en ru

Historie území Radovesické výsypky

29.6.2006 - František Kraus | Články
Historie Radovesické výsypky se píše od roku 1964, kdy bylo započato s jejím budováním, i když samotný provoz byl zahájen až v letech 1969-1970. Jak to tu tedy vlastně vypadalo předtím? Jakou krajinu zde lidé mohli obdivovat a co vše muselo ustoupit záměru, vybudovat zde výsypku. Na tyto otázky se budou snažit odpovědět následující odstavce.
Změny v hydrologii území Celá oblast Radovesické výsypky byla před rokem 1964 (resp.1969-1970) odvodňována Lukovským potokem a jeho menšími přítoky. Malá část celé plochy potom potokem Syčivkou. Lukovský potok, pramenící u Lukova v Českém středohoří, protékal původně přes území dnešní výsypky od obce Štěpánov přes Radovesice až do Bíliny, kde ústil do stejnojmenné řeky. V prostoru obce Radovesice byl napájen drobnými vodotečemi. Na ploše určené k přesypání výsypkou bychom také mohli najít několik menších vodních ploch. Nejpodstatnější z nich byly Mlýnský a Bleší rybník v obci Radovesice. Dalšími vodními plochami byla drobná zatopená díla po těžbě vápenců mezi obcemi Radovesice a Dřínek. Výstavba Radovesické výsypky výrazně změnila režim povrchových toků. Radovesické údolí, kde se stýkalo několik přítoků, bylo nutné odvodnit. V případě Radovesické výsypky se jedná o velmi složitou soustavu odvodňovacích příkopů (příkop „B“, příkop „A“, příkop Jirásek a další), retenčních nádrží (Kostomlaty, Jih a Syčivka, Jirásek, Za Chlumem, Bezovka, nádrž Jarmila, jezírka Jiřina, Vršíček a další menší retence) a potrubí (štola pod Radovesickou výsypkou), které odvádějí veškeré vody z Radovesické výsypky do Štrbického potoka nebo jiných zbytkových toků přeložených potoků a do řeky Bíliny. Původní koryto Lukovského potoka bylo přeloženo od Štěpánova směrem na Razice a do Syčivky a zůstal po něm jen spodní úsek toku. Voda z jeho povodí byla zachycována příkopem „A“ a odváděna do Štrbického potoka. Přeložen byl rovněž i Lyskovický potok. Změny v geomorfologii území Co se týká původního terénu radovesického údolí, tak to mělo otevřený mísovitý tvar a upadalo směrem od východu k západu od Štěpánova přes Radovesice k městu Bílina. Dno údolí bylo ploché, pouze lokálně členěné menšími vulkanickými tělesy a mělkými erozivními rýhami v okolí obce Radovesice. Celé údolí bylo postupně zasypáno skrývkovými zeminami velkolomu Maxim Gorkij (dnes lom Bílina), ale zde se sypání nezastavilo a výsypka šplhala stále výš až ke Kostomlatům a okraji Českého středohoří. Parametry výsypky jsou dnes úctyhodné. Jen konečné převýšení proti patě výsypky je 250 m, svislá výška sypání v nejhlubším místě až 150 m. Nedaleko Bíliny v návaznosti na svahy Českého středohoří tak vznikla nová vrchovina, do které bylo založeno zhruba 500 milionů m2 materiálu, což je pro porovnání více než dvojnásobek objemu hory Říp. Zcela odtěžen bylo například chráněné naleziště Bělák nacházející se nedaleko Radovesic. Tento opukový hřbet byl drobnější obdobou „Bílých strání“ u Litoměřic. Byl rovněž jediným nalezištěm lnu žlutého na levém břehu Labe v Českém středohoří. Z chráněných a ohrožených druhů se zde vyskytovaly sasanka lesní, bělozářka liliovitá a větvitá, hvězdnice chlumní, plamének přímý, len žlutý či prvosenka jarní. Změny v pokryvu a využití území Podle rekonstrukční geobotanické mapy v povodí Lukovského potoka a Syčivky v původním složení vegetačního krytu převažovaly na ploše západní části území subxerofilní doubravy. Ve východní části pak na Štěpánské hoře, svazích Pařezu, západních svazích Chloumku a na svazích spadajících na jihu území od Hradišťan do údolí Lukovského potoka květnaté bučiny. Podél vodních toků rostly olšiny. Na svazích exponovaných na jih na Štěpánovské hoře, Chloumku, Vršíčku a v údolí Bezovka se ostrůvkovitě vyskytovaly šipákové doubravy a lesostepi. V minulosti byl vegetační kryt a flóra značně pozměněn a ovlivněn lidskou činností. Nejcennějšími územími zde byly chráněné státní přírodní rezervace (Vršíček – šípáková doubrava, Chloumek neboli Kajba – lesostepní společenstvo, Štěpánovská hora – stanoviště teplomilné květeny). Všechny tyto lokality se, i když často v redukované míře, zachovaly dodnes. Úplně zničen a odtěžen byl naproti tomu vrch Bělák. Částečně byl odlesněn i vrch Špičák. Lesní porost se v minulosti nacházel i podél Lukovského potoka. Území dnešní Radovesické výsypky bylo dříve využíváno především zemědělsky a většinu ploch tvořila orná půda (sprašové půdy, hnědozem, černozem atd.), kterou dnes vystřídaly především jíly a písky. Na části území se rozvíjelo i sadařství (např. v okolí Lyskovic či Hetova). Změny v sídelní struktuře území Před sypáním skrývkových zemin bychom v této oblasti nalezli několik obcí a osad, které musely pochopitelně ustoupit záměrům těžebních společností. Zasypány byly následující obce a osady: 1) Lyskovice - malá obec při silnici ze Světce na Radovesice se rozkládala pod hřbetem Špičáku a Štrbického vrchu. Obývaná byla především zaměstnanci místních dolů a skláren, zčásti zemědělci. Zlikvidována pak byla v roce 1970. 2) Radovesice – obec ležící při Lukovském potoku v Debeřském údolí na východ od Bíliny. Oblast okolo Radovesic měla velmi pestrou vegetaci. Rozkládali se zde státní přírodní rezervace Chlomek, Bělák, Vršíček a Kajba. První zmínka o obci je z roku 1254 v listině Přemysla Otakara II. V roce 1885 měla obec již 99 domů a 590 obyvatel. Zlikvidována byla v letech 1970 – 1971. 3) Chotovenka – další obec ležící při silnici ze Světce na Radovesice. V obci bylo před zbouráním 37 domů, protékal jí Štrbický potok ústící do rybníčku. Zlikvidována byla v roce 1985. 4) Dřínek– osada dostala jméno podle stromu dřínu. Nacházela se nedaleko Radovesic. V osadě se nacházelo 12 usedlostí a kaplička převážně v zanedbaném stavu. Měla převážně zemědělský a ovocnářský ráz. Zlikvidována byla v letech 1966 – 1967. 5) Hetov - malá horská osada na okraji Českého středohoří tvořící shluk malých stavené kolem hospodářského dvora. V roce 1787 bylo v obci 22 domů a o sto let později již 35. Od 20. let 20. století se již osada dále nerozvíjí. Zlikvidována v letech 1967 – 1968. Literatura Kolektiv (1984): Radovesická výsypka a její vliv na její okolí, studentská vědecká práce, UJEP Brno. Kraus, F.(2005): Vývoj krajiny v okrese Teplice od roku 1780 do současnosti (DP), MU Brno. www.terranatura.cz
Zachranme Evropske reky
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu