Zpravodajský portál iDnes.cz zveřejnil v prosinci na svých stránkáchčlánek o problémech zdravotnických zařízení s bezrtuťovými lékařskými teploměry. Z článku může čtenář zpočátku nabýt mylného dojmu, že za rtuťové teploměry neexistuje adekvátní náhrada. To však není zcela pravda, neboť již dříve zpracovaný test bezrtuťových lékařských teploměrů, který na popud MF Dnes provedl Český metrologický institut, ukázal, že na trhu existují kvalitní bezrtuťové teploměry za přijatelnou cenu. Z informací serveru iDnes.cz však vyplývá i to, že spotřebitel při koupi lékařského teploměru nemá prakticky žádnou možnost zjistit jeho spolehlivost.
„K informacím o spolehlivosti a parametrech teploměrů se nedostanou jak běžní spotřebitelé, tak ani lékaři v nemocnicích, protože výrobci často neuvádějí u teploměrů přesnou specifikaci, podle níž by bylo možno ověřovat funkčnost výrobků. Tento nedostatek informací tak zbytečně brání rychlému zavedení teploměrů, které již nebudou obsahovat toxickou rtuť," říká Jiří Kristian z programu Toxické látky a odpady, sdružení Arnika. Jak se v článku uvádí, dokonce ani po oslovení Českým metrologickým institutem nebyli výrobci teploměrů schopni předložit příslušnou dokumentaci.
Autorka zmíněného článku se dotazovala některých zdravotníků na jejich zkušenosti s náhradami klasických rtuťových teploměrů. Zdravotníci si vesměs stěžovali na vysokou pořizovací cenu zejména bezdotykových teploměrů a jejich značnou nepřesnost při měření tělesné teploty pacientů. Jak ukázal výše zmíněný test, na trhu existují i kvalitní bezrtuťové lékařské teploměry. Paradoxně se jako vítězové testu ukázaly levnější digitální teploměry, jejichž cena se pohybovala od 170 Kč. Dobře si v testu vedly i jednorázové teploměry v cenové relaci do 20 Kč. Špatně však v testu dopadly dražší bezdotekové přístroje, které lze pořídit za ceny od 700 Kč.
„Důležité je uvědomit si, proč evropská legislativa požaduje náhradu starých rtuťových teploměrů za moderní varianty. Rtuť je totiž jedna z nejtoxičtějších látek, která negativně ovlivňuje nervový systém. V životním prostředí dlouho přetrvává a kumuluje se v tělech organismů. Pokud se například dostane do vody spolu s odpady, do lidského těla pak může doputovat prostřednictvím rybího masa,“ doplnil Jiří Kristian z Arniky.
Rtuť se donedávna používala ve většině lékařských teploměrů na měření tělesné teploty. Je to však jedna z nejvíce toxických látek. Podle Nařízení Evropské komise č. 2007/51/ES se od června 2009 nesmí rtuťové teploměry uvádět na trh. V nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních se však používá velké množství lékařských teploměrů. Nemocnice se tedy musely pohlédnout po jejich náhradách.
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1 987 000 Kč.
