C20H12
Benzo(a)pyren (PaB) je aromatická organická látka vznikající při hoření organického materiálu. BaP nemá žádné komerční využití, vzniká jako vedlejší produkt řady průmyslových procesů, běžně se nachází v emisích uhelných elektrárnrch, tabákovém kouři, výfukových plynech, i na grilovaných nebo uzených potravinách. Přirozeně se BaP do prostředí uvolňuje při požárech a vulkanické činnosti. V atmosféře je relativně stabilní, navázán na pevné částice schopen přenosu na velké vzdálenosti. Rozkládá se vlivem slunečního záření i reakcemi s ozónem nebo NO2. V půdě je pevně vázán, neprosakuje do podzemních vod. V povrchových vodách je vázán na pevné částice, sedimentuje, rozkládá se vlivem slunečního světla i mikrobiální činností. Většina organizmů umí BaP metabolizovat. Člověk může být BaP vystaven přes dýchací a trávicí trubici, možný je kožní přenos. Běžně BaP především dýcháme. V těle je relativně rychle metabolizován enzymy cytochromu P450. Právě některé z metabolitů BaP jsou považovány za karcinogenní a vysloužily této látce zařazení do 1. kategorie dle IARC. Chronická expozice vede k poškození dýchacích cest, trávicího traktu, Bap je mutagenní, poškozuje imunitní systém, červené krvinky, je schopen procházet placentou a omezuje reprodukční schopnost. BaP je regulován nařízením REACH.
Benzo(a)pyren (PaB) je polycyklická aromatická látka (PAU) přirozeně vznikající při spalování organických materiálů (300 až 600 °C). BaP nemá žádné využití, jako vedlejší a nechtěný produkt ale vzniká v řadě průmyslových provozech. Za běžných podmínek jde o nažloutlou krystalickou látkou, špatně rozpustnou ve vodě, dobře rozpustnou v tucích a olejích. Přirozeně vzniká BaP při požárech, nebo vulkanické činnosti. Mezi hlavní antropogenní zdroje BaP patří především spalování fosilních paliv. BaP nalezneme v emisích uhelných elektráren, ve výfukových plynech spalovacích motorů, v tabákovém kouři, ale i na grilovaných, uzených i smažených potravinách. BaP je běžným kontaminantem vnitřních prostor; rizikovým je především cigaretový kouř.
BaP je řazen mezi organické perzistentní polutanty (POPs), v EU je zařazen do přílohy XVII nařízení REACH (1907/2006).
Český hydrometeorologický ústav shrnuje ve své ročence znečištění BaP v roce 2013 t akto: „Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům zajištění kvality ovzduší v ČR. V roce 2013 překročily roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu imisní limit na téměř 68 % stanic (tj. na 21 z celkového počtu 31 stanic s dostatečným počtem měření pro hodnocení). V meziročním srovnání nedošlo k významné změně, neboť v roce 2012 došlo k překročení na téměř 67 % stanic (tj. na 20 z 30 stanic s dostatečným počtem naměřených dat pro hodnocení). Průměrné roční koncentrace v roce 2013 v porovnání s rokem 2012 (hodnoceno na základě souboru stanic, pro které jsou k dispozici data za rok 2012 i 2013) mírně klesly na více než polovině lokalit. Rovněž průměrná roční koncentrace (zprůměrováno pro stejný soubor stanic, na kterých se měřilo v roce 2012 i 2013) byla v roce 2013 nepatrně nižší (1,96 ng.m‑3) v porovnání s rokem 2012 (2,11 ng.m‑3). Řada měst a obcí byla vyhodnocena, stejně jako v předchozích letech, jako území s překročeným imisním limitem. V roce 2013 byl imisní limit překročen na 17,4 % plochy území ČR (v roce 2012 na 26,5 % plochy území ČR). Procento obyvatel, které bylo v roce 2013 vystaveno nadlimitní koncentraci benzo[a]pyrenu, je odhadováno na 54,5 % (v roce 2012 přibližně 66,3 %).
Benzo(a)pyren je toxický, mutagenní. Může být vdechnut, ale prostupuje do organismu i pokožkou. Ohrožuje zdravý vývoj plodu, je zde velké riziko onemocnění rakovinou a způsobuje podráždění nebo až popálení kůže. Kožní onemocnění způsobuje také u zvířat.
V molekulárně-epidemiologických studiích je prokázáno, že koncentrace vyšší než jeden nanogram benzo(a)pyrenu v metru krychlovém ovzduší poškozuje genetický materiál – DNA. Při koncentracích benzo(a)pyrenu nad 2,8 ng/m3 se v průběhu prvního měsíce těhotenství zvyšuje výskyt dětí s nitroděložní růstovou retardací a nízkou porodní hmotností. Důsledkem je pak v dospělosti zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, disfunkce ledvin a obezity. (Zdroj: MUDr. R. Šrám)
Působení benzo(a)pyrenu je stejně jako u arsenu bezprahové a nelze stanovit jeho bezpečnou hladinu v prostředí.
Benzo (a) pyren je přítomen v kouři ze spalování uhlí, dřeva, v automobilových výfukových plynech a v cigaretovém kouři. Významným zdrojem jsou průmyslové procesy, jako výroba plynu, koksu, zpracování černouhelného dehtu, výroba tepla a elektrické energie spalováním uhlí, spalovny. Benzo(a)pyren je také produkován při spalování v lokálních topeništích.
Dalším zdrojem benzo(a)pyrenu jsou tabákové výrobky. Při vykouření jedné cigarety kuřák vdechne přibližně 25 ng této látky. Kuřák, který vykouří cca 20 cigaret denně se vystavuje ekvivalentní expozici benzo(a)pyrenem, podobně jako kdyby se celý den pohyboval v prostředí kontaminovaném touto látkou o koncentraci 20 ng.m-3.
Uvedena je jednak suma PAHs, jednak deset látek, mezi které patří také benzo(a)pyren. Platí obecný emisní limit 0,2 mg/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek.
Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí (201/2012 Sb.).
doba průměrování:1 kalendářní rok
imisní limit: 1 ng/m3
Pitná voda:
0,01 µg/l (nejvyšší mezní hodnota pro benzo(a)pyren)
Povrchová voda:
Podzemní voda:
0,0029 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Vyhláška 153/2016 Sb. stanoví v zemědělské půdě tzv. preventivní limity rizikových látek a prvků. Překročení těchto limitů může být za určitých podmínek rizikové a mělo by se v praxi promítnout do přijetí preventivních opatření (snížení vstupů rizikových látek do půdy).
ƩPAU 1 mg/kg sušiny
∑PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (antracen, benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, fenantren, fluoranthen, chrysen, indeno(l,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren).
Indikační hodnota, při jejímž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat: 30 mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 0,21 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 0,015 mg/kg sušiny.
Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb.stanovuje v příloze č.4 limit pro sumu PAU, které lze uložit na skládku inertního odpadu ve výši 80 mg/kg suš. a v příloze č.10 požadavek na obsah PAU pro obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu ve výši 6 mg/kg suš. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou definovány jako sumu antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)pyrelenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranhtenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, naftalenu a pyrenu.
Limity pro PAHs v potravinách jsou uvedeny v příloze č.2 vyhlášky č. 53/2002 Sb. Ministerstva zdravotnictví.
Hygienické limity pro pracovní prostředí:
přípustný expoziční limit (PEL) 0,005 mg/m3
nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) 0,025 mg/m3
Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.): ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do vzduchu = 50, pro emise do vody = 5, pro emise do půdy = 5 a pro přenosy mimo provozovnu = 50. PAU se měří jako směs benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu a indeno(123cd)pyrenu.
• Stockholmská úmluva
• nařízení o Evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR)
• rozhodnutí o European Pollutant Emission Register (EPER)
• Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší (CLRTAP)
• vyhláška č. 356/2002 Sb. (příloha č. 1)
• vyhláška č. 221/2004 Sb. (příloha c. 2)
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| zde | |||||||
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
http://www.epa.gov/oppt/pbt/pubs/benzo.htm
http://www.recetox.muni.cz/res/file/narodni_centrum/2003/POPsINV_cast_VI_Kapitola_13_Limity.pdf
http://www.epa.gov/teach/chem_summ/BaP_summary.pdf
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/IV2_BaP_CZ.html
1) Adamec V. a kol.: DÚ 04 – Analýza toxických a genotoxických účinků reálných směsí emitovaných z dopravy ((http://www.cdv.cz/text/szp/13904/zprava13904/2004/du04.pdf)
2) SCF 2002: Opinion of the Scientific Committee on Food on the risks to human health of Polycyclic Aromatic Hydrocarbons in food, SCF/CS/CNTM/PAH/29 Final, prosinec 2002 (http://europa.eu.int/comm/food/food/chemicalsafety/contaminants/out153_en.pdf)
3) SCF 2002: Polycyclic Aromatic Hydrocarbons – Occurrence in foods, dietary exposure and health effects, SCF/CS/CNTM/PAH/29 ADD1 Final, prosinec 2002 (http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scf/out154_en.pdf)
4) Holoubek, I., a kol.: Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: ENABLING ACTIVITIES TO FACILITATE EARLY ACTION ON THE IMPLEMENTATION OF THE STOCKHOLM CONVENTION ON PERSISTENT ORGANIC POLLUTANTS (POPs) IN THE CZECH REPUBLIC. TOCOEN, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia RECETOX - TOCOEN & Associates, TOCOEN REPORT No. 249, Brno, srpen 2003.
5) Holoubek, I., a kol.: Návrh Národního implementačního plánu pro Implementaci Stockholmské úmluvy v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: ENABLING ACTIVITIES TO FACILITATE EARLY ACTION ON THE IMPLEMENTATION OF THE STOCKHOLM CONVENTION ON PERSISTENT ORGANIC POLLUTANTS (POPs) IN THE CZECH REPUBLIC. TOCOEN, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia RECETOX - TOCOEN & Associates, TOCOEN REPORT No. 252, Brno, leden 2004, 100 s + 23 s souhrnu + 11 příloh.
6) Holoubek I., a kol.: Měření imisního zatížení Zlínského kraje (http://www.recetox.muni.cz/index.php?id=404)
7) SZÚ 2005: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2004. Kapitola 4 – Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší. (http://www.szu.cz/chzp/rep04/kc05_04.htm)
8) SZÚ 2005: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2004. Kapitola 11 - Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. (http://www.szu.cz/chzp/rep04/kc05_11.htm)
