Představitelé obecních samospráv a zástupci nevládních neziskových organizací (NNO), podepsaní pod tímto stanoviskem považují Stockholmskou úmluvu za důležitý nástroj k řešení znečištění vysoce toxickými látkami typu DDT, dioxinů, PCB a dalšími souhrnně nazývanými jako perzistentní organické látky (POPs). Některé problémy spojené s těmito látkami zůstaly neřešeny dlouhou řadu let a česká legislativa, která by měla bránit tomuto znečištění dosud připouští řadu výjimek anebo je dokonce oslabována. Řada míst v ČR čeká na vyčištění od toxického zamoření a přesunem materiálů s obsahem POPs na jiná místa vznikají nové ekologické zátěže. Snížení rizik POPs zejména dioxinů a PCB není dostatečně zohledněno při povolování nových průmyslových provozů a v dalších rozhodovacích procesech (např. vydávání integrovaného povolení dle IPPC ad.).
Proto považujeme za důležité, aby Národní implementační plán Stockholmské úmluvy směřoval především k: - předcházení vzniku nových zdrojů POPs (např. výstavba spaloven odpadů atd.) - k náhradě materiálů, jejichž výrobou, používáním nebo odstraňováním dochází/může docházet ke vzniku POPs (např. PVC, halogenovaných retardérů hoření, halogenovaných parafinů apod.) - předcházení vzniku perzistentních organických látek pomocí uplatnění principů nejlepších dostupných technik (BAT) a nejlepších postupů z hlediska životního prostředí (BEP) - upřednostnění technologií, jež mají schopnost úplné destrukce POPs před těmi, které je pouze přesouvají do jiných odpadů, složek prostředí nebo produktů (popílků, odpadních vod, případně výrobků) - důslednému zmapování starých i nově vznikajících zátěží - míst znečištěných POPs (např. špatným nakládáním s popílky ze spaloven apod.) - úplné evidenci emisí POPs, včetně emisí do vody a do odpadů, případně do půdy a geologického podloží (v souladu s principy Stockholmské úmluvy) - konkrétním a důslednějším úpravám legislativy zaměřené jak na důslednou evidenci veškerých emisí POPs, tak na prevenci jejich vzniku a ekologicky šetrné vyčištění lokalit již znečištěných POPs. - zlepšení vymahatelnosti práva v oblasti znečišťování živ. prostředí POPs - zavedení ekonomických nástrojů vedoucích k prevenci vzniku POPs; u stávajících zdrojů znečištění uplatnit princip znečišťovatel platí (internalizace externích nákladů) - mechanismům svobodného přístupu k informacím - osvětě veřejnosti o účincích POPs na životní prostředí a zdraví a zodpovědném chování z hlediska prevence úniků POPs a používání materiálů, jež k jejich vzniku vedou - zohlednění prevence vzniku POPs při tvorbě obecních, krajských a státních politik (např. státní energetické politiky, plánů a koncepcí odpadového hospodářství apod.) Vítáme, že POH CŘ neumožňuje podporu výstavby skládek a spaloven z veřejných prostředků a žádáme, aby vláda/veřejná správa nepodporovala žádosti o čerpání fondů EU na projekty spaloven odpadů. Doporučujeme doplnění NIPu o kapitolu „Nejlepší praktiky z hlediska vlivů na životní prostředí (best environmental practices = BEP)“ Do této kapitoly by měly být zařazeny požadavky na: - náhradu halogenovaných prekurzorů POPs (PVC, bromovaných retardérů hoření, chlorovaných parafinů atd.) - restriktivní opatření vůči výrobkům z PVC, zařazení odpadů s obsahem PVC na seznam nebezpečných odpadů, protože významně komplikují nakládání se směsnými či tříděnými komunálními odpady - zavedení zpětného odběru výrobků z PVC a stanovení minimální kvóty pro jeho recyklaci s tím, že nesmí jít o tzv. toxickou recyklaci; uvalení ekologické daně na výrobky z PVC - uplatnění strategie „zero waste“ (předcházení vzniku odpadů, systematické třídění a recyklace odpadů apod.) při přípravě plánů odpadového hospodářství na úrovni obcí, krajů i státu - novelizaci integrovaného registru znečišťování (IRZ) tak, aby pokrýval ohlašování všech POPs ze seznamu Stockholmské úmluvy a měl nastavené ohlašovací prahy, které zajistí ohlášení minimálně 90% množství emisí a transferů POPs z průmyslových zdrojů - zpracování programů snižování úniků POPs do prostředí za jednotlivé provozovny resp. jednotlivé technologické jednotky, na které se vztahuje integrované povolování a ohlašování do registru IRZ - náhradu použití chlorovaných a bromovaných pesticidů ekologicky šetrnějšími postupy či látkami, jejichž výroba, použití a likvidace nevedou ke vzniku POPs - vytvoření kritérií prevence vzniku POPs při udělování značek typu ekologicky šetrný výrobek, ale také při zadávání zakázek hrazených z veřejných rozpočtů. Naše další požadavky se vážou k jednotlivým problémovým okruhům v Národním implementačním plánu Stockholmské úmluvy. Nežádoucí vedlejší produkty (polychlorované bifenyly, hexachlorbenzen a „dioxiny“ zahrnující dvě skupiny látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany) Stockholmská úmluva stanovuje pro tyto látky jako konečný cíl eliminaci nechtěných vedlejších produktů ve všech emisích (do vzduchu, do vody, na půdu i v odpadech), nikoliv jejich pouhou minimalizaci. Měl by být zpracován akční plán ke snížení přítomnosti a emisí dioxinů a dalších nežádoucích vedlejších produktů (PCBs a hexachlorbenzenu), který by stanovil cílové hodnoty a konkrétní kroky ke snížení emisí těchto látek do všech složek životního prostředí (podobný plán zpracovávají například státy dohody NAFTA, tedy USA, Kanada a Mexiko). Za důležitou považujeme materiálovou náhradu prekurzorů POPs jako jednu z cest prevence vzniku POPs jako nežádoucích vedlejších produktů průmyslových činností. Ke snížení emisí POPs vedou nejen technologická opatření, ale také opatření organizační - tzv. Best Environmental Practices (BEP) např. netoxická recyklace odpadů namísto jejich skládkování a spalování a kde je to možné i náhrada materiálů, jež vyvolávají vznik POPs (při své výrobě, používání či zneškodňování ). Odpady, především pak odpady s obsahem POPs, by neměly být zneškodňovány cestami vedoucími ke vzniku nových POPs (článek 6.1(d)(ii) Stockholmské úmluvy). Důležité je zavést emisní limity pro dioxiny, PCB a hexachlorbenzen pro nejširší možný počet bodových zdrojů znečišťování ovzduší (např. hutě, elektrárny, teplárny). Za vzor si lze vzít takto zavedené limity v jiných evropských zemích. Nakládání s popílky, popelem a struskou Velkým zdrojem POPs jsou popílky, popel a struska ze spalovacích procesů (je to prokázáno hlavně u spaloven odpadů), s nimiž zatím není nakládáno tak, aby nedocházelo k únikům těchto látek do životního prostředí. Prvním krokem musí být zákaz certifikace popílků, popelů a strusky jako stavebního materiálu a důsledný požadavek monitoringu okolí míst, kam jsou ukládány. Dále je potřeba zpracovat dokument nejlepší dostupné techniky pro zpracování popílků a v ní kde je to vhodné upřednostnit zpracování popílků v místě jejich vzniku. Díle je nutné důsledně postihovat současnou, často ilegální praxi, kdy se s popílky nakládá tak, že z nich může docházet k únikům POPs. Dále je třeba zakázat míchání či nařeďování odpadů s vysokou koncentrací POPs s vyjímkou situace kdy ředění je nutné za účelem jejich účinného rozkladu v technologii na látky bez vlastností POPs. Pesticidy Je potřeba, aby Ministerstvo zemědělství ČR zpracovalo seznam bývalých skladů organochlorových pesticidů. Jde o místa potenciálně vysoce kontaminovaná těmito látkami. Žádáme opětovné zařazení bývalého skladu pesticidů v Klatovech - Lubech a výsypky lomu Hájek kontaminovaná organochlorovými pesticidy mezi tzv. horká místa určená k prioritní sanaci. . Při udělování autorizace podle zákona o chemických látkách zavést povinnost měření na obsah POPs (především dioxinů) v látkových proudech do prostředí . Technické látky (polychlorované bifenyly, hexachlorbenzen) Do současné inventarizace zásob technických látek nebyly zahrnuty všechny odpady s obsahem PCB a víceméně vůbec odpady s obsahem hexachlorbenzenu. NIP by měl obsahovat kroky, které to napraví. Z hlediska prevence vzniku nových POPs trváme na tom, aby k likvidaci odpadů a materiálů obsahujících tyto látky byly použity metody, které nevedou ke vzniku nových POPs. Upřednostňujeme likvidaci PCB, dioxinů, DDT a dalších POPs nespalovacími technologiemi s vysokou účinností destrukce před navrhovanou likvidací ve spalovnách nebo spalováním v cementárnách. Při výběru destrukčních technologií uplatňovat důsledně hledisko účinnosti destrukce (= destruction efficiency - DE) před kritériem účinnosti destrukce a transformace (= destruction and removal efficiency - DRE). Princip předběžné opatrnosti - návrh na doplnění dalších látek na seznam úmluvy Uplatnění principu předběžné opatrnosti při zavádění nových látek na trh, aby nepředstavovaly svými vlastnostmi další potenciální zdroj POPs... I z tohoto důvodu podporujeme zavedení systému prověřování a povolování látek tzv. systém REACH. Národní implementační plán má zahrnovat i strategii do budoucna, včetně vytipování potenciálních látek pro doplnění na seznam Stockholmské úmluvy. Žádáme, aby na seznam Stockholmské úmluvy vláda ČR prosazovala doplnění následujících látek: - polyaromatických uhlovodíků (PAHs), - polybromovaných difenyléterů, - chlorovaných parafínů, - lindanu a - endosulfanu Žádáme, aby uvedené látky podléhaly v ČR režimu Stockholmské úmluvy ještě předtím, než budou smluvními stranami přijaty jako nové látky na seznamu úmluvy. Inventarizace a monitoring V inventarizaci dioxinů, PCB a hexachlorbenzenu jako nežádoucích vedlejších produktů jsou mezery, jež je třeba vyplnit: nejsou hodnoceny emise do odpadů a do vody, v emisích do ovzduší chybí odhad emisí z požárů (velkým zdrojem mohou být třeba požáry skládek), Upozorňujeme i na možné podcenění dané metodikou měření - skutečné emise ze spaloven odpadů mohou být vyšší, jak ukazují např. belgické zkušenosti a porovnání dlouhodobějších odběrů vzorků s jednorázovými (R. De Fré, M. Wevers, Organohalogen Compounds 1998). V ČR by měly být stanoveny jasné cíle ve snižování kontaminace potravinových řetězců dioxiny a PCB tak, aby v souladu se strategií EU nebyl přesahován týdenní limit příjmu 14 pgTEQ dioxinů a PCB/kg tělesné váhy. Je třeba zprůhlednit způsob monitoringu zatížení obyvatelstva a ekosystémů POPs, zavést systém identifikace a eliminace zdrojů kontaminace potravního řetězce. U potravin, kde zjištěné hladiny POPs přesáhly normu, žádáme adresné zveřejnění výsledků a varování spotřebitelů. Požadujeme, aby se pozornost monitoringu POPs častěji zaměřovala také na hospodářská zvířata chovaná podomácku, na divokou zvěř či živočišné produkty mimo obchodní síť. Účast veřejnosti na přípravě NIPu a na něj navazujících strategických plánů a svobodný přístup k informacím o POPs Protože v NIP a v připravovaných plánech se rozhoduje mimo jiné také o výstavbě nových provozů k likvidaci POPs anebo o způsobech nakládání s odpady a pod., je třeba zajistit, aby se jejich přípravy mohla zúčastnit veřejnost a samosprávy. Žádáme, aby Národní implementační plán Stockholmské úmluvy jako koncepční materiál prošel procesem strategického posouzení vlivu na životní prostředí (SEA). Rovněž žádáme ustanovení řídícího a monitorovacího výboru implementace Stockholmské úmluvy s neopominutelným zastoupením samospráv a NNO. Žádáme zavedení veřejně přístupné databáze (pokud možno) adresných výsledků měření POPs (jak všech typů emisí, tak výsledků získaných monitoringem jednotlivých složek životního prostředí). (Toto stanovisko vzniklo v Praze, 13. prosince 2003 na semináři „Stockholmská úmluva a omezování úniků toxických látek do životního prostředí“) S tímto stanoviskem souhlasí: Jméno /organizace / obec Beránek Miroslav /Česká ekologická společnost a starosta obce Čepí Beranová Kristina Mgr. /Arnika - program Toxické látky a odpady Cíglbauer Petr /starosta obce Mydlovary Daňhelová Lenka /Arnika Ostrava Dejmal Ivan Ing. /Ekologická společnost Diadovská Vasilka Bc. /ekoložka Nemocnice Na Homolce, Praha 5 Drhová Zuzana Ing. /Zelený kruh Habrman René /A21 Polička Havel Milan Ing. /Arnika - program Toxické látky a odpady Horská Věra MUDr. /Arnika České Budějovice Jarolím Oldřich /Arnika České Budějovice Kárský Rostislav /A21 Polička Krejčová Marcela /o. s. Platan Kuncová Hana Mgr. /Arnika - program Toxické látky a odpady Marcaníková Hana /Lyská iniciativa - občanské sdružení Lysin Nahodil Jiří RNDr. /Arnika Praha Petrlík Jindřich RNDr. /Arnika - program Toxické látky a odpady Rosa Jaroslav /odpady-v-dolech-u-lampertic-a-zaclere Růžičková Karolína Mgr. /Health Care Without Harm Europe Rychtařík Václav /Klatovy - Luby, vlastník nemovitosti znečištěné pesticidy Sikorová Miroslava /Arnika Ostrava Slejška Antonín Ing. /Arnika - program Toxické látky a odpady, CZ BIOM Spěváčková Anna /Občanské sdružení Neratovice Šanda Ondřej /Hnutí DUHA České Budějovice Šremer Pavel RNDr. /Společnost pro trvale udržitelný život Štěpánek Petr RNDr. /člen zastupitelstva MČ Praha 4 Šuta Miroslav MUDr. /Greenpeace ČR Tylová Eva Ing. /Zelený kruh Velek Ondřej Ing. /Nadace Partnerství, program „Právo vědět“ Veselý Jaromír Ing. arch. /Občanská liga Ústí nad Labem Záklasník Vladan Ing. /Hnutí DUHA Záruba Adam Ing. /ZO ČSOP Orlice Hradec Králové
