Jednou z obcí, kde zavedli ekologičtější vytápění, je i obec Kněžice. Na zdejší bioplynovou stanici a kotelnu na biomasu (štěpku a slámu) je nyní napojeno více než 90 % obyvatel obce. Biomasu v bioplynové stanici zde tvoří nejen organický odpad z místní zemědělské farmy, ale stanice umožňuje zpracovávat a ekologicky naprosto nezávadně likvidovat svážený obsah septiků a žump z Kněžic a okolí. Stanice je vybavena i tepelnou hygienizací rizikových vstupních surovin a je tedy schopna zpracovávat a ekologicky likvidovat zbytky jídel z restauračních zařízení a odpady z jatek. Všechny tyto vstupní suroviny se po průchodu bioplynovým reaktorem promění v biologicky a hygienicky nezávadné hnojivo, které se využívá na okolních polích. Podařilo se tedy nejen razantně snížit emise z bývalých lokálních topenišť na tuhá paliva, ale také vyřešit likvidaci podstatné části odpadů, zároveň vytvořit energeticky soběstačnou obec a lidem poskytnout levné teplo.
Podle plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje si kraj klade za cíl vytvářet podmínky pro oddělené shromažďování biologicky rozložitelných odpadů z domácností, ze živností, průmyslu, úřadů, z údržby měst a obcí tak, aby tento odpad nebyl součástí směsného zbytkového komunálního odpadu. Cíl snížit podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) na skládkách není plněn, místo toho množství vzrůstá. Evropská unie požaduje po svých členských státech, aby skládkování odpadů radikálně omezily, např. již v roce 2013 by mělo skládkovat o 50% méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995. Srovnáme-li množství BRO v Moravskoslezském kraji v roce 1995 a 2009, dostaneme se naopak k nárůstu na 108,4 %. V roce 2009 tvořil podíl BRKO v Moravskoslezském kraji 193 078 tun, což je cca 33 % procent z celkového množství 583 259 tun komunálního odpadu.
Jak uvádí server biom.cz, je potenciál produkce biologicky rozložitelného odpadu charakteru např. z údržby zeleně, odpadů z kuchyní a jídelen, separovaného sběru BRKO od obyvatel apod. vysoký a pohybuje se v řádech stovek tisíců tun za rok. Tento potenciál zůstává zatím v naprosté většině nevyužit, což přináší značné ekologické i ekonomické ztráty.
I když by bioplynové stanice či kotelny na biomasu samozřejmě nevyřešily vytápění kompletně v celém kraji, mohly by pomoci omezit vytápění tuhými palivy v některých obcích.
Na dotaz, zda Moravskoslezský kraj plánuje více podporovat využití biologicky rozložitelného odpadu pro výrobu energie například v bioplynových stanicích, odpověděl ing. Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu, pouze v obecné rovině , že „kraj bioplynové stanice podporuje, ale že jejich realizace má mnoho úskalí, jako je odpor občanů či problém jak následně využít digestát z bioplynových stanic“.
Lidé se hlavně obávají zápachu z bioplynových stanic. Ani to však není neřešitelný problém – záleží nejen na správném technologickém postupu praktikovaném v bioplynové stanici a provozní kázni, ale jak uvedl na konferenci Milan Kazda, starosta Kněžic, bioplynová stanice v podstatě ani nemusí stát bezprostředně u obytné zástavby, neboť se dají vybudovat rozvody i několik kilometrů dlouhé.
Moravskoslezský kraj nyní intenzivně pro likvidaci odpadů a výroby části tepla prosazuje spalovnu odpadů v Karviné za 5 miliard korun, se kterou nesouhlasí nejen mnoho obyvatel Karvinska, ale i například obce Český Těšín či Stonava. Stejně aktivní by přitom mohl být při popularizaci a prosazování napojení obcí na centrální vytápění z obnovitelných zdrojů energie.
Příklady, jak vyřešily ekologičtější vytápění některé obce, naleznete zde http://arnika.org/obce-prakticke-priklady
Pořad „Přidej se“ o energetické soběstačnosti obce Kněžice http://www.ceskatelevize.cz/porady/1129337346-pridej-se/209562248410026/
