Ministr Brabec se chystá podepsat vyhlášku, která uvolňuje podmínky pro využití zbytkového materiálu ze spaloven pro stavbu silnic nebo zásypy inženýrských sítí. Nově se budou moci využívat struska a popel s vyšším obsahem toxických látek a navíc nebudou podléhat testům ekotoxicity, tj. hodnocení nebezpečí pro životní prostředí a živočichy. Pod falešnou záminkou oběhového hospodářství s příslibem zlevnění výstavby ministerstvo otevírá dveře enormnímu zamořování životního prostředí.
„Přístup Ministerstva životního prostředí považujeme za hazard se životním prostředím a přírodou. Ministerstvu zjevně jde o to, aby nové spalovny pálily odpady na plné obrátky a chrlily stavební materiál, který se dá zpeněžit. Házejí tím další klacky pod nohy ekologičtější recyklaci. Poučme se z chyb, které udělaly západoevropské státy. Dánsko například počítá s uzavřením části spaloven, aby vůbec naplnilo míru povinné recyklace odpadů v roce 2035,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky.
V popelu a strusce ze spaloven odpadů se kumulují toxické látky. Jde hlavně o chloridy, fluoridy, sírany, těžké kovy a mnoho dalších. Přesto si už dnes firmy po splnění určitých podmínek nechávají strusku certifikovat jako stavební materiál, který končí v zásypech inženýrských sítí, náspech silnic a cest. Vyhláška nově snižuje limity pro výluh nebezpečných látek (1) a ve velkém usnadní využívání toxičtějšího materiálu, který tak může například otrávit spodní vody. Jenom z pražské spalovny odpadů by šlo asi o 70 tisíc tun a desetitisíce tun z ostatních spaloven ročně.
S využitím strusky z metalurgických provozů ve stavebnictví má Česká republika neblahé zkušenosti. Struska způsobila zvlnění dálnice D1 u Ostravy, zvedla terén pod obchodním centrem v ostravské čtvrti Svinově anebo pod nemocnicí v Porubě.
Přečtěte si, jaké problémy způsobila struska na Ostravsku:
idnes.cz: Pod Ostravou bobtná velký problém. Ocelárenská struska v podloží
idnes.cz: Firma už podruhé opravuje zvlněnou dálnici, na vině je opět struska
idnes.cz: Bobtnající struska nezná v Ostravě slitování. Ničí další budovy
idnes.cz: Strusková válka pokračuje. Soud rozhodl o první milionové náhradě
„Nová legislativa ani nepočítá s veřejně přístupným registrem míst, kde se struska a popel použily jako stavební materiály. Taková evidence funguje v západních státech. Jednak by to usnadnilo řešení poničených staveb, a jednak by se lidé také před koupí pozemku nebo domu jednoduše dozvěděli, kde se nachází místa ekologicky zatížená struskou,” říká Sarah Ožanová z Arniky.
Celý problém je daleko větší, než se zdá. Spalováním odpadů s obsahem bromovaných zpomalovačů hoření vznikají extrémně toxické bromované dioxiny, jejichž koncentrace se v popelu a strusce ze spaloven vůbec nesledují. Nebezpečným látkám, které ohrožují vše živé, bychom měli v úniku do životního prostředí bránit. Zmiňovaná vyhláška jim naopak do životního prostředí otevírá cestu.
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.