Kvůli legislativním nedostatkům nemají desítky řek dostatečnou hladinu vody. Přes předchozí sliby se příslušným ministerstvům Republiky srbské (RS) a Federace Bosny a Hercegoviny (FBiH) [1] nepodařilo adekvátně reagovat na probíhající divokou výstavbu vodních elektráren, která zasáhla více než tři sta tamních řek. V současné době mohou provozovatelé beztrestně odvést celý tok do potrubí a ponechat řečiště vyschlé. Lidé se tak zapojili do celostátní kampaně a fotografují suchá koryta řek. "Zejména v létě je situace neúnosná," upozorňují ekologové z Koalice na ochranu řek Bosny a Hercegoviny.
Během léta se lidé stále častěji setkávají s nízkou hladinu dříve neregulovaných ředk, v některých případech i se zcela vyschlými koryty. Podle ekologů je na vině nečinnost Ministerstva zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství RS a Ministerstva zemědělství, vodního hospodářství a lesnictví FBiH.
"Řeka Ugar dnes vypadá jako obyčejný potok, což je smutné. V současné době nejsou desítky provozovatelů vodní energie povinni dodržovat přiměřenou hladinu vody. Tato praxe má obrovský negativní dopad na život v řekách, okolní ekosystémy i na místní komunity,“ uvádí Miloš Orlić, koordinátor Koalice na ochranu řek v Bosně a Hercegovině.
V současné době má nařízení týkající se minimálního toku řeky pouze Federace Bosny a Hercegoviny, to vstoupilo v platnost v roce 2013 [2]. Vyhláška však byla již tehdy zastaralá a v dnešní době je zcela nedostatečná. Republika srbská takové právní předpisy postrádá úplně.
V roce 2018 byl současný stav kritizován zprávou Evropské hospodářské komise OSN, která navrhuje „implementovat program monitorování ekologických toků a prosazovat je tam, kde nejsou uplatňovány“. [3]
Odborníci z bosenského Centra pro životní prostředí a Arniky předložili návrh nařízení oběma ministerstvům a dalším relevantním institucím [4]. Navzdory prvotnímu souhlasnému prohlášení byl návrh úřady brzy zamítnut kvůli nedostatku podrobného výzkumu, za který ale odpovídají státní agentury.
„Situace v Bosně a Hercegovině je bezprecedentní; v Evropě neexistuje žádná jiná země bez jakýchkoliv pravidel pro minimální toky řek a provozovatelé vodních elektráren jsou těmi, kteří z této praxe nejvíce těží. Vyzýváme ministerstva, aby přijala jasný a závazný plán pro zavedení monitorovacího systému a legislativní ochranu minimální přijatelné hladiny řek,“ uvedla Zuzana Vachůnová, která za český spolek Arnika vede projekt na ochranu tamních divokých řek.
Poznámky pro editory:
[1] Stát Bosna a Hercegovina je tvořen Republikou srbskou (srbská entita na severo-západě), Federací Bosny a Hercegoviny (muslimsko-chorvatská entita) a Distriktem Brčko. Dohromady je v křehkém státě spojuje ústřední vláda.
[2] Nařízení o způsobu stanovení toku šetrného k životnímu prostředí ("Službene novine FBiH", projekt: 4/13)
[3] Evropská hospodářská komise OSN: Přezkoumání vlivů na životní prostředí v Bosně a Hercegovině (třetí vydání). str. 154-155. New York a Ženeva, 2018:
„Doporučení 8.4:
Ministerstvo zemědělství, vodního hospodářství a lesnictví Federace Bosny a Hercegoviny, Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Republiky srbské a vláda okresu Brčko, ve spolupráci s ministerstvem zahraničního obchodu a hospodářských vztahů Bosna a Hercegovina by měla zajistit, aby příslušné vodní agentury:
a) provádět strategické postupy posuzování vlivů na životní prostředí týkající se nových projektů vodních zdrojů pro účely zemědělství a / nebo vodní energie;
b) provádí program monitorování ekologických toků a vymáhá je, pokud nejsou uplatňovány.“
[4] Bosna a Hercegovina potřebuje nařízení o minimálním průtoku řek | 8.6.2018 (Arnika.org)
