Výprava na ostrov alejí – den druhý: návštěva jírovcové aleje v obci Lancken-Granitz.
Foto a text: Jan Losenický
Ve fotoreportáži z prvního dne s námi pojedete na ostrov Rujána a navštívíte naturcentrum, ve fotoreportáž z třetího dne se můžete seznámit například s pojetím ochrany alejí na Rujáně.
A je tu den druhý. Jedna z organizátorek cesty, Marcela Klemensová, která se v Arnice zabývá ochranou stromů a alejí, nám přibližuje dnešní cíl – historickou jírovcovou alej vedoucí k loveckému zámečku Granitz.
Cestou míjíme lázeňské městečko Binz.
Jedna z alejí v centru městečka Binz.
Na fotografii vidíte, že stromy zde často stojí velmi blízko okraje vozovky, což není na Rujáně vůbec výjimečné.
Že je Rujána skutečně ostrovem alejí,
o tom jsme se během krátké cesty přesvědčili několikrát.
Značka vpravo upozorňuje řidiče, že stromy zasahují svými větvemi do průjezdního profilu.
A jsme u cíle. Na uvítanou nás na začátku aleje čekal stánek s místními dobrotami z rakytníku.
Jírovcová alej je asi jeden kilometr dlouhá a místní ji postupně dosazují.
Přímo pod botou vidíte v dáli siluetu loveckého zámečku Granitz.
Alejí nás provedla starostka, která žila několik let v Praze, takže umí česky.
Pro malou obec je starost o tak dlouhou alej poměrně nákladná.
Každý rok je například nutné kvůli klíněnce jírovcové shrabat a spálit všechno listí,
vesnice proto pořádá společnou několikadenní brigádu, kdy s údržbou pomáhají místní hasiči a dobrovolníci.
Alejí vede kamenitá cesta a
běžně tudy projíždí automobily.
Vyjdete-li po cestě až nahoru, dostanete se k loveckému zámečku Granitz z roku 1846.
Pak už jen stačí vyjít kovové točité schody a
porozhlédnout se po místní krajině.
První alej na fotografii je alejí z naší reportáže.
Na zámku si můžete pohladit jelena,
nebo se podívat k čemu všemu se dá použít jeho paroží.
Cesta zpět...
Následující snímky nepotřebují komentáře.
Odpoledne jsme stihli krátkou zastávku v Gross Zicker, jedné z nejstarších vesnic Rujány,
kde můžete navštívit tři sta let starý Pfarrwitwenhaus (dům vdovy po farářovi).
V podvečer se někteří z nás ještě vydali na návštěvu muzea Prora.
Blok domů na pobřeží se začal budovat v roce 1936 a měl sloužit jako rekreační centrum pro členy pracovního hnutí Kraft durch Freude (Radostí k síle). Celkem zde mělo být v jeden okamžik ubytováno až 20 tisíc lidí. Domy jsou navrženy tak, aby měl každý pokoj alespoň jedno okno s výhledem na moře.
Část budov nedávno koupil soukromý investor a jsou postupně rekonstruovány.
