy v těchto zemích pomáháme i měřit ve vzorcích vody, sedimentů, půdy, rybách, ve vejcích doma chovaných slepic, anebo ve vzorcích vlasů od místních obyvatel. Často jde o první analýzy tohoto druhu v dané zemi, protože české laboratoře, s nimiž spolupracujeme, jsou lépe vybavené než ty dostupné občanskému sektoru v dané zemi. Od roku 2004 jsme koordinovali i několik globálních odběrů vzorků a jejich analýz na toxické látky právě z okolí průmyslových provozů.

V Thajsku jsme tak poznali, jakou cenu platí místní komunity za průmyslový růst země. Poznali jsme tvář této země, kterou český turista z pohodlného ubytování v hotelu a po cestě na pláž těžko pozná. Jsou zde průmyslové komplexy čítající několik desítek Spolan Neratovice kumulovaných na jedno místo. V Arménii jsme se zase zabývali problémem výroby mědi v závodě, jehož technologie odpovídala výbavě hutí z devatenáctého století. Závod sice poskytoval zaměstnání značné části obyvatel městečka Alaverdi, ale současně jim soustavně otravoval život nijak nečištěným kouřem a kontaminoval domácí chovy drůbeže toxickými látkami.

Kontaminovaná místa

Průmysl byl a je také zdrojem kontaminace vody a půdy a vytváří trvale kontaminovaná místa například rtutí, dalšími těžkými kovy anebo látkami, které se v přírodě nerozkládají a kumulují se trvale v půdě anebo sedimentech. Těmto nebezpečným látkám, které se nazývají prerzistentními organickými látkami (POPs) věnujeme zvláštní pozornost a najdete o nich na našich stránkách řadu dalších informací, stejně jako o rtuti anebo těžkých kovech.

Kontaminovaná místa jsou velkým problémem, protože dokud nejsou bezpečně vyčištěná, jsou trvalými zdroji znečištění životního prostředí toxickými látkami. Naše mapování takového znečištění v zahraničí vedlo k odhalení významných zdrojů znečišťování. Například v Kazachstánu jsme zjistili, že špatně vyřešená kontaminace rtutí způsobuje kontaminaci ryb v šedesát kilometrů vzdálené přehradní nádrži, na oblíbeném místě lovu pro místní rybáře.

Vyčištění kontaminovaných míst samo o sobě je dnes již také průmyslovou činností. Pokud se provede špatně vybranou technologií, může dojít k novému znečištění. O tom se přesvědčili lidé v okolí Pozďátek na Třebíčsku, ve které byla špatně likvidována ekologická zátěž z přerovské Prechezy. Havarovaná skládka pak zničila životní prostředí v údolí potoka pod ní. Arnika se zasadila o rychlejší vyřešení tohoto problému. Stejně jako o dekontaminaci starého skladu pesticidů v Klatovech.