V Arménii pracujeme na tom, aby lidé v regionech zasažených těžbou byli informováni o rizicích, které s ní souvisí a měli k dispozici tvrdá data o jejích dopadech na lidské zdraví a životní prostředí. Letos jsme oblast našeho působení rozšířili o nové lokality, Karaberd a Meghradzor, které leží v provinciích Lori a Kotayk. Obě tyto lokality se nachází v blízkosti ložisek zlata.
V září letošního roku jsme navštívili tyto komunity a odebrali vzorky půdy, říčních sedimentů a biologické vzorky od místních lidí, konkrétně moč a vlasy na stanovení množství těžkých kovů. V Karaberdu a Meghradzoru spolupracujeme s tamními aktivistkami, kterým není lhostejný osud jejich komunity. Výsledky analýz námi odebraných vzorků pomohou určit míru znečištění prostředí a poskytnou argumenty místní obyvatelům ve sporech o rozšiřování dolů, prodlužování jejich provozu nebo finanční kompenzace za poškozené zdraví a životní prostředí.
Více o naší práci v Arménii se můžete dozvědět z reportáže České televize v Občanských novinách, která je ke zhlédnutí ZDE.
Vesnice Meghradzor je součástí obce s rozšířenou působností Tsakhkadzor, kde bydlí 5741 lidí. Ložisko zlata Meghradzor má licenci na těžbu s povoleným množstvím 120 tisíc tun vytěžené horniny ročně. Společnost Meghradzor Gold LLC, která ložisko provozuje, plánuje v roce 2023 licenci obnovit. Monitoring životního prostředí provedený v okolí dolu přitom upozornil na přítomnost znečišťujících látek ve vodě tamní řeky Marmarik a okolí.
Vesnice Karaberd, kde žije 146 lidí, je administrativní součástí obce Pambak v oblasti Lori. Nachází se zde zlatý důl, jehož činnost nepříznivě ovlivňuje životy místních lidí a možnosti jejich obživy. Společnost Assat Ltd. získala licenci na těžbu do roku 2024 a v roce 2022 oznámila záměr důl rozšířit. Aktuálně funguje důl v režimu přerušovaného provozu. V listopadu 2022 mělo dojít k veřejnému projednávání tohoto záměru s obyvateli komunity, čemuž ale aktivisté a obyvatelé vesnic dotčených těžbou zabránili tím, že zablokovali vchod a nedovolili zástupcům společnosti vstoupit do budovy. Vyjádřili tím svůj nesouhlas s přístupem společnosti k těžbě a neplněním domluvených závazků.
Arnika společně s další českou nevládní organizací NESEHNUTÍ vyjádřila svůj negativní postoj k záměru rozšíření ložiska zlata v Karaberdu. Společnost Assat LLC, které patří důl v Karaberdu, již má v Arménii špatnou pověst. V roce 2018 zahájilo Ministerstvo energetiky a infrastruktury a přírodních zdrojů Arménie správní řízení proti společnosti Assat LLC kvůli nezaplaceným poplatkům. V roce 2019 bylo řízení ukončeno poté, co byly některé dluhy uhrazeny. Dle zdroje hetq se tato společnost také zavázala vyplácet obci Karaberd každý měsíc sto tisíc arménských dramů na sociálně-ekonomický rozvoj obce. Kromě toho měla pokrývat mimořádné výdaje obce do výše jednoho milionu dramů ročně. Dále se Assat LLC zavázala ročně vyčlenit materiální pomoc v hodnotě čtyři sta tisíc dramů pro sociálně slabé rodiny ve vesnici. Tyto závazky bohužel společnost nedodržela, takže pouze využila místní zdroje, aniž by se podílela na odstranění následků své činnosti.
Negativní zkušenost vyvolává mimořádné obavy ohledně plnění slibů a závazků do budoucna. Zároveň s tím místní iniciativy upozorňují na kritickou situaci v regionu. V obci není školka ani škola, zdravotní středisko, ani funkční zavlažovací systém, tedy prvky základní občanské vybavenosti a infrastruktury nutné pro běžný život. Assat LLC také neprovádí sanaci míst využívaných k těžbě a zpracování rudy. Těžební aktivity mají nepříznivý vliv na případné investice směřující k ochraně biodiverzity a podpoře udržitelné ekonomiky. Místní iniciativy apelují na splnění závazků vůči lidem v Karaberdu a sociální zodpovědnost společnosti a vyzývají k respektování potřeb obyvatel, jejichž životy těžba ovlivňuje. Tyto požadavky by měly být nutnou podmínkou pro přístup na trh EU.
V předcházejícím dílu jsme psali o tom, proč téma chemické bezpečnosti nabývá na významu v době přechodu k obnovitelným zdrojům energie a vzrůstající poptávky po surovinách.
Tento projekt byl podpořen z Programu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR.