Způsobují občanské spolky záměrné obstrukce a blokují výstavbu důležité infrastruktury v České republice? Stále častěji to tvrdí část politiků a přidávají se k nim investoři s příběhy o údajném vydírání, jehož se měli stát obětí. Dosud pro taková tvrzení chyběly jakékoliv důkazy. Opatřit se je pokusil tým studentů Masarykovy univerzity v Brně vedený právničkou, a vypracoval rozsáhlou analýzu. Vyplývá z ní, že obviňování občanských spolků nemá racionální základ. Systematické zneužívání práva na účast v územních a stavebních řízeních se nepotvrdilo.
"Argumenty, které se snášejí proti možnosti veřejnosti zasahovat do rozhodování o našem společném životním prostředí, bývají spíše emotivní než opodstatněné a nevycházejí z ověřených statistik nebo konkrétních podkladů. Data by samozřejmě mělo sbírat ministerstvo pro místní rozvoj. To však vůbec netuší, zda a v jakém počtu se občané do rozhodování zapojují. Pokud chtějí vláda a poslanci omezovat práva občanů, měli by nejdřívě vědět, co je skutečnou příčinou průtahů v řízeních,” říká hlavní autorka studie, právnička Vendula Zahumenská.
Studenti oslovili pomocí dotazníků sedmdesát úřadů (deset procent ze všech stavebních úřadů), krajské úřady, ministerstva a soudy. Získali data o asi 4 200 územních řízeních vedených v roce 2013. Zjištění jsou zajímavá. Spolky se účastnily 251 územních řízení, což představuje necelých šest procent řízení. V pouhých 17 případech podaly odvolání a jen ve dvou případech ze zmíněných 4 200 řízení sepsaly žaloby. K soudu se dostalo pouhých 0,047 procenta územních rozhodnutí. Tato data potvrzují i informace od krajských soudů – v roce 2013 ke čtyřem soudům z osmi, které informace poskytly, přišlo 50 žalob ohledně územních rozhodnutí – tři z nich podaly spolky.
„Čísla udávající účast spolků na územních řízeních jsou zcela nepatrná. Ve většině případů se nevyšplhají nad pět územních řízení za rok, v několika málo městech se jedná o čísla mírně vyšší, častokrát však pouze o jedno nebo dvě řízení, či dokonce žádné. Ještě nižší jsou pak čísla, která udávají počet podaných odvolání,“ vysvětluje význam čísel právnička.
„V případě velkých infrastrukturních záměrů není žádná pochybnost o významu účasti veřejnosti v rozhodování a o tom, jak velký může mít dopad na odhalování nezákonných postupů stavebních úřadů, což se prokázalo u konkrétních dopravních staveb. Např. rozhodnutí pro rychlostní silnici R 52 opakovaně trpěla řadou zásadních pochybení ze strany úřadů, kvůli kterým je rušily soudy. Příčinou nebyly obstrukce občanských spolků," vysvětluje Zahumenská.
"Ve většině případů se řízení účastní spolky složené z místních obyvatel, často vlastníků domů nebo bytů. Zpravidla nechtějí zastavit nové projekty, ale upravit je tak, aby se jim nadále dobře žilo. Když se spojí se svými sousedy, mají silnější postavení. Je absurdní tvrdit, že lidé by neměli mít právo hájit svá vlastnická práva. Investoři přece nejsou zdaleka jediní, kdo mají ve městech a obcích nějaké zájmy. Nemůžeme připustit, aby vlastnictví jedněch mělo větší váhu než druhých - jen kvůli ekonomické síle jedné skupiny," vysvětluje právnička Vendula Zahumenská.
Vendula Zahumenská a kolektiv: Účast spolků v územních řízeních (Masarykovo univerzita Brno, červen 2015)
Související články:
Spolky zneužívající, spolky vydírající? Článek Venduly Zahumenské na České pozici, 24. 6. 2015
Účast spolků na územním řízení a obstrukční jednání. Článek Venduly Zahumenské a Šárky Bidmonové pro Moderní úřad, portál Ministerstva vnitra ČR
