Studenti nizozemské University Wageningen uspořádali dnes v pražském Mánesu debatu o zeleni v hlavním městě (1). Setkání je součástí výzkumného projektu, který se koná ve spolupráci se sdružením Arnika a je do něj zapojeno třicet studentů ze třinácti zemí. Cílem je zmapovat situaci pražské zeleně (2) a formulovat doporučení pro budoucnost. Studenti se na skutečném problému učí mezioborové spolupráci. Arnika pak využije výsledky výzkumu k prosazování lepšího přístupu k pražským zeleným plochám a předá je magistrátu i městským částem.
Profesorka Univerzity Wageningen Karen Fortuin je z průběhu projektu nadšená. „Když jsme přede dvěma týdny přijeli do Prahy a projížděli městem v autobusu, zdálo se nám, že zde nemůže být žádný problém. Viděli jsme tolik zeleně! Poté, co studenti začali téma podrobně zkoumat, zjistili, že za prvotním dojmem se skrývá daleko složitější příběh,“ říká profesorka.
Studenti na dnešní diskuzi představili předběžné výsledky svého výzkumu. Nyní budou zpracovávat statistická data a další podkladové materiály. Finální verzi studie o pražské zeleni zveřejní v červenci.
„Ze vzdělávacího hlediska je projekt úspěšný, studenti se mnohé naučili. Zpočátku je zahltilo množství protichůdných informací. Ve druhém týdnu nicméně začali analyzovat získaná data a došli k zajímavým závěrům,“ říká profesorka Karen Fortuin. Také studenti se shodují, že zkoumání pražské zeleně pro ně bylo zajímavé. „Práce v Praze je mnohem zajímavější, než příprava projektu na univerzitě. Všechna místa jsme si mohli projít a vidět na vlastní oči,“ říká studentka Charlotte van Erp Taalman Kip.
Slovenskou účastnici projektu Ivanu Bílkovou zaujala pestrost pohledů studentů z různých zemí na českou společnost. „Měli jsme také problém s tím, že lidé nebyli ochotní účastnit se dotazníkového šetření,“ říká Bílková. „Když jsme začali klást otázky v angličtině, respondenti byli mnohem vstřícnější.“ Anna Veldhoen z Nizozemí potvrzuje, že najít lidi ochotné vyplnit dotazník nebylo obtížné. Překvapilo jí ale, jak složité bylo domlouvat schůzky k rozhovorům.
Studenti museli při svém výzkumu čelit protichůdným informacím. Marjolein Duijf z Nizozemí zmiňuje: „Při rozhovoru se zástupci magistrátu jsme se dozvěděli, že úřad úzce spolupracuje s nevládními organizacemi. Později nám ale zástupci jedné z organizací řekli, že magistrát nespolupracuje vůbec.“ Podle české studentky Jany Kozákové dokonce někteří respondenti obviňovali úřady ze lží a utajování informací.
Sdružení Arnika, které na projektu spolupracuje, využije jeho výsledky k prosazování lepšího přístupu k zeleni. „Provedená analýza je velmi kvalitní. Studenti hodnotili problémy zeleně nezaujatě a odvedli profesionální práci. Pohled zvenčí je pro nás cennou reflexí. Zatímco v Nizozemí je například kácení zdravých stromů těžko představitelné, v Praze k němu běžně dochází,“ řekl Martin Skalský z Arniky. „Studii předáme po jejím dokončení jednotlivým městským částem i magistrátu a budeme požadovat konkrétní opatření,“ dodal Skalský.
Univerzita Wageningen spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou a její studenti navštívili Prahu už loni. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí rozpracovali ideu zeleného pásu kolem Prahy. Při letošním zkoumání městské zeleně byl studentský tým rozdělen do pěti skupin, které se věnovaly různým tématům od legislativy a ekologie až po formy zapojení veřejnosti do rozhodování. Studenti si tak v praxi ověřují teoretické znalosti a učí se mezioborové spolupráci. Výzkum se neliší od skutečné práce konzultačních agentur.
