Destrukce životního prostředí v době koronaviru: nová studie vynáší na světlo případy z Evropy, Kavkazu a Střední Asie

12.10.2020 - PRAHA | Tiskové zprávy
Foto: pixabay.com / pod licencí CC0 Creative Commons
Změna zákona ve prospěch investorů, náhlé schválení kontroverzních projektů, nezákonná výstavba vodních elektráren, nelegální těžba dřeva nebo perzekuce aktivistů. To jsou pouze některé z případů porušování lidských práv a ničení životního prostředí během opatření zapříčiněných globální pandemií COVID-19. Česká nevládní organizace Arnika a její partneři zveřejnili novou studii Environmental destruction in times of coronavirus, která popisuje 15 případů porušení justice v oblasti životního prostředí.

Publikace předkládá důkazy o tom, jak vlády a státní orgány v některých zemích zneužívají způsob, jímž pandemie COVID-19 posunula pozornost veřejnosti a následná opatření oslabila možnost veřejné kontroly a účasti na rozhodovacích procesech či protestech. „Kromě zjevných zdravotních a ekonomických dopadů celosvětová pandemie významně zasáhla i životní prostředí a lidská práva, která jsou zatím méně viditelná,“ říká Martin Skalský, předseda Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.

Publikace Environmental destruction in times of coronavirus nebo Уничтожение окружающей среды во время коронавируса ke stažení

Kauzou “reprezentující” Českou republiku je zbrklá příprava stavebního zákona. “Česká vláda svěřila přípravu nového stavebního zákona Hospodářské komoře, zájmovému sdružení podnikatelů včetně největších developerů. Výsledkem je návrh, který omezuje ochranu životního prostředí, práva místních samospráv, vlastníků nemovitostí a veřejnosti ve prospěch developerů. Nyní vláda zneužívá koronaviru k urychlenému přijetí zhoubného zákona, který má po odeznění pandemie prostřednictvím betonování krajiny bez omezení údajně nastartovat českou ekonomiku. Hrozí však, že stejně jako dluhy spadnou i škody na přírodě na hlavu našim potomkům,” říká Jiří Kaňa z Arniky.

Mohl by být tento článek zajímavý pro vaše přátele?

Upozorněte je na něj hned teď: 

 

Sdílením novinky pomůžete šířit důležité informace o dění ve vašem okolí a o aktivitách Arniky.
Mockrát děkujeme!

Také některé soukromé společnosti využily pandemie a odstartovaly akce poškozující životní prostředí. Tepelná elektrárna v ukrajinském Dněpru provozovala dva bloky bez elektrofiltrů, čímž jasně porušila svůj závěr z vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). V Bosně a Hercegovině zahájila společnost Srbinjeputevi výstavbu vodní elektrárny bez jakéhokoli povolení. V Moldavsku se během nouzového stavu vyhlášeného parlamentem rozšířila nelegální těžba stromů, což zhoršilo situaci v zemi s již tak nízkým lesním pokrytím.

Ačkoli se některá porušení vztahují k jednotlivým případům, jiná ukazují pokusy vynutit si systémové změny k horšímu. „V Arménii nový zákon omezuje poskytování informací, v Řecku byl přijat zákon, který oslabuje environmentální standardy a česká vláda připravuje nový stavební zákon, který by potlačil práva místních samospráv, vlastníků nemovitostí a ochránců přírody. Slovinsko přijalo novely tří zákonů, které zbavují většinu občanů práva vyjádřit svůj názor při rozhodování,“ vysvětluje Martin Skalský z Arniky.

„V zemích bývalého sovětského bloku je zapojení veřejnosti do rozhodování stále považováno za pouhý ‘vedlejší efekt’ demokratizace, která začala pádem železné opony,“ píše v předmluvě k nové studii Lukáš Pokorný, bývalý člen předsednictva Aarhuské úmluvy. „Členství v EU je však pouze částečným pojištěním proti nejhorším porušením mezinárodního práva v oblasti účasti. Spolu s totalitními státy, jako je Bělorusko, se na seznamu trestných činů objevují rozvinuté a bohaté státy, jako je Česká republika nebo Slovinsko,“ pokračuje Pokorný.

Arnika zdůrazňuje, že popsané případy představují porušení mezinárodní Aarhuské úmluvy o environmentální demokracii. Její výbor pro dodržování předpisů vydal Prohlášení o uplatňování Aarhuské úmluvy během pandemie COVID-19 a fáze hospodářské obnovy, v němž stanovuje, že „ani v případě krize, jako je pandemie COVID-19, nelze závazná práva stanovená úmluvou redukovat ani omezovat. Smluvní strany proto nemohou ospravedlnit žádné omezení práv úmluvy odkazem na pandemii COVID-19 nebo na potřebu rychlé hospodářské obnovy.“

 

  • Tiskový mluvčí: Jiří Kaňa, jiri.kana@arnika.org, +420 606 727 942

Banner-stika

Sledujte nás:
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu