Režimy kácení dřevin rostoucích mimo les

Platná právní úprava ochrany stromů obsahuje obecnou zásadu - bez povolení lze stromy kácet pouze ve výjimečných případech. Kdy se kácet smí a za jakých podmínek? Jak probíhá posuzování důvodů ke kácení, co je to náhrádní výsadba?

Rozhodování o kácení dřevin rostoucích mimo les klade vysoké nároky na odbornou úroveň a odpovědnost příslušných orgánů ochrany přírody. Chceme-li přispět k udržitelnému rozvoji měst a obcí, není možné omezit rozhodování na kontrolu formálních náležitostí podaných žádostí a oznámení o kácení dřevin. 

Je nutné  zajistit také adekvátní kompenzaci ekologické újmy, vzniklé kácením. To aktuální právní úprava umožňuje pouze formou formou náhradních výsadeb.
Je nutné zajistit kontrolu nových výsadeb a jejich pravidelnou péči.
Je nutné vyžadovat a kontrolovat dodržování zásad ochrany stromů při provádění stavebních prací.

Specifickou problematikou je informování veřejnosti, která zásahy do zeleně vnímá mimořádně citlivě, protože lidé mají ke stromům často silný vztah. Proto je vhodná maximální otevřenost úřadů a co nejširší zapojení občanů do rozhodovacích procesů, a to i nad rámec zákona.

Vizitkou dobře spravovaného města či obce je mimo jiné také kvalitní a dobře udržovaná zeleň. Na těchto stránkách jsme shrnuli  naše praktické zkušenosti a doporučení. Věříme, že Vám bude tento web  k užitku při vašem rozhodování.

 Desatero dobrého úředníka pro ochranu zeleně

1. Informujte veřejnost o plánovaných akcích
2. Umožněte občanům uplatnit připomínky
3. Ověřte, zda vůbec existují důvody ke kácení a zda odpovídají zákonu
4. Vyhodnoťte funkční a estetický význam dřevin
5. Při významném kácení zajistěte nezávislý odborný posudek 
6. Spočítejte hodnotu dřevin, resp. ekologickou újmu, k níž by pokácením došlo
7. Stanovte odpovídající náhradní výsadbu
8. Prověřujte důsledně oznámení o kácení dřevin a využívejte svého práva kácení pozastavit, omezit nebo zakázat
9. Kontrolujte skutečný rozsah kácení a náhradní výsadby v terénu
10. Využívejte metodické instrukce MŽP

Kácení v povolovacím režimu

(§8, odst.1 ZOPK)

Ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolení se nevyžaduje pouze v případech, které jsou v ZOPK jednoznačně vymezené.

 Proces rozhodování o kácení dřevin rostoucích mimo les je schematicky znázorněn tady: 

Orgány ochrany přírody povolující kácení

 Správním orgánem, který rozhoduje o žádosti o kácení (mimo národní parky,  mimo maloplošná chráněná území), je  obecní úřad obce I. stupně. V praxi to tedy jsou obecní úřady, městské úřady, úřady městských částí ve statutárním městě, pokud došlo na základě statutu k přenesení kompetence, jinak magistrát.

O stromech rostoucích na území národních parků rozhoduje příslušná správa národního parku (NP).

O stromech rostoucích na území CHKO a zároveň v národní přírodní rezervaci, národní přírodní památce a jejich ochranných pásmech rozhoduje AOPK ČR. Agentura dále rozhoduje o stromech rostoucích mimo CHKO na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území.

Kácení stromů v přírodní rezervaci, přírodní památce a jejich ochranná pásmech povolují krajské úřady a to i na území CHKO.

Na území vojenských újezdů  rozhodují újezdní úřady, ustanovení se  ale nevztahuje na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu.

O povolení ke kácení nikdy nerozhodují orgány vykonávající samosprávu – např. zastupitelstvo nebo starosta obce. Fakticky může vykonávat agendu obecního úřadu starosta, který je v jeho čele. Formálně ovšem povolení vydává obecní úřad, což se projeví také v záhlaví rozhodnutí a v označení všech listin vyhotovených obecním úřadem ve správním řízení.

Patero nejčastějších pochybení při povolování kácení

1. rozhodnutí nemá předepsané náležitosti správního aktu (chybí výrok, odůvodnění, poučení)
2. rozhodnutí je vydáno bez přezkoumání důvodů ke kácení, bez vyhodnocení stavu dřevin a bez odůvodnění výroku kácení opřeného o vyhodnocení všech důkazů a podkladů
3. za „rozhodnutí“ je vydáván zápis z jednání zastupitelstva nebo je rozhodnutí vyhotoveno obcí namísto obecním úřadem
4. rozhodnutí není doloženo žádostí, bylo vydáno žadateli, který není majitelem dřevin, nebo bylo vydáno, ačkoliv žádost nemá předepsané náležitosti
5. není doloženo doručení rozhodnutí účastníkům řízení, ani na něm vyznačeno nabytí právní moci

Odborné posouzení důvodů ke kácení a významu dřevin

Povolení ke kácení může být podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Orgán ochrany přírody musí ve správním řízení objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem vlastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Úřad přitom váží funkční a estetický význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich kácení na straně druhé. Při svém uvažování přihlíží také k jiným zájmům chráněným podle ZOPK a k zájmům jiných veřejnoprávních i soukromoprávních předpisů (např. vodní  zákon,  zákon o pozemních komunikacích, zákon o  drahách, energetický zákon, zákon o státní památkové péči, občanský zákoník), aby mohl rozhodnout, zda kácení dřevin povolí.

Posouzení významu dřevin zároveň poslouží ke stanovení náhradní výsadby za kácení. Náhradní výsadba totiž má kompenzovat ekologickou újmu způsobenou kácením a tu nelze prakticky odvodit jinak, než z posouzení významu dřevin. Zároveň se ale posouzení nemůže omezit na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby – na pouhé finanční ocenění dřevin. Finanční hodnotu přitom netvoří jen „cena dřeva“, ale i ekologických a estetických funkcí. Hodnotu dřeviny, potažmo ekologickou újmu vzniklou jejím pokácením, může každý obecní úřad vyčíslit pomocí volně šiřitelného programu zpracovaného na základě metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny (https://www.ochranaprirody.cz/metodicka-podpora/metodiky-aopk-cr/kalkulacka-pro-ocenovani-drevin/).

Význam dřevin je nutné posoudit pro danou lokalitu nebo i širší rámec krajiny. Tím je myšlena schopnost stromu zlepšovat klima a mikroklima, poskytovat útočiště dalším organizmům a esteticky zhodnocovat okolí.
Funkční a estetický význam přitom nelze zaměňovat se sadovnickými kritérii. I poškozený či dožívající strom může být esteticky hodnotný a být cenným biotopem. Porost zahradnicky bezcenných náletových dřevin může výrazně zlepšovat mikroklima. Podstatný je i kontext dřeviny. Výrazně odlišná situace je v parku, na sídlišti, v centru města, v okolí frekventovaných komunikací a ve volné krajině.

Podle § 56 správního řádu, závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Znalci uloží, aby vypracoval písemný posudek a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Pokud to úřad připustí, může za něj tento důkaz opatřit účastník řízení (§ 50 odst. 2 správního řádu). V případě, že nedojde k ustanovení ani připuštění znalce úřadem a některý z účastníků znalecký posudek opatřený na své náklady předloží sám, musí se s ním jako s plnohodnotným důkazem úřad přesto vypořádat v odůvodnění správního rozhodnutí. Rovněž závěry posudku ustanoveného znalce nelze přebírat v rozhodnutí automaticky – znalecký posudek je jedním z důkazů, úřad je povinen jej hodnotit s ohledem na jeho logičnost, naplnění zadání a v souvislosti s dalšími důkazy a podklady.

Odborné posouzení dřeviny za účelem rozhodnutí o kácení zajišťuje obecním úřadům zdarma Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (příslušné regionální pracoviště). V případě její zaneprázdněnosti lze oslovit další znalecké ústavy (Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně – Zahradnickou fakultu, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.) či soudní znalce v oboru ochrana přírody (dendrologie, posuzování zdravotního stavu dřevin), nebo v oboru ekonomika (oceňování dřevin a jejich výsadeb). Dále je ještě možné oslovit certifikovaného  arboristu. 

Pro posouzení věci je také vhodné, aby úřad provedl místní šetření (důkaz ohledáním na místě – § 54 správního řádu) a případně ještě ústní jednání (zde lze ujasnit s účastníky řízení nejasnosti a také vyslechnout znalce podle § 56). Ohledání na místě úřad nařídí vždy, pokud bez účasti žadatele nebo jiného účastníka nelze ověřit skutečnosti uváděné jako důvod kácení. Vlastníku nebo nájemci pozemku oznámí provedení ohledání úřad formou usnesení. Ostatní účastníky úřad také včas uvědomí. Písemnost s informacemi o ústním jednání musí být všem účastníkům doručena nejméně 15 dnů před jeho konáním. O výsledku ohledání, ústním jednání a o výslechu znalce se sepisuje protokol, který je součástí spisu.

Odchylný způsob při kácení z důvodu stavebního záměru a kolize se stavbou

(§8, odst. 6 ZOPK)

Často je důvodem kácení dřevin realizace stavebního záměru. V takovém případě je průběh povolování kácení stromů velmi důležitý.
Hrozí kácení dřevin na velkých plochách, pokáceny mají být vzrostlé stromy a dřeviny s velkým významem v urbanizovaném prostředí.
Vzhledem k nedostatku místa (inženýrské sítě, parkoviště, komunikace apod.) bývá problém s dostatečnou náhradní výsadbou.
Už ve fázi posuzování záměru dochází k nedostatečnému anebo jednostrannému posouzení hodnoty dřevin versus hodnota stavby, nejsou zvažovány možnosti zachování dřevin ani postup jejich ochrany při realizaci stavby.

Průběh stavebního řízení a závazné stanovisko ke kácení dřevin

Vždy, pokud se vede územní řízení podle stavebního zákona, vydává orgán ochrany přírody závazné stanovisko ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru.
Tento postup ale platí pouze v případě, že jsou dřeviny v přímé kolizi se zamýšleným stavebním záměrem. Pro ostatní případy (např. v případě, že se nevede územní řízení podle stavebního zákona, nebo že se jedná o úpravu pozemků v okolí stavby) se vyžaduje samostatné povolení ke kácení dřevin.
Průběh vydávání závazného stanoviska je obdobný jako při vydávání povolení ke kácení. Tzn. orgán ochrany přírody musí zvážit funkční a estetický význam dřeviny na straně jedné a závažnost důvodů spočívající v kolizi se stavebním záměrem na straně druhé. Poté objektivně posoudí a náležitě odůvodní, zda zájem na pokácení dřeviny převyšuje veřejný zájem na jejím zachování.Jestliže vznikne kácením dřevin ekologická újma, je součástí závazného stanoviska i uložení náhradní výsadby včetně následné péče o dřeviny.

Účast spolků na základě § 70 odst. 2 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Orgány ochrany přírody i stavební úřady informují ekologické spolky o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, včetně vydávání závazného stanoviska v případě kácení ze stavebních důvodů.

Termíny kácení

Vyhláška č. 189/2013 Sb. stanoví, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu (§ 5). V případě povolování kácení by měl úřad přihlédnout k tomuto pravidlu a povolit kácení mimo dobu vegetace stromů. V jiném případě musí být v odůvodnění rozhodnutí termín kácení zdůvodněn. Častým důvodem bývá například dodržení harmonogramu stavebních prací v souladu se stavebním rozhodnutím.
Kácení dřevin menších než je stanovená velikost nebo stromů rostoucích v zahradách v době vegetačního klidu je na etickém uvážení vlastníků pozemku, ovšem nelze je obecně doporučit, protože v období vegetace hrozí poškození dalších zájmů chráněných zákonem – zejména ochrany hnízdících ptáků. Pokud je na stromě obsazené ptačí hnízdo, nelze jej pokácet.

Přesné datum vegetačního klidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit nelze, vyhláška pouze říká, že jde o období, období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. V praxi se povoluje kácení nejčastěji od 1. listopadu do 31. března. Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí. Podle toho jsou také obsazena ptačí hnízda.

Náhradní výsadby

(§9 ZOPK)

Když se kácí, je třeba i sázet

Ukládání kompenzačních opatření k odstranění ekologické újmy způsobené povoleným kácením upravuje § 9 zákona o ochraně přírody. Vzhledem k tomu, že dosud nebyl vydán speciální zákon, nelze ukládat odvody za kácení, ale pouze náhradní výsadbu. 

Náhradní výsadba by neměla být vnímána jako trest za kácení, kompenzuje se jí legálně vzniklá ekologická újma (na rozdíl od ukládání tzv. nápravných opatření podle § 86 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Náhradní výsadba se ukládá v rozhodnutí o povolení kácení a musí být doplněna i uložením povinnosti péče o dřeviny.

Pokud se úřad rozhodne uložit jen minimální kompenzaci (nebo výsadbu na jiném místě, než se kácí, a bez povinnosti péče o vysazené dřeviny), musí o to pečlivěji a zcela exaktně svoji úvahu vysvětlit a v rozhodnutí popsat důvody, které jej k němu vedly. Nepřiměřená náhradní výsadba může být zákonnou vadou rozhodnutí a může vést k jeho zrušení.

Konkrétní rozhodnutí o kácení dřevin musí proto v části týkající se uložení náhradní výsadby obsahovat určení počtu vysazovaných geograficky původních a stanovištně vhodných druhů stromů, stanovení jejich vzrůstu a počtu let zapěstování, termín plnění výsadby, dobu následné péče, požadavek výměny uhynulých sazenic, případného technického zabezpečení dřeviny a podmínek pro zalévání.

Rozsah  náhradní výsadby

Náhradní výsadba by měla být úměrná vzniklé újmě. To není možné zajistit ukládáním výsadby metodou „kus za kus“, protože ekologická funkce mladého stromu je nesrovnatelně nižší, než stromu vzrostlého. Například k vyvážení funkce osmdesátiletého buku by bylo nutné vysadit zhruba 1 500 osmi až desetiletých odrostků.

Kalkulačka a metodika pro oceňování dřevin AOPK ČR slouží k výpočtu hodnoty dřevin, resp. ekologické újmy vzniklé kácením či poškozením dřevin a k následnému výpočtu kompenzačních opatření (rozsahu náhradní výsadby a následné péče o ní). Atuální verze kalkulačky (2017) : https://ocenovanidrevin.nature.cz/

Patero nejčastějších pochybení při ukládání náhradní výsadby

1. náhradní výsadba neodpovídá svým rozsahem ekologické újmě způsobené kácením dřevin – není uložena vůbec nebo množství a kvalita nových dřevin je příliš nízká
2. rozhodnutí neobsahuje přesné uvedení počtu, druhu a kvality sazenic určených pro náhradní výsadbu – je tudíž nevynutitelná
3. výsadba je uložena v jiné lokalitě, než kde se povoluje kácení – nově vysazené dřeviny tak nemohou kompenzovat ekologickou újmu v místě postiženém kácením
4. spolu s výsadbou není uložena adekvátní následná péče o dřeviny – funkce výsadby tak může být zmařena
5. náhradní výsadba se soustředí pouze na stromy a zapomíná na keře – dochází tím k ochuzení biotopu pro řadu druhů drobných živočichů a ptactva

Volba druhů dřevin a místa výsadby

Podmínkou úspěšnosti výsadby je vhodná volba druhu, případně kultivaru dřeviny. Například pro stromořadí je vhodné vybírat stromy s vysoko nasazenou korunou kvůli zajištění dostatečné podchodné výšky. V zástavbě nejsou vhodné dřeviny se silně alergizujícím pylem, v blízkosti komunikací pak stromy, ze kterých padá množství plodů. Geograficky nepůvodní druhy a všechny křížence je možné do krajiny rozšiřovat jen s povolením orgánu ochrany přírody. Druhy, které mohou být hostiteli chorob a škůdců, je za určitých okolností stanovených rostlinolékařskými předpisy zcela zakázáno vysazovat. Vhodný druh je v každém případě třeba vybírat s pomocí Agentury ochrany přírody a krajiny nebo se obrátit na odborníka či znalce.

Smyslem náhradní výsadby je zachování zeleně na daném stanovišti, včetně zachování její estetické, biologické a funkční hodnoty. Adekvátní náhradou za vykácené stromy tak nemůže být výsadba v rámci parkových úprav na jiném místě, než je pozemek ve vlastnictví žadatele (ačkoliv to zákon o ochraně přírody, po předchozím souhlasu vlastníka pozemku na jiném místě, umožňuje).

Uložená náhradní výsadba musí také přihlížet k zájmům jiných veřejnoprávních i soukromoprávních předpisů (např. vodní  zákon,  zákon o pozemních komunikacích, zákon o  drahách, energetický zákon, zákon o státní památkové péči, občanský zákoník).

Předejdeme tak případům, kdy by nově vysazené stromy musely být na základě soudního rozhodnutí přemisťovány jinam, či kdy by byly z důvodu řádného obhospodařování pozemku či výkonu funkce správce vodního toku a technické infrastruktury nevratně poškozovány nebo dokonce vykáceny.

Následná péče

Zákon o ochraně přírody (§ 9 odst. 1) umožňuje uložení následné péče o nově vysazené dřeviny na dobu až 5 let. Péče, zejména výchovné řezy, je naprosto nezbytná pro dobrou perspektivu vysazených dřevin. Součástí náhradní výsadby a následné péče by mělo být zabezpečení stromků proti vývratu, instalace ochrany proti poškození kmene a kořenů (např. parkujícími automobily) a vytvoření podmínek pro snadné zalévání.

Častým problémem bývá nedostatečná kontrola vykonávání péče o náhradní výsadby. Nedostatečné zalévání, poškození kmenů nebo kořenů stromů parkováním, prováděním výkopů nebo sečením trávy mají za následek znehodnocení celé výsadby a nakonec i plýtvání penězi jak veřejnými, tak soukromými. Proto jsou nutné pravidelné kontroly.

Za neprovedení náhradní výsadby je možné uložit správní trest za přestupek [§ 87 resp. § 88 zákona o ochraně přírody]. Pokuty ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), resp. správy NP/CHKO, anebo Česká inspekce životního prostředí, která by měla provádět obecnou kontrolu výsadeb v rámci své dozorové pravomoci (§ 80 odst. 1 zákona o ochraně přírody). Obecní úřady, které výsadbu uložily, by ale měly samy evidovat, zda na jejich správním území nedochází k porušení zákona [což vyplývá i z povinnosti vést ve svém správním území přehled informací podle § 72 písm. f) zákona o ochraně přírody]. Nejen o nepovoleném kácení či o poškozování dřevin, ale také o neprovedené výsadbě musí obecní úřady informovat orgán příslušný k zahájení řízení o pokutě.

Obecní úřady, které rozhodovaly o kácení a náhradní výsadbě (bez ohledu na to, zda probíhalo odvolací řízení), pokud rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné (uplynula lhůta pro provedení výsadby), mohou přikročit k exekuci na nepeněžitá plnění. Spočívala by buď v pověření k provedení náhradní výsadby jinou osobou, nebo v ukládání donucovacích pokut – viz § 107 a násl. správního řádu. Obecní úřad může o provedení exekuce požádat též soud nebo soudního exekutora.

Patero nejčastějších pochybení při dozoru nad prováděním následné péče:

1. správní orgán nekontroluje, zda skutečné provedení náhradní výsadby odpovídá co do rozsahu, kvality sazenic a druhové sklady vydanému rozhodnutí
2. chybí průběžná kontrola péče o nové výsadby – zejména pokud jde o dostatečné množství vody a sadařskou péči o dřeviny
3. náhradní výsadby nejsou dostatečně chráněny před mechanickým poškozením – zejména parkováním automobilů, sekáním trávníků apod.
4. od vzrostlých stromů nejsou včas odstraněny mechanické zábrany proti vyvrácení, a ty pak mohou stromy poškozovat
5. správní orgán neuloží odpovídající sankci, ani nezahájí exekuci v případě, že zjistí chybějící péči o náhradní výsadby

Výjimky z povolovacího režimu kácení

V některých případech může kácení dřevin probíhat v takzvaném oznamovacím režimu. Jedná se o případy kácení podle zvláštních předpisů,  kácení z pěstebních a zdravotních důvodů a  kácení při zřejmém a bezprostředním ohrožení,  které  najdeme popsány přímo v zákoně o ochraně přírody.

Kácení bez nutnosti povolování má tři zásadní nedostatky: 

1. pokud  úřad “nemá čas” a nejedná do 15 dní na podané oznámení, vzniká ze zákona právo kácet
2. protože se nevede správní řízení, nepřipouští se  účast veřejnosti 
3. není možno uložit náhradní výsadbu 

Orgány ochrany přírody by proto těmto případům kácení měly vždy věnovat zvláštní pozornost.

Orgány ochrany přírody příslušné k oznámení jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností.  

Na území národní parků a CHKO přijímají oznámení správy NP a AOPK ČR.

Mimo CHKO a na  území  přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranných pásem  přijímají oznámení krajské úřady.

Čtyři nejčastější pochybení při kácení na základě oznámení:

1. kácí se na oznámení ze zdravotních důvodů, ačkoliv jde o zhoršený stav stromu, který může být důvodem ke kácení jedině na základě povolení,
2. oznámení kácení nemá všechny předepsané náležitosti,
3. jako důvod ke kácení jednotlivých dřevin je uvedena „obnova porostu“, ačkoliv se nejedná o porost,
4. kácení je provedeno na základě „oznámení“ osoby, které zákon tuto možnost nedává.
   
   

Kácení dřevin po předchozím  písemném oznámení

(§8, odst. 2 ZOPK)

Podle §8, odst. 2 ZOPK do tohoto režimu spadají tyto případy kácení:

• kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů
• kácení při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků
• odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav
• k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení
• k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze
• ze zdravotních důvodů

Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo ohrožuje další zájmy chráněné podle ZOPK (ochrana krajinného rázu, ochrana ohrožených druhů živočichů a hnízdícího ptactva  apod.).

Podle našich zkušeností je  konání orgánů ochrany přírody v praxi nedostatečné, zejména  pokud jde o vyžadování všech náležitostí oznámení  a prověřování, zda je vůbec dán některý z oznamovacích důvodů podle zákona a  zda kácení neodporuje požadavkům na ochranu dřevin a zejména požadavkům na ochranu dalších zájmů podle ZOPK. 

Viz také Zvláštní režimy ochrany a kácení dřevin dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Důvody kácení na předchozí písemné  oznámení

Pěstební důvody a obnova porostů

Orgány ochrany přírody by měly respektovat výklad Metodické instrukce MŽP v této věci (aktuální verze viz Věstník MŽP z dubna 2021). Zde je podán výklad sporných pojmů porost, pěstební důvody kácení, obnova porostů a výchovná probírka porostů.

Za porost např. rozhodně nelze považovat stromořadí (liniové uspořádání) nebo rozvolněnou skupinu dřevin (např. v parku, na hřbitovech nebo ve volné krajině). Kácení v těchto případech na pouhé oznámení je v rozporu se zákonem.

Zdravotní důvody

Podle Metodické instrukce MŽP  (aktuální verze viz Věstník MŽP z dubna 2021):
Zdravotním důvodem pro kácení dřevin jsou situace, kdy stav a rozsah napadení dřevin významně ohrožuje okolní dřeviny. Může se jednat o výjimečné případy napadení dřevin epidemickými chorobami a masivního (kalamitního) napadení škůdci a patogeny ve smyslu § 7 odst. 2 ZOPK. Za kácení ze zdravotních důvodů nelze považovat kácení suchých dřevin.

Důvody související s vodním zákonem, energetickým zákonem a zákonem o drahách

Viz  Zvláštní režimy kácení stromů podle jiných zákonů.

Kácení dřevin při zřejmém a bezprostředním ohrožení s následným písemným oznámením

(§8, odst. 4 ZOPK)

Tyto případy bývají označovány jako “havarijní kácení”, vhodnější je označení “kácení v krajní nouzi”.

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Podle Metodické instrukce MŽP (aktuální verze viz Věstník MŽP z dubna 2021):

Za stav dřevin, který zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví, resp. zřejmě bezprostředně hrozí škoda značného rozsahu (kácení v krajní nouzi), se považuje takový stav, kdy hrozí akutní nebezpečí pádu celého jedince nebo jeho významné části (např. staticky nestabilní, částečně vyvrácený nebo nakloněný strom, popř. strom, u kterého byla hrozba akutního pádu detekována, a kácení tudíž nesnese odkladu). Jde o stav stromu, kdy vzhledem k hrozícímu nebezpečí z prodlení nelze čekat na vydání povolení o kácení dřeviny (případně souhlas se zásahem do významného krajinného prvku nebo rozhodnutí o zrušení ochrany památného stromu či souhlas s ošetřením památného stromu), neboť by tím docházelo k neúměrnému zvyšování či prodlužování rizika ohrožení života či zdraví lidí.

Obvykle jde o stav stromů způsobený vlivem extrémního počasí (vichřice, sněhová kalamita, povodeň, sesuv půdy,zásah bleskem, poškození lidskou činností zásadně narušující stabilitu stromu).

Zřejmost je stav, který je lehce zjistitelný bez dlouhotrvajícího zkoumání (na znalecký posudek v takových situacích není čas). Bezprostřednost je stav, kdy existuje nebezpečí z prodlení, kdy akutně hrozí závažné následky. Toto musí být evidentní  i pro laiky, protože “kácení v krajní nouzi” může provést každý, nejen vlastník nebo správce pozemku. 

V souvislosti s prokazováním případného zneužití režimu “kácení v krajní nouzi” upozorňujeme, že význam mají dokumentace stavu stromu před kácením (fotky), ale i aktuální informace o počasí.

Pro definování škody značného rozsahu lze podpůrně využít definici obdobného pojmu v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Ten definuje značnou škodu jako škodu dosahující částky nejméně 1000.000 Kč.

Volné kácení

(§8, odst. 3 ZOPK)

Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanovuje vyhláška č. 189/2013 Sb. , o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.

Pokud dřeviny jsou součástí významného krajinného prvku, náhradní výsadby nebo stromořadí, povolení ke kácení se vyžaduje vždy, bez ohledu na rozměr nebo jinou charakteristiku dřeviny.

Povolení ke kácení (ani oznamovací povinnost) se  nevyžaduje, když:

1. pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
2. pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
3. pro porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků zpravidla jednoho druhu, pěstovaných pro dosažení rychlé a vysoké produkce stromků nebo dřevní hmoty a s produkčním cyklem mezi sklizněmi do 10 let,
4. pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Podrobnosti k měření obvodu kmene a určování celkové plochy zapojených porostů dřevin uvádí Metodické doporučení  MŽP (viz Věstník MŽP z ledna  2015).

Ovocné dřeviny jsou dřeviny, které jsou člověkem záměrně vysazeny a pěstovány za primárním účelem sklizně a konzumace jejich plodů. Při rozhodování, zda se jedná o druh ovocné dřeviny, lze pro uvažování o volném kácení  využít seznam ovocných dřevin v Metodickém doporučení  MŽP (viz Věstník MŽP z ledna  2015). Měl by být ale zároveň splněn účel sklizně a konzumace plodů. Režimu volného  kácení by tak neměla podléhat např.  zeleň plnící izolační funkci  podél komunikací, i když je tvořena dřevinami ze seznamu ovocných dřevin (ořešáky, lísky).