Nebezpečné látky z plastů pronikají do těl nás všech, a to bez ohledu na to, zda denně pracujeme s plastovým odpadem, nebo se pohybujeme v nejvyšších patrech diplomacie. Potvrdila to nová mezinárodní studie sítě IPEN. Na výzkumu se podílely organizace Centrum pro životní prostředí, spravedlnost a rozvoj (CEJAD) v Keni, Ekologické varování a obnova – Thajsko (EARTH) a česká Arnika. Laboratorní analýzy pak proběhly na prestižním pracovišti Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. 

Druhé kolo pátého zasedání Mezinárodního vyjednávacího výboru (INC-5.2) o globální úmluvě o plastech, které probíhá v Ženevě, se dostalo do kritické fáze. Koalice států v čele se Saudskou Arábií, Ruskem a Íránem, nově podporovaná i Spojenými státy, systematicky blokuje návrhy na omezení výroby plastů a toxických chemických látek v nich obsažených.

Běžné kuchyňské vybavení, od nepřilnavých pánví po plastové krabičky na oběd, může do jídla uvolňovat nebezpečné chemické látky. Tyto látky jsou spojovány se zvýšeným rizikem rakoviny, hormonálními poruchami a oslabením imunity. Druhý díl podcastu Domácnost bez jedů, který společně připravují organizace Arnika a server Ekonews.cz, se zaměřuje na identifikaci těchto rizik a nabízí praktické rady, jak se jim vyhnout.

Arnika v červnu zahájila již 15. ročník populární ankety Alej roku. Cílem je najít a ocenit nejkrásnější stromořadí v České republice a upozornit na význam alejí v naší krajině. Veřejnost může svá oblíbená stromořadí nominovat až do středy 29. října. Jaký příběh bude vyprávět letošní vítězka? 

Nový český podcast Domácnost bez jedů, který vznikl ve spolupráci nevládní organizace Arnika a redakce Ekonews.cz představuje rozhovory novinářky Ireny Buřívalové s odbornicemi Arniky Karolínou Brabcovou a Terezou Kovalčíkovou o tom, jak nebezpečné chemikálie pronikají do běžných domácností.

Evropská komise na začátku července 2025 představila Akční plán pro chemický průmysl, který má do odvětví nasměrovat miliardy eur. Ačkoliv slibuje dekarbonizaci a podporu v boji proti klimatické krizi, Arnika varuje, že plán v současné podobě postrádá klíčové ekologické a sociální podmínky a hrozí, že masivní finanční injekce pouze upevní stávající neudržitelný a toxický model výroby.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tlačí na Ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby z připravovaného Plánu odpadového hospodářství (POH) vyškrtlo možnost zavedení poplatku za spalování odpadů s odůvodněním, že energetické využití odpadů jejich spalováním je důležitou částí dekarbonizačního plánu České republiky. Tento krok by podle ekologické organizace Arnika a dalších expertů ohrozil nejen české klimatické cíle a principy oběhového hospodářství, ale i zdraví obyvatel.

V protivínské platanové aleji proběhla 1.6. 2025 slavnost, na které organizátoři ankety Alej roku z nevládní ekologické organizace Arnika oslavili spolu s desítkami místních její vítězství v anketě v roce 2024. Zároveň vyhlásili nový, již patnáctý ročník této ankety.

Platanová alej v Protivíně, která byla vysazena už v roce 1885 ve třech řadách, patří mezi nejstarší vítězky ankety Alej roku. V roce 1995 bylo 59 platanů javorolistých v této aleji vyhlášeno za památné stromy, do dnešních dní jich zůstalo 53. Alej tvoří výraznou dominantu městského prostoru – nejen díky počtu stromů, ale i jejich impozantní velikosti a tvaru. Táhne se podél cesty vedoucí k místnímu pivovaru, který ji poctil tím, že po ní pojmenoval své pivo Platan. Pivovar také alej do ankety nominoval. V soutěži Alej roku se objevila už v roce 2014, a dostala se mezi deset nejoblíbenějších. Triumfu dosáhla o deset let později – s 1024 hlasy zvítězila a druhou alej v pořadí za sebou nechala o 323 hlasů. O alej se dlouhodobě a pečlivě stará město Protivín.

“Alej považujeme za dědictví, o které stojí za to pečovat a dělali bychom to i bez ohledu na nějaká ocenění. Titul Alej roku nás ovšem velmi těší a bereme jej jako uznání úředníkům města a také arboristům, kteří o ni pečují,” řekl starosta města Protivín Jaromír Hlaváč.

Na alejové slavnosti si návštěvníci prohlédli protivínský pivovar Lobkowicz, program pro děti, výstavu Aleje – kulturní a přírodní bohatství naší krajiny pořádající organizace Arnika a komentovanou prohlídku samotné platanové aleje.

“Ta alej je mimořádná už od svého vzniku, je vidět, že ten, kdo ji vysázel, věděl velmi dobře co dělá. Stromy v ní se navzájem podporují při větru i jiných vlivech prostředí. Platan javorolistý je navíc strom, který velmi dobře čelí klimatické změně, je schopný žít v městském prostředí, zvládá exhalace, ale dokonce, do určité míry, i solení. Proto je řazen do kategorie tzv. klimatických stromů,” řekl při ní dendrolog Petr Kunce.

Během slavnosti Arnika odstartovala patnáctý ročník ankety Alej roku. Od 4. června 2025 lze na webu alejroku.cz nominovat své oblíbené aleje. K přihlášení stačí jedna až tři fotografie, souřadnice místa a krátký text popisující alej, nebo osobní příběh spojený s nominovanou alejí.

V rámci ankety probíhá také fotosoutěž, ve které se hodnotí nejkrásnější fotografie alejí. Do fotosoutěže se zapojuje první fotografie, kterou zájemce nahraje. Patronky a patroni ankety pak vyberou tři nejlepší fotografie.

„Už patnáctý rok nám anketa Alej roku ukazuje, že aleje a stromy v krajině nejsou pro lidi jen kusy zeleně – často k nim mají silné osobní vazby, vzpomínky a příběhy. Právě díky těmto vztahům se daří objevovat nádherné aleje po celé republice a připomínat, proč stojí za to je chránit a pečovat o ně. Každý příběh, každá nominace je důkazem, že to má smysl,“ dodala Marcela Klemensová z Arniky.

Nominující mohou vyhrát hodnotné ceny pro sebe a jedna z nominovaných alejí získá ošetření kořenovou injektáží od společnosti Groown. Hlavní cena je let balónem od Habalon a poukázka na českou přírodní kosmetiku od Nobilis Tilia. Autoři nominací krajských vítězek získají pivní balíček od rodinného pivovaru Zichovec, vstupenky do Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově nebo do Botanické zahrady v Bečově nad Teplou.

Cílem ankety Alej roku je povzbudit v lidech zájem o aleje, které patří ke zdravé a fungující krajině.  Anketa vyzdvihuje význam vzrostlých stromů, které jsou důležitou součástí naší krajiny. Ty nejstarší zachované aleje vznikaly nejčastěji v době baroka. Vedou k významným šlechtickým sídlům a církevním objektům. Jsou součástí komponované krajiny a cenným historickým a kulturním dědictvím. Stromy u silnic pohlcují prach z automobilů, který se pak nedostává do blízkosti sídel. V létě stromořadí ochlazuje okolní prostředí a nedochází k rozpálení vozovky. Alej chrání cestovatele před slunečním žárem. Ocení to pěší, cyklisté i řidiči aut: stín brání oslnění sluncem a chrání povrch vozovky před přehřátím a následným vyjížděním kolejí do změklého povrchu nebo praskáním. Aleje přinášejí užitek jak lidem, tak také volně žijícím živočichům, kteří mohou sídlit a pohybovat se v zemědělské krajině. Linie stromů podél cest utvářejí harmonický charakter a typický ráz české, moravské a slezské krajiny.  

Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.  

Generálním sponzorem ankety je AuditDaně CZ.

(Pro více informací kontaktujte Denisu Hronovou koordinátorku ankety Alej roku: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , +420 777 289 318 nebo tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 606 727 942)   

Moldavsko dlouhodobě čelí výzvám v oblasti ochrany životního prostředí. Ideální by pro něj bylo vytvořit podmínky pro vznik evropské sítě Natura 2000 a vybudovat systematický přístup k vyhlašování a správě ekologicky významných území. Napomoci tomu má propojení tamních institucí s předním českým a evropským odborníkem na síť Natura 2000, které zprostředkovaly moldavská nevládní organizace Biotica a česká Arnika.

Laboratorní analýzy vzorků vody odebraných v Hustopečích po havárii vlaku s benzenem nepotvrdily obavy z kontaminace hasicími pěnami s obsahem PFAS. Organizace Arnika, která odběr vzorků iniciovala, nicméně upozorňuje na dlouhodobá rizika spojená s používáním těchto látek a jejich přítomnost v životním prostředí.