Leden
|
| Zahájili jsme cyklus přednášek v mateřských centrech, zaměřený na udržitelnou spotřebu. První z přednášek v rámci projektu Zdravá planeta pro zdravé děti proběhla v Mateřském centru Máj v Českých Budějovicích. |
Únor
|
| Invaze z vesmíru, nebo z magistrátu? Pět významných současných komiksových tvůrců - Lucie Lomová, Lela Geislerová, Tomáš Kučerovský, Karel Jerie a Jiří Zimčík – nakreslili speciálně pro Arniku sérii originálních „ufonských“ samolepek. Společný měly hlavní slogan „Zastavte invazi!“. Ten měl upozornit na fakt, že po rozbagrování Letné, Stromovky, Břevnova a Dejvic mají přijít na řadu další čtvrti a další desítky miliard utopené v betonu. |
Březen
|
Změna plánu? Beton na Prahu! 25. března 2010 jsme spolu s performery uspořádali happening před pražským magistrátem, který s nadsázkou znázorňoval nebezpečí, jež pro Prahu znamenají stovky dílčích změn územního plánu. Dívka Praha byla symbolicky zalita do betonu... Přečtěte si glosu Jakuba Esterky ze zasedání pražského zastupitelstva.
|
| Ne děčínské zdi! Spolu s dalšími děčínskými iniciativami jsme uspořádali plakátovou kampaň, která měla upozornit na nepovede ný projekt protipovodňové zdi, jejíž stavba by znamenala ká cení v oblíbeném parku. |
V březnu jsme zahájili v hlavním městě Arménie společný projekt s nevládní organizací Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (Armenian Women for Health and Healthy Environment - AWHHE). Cílem je pomoci zemědělcům zavést udržitelné hospodaření a snížit na minimum riziko chemického znečištění v arménských regionech Ararat a Armavir.
|
| Jaká bude Praha? Oslovili jsme osobnosti veřejného i politického života s otázkami, jakým směrem se podle jejich názoru ubírá Praha a kam by se měla dostat. Přečtěte si jejich odpovědi |
Duben
|
|
V 9 zemích na 4 kontinentech zahájily nevládní organizace kampaň, jejímž cílem je upozornit na potřebu globální úmluvy o omezování rtuti. Pod heslem „Mercury-Free: You, Me and Babies“ chceme apelovat na zástupce vlád, aby vytvořili účinný plán, jak zamezit dalšímu používání jedovaté rtuti a jejím únikům do životního prostředí.
|
| Náklady investované do staveb ke zlepšení plavebních podmínek na Labi žádné zisky nepřinesou. Vyplývá to ze studie „Říční plavba na Labi a Sále“, zpracované Institutem pro ekologický hospodářský výzkum (Institut für ökologische Wirtschaftsforschung - IÖW), která byla zveřejněna v Berlíně a v Praze ji společně představila Arnika s německou partnerskou nevládní organizací BUND. |
| Ve čtvrtek 29. dubna uspořádala Arnika v Praze seminář "Zachování alejí jako typického prvku české krajiny". Na semináři zaměřeném na ochranu a obnovu alejí v krajině z pozice obcí, krajů, občanských sdružení a správců silnic vystoupila řada odborníků. Přečtěte si sborník ze semináře |
Květen
|
| Evropské komisi jsme spolu dalšími 15 nevládními organizacemi zaslali stížnost na postup českého státu k povinnosti doplnit soustavu Natura 2000. I po novelizaci národního seznamu evropsky významných lokalit není dostatečně chráněno 27 typů přírodních stanovišť a 10 evropsky významných druhů rostlin a živočichů. Nad odbornými argumenty zřejmě převažují politické zájmy, neboť oproti doporučení odborníků bylo 24 lokalit vyřazeno a 6 výrazně zmenšeno. Smyslem sítě Natura 2000 je chránit přírodní rozmanitost na evropské úrovni. |
| Prohlédli jsme si zblízka nejlepší příklady hospodaření s vodou: ve dnech 6.- 8. května 2010 proběhla čtvrtá exkurze pořádaná v rámci projektu „Best practice“. Tento ojedinělý projekt se snaží představit vodohospodářům, lidem ze státní správy i z občanských sdružení, dobré příklady hospodaření s vodou v krajině. Arnika na tomto projektu spolupracuje s německým sdružením Grüne Liga. Navštívili jsme několik lokalit v Čechách i v Německu. |
Právo na informace o toxických látkách musí být zachováno. Vláda premiéra Jana Fischera měla těsně před volbami rozhodovat o razantním zásahu do práva veřejnosti na informace o toxických látkách vypouštěných průmyslovými podniky. Téměř polovina průmyslových provozů a informace od více jak tisíce z nich o chemických látkách v odpadech, to vše by zmizelo veřejnosti z očí na základě návrhu na změnu v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) (viz obrázek s ukázkou, jak by po změně vypadaly žebříčky znečišťovatelů). Proto jsme požádali veřejnost, aby dali najevo, že tyto informace mají být zachovány.
|
| Podepište se pod přísnější ochranu stromů, vyzvali jsme ministryni Bízkovou. Již od novely zákona o ochraně přírody a krajiny je zapotřebí novelizovat také prováděcí vyhlášku. Ta nyní umožňuje kácet bez povolení a tedy i bez náhrady stromy do obvodu kmene 80 cm (ve 130 cm nad zemí). Proto jsme se - podpořeni mj. paní Táňou Fišerovou - vydali na Ministerstvo životního prostředí, kde již mnoho měsíců leží připravená novela vyhlášky, žádný ministr životního prostředí ji však dosud podpisem nestvrdil. Paní ministryně sice oficálně nebyla přítomna, ale pak se přeci jen objevila... |
| V prvním kole soutěže Voda živá, nazvaném Kouzlo běžících vod, zvítězilo družstvo ze Střední školy obchodu, služeb a podnikání a vyšší odborné školy z Českých Budějovic. V této etapě soutěžící zkoumali zvolené území - potok či říčku, pozorovali, co roste a žije v okolí či jak se v blízkosti hospodaří a získané informace zakreslovali do mapy. Voda živá je projekt sdružení Arnika, jehož cílem je ukázat vztah mezi chemickými látkami používanými v domácnostech a v průmyslu, zátěží povrchových vod a jejich potenciálem se znečištěním se vyrovnat. |
Alej u Žižkova Pole je díky dobrovolníkům bezpečnější. Tři stovky stromů v aleji mezi obcemi Dobrá, Žižkovo Pole a Macourov jsou od minulého víkendu označeny bílými pruhy. Pomohou řidičům orientovat se na silnici i za horší viditelnosti a jízda alejí tak bude bezpečnější. Akci, kterou zorganizovalo sdružení Arnika, bylo možné uspořádat díky příspěvkům jednotlivých i firemních dárců, téměř dvěma desítkám dobrovolníků a také díky podpoře místní skautské organizace v Přibyslavi.
|
30 studentů z 20 různých zemí zkoumalo nakládání s vodou v Praze. Je systém hospodaření s vodou v Praze udržitelný? Jak zaručit, že v rozvíjejících se částech města bude fungovat systém nakládání s vodou i vodní koloběh? Jak pomoci udržet vodu v urbanizovaném prostředí tak, aby plnila svou funkci a nezpůsobovala problémy, například povodně? Nejen na tyto otázky by měl odpovědět výzkum, který v hlavním městě prováděl tým studentů z nizozemské univerzity ve Wageningenu.
|
| Problémy s ochranou alejí jsou ve všech krajích stejné, výměna zkušeností může pomoci najít řešení. Řešením mohou být dostupnější dotace z operačních programů, průběžné dosazování pokácených stromů, osvěta a odborná péče o stromy. Vyplynulo to ze série debat u kulatého stolu, které na téma ochrany alejí uspořádalo sdružení Arnika ve třech krajích - na Vysočině, v Olomouckém a Zlínském kraji - s představiteli krajů, orgánů ochrany přírody a silničních správ. Cílem bylo zjistit problémy a pomoci definovat kroky k jejich řešení. |
Červen
|
| Mladí švédští urbanisté představili svou alternativu přestavby Roztyl. V prostoru mezi stanicí metra Roztyly a Kunratickým lesem může vyrůst živoucí městská čtvrť, která bude ve dne lákat ke sportu a rekreaci a večer nabídne obyvatelům panelových sídlišť tolik chybějící kulturu a zábavu. Studentský projekt vznikl z iniciativy švédské univerzity, která oslovila ke spolupráci Útvar rozvoje města. Studenti Jesper Borgström a Kristupas Liorancas vycházeli z charakteristiky daného území, jeho dosavadní podoby a současného využívání. Více o projektu |
| Aktivity Arniky týkající se skládky v Pozďátkách a provozu jihlavského Kronospanu byly mezi projekty, které představila výstava úspěšných příkladů ekoporadenstí. Odborná i laická veřejnost se tak mohla seznámit s případy, kdy ekologické organizace pomohli občanům bránit zdraví a životní prostředí. |
Silničáři na Vysočině převzali od Arniky štafetu v natírání stromů. Arnika již dlouho upozorňovala v souvislosti se zbytečným plošným kácením silničních stromořadí, ke kterému docházelo často i na Vysočině, na pozapomenutou činnost - natírání kmenů stromů v alejích bílými kontrastními pruhy. První silniční správou, která se přihlásila k ochraně alejí, a to nejen právě návratem ke značení stromů, ale i systematickým ošetřováním stromů, je Krajská správa a údržba silnic Vysočiny. Její ředitel, pan Ing. Jan Míka proto od Arniky spolu s oceněním převzal i symbolickou štětku a šablonu pro natírání stromů.
|
| Máte rtuť ve vlasech, dozvěděli se ti, co jednali o jejím omezení. Vzorky vlasů odebrané 45 účastníkům vládní konference o globáním omezení rtuti ukázaly, že všichni z nich jsou tímto toxickým těžkým kovem zasaženi. Mezinárodní síť IPEN, jejíž členskou organizací je i Arnika, a Švédská společnost pro ochranu přírody (SSNC) provedly test během prvního jednání OSN o nové smlouvě ve Stockholmu. Rtuť se tak stala osobní záležitostí pro mnoho vyjednavačů. |
Červenec
|
|
Příroda Labského kaňonu přinese větší prospěch než jezy. Přirozený tok Labe, cenná území v jeho okolí a rozmanitost fauny a flory - to je jedinečné bohatství, které nám mohou mnohé evropské země jen závidět. Na vlastní oči se o tom mohli přesvědčit účastníci plavby po Labi z Děčína do Bad Schandau, kterou Arnika uspořádala spolu s německou nevládní organizací BUND.
|
Evropský den koupání v řekách neboli Big Jump 2010 přilákal v neděli 11. července k řekám stovky lidí v celé Evropě. Akce zastřešená Evropskou říční sítí (European Rivers Network) se letos uskutečníla na více než 250 místech po celém kontinentu. Děčínský Big Jump, pořádaný Arnikou, Děčínskou koalicí pro pěší a cyklistickou dopravu, CHKO Labské Pískovce a půjčovnou lodí Za hranice, byl ve znamení společného cyklistického výletu, plavby na raftu a koupání v Dolním Žlebu.
|
| Znovu v Arménii - odebíráme vzorky v bývalých skladech pesticidů. V červenci navštívil Arménii tým složený z odborníků z Centra pro výzkum toxických látek Masarykovy Univerzity v Brně, z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a z arniky. Odebrali zde na 5 místech vzorky, které pak nechali otestovat v českých certifikovaných laboratořích. A jak dopadly analýzy. |
Srpen
|
| Našli jsme ftaláty ve školních potřebách. Před koncem prázdnin jsme upozornili na to, že na českém trhu jsou stále k dostání školní potřeby s obsahem nebezpečných ftalátů. Současně jsme rodičům radili, jaké školní potřeby vybrat, aby se riziku vyhnuli. |
| Sedm bodů požadujících lepší zacházení s vodou má petice Člověk a voda. představili jsme ji v Telči, kde byla nedávno uskutečněna jedna z nejzdařilejších revitalizací vodních toků u nás, a to v povodí Telečského potoka nedaleko přírodní rezervace Luh u Telče. Dnes se zde akumuluje třistakrát více vody, než ve starém zregulovaném korytě. Jde tedy o krásný příklad, že pokud se budeme k potokům a říčkám, luhům a mokřadům chovat rozumně, odvděčí se nám skvělou ochranou proti povodním. |
Září
|
|
Pozemkový spolek Bořena pečuje o další vzácnou rostlinu. Více než třicet pomocníků se zapojilo do víkendového tábora Týmu Bořena. Na lokalitě pod Lipskou horou, která je ve vlastnictví pozemkového spolku Arniky, na ně čekalo velmi příjemné překvapení. Na malé loučce ve strmém svahu kvetly vzácné hořečky brvité (Gentiana ciliata).
|
| Před komunálními volbami v Praze chceme znát názory kandidátů na budoucnost Prahy. Na tiskové konferenci jako host vystoupil sociolog Michal Illner, který upozornil na sociální problémy plynoucí ze špatné územní politiky města: "Bude třeba pomýšlet na nabídku dosud neexistujícího sociálního bydlení pro málo majetné rodiny a jednotlivce. Současně bude nutné minimalizovat vytváření sociálně segregovaných lokalit na území města, ve kterých by se buď uzavíralo zámožné obyvatelstvo nebo do nichž by byli vytlačeni nemajetní a etnicky specifičtí obyvatelé“. |
| Provoz Mateřského centra Máj je ekologičtější. Jak vypadá udržitelná spotřeba v praxi, se mohou nyní přesvědčit maminky a další návštěvníci Mateřského centra Máj v Českých Budějovicích. Ve spolupráci s Arnikou zde probíhá pilotní projekt ekologizace provozu mateřských center. Na nedávno provedený ekologický audit navázala konkrétní opatření, například náhrada původních nevyhovujících hraček z plastů vhodnějšími dřevěnými výrobky nebo používání čisticích prostředků bez nebezpečných chemikálií. |
Říjen
|
Burza zbytečností: nový život pro staré věci. Během festivalu Fajn den - babí léto na Parukářce jsme 1. října uspořádali burzu zbytečností. Lidé na ni mohli jednak přinést z domova nepotřebné, ale ještě sloužící věci, nabídnout je ostatním ke koupi a sami si třeba zase pořídit za symbolickou cenu od nuly do 50 Kč něco, co se jim hodí. Výtěžek ve výši několika tisíc korun i neprodané věci získaly dobročinné obchody Domova Sue Ryder, které pomáhají financovat péči o seniory.
|
Dekontaminace bývalého skladu pesticidů v Klatovech – Lubech začala. Společnost Dekonta zahájila přípravné práci na dekontaminaci po téměř šestnácti letech snahy majitele areálu Václava Rychtaříka a jeho rodiny a sedm let od doby, kdy do případu vstoupilo sdružení Arnika. Jak prokázala riziková analýza zpracovaná v roce 2008 a předchozí analýzy zadané Arnikou, je bývalý sklad kontaminován pesticidy v míře značně přesahující limity pro nutnou dekontaminaci zemin a stavebních konstrukcí stanovené Ministerstvem životního prostředí ČR a mezinárodními úmluvami. „Bez Arniky by se nám vyčištění skladu asi nepodařilo nikdy dosáhnout. Trvalo to sice déle, než jsem si myslel, ale nakonec se to povedlo,“ vyjádřil své pocity Václav Rychtařík.
|
Ukázali jsme, co udělá jez a elektrárna s rybami. Jez je především zásadní migrační překážkou na toku Labe. Labem a jeho přítoky migrují desítky druhů ryb, přičemž případnou stavbou budou nejvíce ohroženi lososi a úhoři. Téměř všichni úhoři by museli při své cestě do moře projít přes plavební stupeň Děčín, kde jim hrozí vážné poranění vodní elektrárnou. Dalšími negativními důsledky jezu na Labi je ohrožení proudomilných druhů ryb žijících v Labi.
|
| Soutěžní týmy zahltily Arniku vydařenými fotografiemi, obrázky, básněmi i krátkými videi. To vše vytvořili děti a studenti během třetí etapy soutěže Voda živá nazvané "Letní putování okolo vod". V kategorii Fotografie nakonec zvítězilo družstvo Potápníků ze Základní školy v Břidličné, které fotograficky zachytilo proces líhnutí šídla. Červíci ze Základní školy Lichnov získali cenu v kategorii Literární počin za zrýmovaný příběh Lichnovského potoka a tým Akatsuki z Gymnázia Pierra de Coubertina z Tábora byl oceněn za nejlepší Výtvarné dílo. Porota udělila ještě Zvláštní cenu soutěžícím z Gymnázia Vodňany a družstvu ze Základní školy Sira Nicholase Wintona z Kunžaku. |
Listopad
|
Nabízíme recept, jak chránit aleje. Aleje lemující české silnice lze chránit a obnovovat tak, aby nedošlo k ochuzení typického rázu krajiny a stromy přitom neohrožovaly řidiče. Ukazují to doporučení odborníků i zkušenosti ze zahraničí. Nově vzniklá koncepce ochrany silničních stromořadí je určena zejména správcům silnic a vedení krajů. Obsahuje například praktické rady k řešení nejčastějších problémů spojených s ochranou alejí, bezpečností provozu a rekonstrukcemi silnic. Rozeslali jsme ji hejtmanům, silničním správám a dalším kompetentním institucím ve všech krajích. Její potřebu potvrzují také aktuální informace o kácení v jednotlivých krajích.
|
Máme novou knihu - jmenuje se Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně. Ukazuje, jak svými dnešními rozhodnutími o běžných záležitostech všedního dne můžeme ovlivnit nejen vlastní zdraví a kvalitu života, ale také životní prostředí a tím i zdraví příštích generací. Vydáním této knihy se uzavírá více než rok trvající projekt Arniky „Zdravá planeta pro zdravé děti“, jehož smyslem bylo přiblížit téma udržitelné spotřeby a výroby veřejnosti. Součástí projektu je i vydání česky dabované verze filmu Story of Stuff (Příběh věcí), který natočila Annie Leonard, oceněná časopisem Time jako „Hero of the Environment“.
|
Nechte se vyfotit pro ovzduší! Chcete vyjádřit nespokojenost se znečištěným ovzduším? Teď máte možnost učinit tak prostřednictvím fotografie! S nápadem přišla mladá fotografka Renata, spolupracující s Arnikou: „Protože mne oslovila petice Za čistější ovzduší pro Ostravsko, zapojila jsem se jako dobrovolník do sbírání podpisů pod petici.Petice není jen dlouhým seznamem jmen, za podpisy stojí konkrétní lidé, konkrétní tváře, na což chci poukázat, a proto jsem začala tyto lidi fotit, symbolicky s rouškou na tváři."
|
| Koalice pro řeky, jejíž zakládající členkou se Arnika letos stala, pořádala v Senátu Parlamentu ČR seminář "Přírodě blízká protipovodňová ochrana", na kterém se Arnika organizačně spolupodílela. Účastníci, kteří na několik hodin vystřídali zákonodárce, si vyslechli zajímavé příspěvky mnoha odborníků na ochranu vod a fungování vody v krajiě, mj. Davida Pitharta, Tomáše Justa. Fungující mokřady a říční nivy nás před povodněmi mnohdy ochrání lépe, než nákladné betonové stavby, které většinou přírodu poškozují. |
Prosinec
|
| Noste svůj strom stále na srdci! Má Vaše milá, sestra, sestřenice, maminka, teta, třídní učitelka či kolegyně ráda stromy? Bydlí v Topolčanech nebo v Jabloňové ulici? Vyberte šperk přesně pro ni. Originální náhrdelníky vytvořené Veronikou Havrlíkovou odrážejí nejen krásu a význam stromů, ale především jsou připomínkou toho, že nesmíme ztrácet stromy z očí. Pořízením některého z ručně vyrobených šperků získáte jedinečné umělecké dílo vytvořené s láskou pro vás i pro stromy a současně Vás může těšit dobrý pocit z podpory aktivit na ochranu stromů ve městech a v krajině, protože minimálně 45 procent z prodeje každého šperku je určeno na kampaň Arniky „Zachraňme stromy“. Podrobnosti |
Zahájili jsme cyklus přednášek v mateřských centrech, zaměřený na udržitelnou spotřebu. První z přednášek v rámci projektu Zdravá planeta pro zdravé děti proběhla v Mateřském centru Máj v Českých Budějovicích.
Invaze z vesmíru, nebo z magistrátu? Pět významných současných komiksových tvůrců - Lucie Lomová, Lela Geislerová, Tomáš Kučerovský, Karel Jerie a Jiří Zimčík – nakreslili speciálně pro Arniku sérii originálních „ufonských“ samolepek. Společný měly hlavní slogan „Zastavte invazi!“. Ten měl upozornit na fakt, že po rozbagrování Letné, Stromovky, Břevnova a Dejvic mají přijít na řadu další čtvrti a další desítky miliard utopené v betonu.
Změna plánu? Beton na Prahu! 25. března 2010 jsme spolu s performery uspořádali happening před pražským magistrátem, který s nadsázkou znázorňoval nebezpečí, jež pro Prahu znamenají stovky dílčích změn územního plánu. Dívka Praha byla symbolicky zalita do betonu... Přečtěte si glosu Jakuba Esterky ze zasedání pražského zastupitelstva.
Ne děčínské zdi! Spolu s dalšími děčínskými iniciativami jsme uspořádali plakátovou kampaň, která měla upozornit na nepovede ný projekt protipovodňové zdi, jejíž stavba by znamenala ká cení v oblíbeném parku.
V březnu jsme zahájili v hlavním městě Arménie společný projekt s nevládní organizací Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (Armenian Women for Health and Healthy Environment - AWHHE). Cílem je pomoci zemědělcům zavést udržitelné hospodaření a snížit na minimum riziko chemického znečištění v arménských regionech Ararat a Armavir. 
Jaká bude Praha? Oslovili jsme osobnosti veřejného i politického života s otázkami, jakým směrem se podle jejich názoru ubírá Praha a kam by se měla dostat. Přečtěte si jejich odpovědi 
Náklady investované do staveb ke zlepšení plavebních podmínek na Labi žádné zisky nepřinesou. Vyplývá to ze studie „Říční plavba na Labi a Sále“, zpracované Institutem pro ekologický hospodářský výzkum (Institut für ökologische Wirtschaftsforschung - IÖW), která byla zveřejněna v Berlíně a v Praze ji společně představila Arnika s německou partnerskou nevládní organizací BUND.
Ve čtvrtek 29. dubna uspořádala Arnika v Praze seminář "Zachování alejí jako typického prvku české krajiny". Na semináři zaměřeném na ochranu a obnovu alejí v krajině z pozice obcí, krajů, občanských sdružení a správců silnic vystoupila řada odborníků. Přečtěte si sborník ze semináře
Evropské komisi jsme spolu dalšími 15 nevládními organizacemi zaslali stížnost na postup českého státu k povinnosti doplnit soustavu Natura 2000. I po novelizaci národního seznamu evropsky významných lokalit není dostatečně chráněno 27 typů přírodních stanovišť a 10 evropsky významných druhů rostlin a živočichů. Nad odbornými argumenty zřejmě převažují politické zájmy, neboť oproti doporučení odborníků bylo 24 lokalit vyřazeno a 6 výrazně zmenšeno. Smyslem sítě Natura 2000 je chránit přírodní rozmanitost na evropské úrovni.
Prohlédli jsme si zblízka nejlepší příklady hospodaření s vodou: ve dnech 6.- 8. května 2010 proběhla čtvrtá exkurze pořádaná v rámci projektu „Best practice“. Tento ojedinělý projekt se snaží představit vodohospodářům, lidem ze státní správy i z občanských sdružení, dobré příklady hospodaření s vodou v krajině. Arnika na tomto projektu spolupracuje s německým sdružením Grüne Liga. Navštívili jsme několik lokalit v Čechách i v Německu.
Právo na informace o toxických látkách musí být zachováno. Vláda premiéra Jana Fischera měla těsně před volbami rozhodovat o razantním zásahu do práva veřejnosti na informace o toxických látkách vypouštěných průmyslovými podniky. Téměř polovina průmyslových provozů a informace od více jak tisíce z nich o chemických látkách v odpadech, to vše by zmizelo veřejnosti z očí na základě návrhu na změnu v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) (viz obrázek s ukázkou, jak by po změně vypadaly žebříčky znečišťovatelů). Proto jsme požádali veřejnost, aby dali najevo, že tyto informace mají být zachovány.
Podepište se pod přísnější ochranu stromů, vyzvali jsme ministryni Bízkovou. Již od novely zákona o ochraně přírody a krajiny je zapotřebí novelizovat také prováděcí vyhlášku. Ta nyní umožňuje kácet bez povolení a tedy i bez náhrady stromy do obvodu kmene 80 cm (ve 130 cm nad zemí). Proto jsme se - podpořeni mj. paní Táňou Fišerovou - vydali na Ministerstvo životního prostředí, kde již mnoho měsíců leží připravená novela vyhlášky, žádný ministr životního prostředí ji však dosud podpisem nestvrdil. Paní ministryně sice oficálně nebyla přítomna, ale pak se přeci jen objevila...
V prvním kole soutěže Voda živá, nazvaném Kouzlo běžících vod, zvítězilo družstvo ze Střední školy obchodu, služeb a podnikání a vyšší odborné školy z Českých Budějovic. V této etapě soutěžící zkoumali zvolené území - potok či říčku, pozorovali, co roste a žije v okolí či jak se v blízkosti hospodaří a získané informace zakreslovali do mapy. Voda živá je projekt sdružení Arnika, jehož cílem je ukázat vztah mezi chemickými látkami používanými v domácnostech a v průmyslu, zátěží povrchových vod a jejich potenciálem se znečištěním se vyrovnat.
Alej u Žižkova Pole je díky dobrovolníkům bezpečnější. Tři stovky stromů v aleji mezi obcemi Dobrá, Žižkovo Pole a Macourov jsou od minulého víkendu označeny bílými pruhy. Pomohou řidičům orientovat se na silnici i za horší viditelnosti a jízda alejí tak bude bezpečnější. Akci, kterou zorganizovalo sdružení Arnika, bylo možné uspořádat díky příspěvkům jednotlivých i firemních dárců, téměř dvěma desítkám dobrovolníků a také díky podpoře místní skautské organizace v Přibyslavi.
30 studentů z 20 různých zemí zkoumalo nakládání s vodou v Praze. Je systém hospodaření s vodou v Praze udržitelný? Jak zaručit, že v rozvíjejících se částech města bude fungovat systém nakládání s vodou i vodní koloběh? Jak pomoci udržet vodu v urbanizovaném prostředí tak, aby plnila svou funkci a nezpůsobovala problémy, například povodně? Nejen na tyto otázky by měl odpovědět výzkum, který v hlavním městě prováděl tým studentů z nizozemské univerzity ve Wageningenu.
Problémy s ochranou alejí jsou ve všech krajích stejné, výměna zkušeností může pomoci najít řešení. Řešením mohou být dostupnější dotace z operačních programů, průběžné dosazování pokácených stromů, osvěta a odborná péče o stromy. Vyplynulo to ze série debat u kulatého stolu, které na téma ochrany alejí uspořádalo sdružení Arnika ve třech krajích - na Vysočině, v Olomouckém a Zlínském kraji - s představiteli krajů, orgánů ochrany přírody a silničních správ. Cílem bylo zjistit problémy a pomoci definovat kroky k jejich řešení.
Mladí švédští urbanisté představili svou alternativu přestavby Roztyl. V prostoru mezi stanicí metra Roztyly a Kunratickým lesem může vyrůst živoucí městská čtvrť, která bude ve dne lákat ke sportu a rekreaci a večer nabídne obyvatelům panelových sídlišť tolik chybějící kulturu a zábavu. Studentský projekt vznikl z iniciativy švédské univerzity, která oslovila ke spolupráci Útvar rozvoje města. Studenti Jesper Borgström a Kristupas Liorancas vycházeli z charakteristiky daného území, jeho dosavadní podoby a současného využívání. Více o projektu
Aktivity Arniky týkající se skládky v Pozďátkách a provozu jihlavského Kronospanu byly mezi projekty, které představila výstava úspěšných příkladů ekoporadenstí. Odborná i laická veřejnost se tak mohla seznámit s případy, kdy ekologické organizace pomohli občanům bránit zdraví a životní prostředí.
Silničáři na Vysočině převzali od Arniky štafetu v natírání stromů. Arnika již dlouho upozorňovala v souvislosti se zbytečným plošným kácením silničních stromořadí, ke kterému docházelo často i na Vysočině, na pozapomenutou činnost - natírání kmenů stromů v alejích bílými kontrastními pruhy. První silniční správou, která se přihlásila k ochraně alejí, a to nejen právě návratem ke značení stromů, ale i systematickým ošetřováním stromů, je Krajská správa a údržba silnic Vysočiny. Její ředitel, pan Ing. Jan Míka proto od Arniky spolu s oceněním převzal i symbolickou štětku a šablonu pro natírání stromů.
Máte rtuť ve vlasech, dozvěděli se ti, co jednali o jejím omezení. Vzorky vlasů odebrané 45 účastníkům vládní konference o globáním omezení rtuti ukázaly, že všichni z nich jsou tímto toxickým těžkým kovem zasaženi. Mezinárodní síť IPEN, jejíž členskou organizací je i Arnika, a Švédská společnost pro ochranu přírody (SSNC) provedly test během prvního jednání OSN o nové smlouvě ve Stockholmu. Rtuť se tak stala osobní záležitostí pro mnoho vyjednavačů.
Evropský den koupání v řekách neboli Big Jump 2010 přilákal v neděli 11. července k řekám stovky lidí v celé Evropě. Akce zastřešená Evropskou říční sítí (European Rivers Network) se letos uskutečníla na více než 250 místech po celém kontinentu. Děčínský Big Jump, pořádaný Arnikou, Děčínskou koalicí pro pěší a cyklistickou dopravu, CHKO Labské Pískovce a půjčovnou lodí Za hranice, byl ve znamení společného cyklistického výletu, plavby na raftu a koupání v Dolním Žlebu.
Znovu v Arménii - odebíráme vzorky v bývalých skladech pesticidů. V červenci navštívil Arménii tým složený z odborníků z Centra pro výzkum toxických látek Masarykovy Univerzity v Brně, z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a z arniky. Odebrali zde na 5 místech vzorky, které pak nechali otestovat v českých certifikovaných laboratořích. A jak dopadly analýzy.
Našli jsme ftaláty ve školních potřebách. Před koncem prázdnin jsme upozornili na to, že na českém trhu jsou stále k dostání školní potřeby s obsahem nebezpečných ftalátů. Současně jsme rodičům radili, jaké školní potřeby vybrat, aby se riziku vyhnuli.
Sedm bodů požadujících lepší zacházení s vodou má petice Člověk a voda. představili jsme ji v Telči, kde byla nedávno uskutečněna jedna z nejzdařilejších revitalizací vodních toků u nás, a to v povodí Telečského potoka nedaleko přírodní rezervace Luh u Telče. Dnes se zde akumuluje třistakrát více vody, než ve starém zregulovaném korytě. Jde tedy o krásný příklad, že pokud se budeme k potokům a říčkám, luhům a mokřadům chovat rozumně, odvděčí se nám skvělou ochranou proti povodním. 
Před komunálními volbami v Praze chceme znát názory kandidátů na budoucnost Prahy. Na tiskové konferenci jako host vystoupil sociolog Michal Illner, který upozornil na sociální problémy plynoucí ze špatné územní politiky města: "Bude třeba pomýšlet na nabídku dosud neexistujícího sociálního bydlení pro málo majetné rodiny a jednotlivce. Současně bude nutné minimalizovat vytváření sociálně segregovaných lokalit na území města, ve kterých by se buď uzavíralo zámožné obyvatelstvo nebo do nichž by byli vytlačeni nemajetní a etnicky specifičtí obyvatelé“.
Provoz Mateřského centra Máj je ekologičtější. Jak vypadá udržitelná spotřeba v praxi, se mohou nyní přesvědčit maminky a další návštěvníci Mateřského centra Máj v Českých Budějovicích. Ve spolupráci s Arnikou zde probíhá pilotní projekt ekologizace provozu mateřských center. Na nedávno provedený ekologický audit navázala konkrétní opatření, například náhrada původních nevyhovujících hraček z plastů vhodnějšími dřevěnými výrobky nebo používání čisticích prostředků bez nebezpečných chemikálií.
Burza zbytečností: nový život pro staré věci. Během festivalu Fajn den - babí léto na Parukářce jsme 1. října uspořádali burzu zbytečností. Lidé na ni mohli jednak přinést z domova nepotřebné, ale ještě sloužící věci, nabídnout je ostatním ke koupi a sami si třeba zase pořídit za symbolickou cenu od nuly do 50 Kč něco, co se jim hodí. Výtěžek ve výši několika tisíc korun i neprodané věci získaly dobročinné obchody Domova Sue Ryder, které pomáhají financovat péči o seniory.
Dekontaminace bývalého skladu pesticidů v Klatovech – Lubech začala. Společnost Dekonta zahájila přípravné práci na dekontaminaci po téměř šestnácti letech snahy majitele areálu Václava Rychtaříka a jeho rodiny a sedm let od doby, kdy do případu vstoupilo sdružení Arnika. Jak prokázala riziková analýza zpracovaná v roce 2008 a předchozí analýzy zadané Arnikou, je bývalý sklad kontaminován pesticidy v míře značně přesahující limity pro nutnou dekontaminaci zemin a stavebních konstrukcí stanovené Ministerstvem životního prostředí ČR a mezinárodními úmluvami. „Bez Arniky by se nám vyčištění skladu asi nepodařilo nikdy dosáhnout. Trvalo to sice déle, než jsem si myslel, ale nakonec se to povedlo,“ vyjádřil své pocity Václav Rychtařík.
Ukázali jsme, co udělá jez a elektrárna s rybami. Jez je především zásadní migrační překážkou na toku Labe. Labem a jeho přítoky migrují desítky druhů ryb, přičemž případnou stavbou budou nejvíce ohroženi lososi a úhoři. Téměř všichni úhoři by museli při své cestě do moře projít přes plavební stupeň Děčín, kde jim hrozí vážné poranění vodní elektrárnou. Dalšími negativními důsledky jezu na Labi je ohrožení proudomilných druhů ryb žijících v Labi.
Soutěžní týmy zahltily Arniku vydařenými fotografiemi, obrázky, básněmi i krátkými videi. To vše vytvořili děti a studenti během třetí etapy soutěže Voda živá nazvané "Letní putování okolo vod". V kategorii Fotografie nakonec zvítězilo družstvo Potápníků ze Základní školy v Břidličné, které fotograficky zachytilo proces líhnutí šídla. Červíci ze Základní školy Lichnov získali cenu v kategorii Literární počin za zrýmovaný příběh Lichnovského potoka a tým Akatsuki z Gymnázia Pierra de Coubertina z Tábora byl oceněn za nejlepší Výtvarné dílo. Porota udělila ještě Zvláštní cenu soutěžícím z Gymnázia Vodňany a družstvu ze Základní školy Sira Nicholase Wintona z Kunžaku.
Nabízíme recept, jak chránit aleje. Aleje lemující české silnice lze chránit a obnovovat tak, aby nedošlo k ochuzení typického rázu krajiny a stromy přitom neohrožovaly řidiče. Ukazují to doporučení odborníků i zkušenosti ze zahraničí. Nově vzniklá koncepce ochrany silničních stromořadí je určena zejména správcům silnic a vedení krajů. Obsahuje například praktické rady k řešení nejčastějších problémů spojených s ochranou alejí, bezpečností provozu a rekonstrukcemi silnic. Rozeslali jsme ji hejtmanům, silničním správám a dalším kompetentním institucím ve všech krajích. Její potřebu potvrzují také aktuální informace o kácení v jednotlivých krajích.
Máme novou knihu - jmenuje se Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně. Ukazuje, jak svými dnešními rozhodnutími o běžných záležitostech všedního dne můžeme ovlivnit nejen vlastní zdraví a kvalitu života, ale také životní prostředí a tím i zdraví příštích generací. Vydáním této knihy se uzavírá více než rok trvající projekt Arniky „Zdravá planeta pro zdravé děti“, jehož smyslem bylo přiblížit téma udržitelné spotřeby a výroby veřejnosti. Součástí projektu je i vydání česky dabované verze filmu Story of Stuff (Příběh věcí), který natočila Annie Leonard, oceněná časopisem Time jako „Hero of the Environment“.
Nechte se vyfotit pro ovzduší! Chcete vyjádřit nespokojenost se znečištěným ovzduším? Teď máte možnost učinit tak prostřednictvím fotografie! S nápadem přišla mladá fotografka Renata, spolupracující s Arnikou: „Protože mne oslovila petice Za čistější ovzduší pro Ostravsko, zapojila jsem se jako dobrovolník do sbírání podpisů pod petici.Petice není jen dlouhým seznamem jmen, za podpisy stojí konkrétní lidé, konkrétní tváře, na což chci poukázat, a proto jsem začala tyto lidi fotit, symbolicky s rouškou na tváři."
Koalice pro řeky, jejíž zakládající členkou se Arnika letos stala, pořádala v Senátu Parlamentu ČR seminář "Přírodě blízká protipovodňová ochrana", na kterém se Arnika organizačně spolupodílela. Účastníci, kteří na několik hodin vystřídali zákonodárce, si vyslechli zajímavé příspěvky mnoha odborníků na ochranu vod a fungování vody v krajiě, mj. Davida Pitharta, Tomáše Justa. Fungující mokřady a říční nivy nás před povodněmi mnohdy ochrání lépe, než nákladné betonové stavby, které většinou přírodu poškozují.
Noste svůj strom stále na srdci! Má Vaše milá, sestra, sestřenice, maminka, teta, třídní učitelka či kolegyně ráda stromy? Bydlí v Topolčanech nebo v Jabloňové ulici? Vyberte šperk přesně pro ni. Originální náhrdelníky vytvořené Veronikou Havrlíkovou odrážejí nejen krásu a význam stromů, ale především jsou připomínkou toho, že nesmíme ztrácet stromy z očí. Pořízením některého z ručně vyrobených šperků získáte jedinečné umělecké dílo vytvořené s láskou pro vás i pro stromy a současně Vás může těšit dobrý pocit z podpory aktivit na ochranu stromů ve městech a v krajině, protože minimálně 45 procent z prodeje každého šperku je určeno na kampaň Arniky „Zachraňme stromy“. Podrobnosti
