Původně živou a krásnou řeku Bečvu otrávily kyanidy na více jak třicetikilometrovém úseku. K úniku kyanidů došlo v neděli 20. září 2020, v řece začaly plavat mrtvé ryby. Po původci havárie nejdříve pátrala Česká inspekce životního prostředí, která případ předala Policii ČR, která má už stopu vedoucí do více společností. Celá situace značně připomíná otravu Labe kyanidy, které unikly z Lučebních závodů Draslovka Kolín v lednu 2006 a otrávily řeku v úseku 80 km. Díky vazbě na dýchací enzymy představují kyanidy nebezpečí pro všechny kyslík dýchající organismy. Pro vodní organismy jsou vysoce nebezpečné a už vícekrát otrávily všechny ryby v nějaké řece.
Podepište výzvu "Řeky bez jedů"
Kyanidy, které z Bečvy udělaly mrtvou řeku, jsou vyvrcholením úniků toxických látek do vod, k nimž dochází v poslední době stále častěji. Ochrana vod polevila kvůli nedostatečnému monitoringu toxických látek a je také důsledkem benevolentního povolování dalších a dalších zdrojů znečištění.
Žádáme proto:
Řádné vyšetření havárie, ke které došlo 20. září 2020 na Bečvě pod Valašským Meziříčím, a exemplární potrestání jejích viníků.
Vody ohrožují nejen kyanidy, ale život v nich otravuje i celá řada dalších chemických látek, které se ani neměří a jejichž skladování v sousedství vodních toků není dostatečně omezené. Ke zvýšení prevence znečištění vod proto žádáme zlepšení monitorování toxických látek, konkrétně:
- Pro kyanidy snížení ohlašovacích prahů do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) tak, aby bylo možné lépe sledovat vypouštění i nakládání s těmito vysoce nebezpečnými látkami.
- Snížení ohlašovacích prahů do IRZ pro další nebezpečné látky v únicích do vody a v odpadech.
- Zpřísnění limitů pro vypouštění látek nebezpečných pro vodní organismy, včetně mědi a zinku.
- Sledovat větší škálu látek ohrožujících kvalitu vody povrchové i zdrojů pitné vody, ke kterým patří široká škála perfluoralkylovaných látek (PFAS). Žádáme jejich zařazení na seznam látek ohlašovaných v únicích do vody a v odpadech (do IRZ).
- Zveřejnění snadno dostupného seznamu starých ekologických zátěží, z nichž trvale unikají toxické látky kontaminující vodní organismy a ryby.
- Zpracování plánu na omezení zátěže vodních toků a ryb rtutí.
V Praze a Ostravě 26. září 2020
Adresáti: Vláda ČR, Ministr životního prostředí ČR, Parlament ČR, zastupitelstva krajů i obcí, krajské a obecní úřady
Kyanidy
Kyanidy je skupina látek obsahující kyanidovou skupinu (C≡N). Kyanidy jsou v malé míře přirozenou součástí životního prostředí, za pro život nebezpečné koncentrace je však většinou zodpovědný člověk. Do prostředí se uvolňují především během spalovacích procesů, z průmyslových provozů (strojírenství, chemický p.) i z nezabezpečených skládek a starých ekologických zátěží. Díky vazbě na dýchací enzymy představují nebezpečí v podstatě pro všechny kyslík dýchající organizmy. Vysoce toxické jsou zejména ve vodním prostředí. Člověk může být kyanidům vystaven vdechnutím, pozřením i kožním kontaktem. Při nižších dávkách se objevuje nevolnost, bolest hlavy, únava a další známky nedostatku kyslíku. Při vyšších dávkách přichází kóma a smrt. Chronická expozice vede ke zvýšenému obsahu kyanidů v krvi, k rozvoji hluchoty, šerosleposti, nebo k poruchám chůze.
Kyanidy nacházejí uplatnění zejména v metalurgii (těžba, pokovování, výroba oceli) a v chemickém průmyslu (výroba plastů, gumy, výbušnin aj.). V atmosféře je kyanid přítomen nejčastěji jako plynný kyanovodík. Část kyanidů může být navázána na pevné částice a je deponováná zpět na zem. Plynný kyanovodík je schopen v atmosféře předtrvat až 3 roky. V půdě i vodě jsou kyanidy nestálé a velmi pohyblivé.
Únik kyanidů z průmyslových a těžebních provozů způsobil řadu havárií. K nejznámějším patří ta, ke které došlo v kolínské chemičce Lučební závody Draslovka Kolín v lednu 2006.
Více informací o kyanidech najdete v naší databázi chemických látek.
