Zásadní zvrat: Parlament Bosny a Hercegoviny chce zakázat výstavbu malých vodních elektráren

1.7.2020 - SARAJEVO / PRAHA | Tiskové zprávy
"Let the river flow!"
PHOTO: RijekeBih.org
Nové usnesení Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny [1] je nevládními organizacemi považováno za historický zlom. Poslanci hlasovali pro zákaz výstavby nových malých vodních elektráren a revizi všech dříve vydaných povolení. Podle rozhodnutí má federální vláda tři měsíce na předložení návrhu právního předpisu, který umožní uvést zákaz do praxe. Důvodem jsou dlouhodobě kritizované škody, které nadměrná výstavba malých vodních elektráren způsobuje místním komunitám a přírodě.

„Komunity místních lidí sdružené v Koalici na ochranu řek Bosny a Hercegoviny bránily v posledních letech řeky a vodní toky všemi dostupnými prostředky, včetně právních nástrojů, blokád a veřejných protestů. Bez jejich vášně a odhodlání by tento velký úspěch nebyl možný,“ říká Zuzana Vachůnová z české nevládní organizace Arnika, která koalici dlouhodobě podporuje. „Cesta k úspěchu však bude stále dlouhá. Nyní musíme zajistit, aby usnesení Parlamentu nezůstalo jen prázdným politickým gestem a aby se skutečně projevilo v konkrétních rozhodovacích procesech,“ zdůrazňuje Vachůnová.

Nevládní organizace se domnívají, že obrat na politické scéně je spojen s nadcházejícími komunálními volbami. Místní komunity jsou silně proti malým vodním elektrárnám, jejichž výstavbou se cítí poškozeny. Politické strany zjevně usoudily, že ve volbách bez vyřešení tohoto zásadního environmentálního, ekonomického a sociálního problému nemohou uspět.

Politická strana „Naša stranka“ předložila Federálnímu parlamentu ke schválení deklaraci z nedávné mezinárodní konference o ochraně řek západního Balkánu, která požaduje pozastavení probíhající výstavby projektů malých vodních elektráren a zákaz schvalování nových, dokud se postupy pro udělování povolení a příslušné právní předpisy kompletně nezrevidují. Vládnoucí „Stranka demokratske akcije (SDA)“ na to minulý týden reagovala s návrhem na úplné moratorium na výstavbu malých vodních elektráren.

V listopadu roku 2019 uspořádaly ekologické organizace Arnika (Česká republika), Centrum pro životní prostředí (Bosna a Hercegovina) a WWF Adria mezinárodní konferenci o řekách západního Balkánu v reakci na obrovské škody na místních komunitách a životním prostředí, které rozmach vodní energetiky v regionu způsobil.

„Toto hlasování by mělo být inspirací pro další státy západního Balkánu, které čelí podobným výzvám. V celém regionu jsme svědky rostoucího počtu občanů, kteří se staví proti výstavbě malých vodních elektráren. Balkánské řeky čelí enormnímu tlaku ze strany hydroenergetické lobby a stávající elektrárny již způsobily přírodě i místním komunitám velké škody. Veřejnost není do rozhodování o projektech adekvátně zapojena a občané jsou neprávem zbavováni práva na informace a práva demokraticky vyjádřit svůj názor,“ vysvětluje Viktor Bjelić z Centra pro životní prostředí.

Po Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny navrhl v pondělí revizi všech povolení, zastavení nových koncesí pro malé přehrady a revizi systému dotací i Parlament Republiky srbské. Konečné rozhodnutí by mělo přijít ještě během tohoto týdne.

Djordje Stefanović z WWF Adria dodává: „Pokud se spojíme, změna je možná. Rozhodnutí parlamentu Federace je výsledkem společných kroků občanské společnosti a některých úřadů. Kampaň začala schůzkami s federálním ministrem životního prostředí a pokračovala organizací mezinárodní Sarajevské konference, kde jsme přijali společné prohlášení. WWF Adria vítá spolupráci všech zúčastněných stran, podporuje stanovisko federálního parlamentu a udržuje dveře otevřené pro komunikaci ohledně dalších opatření, která pomohou zastavit škodlivý rozvoj malých vodních elektráren a chránit řeky.“

Na západním Balkáně se v několika příštích letech očekává výstavba asi 2800 vodních elektráren, přičemž téměř žádná řeka nezůstane nedotčena. Pouze na řekách Bosny a Hercegoviny již bylo postaveno nebo se staví na sto elektráren, zatímco přes 300 dalších je ještě v plánu. „Nedávné hlasování ukazuje, že vodní energie tam ve své současné podobě není společensky přijatelná a na Balkáně již nemá místo. Balkánské řeky nejsou jenom klenoty přírody, ale také poslední dochované přírodní řeky v Evropě a proto se musíme zasadit o jejich ochranu,“ uzavírá Zuzana Vachůnová z Arniky. 

[1] Bosna a Hercegovina je tvořena dvěma entitami zřízenými na etnických principech - Republikou srbskou (srbská entita) a Federací Bosny a Hercegoviny (bosňácko-chorvatská entita). Národní vláda je spojuje dohromady v křehký stát. Hlasování parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny je závazné pouze pro státní orgány příslušné entity a má také omezenou moc nad kantony - relativně nezávislými správními jednotkami Federace Bosny a Hercegoviny s vlastními vládami a ministerstvy.

Mohl by být tento článek zajímavý pro vaše přátele?

Upozorněte je na něj hned teď: 

 

Sdílením novinky pomůžete šířit důležité informace o dění ve vašem okolí a o aktivitách Arniky.
Mockrát děkujeme!

 

bih project logos 2

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu