C10H6Cl8
Chlordan je kontaktní insekticid v minulosti používaný v zemědělské produkci na ošetření obilí a citrusů, v domácnostech pak především proti termitům. V současnosti je jeho použití zakázáno v mnoha zemích světa včetně České republiky, kde se tento insekticid nikdy nevyráběl ani nepoužíval. Chlordan je vysoce toxický pro ryby a další živočichy, dochází k jeho silné bioakumulaci v rámci potravních řetězců. Člověk může být nejpravděpodobněji chlordanu vystaven prostřednictvím kontaminované stravy. Chlordan je karcinogen narušující hormonální systém. Kožní kontakt vede ke křečím, bezvědomí, nebo i smrti. Jako perzistentní látka je chlordan regulován Stockholmskou úmluvou.
Do prostředí se chlordan může stále dostávat v místech nesprávného uskladnění případně likvidace. Jde o perzistentní látku (poločas rozpadu v až 20 let), která se pevně váže na půdní částice. Do podzemních vod proniká jen velmi pomalu.
Chlordan (plným chemickým názvem 1,2,4,5,6,7,8,8-oktachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methanoindan) je kontaktní insekticid, který se v minulosti používal v zemědělství na ošetření obilí a citrusů, v domácnostech pak především proti termitům. Nejedná se o jedinou látku, ale o směs několika podobných sloučenin. Mezi ty nejdůležitější patří trans-chlordan, cis-chlordan, beta-chlorden, heptachlór a trans-nonachlór. Chlordan není rozpustný ve vodě, proto byl nejčastěji používán ve formě spreje. Pro jeho vodný roztok je potřeba použít emulgátoru.
V USA byl používán od roku 1948 do roku 1988, kdy bylo jeho použití jak v domácnostech, tak zemědělství zakázáno. V České republice nebyl nikdy vyráběn ani používán. V některých zemích se stále ještě používá. Jako perzistentní látka je chlordan od roku 2001 regulován Stockholmskou úmluvou.
Je zařazen mezi potenciálně rakovinotvorné látky (v USA je řazen mezi karcinogeny). Může poškodit vyvíjející se plod a rozmnožování u mužů i žen. Dále poškozuje játra a ledviny a při kontaktu s kůží může vyvolat chlorakné. Vdechování par chlordanu či kontakt s kůží může vést ke křečím, bezvědomí a posléze i smrti.
Vystavení nižším hladinám této látky vyvolává rýmu, zvracení, průjem, závrati, zrakové problémy, ztrátu koordinace, podrážděnost, škubání svalů, bolesti hlavy, bolesti břicha a zvracení. Kontakt s roztokem může dráždit oči a kůži, vyvolat vyrážku či pocity pálení; expozice výparům dráždí oči, nos a jícen.
Zatížení obyvatelstva ČR chlordanem je sledováno od roku 2002. Expozice není významná. Mezi významné expoziční zdroje patří podobně jako u jiných POPs různé živočišné produkty, především ryby a máslo. Hodnoty zjištěných koncentrací jsou nízké.
V přírodě se rozkládá velice pomalu a může přetrvávat v prostředí i řadu let. Nerozpouští se ve vodě, ale může se vázat v půdě a na sedimenty. Kumuluje se v živočišných tucích.
Monitoring chlordanu ve složkách životním prostředí se neprovádí. Monitoruje se zátěž obyvatelstva prostřednictvím dietární expozice.
Limit pro ovzduší není stanoven.
Pitná voda:
0,1 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (jednotlivou) (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
0,5 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Balená voda:
0,025 ug/l (platí pro jednotlivé pesticidní látky (vyhl. č. 275/2004 Sb.)
Povrchová voda:
0,5 ug/l (max. přípustná hodnota součtu všech relevantních pesticidních látek, pokud se jedná o zdroj pitné vody (nařízení č. 61/2003 Sb.)
Limitní hodnoty chlorovaných organických pesticidů pro zemědělskou půdu (vyhl. č. 13/1994 Sb.):
Jednotlivé: 0,01 mg/kg sušiny
Celkem (součet všech chlorovaných organických pesticidů): 0,1 mg/kg sušiny.
50 mg/kg (max. přípustná koncentrace v opadu (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*5 000 mg/kg (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*Tento limit se uplatní výhradně na skládky nebezpečného odpadu a nevztahuje se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů a vztahuje se na:
ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ;
STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST);
ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD UMÍSTĚNÝCH MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z PŘÍPRAVY VODY PRO LIDSKOU SPOTŘEBU A VODY Z PRŮMYSLOVÉHO POUŽITÍ
Potraviny rostlinného původu:
0,02 mg/kg (max. přípustný obsah ve vybraných produktech: čaj, chmel, olejnatá semena (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,01 mg/kg (ostatní potraviny rostlinného původu (vyhl. 381/2007 Sb.)
Potraviny živočišného původu:
0,05 mg/kg (maso, drůbeží maso, včetně tuku a vnitřností, masné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,002 mg/kg (mléko, mléčné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,005 mg/kg (vejce, vaječné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
Nařízení Evropské komise č. 149/2008 uvádí maximální reziduální limity (MRL) i u jiných rostlinných a živočišných produktů.
Stockholmská úmluva.
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
| Limit | Zdroj |
| ADI = 0.0005 mg/kg váhy člověka/den | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
| MCL = 0.002 mg/l (maximální doporučená koncentrace v tekutinách) | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
| Prstruzi: LC50 = 0,042 - 0,090 mg/l | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
| Krysy: LD50 = 200 - 700 mg/kg | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
| Myši: LD50 = 145 - 430 mg/kg | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
| Králící: LD50 = 20 - 300 mg/kg | extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm |
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 28 | 57-74-9 | chlordan | 1 | 1 | 1 | zde | |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
1) http://www.nsc.org/ehc/chemical/chlordan.htm. Profil chlordanu na stránkách National Safety Council (IL, USA).
2) http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts31.html . Fact sheet o chlordanu na stránkách ATSDR.
3) http://extoxnet.orst.edu/pips/chlordan.htm. Profil chlordanu na stránkách Extoxnetu.
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
1) Holoubek, I. et al. 2003/2005: Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: Enabling Activities to Facilitate Early Action on the Implementation of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs) in the Czech Republic. Tocoen, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia Recetox - Tocoen & Associates, Tocoen REPORT No. 249, Brno, srpen 2003. Verze 2003, doplněna 2005.
2) SZÚ 2003: Monitorování chemických látek v potravinách. Dietární expozice člověka. Chlordan. http://www.chpr.szu.cz/monitor/tds02c/5chem/org/CHLORDAN.pdf
3) Ritter, L. et al. 1995: An Assessment Report on DDT, Aldrin, Dieldrin, Endrin, Chlordane, Heptachlor, Hexachlorobenzene, Mirex, Toxaphene, Polychlorinated Biphenyls, Dioxins and Furans. IPCS, IOMC. http://www.pops.int/documents/background/assessreport/default.htm.
