O sajze v aktuálním číslu Arnika

29.3.2017 - Praha | Z médií
   

Přepis článku:

Vzácné sajgy tatarské volají o pomoc

Putování obrovských stád antilop zvaných sajgy je jedním z nejpozoruhodnějších procesů v přírodě. Při hledání potravy denně ujdou desítky kilometrů, v období migračních tahů dokonce několikanásobně více. Tehdy se stáda spojují dohromady a kopyta stovek zvířat opouští travnaté stepi na letních pastvinách a dusají směrem ke svým zimovištím. Jsou v neustálém pohybu, a proto je zcela zásadní chránit velkoplošná území jejich výskytu. Jednou z takových oblastí je Usťjurt, náhorní plošina v západním Kazachstánu, kde vzácným sajgám hrozí nový soused – těžařské společnosti, které do antilopích zimovišť přilákal zemní plyn.

Většina našinců ohrožené sajgy tatarské nejspíše nikdy neviděla. Tito sudokopytníci s výrazným tvarem nozder žijí v nížinných stepích a polopouštních oblastech střední Asie. Pryč jsou však doby, kdy jejich areál pokrýval oblast od středních Karpat až po Čínu. Dnes se sajgy vyskytují jen v několika oddělených populacích v Kazachstánu, Rusku, Číně, Mongolsku a Uzbekistánu. Jednou z významných oblastí výskytu je i plošina Usťjurt, která se rozkládá v pánvi mezi Aralským a Kaspickým mořem, na území Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. V oblasti funguje už od roku 1984 přírodní rezervace. Důvodů, proč jedinečnou náhorní plošinu chránit, je totiž víc než dost – nadpozemsky krásná příroda, nekonečné stepi, historické artefakty a velké množství ohrožených živočichů. Bohužel v době vzniku chráněné oblasti nebyly plně zohledněny návrhy odborníků a zvítězil politický kompromis. Ochrana se tak vztahuje pouze na strmé útesy, které plošinu obklopují, a biologicky rozmanitou rovinatou step opomíjí. A to chceme změnit.

Zachraňme sajgu

O co v naší kampani jde, vysvětluje Michaela Koschová z Arniky. „Odborníci zvažují možnost zápisu náhorní plošiny Usťjurt na seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Plošinu obývá řada živočichů ohrožených vyhynutím, mezi nimi antilopy sajga tatarská a gazela perská. Vážnou překážkou pro nominaci Usťjurtu na seznam UNESCO jsou však plány státní ropné společnosti KazMunaiGas na těžbu zemního plynu v nalezišti Chansu, které leží přímo v zimovištích antilop. Jde o odlehlé místo, kde nejsou žádná lidská sídla ani silnice. Tamní ekosystémy jsou však křehké a průmyslová činnos by je navěky zničila,“ upozorňuje Michaela. Součástí kampaně je petice adresovaná předním politickým představitelům Kazachstánu, úřadům a mezinárodním organizacím. Co v dopise, pod který se v Česku podepsala už téměř tisícovka lidí, požadujeme? Kromě zápisu plošiny Usťjurt na seznam světového dědictví UNESCO a rozšíření přírodní rezervace ze stávajících dvou set tisíc hektarů na devět set tisíc, nám jde především o zastavení projektu těžby zemního plynu v Chansu a upřednostnění jiných ložisek, která neohrožují divokou přírodu. Snažíme se o kompromis. „Navzdory významu rozvoje ropného a plynárenského průmyslu a těžby fosilních paliv pro hospodářství země a sociální sféru se odborníci domnívají, že je nutné pozastavit průzkum a těžbu v nalezišti Chansu a místo toho se zaměřit na naleziště Samtyr, které leží dále od hranic přírodní rezervace. Rozvoj lokality Samtyr umožní nejen uspokojit sociálně--ekonomické potřeby regionu, ale zároveň nebude představovat hrozbu pro ekosystémy uvnitř rezervace,“ říká Martin Skalský z Arniky a zároveň dodává, že naleziště Samtyr nemusí být jedinou přijatelnou alternativou těžby v Chansu. V Karakijánském okrese se vhodných oblastí nachází více.

Číhající nebezpečí

Naleziště Chansu leží v proláklině Karyn-Žaryk, která je zároveň zimovištěm antilop. Zvířata každoročně na podzim podstupují dlouhou cestu, aby se do dostala míst, kde mohou přezimovat. Na travnaté pastviny se vrací až v dubnu, kdy porost potřebují k ukrytí čerstvě narozených mláďat. Těžba plynu by všechno změnila. Ve stepi by se objevily stovky dělníků, otřesy půdy by zvířata donutily zcela opustit jižní části Usťjurtu. Ochrana celého území je tudíž nezbytná. Těžba navíc není jediným strašákem antilop. Loni umřelo dvě stě tisíc jedinců kvůli bakteriální infekci, v Asii jich teď běhá posledních šedesát tisíc. Dalším velkým nebezpečím je pro sajgy lov. „Přestože jsou chráněné jak ruskými, tak i kazachstánskými zákony, jejich populace stále rapidně klesají. Na vině je i nelegální lov za účelem získání trofejí nebo jako artefakt pro tradiční čínskou medicínu. Cílem pytláků jsou především dospělí samci, kvůli čemuž vzniká v populaci nepoměr mezi pohlavími a celkové počty klesají,“ popisuje Michaela Koschová. Vedle organizovaného lovu a pytláctví ohrožuje sajgu i vojenský průmysl a dobývání vesmíru. V dobách Sovětského svazu se ve východní části náhorní plošiny Usťjurt testovaly jaderné bomby. Zřejmě nejhorší úder zažila stáda sajgy v roce 1995, kdy kosmická raketa, vypuštěná z kosmodromu Bajkonur, oslepila asi dvě stě tisíc zvířat, která pak umírala ve stepi. Přežije sajga rok 2020? Pomozte nám vzácnou antilopu zachránit.

Autor: Žaneta Ondroušková

martin-skalsky„Sajgy se od pradávna proháněly po středoasijských pláních. Dnes ale vlivem zániku jejich přirozeného prostředí jejich počty nezadržitelně klesají. Pomozte nám ochránit jejich domov a odvrátit plán na zničení nedotčené přírody těžbou fosilních paliv. Děkujeme vám.“  

—  Martin Skalský z Arniky.