en ru

Dioxiny z toxického popílku se dostávají do našeho potravního řetězce

  • Autoři: Jindřich Petrlík, Lee Bell
  • Provedení: ke stažení
  • Počet stran: 80
  • Jazyk: česky
  • Datum vydání: 25. dubna 2017
  • Rok výroby: 2017

Studie odhaluje, jak tomu ve skutečnosti je s kontaminací popílku ze spaloven a uvádí jasné argumenty pro náhradu spaloven odpadu nespalovacími technologiemi zpracování odpadů a udržitelnými postupy nakládání s odpady. Je z ní rovněž jasné, že je pomocí globálních environmentálních úmluv nutné zlepšit definice POPs odpadů pomocí stanovit přísnějších „úrovní nízkého obsahu POPs“, které zabrání: 1) přeshraničnímu pohybu toxických odpadů do rozvojových zemí a 2) ve všech zemích nekontrolovanému nakládání se zbytky po spalování odpadů, které poškozuje životní prostředí.

Tato zpráva, kterou připravila organizace IPEN, se zabývá významným zdrojem kontaminace životního prostředí perzistentními organickými znečišťujícím látkami (POPs), jenž je často přehlížen, podhodnocován nebo nesprávně klasifikován v posuzováních rizik, scénářích expozice a předpisech upravujících nakládání s odpady. Popílek a ostatní zbytky po spalování odpadu, především ty z čištění spalin, obsahují dioxiny, furany (PCDD/F) a řadu jiných vysoce toxických POPs v koncentracích, které ohrožují lidské zdraví a životní prostředí. Nynější praxe v oblasti nakládání se zbytky ze spaloven a předpisy stanovující limitní hodnoty pro obsah POPs, které je kontaminují, nezabraňují únikům POPs do zemědělství, potravního řetězce a životního prostředí obecně.

Průmysl často prosazuje spalování odpadu jako „řešení“ problému nakládání s odpadem a alternativu, která je lepší než skládky. Při spalování odpadu však vzniká velké množství toxického popílku, popela a dalších zbytků (přibližně 30 % z hmotnosti původního odpadu), které se buď ukládají na skládky, na povrch terénu nebo v některých zemích do prostor hluboko pod povrchem země. Podle zákonů platných v některých zemích se popel a popílek nesprávně považují  za neškodné, což vede k tomu, že se používá v zemědělství a stavebnictví a způsobuje to významné riziko expozice POPs. Spalováním komunálního odpadu se ničí cenné zdroje a netoxický materiál se mění na toxický popílek a popel. Při spalování nebezpečného a zdravotnického odpadu se vytváří velké množství popela, přitom je však k dispozici řada nespalovacích alternativ, při nichž se tyto odpady zpracují, aniž by vznikaly zbytky kontaminované POPs.

V současné době však na celém světě existují stovky spaloven odpadu, které každý rok vytvářejí miliony tun toxického popílku, ze kterého do životního prostředí unikají POPs, buď v důsledku postupů používaných pro nakládání s odpadem nebo pod rouškou recyklovaných ‘produktů’, jako jsou stavební materiály, materiály pro zlepšování kvality zemědělských půd a podkladové vrstvy silnic. Tato studie se zabývá znečištěním POPs, ke kterému dochází v důsledku této praxe, přičemž se opírá o relevantní odbornou literaturu, případové studie a zmiňuje nedostatky v předpisech, které nakládání se zbytky po spalování odpadů upravují. Studie se zejména zaměřuje na nutnost zpřísnění globálních limitů pro definici odpadů obsahujících POPs, tedy tzv. „úrovní nízkého obsahu POPs“. Tato definice má prakticky dalekosáhlý dopad, protože s odpadem obsahujícím POPs je nutné nakládat jako s nebezpečným odpadem, v němž je nutné přítomné POPs odbourat. Tato zpráva ukazuje, jak stávající nedostatečně přísná „úroveň nízkého obsahu POPs“ pro dioxiny vede ke špatnému nakládání s popílkem ze spaloven odpadů a umožňuje přeshraniční pohyb odpadů s POPs. Důsledkem je pak často kontaminace lokálních potravin jako jsou vejce z domácích chovů drůbeže, v nichž obsah dioxinů překračuje normy EU a hodnoty tolerovatelného denního příjmu pro člověka.

Tato studie obsahuje množství informacíe o rozsahu problému s toxickým popílkem, o obsahu POPs v popílku ze spaloven odpadu, způsobech úniků do životního prostředí, dále o neadekvátních postupech nakládání s těmito odpady a scénářích expozice lidí toxickým látkám v nich obsaženým a jejích důsledcích. Stockholmská úmluva o POPs požaduje, aby smluvní strany přijaly opatření pro omezování nebo odstraňování POPs z životního prostředí, spalování odpadu však nadále podkopává cíle Úmluvy tím, že vytváří každý rok miliony tun zbytků kontaminovaných POPs. Článek 10 Stockholmské úmluvy požaduje, aby veřejnost měla plný přístup k informacím o zdrojích POPs a o tom, jaký je jejich vliv na lidský organismus. Do dnešní doby nejsou informace o množících se případech kontaminace POPs pro veřejně dostupné.

 

Košík

 x 
košík je prázdný
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu