PRAHA – Poslanecká sněmovna se dnes má zabývat novelou zákona o pozemních komunikacích. Návrh znění novely by však měnil také zákon o ochraně přírody a krajiny. Podle tohoto návrhu mají mít správci silnic opět možnost odstraňovat dřeviny bez povolení. To se v minulosti ukázalo jako neúnosné, když do roku 2009 zmizelo od silnic na sto tisíc stromů. V reakci na to parlament odebral silničním správám výjimku kácet stromy bez povolení. Dnes by ji měl opět silničářům vrátit.
„Česká krajina se ještě nedokázala vzpamatovat z plošného kácení podél silnic a Ministerstvo dopravy už přichází s návrhem nového, prakticky neomezitelného kácení dřevin u silnic,“ říká Ing. Jakub Esterka ze sdružení Arnika. Hlavním důvodem návrhu má být údajně snadné odstraňování náletových dřevin v problematických úsecích silnic. Silničáři by podle návrhu mohly plánované kácení pouze oznámit, nemusí už žádat úřady o povolení ke kácení. Ovšem právě na náletové dřeviny nebo na stromy menšího vzrůstu, např. v ovocných alejích, se vztahuje pravidlo 80 centimetrů – kácení stromů s menším obvodem kmene v určené výšce nemusí silničáři už dnes nikomu oznamovat. „Současnou mírnou ochranu stromů chtějí silničáři ještě více oslabit,“ doplňuje Esterka.
Výjimku z výjimky by sice podle návrhu ministerstva dopravy měly mít „dřeviny tvořící stromořadí“, k jejichž kácení by bylo nadále třeba povolení, ve výsledku však může jít jen o formální překážku. „Vzhledem k neexistující evidenci alejí a chybějící zákonné definici stromořadí může novela vést k faktické likvidaci celých stromořadí nebo jejích částí,“ říká právník Arniky Mgr. Lukáš Matějka. „Navíc bez správního řízení o povolení kácení nelze nařídit náhradní výsadbu, takže se dřeviny k silnicím nemusí vůbec vrátit,“ vysvětluje Matějka.
Argumentem pro přijetí návrhu je snížení rizika dopravních nehod. Jak ovšem dokazuje nejnovější studie publikovaná ve Francii, riziko dopravních nehod nemá žádnou souvislost s množstvím nebo hustotou alejí podél silnic. Přestože v České republice podobná analýza neexistuje, lze předpokládat, že výsledky se nemohou zásadně lišit.
Před zahájením dnešního zasedání sněmovny předali zástupci sdružení Arnika ministrovi životního prostředí a zároveň poslanci Tomáši Chalupovi 2 petice - „Zachraňme stromy“, ke které se připojil 31 tisíc lidí s řadou známých osobností , a obdobnou petici iniciativy Naše stromy, kterou podepsalo více než 6 tisíc lidí. „Petice požaduje větší ochranu dřevin. Proto jménem všech jejích signatářů vyzýváme pana ministra o zachování paragrafů na ochranu dřevin“, objasňuje Jakub Esterka. Předání petice souvisí i s chybějící vyhláškou na ochranu dřevin, která na Ministerstvu životního prostředí leží již dva roky. Ta by právě měla zpřísnit již zmíněné pravidlo „80 centimetrů“ obsažené dnes ve vyhlášce č. 395/114 Sb.
Přílohy:
Pět důvodů pro přepracování návrhu novely silničního zákona tak, aby zůstala plná současná ochrana dřevin.
Definice – stromořadí v zákoně chybí. V praxi tak bude pro úřady těžko ověřitelné, zda se o stromořadí jedná či nikoliv, zvlášť když na to mají pouze 15 dnů. Vznikne tím nepřehledná situace, která umožní kácení prakticky všech dřevin u silnic na oznámení.
Evidence – stromořadí není zpracovaná. Krajské správy nevedou evidenci stromořadí ve své správě, stejně tak neexistuje žádná celostátní evidence alejí. Novela ji nezavádí. Nebude tak možná zpětná kontrola, zda se skutečně jednalo o kácení mimo stromořadí.
Vyhláška – k zákonu o ochraně přírody a krajiny měla před dvěma lety zpřísnit parametry pro volné kácení bez povolení. Od roku 2009 mají možnost i právnické osoby kácet dřeviny do obvodu 80 cm ve 130 cm nad zemí bez povolení či oznámení. Většina dřevin se tak dožívá zákonné ochrany až po cca 50 letech. Některé dřeviny, například ovocné stromy, těchto rozměrů nedosahují vůbec.
Účast veřejnosti – v navrhovaném oznamovacím režimu je vyloučena. Občané, skrze občanská sdružení, by tak ztratili jedinou možnost, jak se k možnému kácení vyjádřit. V praxi by to vedlo k nevoli místních obyvatel, ztrátě kontroly a věrohodnosti veřejné správy a ke zbytečným, nesystematickým konfliktům, kterým lze ponechat funkční rámec daný správním řádem.
Náhradní výsadby – není možné v navrhovaném oznamovacím režimu vůbec uložit. To znamená, že správci silnic nebudou ničím nuceni silniční vegetaci obnovovat. Tím se trend mizení silničních stromořadí bez ekvivalentní náhrady jenom prohloubí.
Fotografie z akce
