Více než dva roky vyjednával pražský magistrát s městskými částmi o podobě nového územního plánu Prahy. V šedesáti případech nedošlo ke shodě a představy o rozvoji konkrétních pražských čtvrtí zůstaly rozdílné. O těchto „neřešitelných“ rozporech hlasovalo v pátek 4. listopadu zastupitelstvo hlavního města. Zastupitelé drtivou většinu požadavků městských částí zamítli.
„Podle zákona mohla o rozporech rozhodnout rada hlavního města, jejíž zasedání jsou neveřejná. Je proto dobře, že takto důležité jednání proběhlo veřejně na plénu zastupitelstva, kterého se mohou účastnit i občané a vznášet svoje připomínky,“ hodnotí jednání Martin Skalský ze sdružení Arnika, které se dlouhodobě zabývá územním plánem Prahy.
„Jednání nicméně chyběl věcný rozměr. Od počátku bylo jasné, že probrat na jednom zasedání šedesát zásadních kauz není možné bez toho, aby se zásadně omezil prostor pro diskuse. K tomu skutečně došlo. Radní pro územní plán v podstatě jen předčítal stručné popisy problémů. Starostové dotčených městských částí měli dvě minuty na své vystoupení a pak se hned hlasovalo. Vzhledem ke své závažnosti by si určitě většina záměrů zasloužila mnohem širší debatu,“ dodává Skalský.
Nejde přitom o maličkosti. Mezi projekty, o nichž se hlasovalo, je řada velkých staveb, které by zásadně zhoršily kvalitu života a městské části se jim logicky brání. Jde například o mrakodrapy v Bubnech nebo na Žižkově, novou letovou dráhu letiště Ruzyně, trasu Pražského okruhu přes Běchovice a Suchdol, dálniční radiály nebo skládku komunálních odpadů v Ďáblicích.
„Nejednáte s námi o podmínkách a umístění celoměstské infrastruktury. Celý proces běží formálně podle předpisů a v minimálním rozsahu. Má-li být územní plán funkční, měly by se ale zohlednit zájmy všech obyvatel,“ postěžoval si na jednání starosta Městské části Troja Tomáš Drdácký. Zapravdu mu dali také starosta Dolních Chaber a Ďáblic a vyjádřili tak pocit velké části Pražanů o přípravě územního plánu.
Diváka sledujícího hlasování muselo překvapit, že ze sálu jako by zmizela opozice. Přestože se jednalo o značně kontroverzních záměrech, z opozičních lavic je nikdo nekritizoval, nikdo se nepokusil dát více prostoru k hledání alternativního řešení, nikdo nevystoupil. Chybějící opozice je pro rozvoj Prahy stejně špatnou zprávou, jako chybějící územní plán.
Druhou kategorii projektů, o nichž hlasovalo zastupitelstvo, tvoří plány některých okrajových městských částí na rozšíření svého území pomocí výstavby na zemědělské půdě. Nejvíce takových projektů připravují Křeslice, Dubeč, Nebušice nebo Klánovice. Zastupitelé některé developerské projekty podpořili, jiné zas odmítli. Návrhy přitom nejsou podloženy odpovídající analýzou potřebnosti nové výstavby na okrajích Prahy. Podle čeho se politikové rozhodovali, kdy vyhovět a kdy nikoliv, je tak záhadou.
Útvar rozvoje města nyní na základě rozhodnutí zastupitelů dopracuje koncept nového územního plánu do podoby návrhu. Návrh pak magistrát zveřejní a veřejnost bude mít možnost k územnímu plánu ještě jednou podat své připomínky. Finální rozhodnutí bude opět na zastupitelech. Začíná být stále jasnější, že v tomto volebním období už územní plán schválit nestihnou.
Přehled připomínek městských částí k novému územnímu plánu najdete na webu
