Stručná charakteristika
Hexachlorbenzen (HCB) je chlorovaný aromatický uhlovodík v minulosti používaný především jako fungicid aplikovaný na semena zemědělských plodin. V současnosti je HCB používán při výrobě některých chlorovaných organických rozpouštědel a při zpracování hliníku). Do prostředí je uvolňován chemickým a metalurgickým průmyslem. Na emisích HCB se podílítaké spalovací procesy a nesprávné nakládání s odpady. Člověk může být HCB vystaven především prostřednictvím kontaminované potravy, nebo pobytem v chemických provozech, kde se HCB používá. HCB poškozuje játra, ledvin, štítnou žlázu a nervovou soustavu, může vyvolat nevolnost, podráždění kůže, křeče, špatnou koordinaci pohybů. HCB je klasifikován jako možný lidský karcinogen (2B IARC).
HCB patří mezi perzistentní organické polutanty (POP), je ve vodě prakticky nerozpustný, váže se na tukovou tkáň a je schopen bioakumulace v rámci potravních řetězců. HCB je těkavý a schopný transportu na velké vzdálenosti. Stopové množství HCB je změřitelné prakticky v každé složce životního prostředí. Jako fungicid je v ČR zakázán již od roku 1977. V současnosti je HCB na seznamu zakázaných látek Stockholmské úmluvy.
Podrobná charakteristika
Hexachlorbenzen (HCB) patří do skupiny chlorovaných aromatických uhlovodíků. Za normálních podmínek jde o bílou krystalickou látku s minimální rozpustností ve vodě, s dobrou rozpustností v tucích a olejích. HCB je taktéž dobře rozpustný v organických rozpouštědlech, je vysoce těkavý a v prostředí velmi perzistentní. Poločas rozpadu v půdě se odhaduje na 2 až 29 let.
HCB je syntetická látka v minulosti používaná jako fungicid aplikovaný přímo na semena zemědělských plodin. Na trh byl poprvé uveden v roce 1945 a své uplatnění nalezl především při kontrole houbových onemocnění u pšenice a cibule. HCB má ale i jiné průmyslové uplatnění. I nadále je používán k výrobě některých chlorovaných organických rozpouštědel, jako tetrachlorethylenu nebo trichlorethylenu. Využíván je i v metalurgickém průmyslu při zpracování hliníku.
HCB patří mezi perzistentní organické látky (POP). V bývalém Československu byl jako prostředek na ochranu rostlin zakázán již v roce 1977. Do roku 1968 byl HCB vyráběn Spolanou Neratovice. HCB je řazen mezi možné lidské karcinogeny (2B podle IARC) a je na seznamu zakázaných látek Stockholmské úmluvy (2001).
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Člověk může být vystaven negativnímu působení hexachlorbenzenu na svůj organismus několika cestami: konzumací potravin kontaminovaných hexachlorbenzen (dnes v ČR asi nejčastější cesta), dále pak v pracovním prostředí v provozech, kde hexachlorbenzen vzniká jako nezamýšlený vedlejší produkt (chemická výroba, spalovny odpadů, hutnictví apod.). Jako lipofilní látka se HCB kumuluje hlavně v živočišných tucích a jeho koncentrace rostou s tím, jak vysoko stojí příslušný živočich v potravní pyramidě.
Děti mohou být ohroženy, pokud si hrají v prostředí kontaminovaném hexachlorbenzenem dotykem s půdou či její nezamýšlenou konzumací. Kojenci mohou tuto látku konzumovat v mateřském mléce.
HCB je nebezpečný jak pro lidi, tak pro zvířata, pokud jsou dlouhodobě vystaveni určitým dávkám této látky. Poškozuje především játra a ledviny a působí negativně na činnost štítné žlázy. Opakovaná expozice hexachlorbenzenu či vystavení jeho vysoké koncentraci může u člověka vyvolat poškození nervového systému, podrážděnost, přecitlivělost kůže (pocit špendlíků a jehliček na kůži), oslabení svalů, problémy koordinace pohybů a chůze.
Nejlépe popsanou otravou člověka byl případ z Turecka, kde v roce 1954 - 1959 došlo k použití mořeného osiva k lidské výživě. Onemocnění se projevovalo fotosenzibilizací, hyperpigmentací, hirsutismem, kolikami, slabostí, porphyrinurií, vysílením. U asi 3 - 4 tisíc osob se vyskytla porphyrie a poruchy syntézy hemu.
Mortalita dosahovala 14 %. Těhotné ženy vystavené expozici HCB rodily děti, u kterých se rozvinulo onemocnění „pembe yara“ (poškození typické růžovými lézemi kůže), s horečkami, průjmy, zvracením, slabostí, konvulzemi, zvětšením jater a progresivním chátráním organismu. Nejméné 95 % dětí zemřelo do 1 roku po narození. 20 roků po události se studiem 32 osob zjistilo, že porphyrie přetrvala roky po expozici. (Ruprich, J. 1999).
IARC klasifikovala HCB jako možný karcinogen pro člověka. Jeho působení na lidské zdraví je přirovnáváno dioxinům. V porovnání s nejtoxičtějším z nich se však odhaduje menší „dioxin-like“ aktivita hexachlorbenzenu a je vyjádřena nižší hodnotou tzv. toxického ekvivalentu (TEF) pro lidi, která je rovna 0,0001 (Ruprich, J. 1999).
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
Hexachlorbenzen je v České republice přítomen v životním prostředí víceméně všude díky jeho širokému využívání v dřívější době. K další kontaminaci prostředí ovšem dochází díky nešetrnému nakládání s odpady obsahujícími hexachlorbenzen anebo v důsledku provozu průmyslových činností, při nichž dochází ke vzniku hexachlorbenzenu a jeho únikům do životního prostředí.
Synonyma
Granox, pentachlorofenylchlorid, perchlorbenzen, Amaticin, Anticarie, Bunt-cure, Bunt-no- more, Co-op hexa, No bunt, Sanocide, Smut-go a Sniecotox
Limity pro ovzduší
Pro kategorie látek 3.4 'Jiné chlorované persistentní organické sloučeniny' kam patří vedle hexachlorbenzenu také hexachlorcyklohexan, tetrachlorfenol a trichlorbenzen platí podle Přílohy č.1 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. následující:
Nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 0,2 mg/m3 po přepočtu na standardní stavové podmínky. V nejkratší možné době je nutno typ látky eliminovat z emisí do vnějšího ovzduší.
Limity pro vodu
Pitná voda:
0,1 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (jednotlivou) (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
0,5 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Balená voda:
0,025 ug/l (platí pro jednotlivé pesticidní látky (vyhl. č. 275/2004 Sb.)
Povrchová voda:
Normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod (nařízení vlády 401/2015).
NEK-NPK: 0,05 µg/l
NEK-NPK: norma environmentální kvality vyjádřená jako nejvyšší přípustná hodnota je nepřekročitelná. Není-li NEK-NPK stanovena nejvyšší přípustné hodnoty se nepoužijí.
Podzemní voda:
0,042 μg/l - hodnota indikátoru znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Odpadní voda:
1. Hexachlorbenzen (HCB)
1.1 Výroba a zpracování hexachlorbenzenu 1)
denní průměr 20 g/t, 2 mg/l b)
1.2 Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací 2)
denní průměr 3 g/t, 3 mg/l b)
1.3 Výroba trichlorethenu a/nebo tetrachlorethenu jinými procesy 3)
denní průměr 3 g/t, 3 mg/l b)
1.4 Výroba quintozenu a tecnazenu 4),5)
měsíční průměr 10 g/t, 1,5 mg/l b)
denní průměr 20 g/t, 3 mg/l b)
1.5 Výroba chloru elektrolýzou alkalických chloridů s použitím grafitových elektrod 4),6)
měsíční průměr 1 mg/l b)
denní průměr 2 mg/l b)
1.6 Závody na zpracování technické pryže, s vypouštěním nad 1 kg/rok 4),6)
měsíční průměr 3,5 mg/l b)
denní průměr 7 mg/l b)
1.7 Závody na výrobu pyrotechnických výrobků s vypouštěním nad 1 kg/rok 4),7)
měsíční průměr 20 g/t, 1 mg/l b)
denní průměr 40 g/t, 2 mg/l b)
1.8 Závody na výrobu vinylchloridu 4),8)
měsíční průměr 2 1
denní průměr 4 2
1.9 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok4),6)
měsíční průměr 1
denní průměr 2
a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.
Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných látek obsažených v průmyslových odpadních vodách, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování: 1 kg/rok.
Limity pro půdu
Vyhláška 153/2016 Sb. stanoví v zemědělské půdě tzv. preventivní limity rizikových látek a prvků. Překročení těchto limitů může být za určitých podmínek rizikové a mělo by se v praxi promítnout do přijetí preventivních opatření (snížení vstupů rizikových látek do půdy). HCB: 0,02mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
Indikační hodnota, při jejímž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat: 1 mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
HCB, HCH (∑α+β+γ), PCDD/F a uhlovodíky C 10 − C 40 se sledují při důvodném podezření z jejich výskytu (např. předchozí znečištění půdy z výroby).
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 1,1 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 0,3 mg/kg sušiny.
Limity pro odpady
50 mg/kg (max. přípustná koncentrace v opadu (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*5 000 mg/kg (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*Tento limit se uplatní výhradně na skládky nebezpečného odpadu a nevztahuje se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů a vztahuje se na:
ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ;
STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST);
ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD UMÍSTĚNÝCH MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z PŘÍPRAVY VODY PRO LIDSKOU SPOTŘEBU A VODY Z PRŮMYSLOVÉHO POUŽITÍ
Limity pro potraviny
Potraviny rostlinného původu:
0,02 mg/kg (max. přípustný obsah v čaji, chmelu a olejnatých semenech (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,01 mg/kg (ostatní potraviny rostlinného původu (vyhl. 381/2007 Sb.)
Potraviny živočišného původu:
0,2 mg/kg1) (maso, drůbeží maso, včetně tuku a vnitřností, masné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,01 mg/kg2) (mléko, mléčné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,02 mg/kg3) (vejce, vaječné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,05 mg/kg4) (ryby včetně mořských, rybí výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
1) Limity se vztahují na mg/kg tuku. V případě potraviny s obsahem tuku 10 % hmotnostních nebo nižším se maximální limity reziduí pesticidů vztahují k celkové hmotnosti vykostěné potraviny. V těchto případech je maximálním limitem jedna desetina hodnoty vztažené k obsahu tuku, ale nesmí být nižší než 0,01 mg/kg.
2) Pro stanovení obsahu reziduí v syrovém kravském mléce a plnotučném kravském mléce by měl být jako základ pro výpočet brán obsah tuku rovnající se 4 % hmotnostním. Pro syrové mléko a plnotučné mléko jiného živočišného původu se maximální limity reziduí pesticidů vyjadřují na tuk. Pro ostatní mléčné výrobky uvedené v příloze č. 1 s obsahem tuku nižším než než 2 % hmotnostní je maximální limit stanoven jako polovina hodnoty stanovené pro syrové mléko a plnotučné mléko, s obsahem tuku 2 % hmotnostní nebo vyšším je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 25násobku hodnoty stanovené pro syrové mléko a plnotučné mléko.
3) Pro vejce a vaječné výrobky s obsahem tuku vyšším než 10 % je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 10násobku hodnoty uvedené v tabulce.
4) Pro ryby a rybí výrobky s obsahem tuku vyšším než 10 % je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 10násobku hodnoty uvedené v tabulce.
Nařízení Evropské komise č. 149/2008 uvádí maximální reziduální limity (MRL) i u jiných rostlinných a živočišných produktů.
Ostatní limity
Krmiva:
200 ng/g (tuky (vyhl. č. 451/2000 Sb.)
10 ng/g (ostatní krmiva (vyhl. č. 451/2000 Sb.)
Pracovní prostředí:
PEL (přípustný expoziční limit): 0,02 mg/m3 (pro dlouhodobou expozici) (nařízení 361/2007 Sb.)
NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace: 0,1 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)
Kosmetika:
Použití hexachlorbenzenu v kosmetických přípravcích je zakázáno (vyhláška 26/2001).
Integrovaný registr znečišťování:
Ohlašovací práh pro emise do ovzduší: 10 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do vody: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do půdy: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro přenosy mimo provozovnu: 1 kg/rok
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Stockholmská úmluva, POPs protokol k LRTAP konvenci.
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Výstražné symboly
R věty
R 45 - Může vyvolat rakovinu, R 48/24 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 53 - Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce, S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listyTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
42 | 118-74-1 | hexachlorbenzen (HCB) | 10 | 1 | 1 | 1 | zde |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
Literatura
1) Ang C, Meleady K, Wallace L (1989) Pesticide residues in drinking water in the north coast region of New South Wales, Australia, 1986–87. Bulletin of Environmental Toxicology, 42:595–602.
2) Ruprich, J. 1999: Hexachlorbenzen: přispívá k dioxinové toxicitě více než PCB? Zprávy Centra hygieny potravinových řetězců v Brně 8 (1999)/1, březen 1999, SZÚ Praha.
3) ATSDR (2000) Toxicological profile for hexachlorobenzene. Atlanta, GA, US Department of Health and Human Services, Public Health Service, Agency for Toxic Substances and Disease Registry.
4) Erturk E et al. (1986) Oncogenicity of hexachlorobenzene. In: Morris CR, Cabral JRP, eds. Hexachlorobenzene: proceedings of an international symposium. Lyon, International Agency for Research on Cancer, pp. 417–423 (IARC Scientific Publications No. 77).
5) Gorski T et al. (1986) Hexachlorobenzene is non-genotoxic in short-term test. In: Morris CR, Cabral JRP, eds. Hexachlorobenzene: proceedings of an international symposium. Lyon, International Agency for Research on Cancer, pp. 399–401 (IARC Scientific Publications No. 77).
6) Guerzoni ME, Del Cupolo L, Ponti I (1976) [Mutagenic activity of pesticides.] Rivista di scienza e tecnologia degli alimenti e di nutrizione umana, 6:161–165 (in Italian).
7) IARC (1987) Overall evaluations of carcinogenicity: an updating of IARC Monographs volumes 1–42. Lyon, International Agency for Research on Cancer, pp. 219–229 (IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans, Suppl. 7).
8) IARC (2001) Some thyrotropic agents. Lyon, International Agency for Research on Cancer, p. 493 (IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans, Vol. 79).
9) Ingebrigtsen K (1986) Comparative studies on the distribution and excretion of 14C-hexachlorobenzene by whole-body autoradiography. In: Morris CR, Cabral JRP, eds. Hexachlorobenzene: proceedings of an international symposium. Lyon, International Agency for Research on Cancer, pp. 277–285 (IARC Scientific Publications No. 77).
10) IPCS (1997) Hexachlorobenzene. Geneva, World Health Organization, International Programme on Chemical Safety (Environmental Health Criteria 195). Khera KS (1974) Teratogenicity and dominant lethal studies on hexachlorobenzene in rats. Food and Cosmetics Toxicology, 12:471–477.
11) Lawlor T, Haworth SR, Voytek P (1979) Evaluation of the genetic activity of nine chlorinated phenols, seven chlorinated benzenes, and three chlorinated hexanes. Environmental Mutagenesis, 1:143 (abstract).
12) US EPA (1988) Hexachlorobenzene. US Environmental Protection Agency Office of Drinking Water health advisories. Reviews in Environmental Contamination and Toxicology, 106:143–154.
13) Villeneuve DC, Panopio LG, Grant DL (1974) Placental transfer of hexachlorobenzene in the rabbit. Environmental Physiology and Biochemistry, 4:112–115.
14) WHO (2004) Hexachlorobenzene in Drinking-water. Background document for development of WHO Guidelines for Drinking-water Quality. WHO/SDE/WSH/03.04/100.
Odkazy
1) http://www.epa.gov/safewater/contaminants/dw_contamfs/hexachlo.html
2) http://www.scorecard.org/chemical-profiles/summary.tcl?edf_substance_id=118-74-1