Historie a zvyky

Stromy v krajině a ve zvycích

Stromy jsou nedílnou součástí typické české kulturní krajiny. Již v dávné minulosti byly vysazovány s cílem dotvářet její ráz. Stromy jsou také součástí lidových zvyků.
Charakter zeleně přispívá velkým dílem k rázu krajiny. Temné, ježaté horizonty smrkových lesů, podzimní zlato bukových svahů, dynamické koruny dubů na hrázích rybníků… Fádní zemědělskou krajinu promění k nepoznání linie aleje křižující obzor. Stromořadí zdůrazňují hloubku krajiny, solitérní stromy dodávají krajině třetí rozměr. Také proto se stromy objevují v mýtech, pohádkách a tradicích.

Stromy a roční doby

Symbolika stromů se promítá do lidových zvyků. Klasickým příkladem jsou barborky, kdy dívka metaforicky zobrazuje životní sílu svého mládí třešňovou větvičkou utrženou 4. prosince. Když větvička na Štědrý den vykvete, dívka se do roka vdá. Příchod jara s rašením, pukáním pupenů a květy listnatých stromů je zase spojen se stavěním májek, líbáním pod rozkvetlou třešní, nebo s velikonoční pomlázkou.

Narození a smrt

Propojení života stromu a člověka symbolizují stromy sázené při narození dítěte. Odkazují na prastarou víru, že duše nenarozených dětí žijí ve stromech. Propojení životní síly novorozence a stromu měl zajistit zvyk vylévání vody z první koupele ke kořenům. Také vysazování stromu na památku zemřelého vychází z víry, že se do něho přestěhuje duše člověka. Tento zvyk vychází ze starobylého mýtu o stromech, jejichž kořeny sahají do podsvětí a větve do nebe.

Zakletá lidská duše

Známe řadu pověstí o sdílení duše člověka se stromem, nebo o člověku zakletém do stromu. Známá je píseň o hudcích, kteří chtěli skácet javor na výrobu houslí, když vtom strom promluvil. Jednalo se o dívku zakletou svou matkou. Na Novobydžovsku se traduje pověst o ženě, jež sdílela duši s vrbou. Žárlivý manžel vrbu pokácí a žena následně zemře.

Stromy hraniční

Strom je pevně vrostlý do země, není ho možné přemístit ani ukrást. Proto byly stromy s oblibou vysazovány na hranicích pozemků. Příkladem je známá Vejdova lípa v Pastvinách.

Svědectví stromů

Lidé vnímali stromy jako mlčenlivé svědky důležitých smluv. Již staří Slované přísahali při stromech, pramenech a kamenech. Nad podpisem mnohých středověkých listin můžeme nalézt slova „sub tilia – ante eclesiam“ (pod lipou – před kostelem). Pověst praví, že český král Jiří z Poděbrad podepsal mír s uherským králem Matyášem Korvínem pod korunou lípy před poslední nevypálenou chalupou v Úhrově. Listina zmizela v archivu, ale na památný strom jako důkaz si může každý sáhnout dodnes.

Posvátné háje

Uctívání stromů je starší než křesťanství. První záznamy o kultech stromů pocházejí ze starověku. Věštkyně v řecké Dodóně předpovídaly budoucnost ze šumění listů dubu.
Lidé odedávna vysazují stromy, které je pak mohou přežít o celá staletí. Je to způsob, jak zanechat památku dalším generacím. Rodové stromy, stromy vysazované na paměť významných událostí a stromy na hranicích pozemků jsou milníky v čase a prostoru. Mnoho stromů vysadili rolníci roku 1848 na oslavu konce roboty, řada stromů po celé republice připomíná vznik republiky v roce 1918.

Keltové trestali kácení

O životě starých Keltů v českých zemích máme jen kusé informace. Stromy měly ve složitém systému jejich víry zvláštní místo. Keltové uctívali hlavně duby a některé další stromy označovali jako náčelnické. Ty požívaly zvláštní ochrany, jejich kácení se krutě trestalo.
Keltský druidský horoskop přiřazuje k datu narození určitý druh stromu. Osud člověka a jeho povahové vlastnosti určovali podle stromu, který byl jeho znamením.

Posvátné háje Slovanů

V době, kdy se v Čechách začaly usazovat první skupinky Slovanů, pokrýval téměř celé území neprostupný hvozd. Převažovaly v něm listnaté stromy, zejména buky a habry, na zemi tlely padlé kmeny.
Les dával zvěř a plody, ale také představoval nebezpečí. Není divu, že k němu naši předkové cítili hluboký respekt, přesto, že ho klučili, aby získali prostor pro primitivní zemědělství. Některé části pralesa uctívali jako posvátné háje, kde platilo právo azylu a konaly se soudy.

Křesťanští panovníci háje pálili

Zlom nastal s příchodem křesťanství. Roku 1092 nechal kníže Břetislav II. posvátné háje – svatobory – vykácet a vypálit. Na jejich místě často vznikaly kostely a kláštery, čímž posvátnost místa přetrvávala. Část tradic uctívání stromů se zachovala ve formě místních názvů, lidových zvyků, pohádek a písní.

Stromy a obrození

V době národního obrození byly mohutné stromy spojovány s velikány českých dějin. Z té doby pocházejí duby Jana Žižky a Jana Ámose Komenského rostoucí po celé zemi. Tehdy také vznikla pověst o lípě pod vrchem Ostaš, na kterou Křižáci věšeli za vlasy pochytané husitské ženy. Dodnes prý můžete na kůře jejích větví nalézt chomáče vlasů.

Okrašlovací spolky

Především estetický význam zeleně v obcích byl smyslem výsadby stromů prováděné okrašlovacími spolky za první republiky. Byla to první u nás působící dobrovolná sdružení zabývající se ochranou přírody. Během více než sta let existence vysadily spolku nespočet dřevin – včetně převážné části dnes staletých stromů.

Stromy a Země

Stromy mají na naší planetě nezastupitelnou roli. Bez celé škály schopností, účinků či služeb stromů a lesů by na pevnině neexistovala žádná vyšší forma života.
Stromy paří k nejúspěšnějším organismům na Zemi. Svými vlastnostmi udávají ráz celým rozsáhlým plochám zemského povrchu. Metabolismus stromů ovlivňuje globální faktory, jako je klima, koloběh vody a řady prvků a látek. Bez stromů by pro nás život na Zemi nebyl možný. Právě proto je mizení lesů, které způsobuje už 150 člověk, tak nebezpečné pro celý ekosystém planety.

Klimatizace planety

I jediný samostatně stojící strom funguje jako klimatizační zařízení, které zmírňuje denní vedra a noční zimy. Tato funkce se znásobuje s rozlohou lesních celků. V případě rozsáhlých komplexů, jako jsou například tropické deštné lesy – mají stromy vliv na fungování celé troposféry. Kácení lesů v tropech pak nutně pocítíme na klimatu v mírném podnebném pásu, na tisíce kilometrů vzdálených místech.

Význam listových průduchů

Nevyzpytatelnost chování globálního počasí se někdy vysvětluje takzvaným efektem mávnutí motýlího křídla – nepatrný jev vyvolá účinek podobný padající lavině, který způsobí extrémní meteorologické situace, například hurikány. Je ovšem potřeba dodat, že zelené rostliny, zvláště stromy, jsou schopné zmírňovat extrémy počasí, a v dlouhodobém měřítku stabilizují globální klima.

Odlesňování a vznik pouští

Obrovským problémem je odlesňování planety, které má na svědomí člověk. V případě tropických deštných pralesů se ostře zrychluje od roku 1852. Do současnosti lidé vykáceli celou polovinu ze 16 milionů km2 lesů, které ještě v roce1947 pokrývaly tropické oblasti. Jen v oblasti Amazonie zmizí každý měsíc 700 až 1100 km2 plochy pralesa. Pokud se kácení nezastaví, do roku 2030 zbude na Zemi pouhá desetina původní rozlohy.

Na Zemi ročně:

• zmizí 130 000 km2 lesních porostů (rozloha Anglie)
• zmizí 200 000 km2 zemědělské půdy následkem odlesnění a nedostatku vody
• přibude 60 000 km2pouští

Lesy přitahují vodu

Dešťové srážky nepadají na zemský povrch rovnoměrně, k čemuž přispívá zalesnění krajiny. Nad lesy je teplota vzduchu nižší, chladnější vzduch také „udrží“ méně vody ve formě vodní páry. Při atmosférickém proudění, které přináší dešťové srážky na pevninu, proto více prší nad zalesněnými oblastmi. Lesy navíc padlou vodu recyklují – zadržují, vypařují a opět přejímají z atmosféry (tzv. malý vodní cyklus).

Koloběh látek

To, jak stromy ovlivňují koloběh vody, má význam i pro množství živin v půdě – zejména dusíku, fosforu a draslíku. Z odlesněné zemědělské půdy se živiny vyplavují mnohonásobně rychleji, než z lesa. Lesy jsou důležité i pro koloběh uhlíku, který váží do dřeva. Zároveň doplňují do atmosféry kyslík, který potřebují živočichové k dýchání. Trouchnivějící dřevo uvolňuje zpět do atmosféry oxid uhličitý, který opět využívají stromy.

Krajina pod stromy

Lesní ekosystémy ovlivňují nejen atmosféru, hydrosféru, ale také vlastnosti půdy. Rozsáhlý kořenový systém stromů půdu provzdušňuje, narušuje neplodnou horninu a spolu s houbami a mikroorganismy připravuje půdu pro ostatní rostliny a živočichy. Kořeny stromů také brání splavení půdy vodou a její degradaci – ztrátě jejích produkčních vlastností a následné přeměně krajiny v neúrodnou poušť.