Stručná charakteristika
Chlordan je kontaktní insekticid v minulosti používaný v zemědělské produkci na ošetření obilí a citrusů, v domácnostech pak především proti termitům. V současnosti je jeho použití zakázáno v mnoha zemích světa včetně České republiky, kde se tento insekticid nikdy nevyráběl ani nepoužíval. Chlordan je vysoce toxický pro ryby a další živočichy, dochází k jeho silné bioakumulaci v rámci potravních řetězců. Člověk může být nejpravděpodobněji chlordanu vystaven prostřednictvím kontaminované stravy. Chlordan je karcinogen narušující hormonální systém. Kožní kontakt vede ke křečím, bezvědomí, nebo i smrti. Jako perzistentní látka je chlordan regulován Stockholmskou úmluvou.
Do prostředí se chlordan může stále dostávat v místech nesprávného uskladnění případně likvidace. Jde o perzistentní látku (poločas rozpadu v až 20 let), která se pevně váže na půdní částice. Do podzemních vod proniká jen velmi pomalu.
Podrobná charakteristika
Chlordan (plným chemickým názvem 1,2,4,5,6,7,8,8-oktachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methanoindan) je kontaktní insekticid, který se v minulosti používal v zemědělství na ošetření obilí a citrusů, v domácnostech pak především proti termitům. Nejedná se o jedinou látku, ale o směs několika podobných sloučenin. Mezi ty nejdůležitější patří trans-chlordan, cis-chlordan, beta-chlorden, heptachlór a trans-nonachlór. Chlordan není rozpustný ve vodě, proto byl nejčastěji používán ve formě spreje. Pro jeho vodný roztok je potřeba použít emulgátoru.
V USA byl používán od roku 1948 do roku 1988, kdy bylo jeho použití jak v domácnostech, tak zemědělství zakázáno. V České republice nebyl nikdy vyráběn ani používán. V některých zemích se stále ještě používá. Jako perzistentní látka je chlordan od roku 2001 regulován Stockholmskou úmluvou.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Je zařazen mezi potenciálně rakovinotvorné látky (v USA je řazen mezi karcinogeny). Může poškodit vyvíjející se plod a rozmnožování u mužů i žen. Dále poškozuje játra a ledviny a při kontaktu s kůží může vyvolat chlorakné. Vdechování par chlordanu či kontakt s kůží může vést ke křečím, bezvědomí a posléze i smrti.
Vystavení nižším hladinám této látky vyvolává rýmu, zvracení, průjem, závrati, zrakové problémy, ztrátu koordinace, podrážděnost, škubání svalů, bolesti hlavy, bolesti břicha a zvracení. Kontakt s roztokem může dráždit oči a kůži, vyvolat vyrážku či pocity pálení; expozice výparům dráždí oči, nos a jícen.
Zatížení obyvatelstva ČR chlordanem je sledováno od roku 2002. Expozice není významná. Mezi významné expoziční zdroje patří podobně jako u jiných POPs různé živočišné produkty, především ryby a máslo. Hodnoty zjištěných koncentrací jsou nízké.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
V přírodě se rozkládá velice pomalu a může přetrvávat v prostředí i řadu let. Nerozpouští se ve vodě, ale může se vázat v půdě a na sedimenty. Kumuluje se v živočišných tucích.
Monitoring chlordanu ve složkách životním prostředí se neprovádí. Monitoruje se zátěž obyvatelstva prostřednictvím dietární expozice.
Synonyma
1,2,4,5,6,7,8,8-octachloro-2,3,3A,4,7,7A-hexahydro-4,7,-meth; starchlor; sydane; unexan- koeder; 1,2,4,5,6,7,8,8-octachloro-2,3,3A,4,7,7A-hexahydro-4,7-metha; synklor; tat chlor 4; toxichlor; 1,2,4,5,6,7,8,8-octachloro-3A,4,7,7A-hexahydro-4,7-methylene; technical chlordane; termex; 1,2,4,5,6,7,8,8-octachloro-3A,4,7,7A-tetrahydro-4,7-methanoi; 1068; 4,7-methano-1H-idene, 1,2,4,5,6,7,8,8-octachloro-2,3,3A,4,7; 4,7-methanoindan; belt; cd 68; chlor kil; aspon-chlordane; 4,7-methanoindan,1,2,4,5,6,7,8,8-octachloro-3A,4,7,7A-tetra; chlordane; chlordane, liquid (DOT); chlordano; chlorindan; chlorotox; corodan; corodane; cortilan-neu; dowchlor; ent 9,932; ent 9932; ent-9932; hcs 3260; intox; intox (insecticide); kypchlor; m 140; m 410; nci-c00099; niran; octa-klor; octachlor; octachlordane; octachloro- 4,7- methanotetrahydroindane; octachloro-4,7-methanohydroindane; octachloro-4,7-methanotetrahydroindane; oktaterr; ortho-klor; octachlorodihydrodicyclopentadienetopiclor; velsicol 1068.Limity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Pitná voda:
0,1 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (jednotlivou) (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
0,5 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Balená voda:
0,025 ug/l (platí pro jednotlivé pesticidní látky (vyhl. č. 275/2004 Sb.)
Limity pro půdu
Limitní hodnoty chlorovaných organických pesticidů pro zemědělskou půdu (vyhl. č. 13/1994 Sb.):
Jednotlivé: 0,01 mg/kg sušiny
Celkem (součet všech chlorovaných organických pesticidů): 0,1 mg/kg sušiny.
Limity pro odpady
50 mg/kg (max. přípustná koncentrace v opadu (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*5 000 mg/kg (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*Tento limit se uplatní výhradně na skládky nebezpečného odpadu a nevztahuje se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů a vztahuje se na:
Odpady z tepelných procesů;
stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst);
odpady ze zařízení pro nakládání s odpady, z čistíren odpadních vod umístěných mimo místo jejich vzniku a z přípravy vody pro lidskou spotřebu a vody z průmyslového použití.
Limity pro potraviny
Potraviny rostlinného původu:
0,02 mg/kg (max. přípustný obsah ve vybraných produktech: čaj, chmel, olejnatá semena (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,01 mg/kg (ostatní potraviny rostlinného původu (vyhl. 381/2007 Sb.)
Potraviny živočišného původu:
0,05 mg/kg (maso, drůbeží maso, včetně tuku a vnitřností, masné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,002 mg/kg (mléko, mléčné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,005 mg/kg (vejce, vaječné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
Nařízení Evropské komise č. 149/2008 uvádí maximální reziduální limity (MRL) i u jiných rostlinných a živočišných produktů.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Stockholmská úmluva.
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Výstražné symboly
R věty
R 40 - Podezření na karcinogenní účinky, R 15/29 - Při styku s vodou uvolňuje toxický, extrémně hořlavý plyn, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceLimitní dávky
Limit | Zdroj |
ADI = 0.0005 mg/kg váhy člověka/den | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
MCL = 0.002 mg/l (maximální doporučená koncentrace v tekutinách) | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
Prstruzi: LC50 = 0,042 - 0,090 mg/l | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
Krysy: LD50 = 200 - 700 mg/kg | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
Myši: LD50 = 145 - 430 mg/kg | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
Králící: LD50 = 20 - 300 mg/kg | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
Tabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
28 | 57-74-9 | chlordan | 1 | 1 | 1 | zde |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Literatura
1) Holoubek, I. et al. 2003/2005: Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: Enabling Activities to Facilitate Early Action on the Implementation of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs) in the Czech Republic. Tocoen, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia Recetox - Tocoen & Associates, Tocoen REPORT No. 249, Brno, srpen 2003. Verze 2003, doplněna 2005.
2) SZÚ 2003: Monitorování chemických látek v potravinách. Dietární expozice člověka. Chlordan. http://www.chpr.szu.cz/monitor/tds02c/5chem/org/CHLORDAN.pdf
3) Ritter, L. et al. 1995: An Assessment Report on DDT, Aldrin, Dieldrin, Endrin, Chlordane, Heptachlor, Hexachlorobenzene, Mirex, Toxaphene, Polychlorinated Biphenyls, Dioxins and Furans. IPCS, IOMC. http://www.pops.int/documents/background/assessreport/default.htm.
Odkazy
1) http://www.nsc.org/ehc/chemical/chlordan.htm. Profil chlordanu na stránkách National Safety Council (IL, USA).
2) http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts31.html . Fact sheet o chlordanu na stránkách ATSDR.
3) http://extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm. Profil chlordanu na stránkách Extoxnetu.