Po povodních v roce 2002 byly na Střeleckém ostrově v Litoměřicích zjištěny v půdě zahrádkářské kolonie zvýšené koncentrace polychlorovaných bifenylů a dalších škodlivin. Náš článek shrnuje celý případ typický pro posun zátěží toxickými látkami během povodní s odstupem roku a půl. Uvádíme také konkrétní hodnoty toxických látek naměřených v půdě Střeleckého ostrova v roce 2002.
Během povodní v roce 2002 bylo Litoměřicko jedním z nejvíce postižených míst, kde došlo k rozsáhlému zaplavení zemědělské půdy a k vytvoření obrovského jezera, které zde přetrvávalo ještě dlouho po povodních. Zemědělci vyčíslili škody na 150 miliónů Kč, Litoměřicko se tak řadí k místům s největšími škodami způsobenými zemědělcům povodní. Úroda musela být zničena nejen kvůli podmáčení, ale i díky její kontaminaci (biologické i chemické). Došlo k úniku ropných látek, také byly vyplaveny kalové jámy litoměřických koželužen. Zaplavené byly i papírny ve Štětí [1].
Ve své zprávě o dopadu povodní v srpnu 2002 na životní prostředí uvádí Česká inspekce životního prostředí [1] z hlediska svých kompetencí, že při screeningovém monitoringu vzorků naplavenin a zemin byly OkÚ Litoměřice v lokalitě Litoměřice – Střelecký ostrov zjištěny zvýšené koncentrace v ukazateli PCB od 0,2 mg/kg sušiny do 2,4 mg/kg sušiny (Metodický pokyn MŽP č. 8/1996 uvádí hodnoty pro kriterium A - 0,02 mg/kg, kriterium B - 2,5 mg/kg a kriterium C - 5,0 mg/kg).
Podle protokolu laboratoře Ecochem z 19.9.2002 [2] překračovala zemina ze Střeleckého ostrova limity i pro další látky. Polychlorované dioxiny a dibenzofurany hodnotí protokol Ecochemu ze 27.9.2002 [3]. Výsledky z protokolů zadaných OkÚ v Litoměřicích jsou v následující tabulce.
Tabulka č.1: Výsledky byly hodnoceny dle přílohy č.9 vyhlášky MŽP č.383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, tabulky limitních hodnot č.9.1.
ukazatel | výsledek | jednotka | limitní hodnota | hodnocení |
sušina při 105°C | 81 | % | - | - |
benzen | <0,10 td=""> | mg/kg suš. | 0,1 | vyhovuje |
BTEX | <0,50 td=""> | mg/kg suš. | 10 | vyhovuje |
EOX | 2,5 | mg/kg suš. | 10 | vyhovuje |
NEL | 260 | mg/kg suš. | 200 | nevyhovuje |
suma PAU | 17 | mg/kg suš. | 10 | nevyhovuje |
PCB | 2,4 | mg/kg suš. | 0,2 | nevyhovuje |
TOC | 3,3 | % suš. | 20 | vyhovuje |
tetrachlorethylen | <0,060 td=""> | mg/kg suš. | 0,5 | vyhovuje |
trichlorethylen | <0,060 td=""> | mg/kg suš. | 1 | vyhovuje |
PCDD/F (dioxiny) | 1,31 | ng/kg suš. | *) | vyhovuje |
*) Hodnota překračuje přípustnou hodnotu podle kritéria A (přirozené pozadí), ale nepřekračuje hodnotu kritéria B, při kterém je nutno přejít k monitoringu. Hodnota B je průměrem hodnoty A (která odpovídá přirozenému pozadí) a hodnoty C (kdy již může dojít k ohrožení zdraví či životního prostředí).
Okresní úřad nechal také provést zkoušku zeminy na obsah těžkých kovů a ekotoxicitu. Výsledky stanovení byly hodnoceny dle limitních hodnot pro třídu vyluhovatelnosti I přílohy č.6 vyhlášky MŽP 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady - vzorek vyhověl ve všech ukazatelích.
Rozbor Ecochemu z října 2002 [4] uvádí podrobnější výsledky analýzy na obsah PCB z různých lokalit. Jedná se o 10 vzorků odebraných 8.10.2002. Měřitelné údaje byly zjištěny pouze u třech odběrů: vzorek č.6 - Střelecký ostrov - pod mostem - 1,6 mg /kg suš., vzorek č.8 - východně od malého bazénu - 0,6 mg/kg suš. a vzorek č.9 - koupaliště u minigolfu - 0,25 mg /kg suš.. Naštěstí se zřejmě jednalo jen o lokální zamoření. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně zjistil, že půda nebyla zamořena. Rozbory neprokázaly vyšší koncentrace těžkých kovů, ropných látek ani dalších organických škodlivin v půdě. Zpráva potěšila i zahrádkáře, i když část těchto kolonií na břehu Labe nejspíš zanikne. Zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je k dispozici na Ministerstvu zemědělství. Rozbory zeleniny v roce 2003 tuto zprávu potvrdily. Státní zdravotní a potravinářská inspekce odebrala na Mělnicku a Litoměřicku 19 vzorků zeleniny a u žádné z nich nebylo zjištěno překročení obsahu organochlorových pesticidů (jako DDT, lindan, hexachlorbenzen a hexachlorcyklohexan). Nebyly zjištěny ani vyšší koncentrace PCB a těžkých kovů. Z kovů se zjišťoval obsah olova, kadmia a rtuti [7].
Hodnoty kvality vody v Labi byly měřeny v lokalitách Obříství, Roudnice a Děčín a byly zveřejněny na internetových stránkách Povodí Labe [6]. Z tabulek můžeme vidět profil těžkých kovů, PCB a dalších chemikálií v Labi v období povodní. Vyšším nárůstem některých hodnot je charakterizováno okolí Spolany Neratovice.
Pro zajímavost uvádíme odhad německých úřadů, kolik nebezpečných látek se při povodních uvolnilo. Část těchto látek musela protéci českou kotlinou . Podle Technické university v Drážďanech se při povodních v ČR a Sasku v roce 2002 uvolnilo kolem 200 tisíc tun materiálu, 10 tun arsenu, 20 tun olova a několik kilogramů DDT.
Saský zemský úřad pro životní prostředí a geologii soudí, že jen v Sasku je zamořeno 47.000 ploch arsenem (překročena hodnoty 50 mg na 1kg zeminy), u 45.000 hektarů je překročena hodnota pro rtuť a u 31.000 hektarů půdy je překročena hodnota pro kadmium. Uvedené jedy se snadno dostávají do potravin [5].
Hodnoty koncentrací těchto látek ze Střeleckého ostrova v Litoměřicích známy nejsou. Výluhy půd pro ně dosáhly následujících hodnot: arsen pod 0,05 mg/l, kadmium pod 0.005 mg/l, rtuť pod 0,0003 mg/l.
Literatura:
[1] ČIŽP (2002): Zpráva o dopadu povodní v srpnu 2002 na životní prostředí z hlediska kompetencí ČIŽP.
[2] Ecochem (2002a): Protokol o zkoušce č. 10028/1/2002 z 19.9.2002. Ecochem a.s., Praha.
[3] Ecochem (2002d): Protokol o zkoušce č. 10028/7/2002 z 27.9.2002. Ecochem a.s., Praha.
[4] Ecochem (2002e): Protokol o zkoušce č. 11531/1/2002 z 8.10.2002. Ecochem a.s., Praha.
[5] Ekolist po drátě (2003a): Německo registruje po povodni vysoké hodnoty škodlivin v Labi. Ekolist po drátě, 20.5.2003.
[6] Povodí Labe (2002): Internetové stránky Povodí Labe: http://www.pla.cz.
[7] SZPI (2003): Zelenina pocházející ze zaplavených oblastí je v pořádku. SZPI, 1.7.2003.