Právo na informace a účast veřejnosti

K výrobě spotřebního zboží se často používají i toxické látky, které mohou narušovat hormonální rovnováhu, vyvolat rakovinu nebo změny v reprodukčním systému a spoustu dalších problémů. Nazývají se „látky vzbuzující mimořádné obavy“ (SVHC) a najdeme je v oblečení, obuvi, nábytku, hračkách a elektronice.

Látky vzbuzující mimořádné obavy v chemické legislativě REACH

Prodejci a výrobci spotřebního jsou povinni zákazníkům na vyžádání sdělit, zda jejich výrobek obsahuje toxické látky? Článek 33 evropské chemické legislativy známé pod zkratkou REACH nařizuje firmám, aby sdílely informace napříč dodavatelským řetězcem, zda jejich výrobek obsahuje látku vzbuzující vážné obavy v koncentraci nad 0,1%. Spotřebitelům však tuto informaci poskytne prodejce pouze na vyžádání, a to do 45 dnů.
Nařízení je v podstatě bezzubé, protože jen málo spotřebitelů dotaz firmám dává. Navíc firma není povinna spotřebiteli vůbec odpovědět, pokud žádnou toxickou látku výrobek neobsahuje, což dělá komunikaci mezi spotřebiteli a dodavateli ještě složitější.

I proto se Arnika zapojila do evropského projektu nazvaného AskREACH. Cílem projektu je poskytnout informace a nástroje pro spotřebitele, prodejce a výrobce týkající se tzv. látek vzbuzujících vážné obavy, což jsou látky způsobující rakovinu, perzistentní a bioakumulativní látky, které se v přírodě nerozkládají, ale hromadí se v živočišných tkáních, příp. látky poškozující hormonální systém člověka.

Spotřebitelé získali díky projektu aplikaci do mobilních telefonů Scan4Chem, která jim umožní okamžitě si od prodejců spotřebního zboží vyžádat informaci, zda daný produkt tyto toxické látky obsahuje či nikoli. Naopak výrobcům a prodejcům nabídne projekt potřebné nástroje umožňující jim sledovat tok toxických látek v jejich dodavatelském řetězci. To vytvoří potřebný tlak na výrobce nabízet primárně takové výrobky, které tyto látky vůbec neobsahují a stimulovat trh s ekologičtějším a bezpečnějším spotřebním zbožím.

Právo na informace o znečiťění z průmyslových zdrojů

Integrovaný registr znečišťování (IRZ) poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. Najdete tak na jednom místě shromážděné údaje o tom, kolik těchto látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do ovzduší, vody a půdy a jaké látky předává dále v odpadech a odpadních vodách. V České republice byl poprvé přístupný na internetu 30. září 2005. Obsahuje údaje o tom, kolik které původně ze 72 a od roku 2007 pak z 93 chemických látek vypustily do životního prostředí konkrétní provozy.

Od zavedení IRZ do české legislativy jsou zaznamenávány snahy průmyslu a politických struktur o jeho omezení nebo osekání. Naposledy to bylo v roce 2007, kdy podle tehdejšího vládního návrhu zákona měly z registru zmizet údaje o nebezpečných látkách, které opouštějí podniky v odpadech. Zmizely by také informace o škodlivinách z některých celých průmyslových odvětví. To se naštěstí nestalo a informační rozsah registru zůstal zachován. Zachovat právo na informace o toxických látkách pomohly více jak dvě stovky signatářů Výzvy starostů a zastupitelů a více než 16 tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů II.