Letošní povodně podruhé v krátké době ukázaly, že čistě technické prostředky nestačí zabránit povodňovým škodám. Sdružení Arnika připravuje a prosazuje alternativní metody prevence povodňových škod, spojené s obnovou krajiny a přírodních hodnot. Obnova přirozeného charakteru vodních toků, tzv. revitalizace, však naráží nejen na nedůvěru správců toků, ale především na nedostatek finančních prostředků.
V letech 2000-2002 připravili lidé ze sdružení Arnika tři pilotní projekty revitalizací, dva v Beskydech na řece Morávce a potoku Bystrý, a jeden v Jeseníkách na říčce Krupá. Ve všech třech případech by revitalizace zvýšila i stupeň protipovodňové ochrany v okolí toků a zadržením vody by pomohla lépe chránit i níže položené části povodí. "Podařilo se nám v těchto případech překonat první bariéru pro podobné záměry - tj. získat peníze na zpracování projektu. Na realizaci prací však již naše prostředky nestačí.
Jediným možným zdrojem pro podobné stavby je Program revitalizace říčních systémů Ministerstva životního prostředí. Jeho prostředky jsou však v porovnání s částkami vynakládanými na regulace zcela nepatrné. Na technické úpravy, mnohdy zbytečné nebo dokonce škodlivé, dává stát miliardy, na revitalizace vodních toků nejvýše desítky milionů," uvádí předseda Arniky Vlastimil Karlík.
V minulém století byly vodní toky v celé České republice výrazně zkráceny a napřímeny. To spolu s dalšími změnami v krajině zhoršuje situaci při extrémních povodních, kdy je voda z horních úseků rychle odvedena do údolí. Obnova přirozeného charakteru vodních toků, tzv. revitalizace, umožňuje, aby se voda rozlévala tam, kde neškodí. Technické protipovodňové úpravy bývají navíc při větších povodních těžce poškozeny nebo zničeny, takže paradoxně nejen dostatečně nechrání, ale ještě povodňové škody zvyšují. Při povodních v červenci 1997 tvořily na řece Moravě tak škody na vodohospodářských zařízeních činily 9,2% celkových škod, což bylo např. třikrát více, než veškeré škody na úrodě zemědělských plodin (2,6%).
