en ru

I přes snížení emisí některých látek se znečišťovatelé v Moravskoslezském kraji příliš nepolepšili

1.12.2010 - OSTRAVA | Tiskové zprávy
Nebe na Mittalem
Největšími průmyslovými znečišťovateli Moravskoslezského kraje zůstávají podle dat v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) (1) velké průmyslové podniky. Tradičního „krále“ žebříčků znečišťovatelů, firmu ArcelorMittal, však u mnohých látek vystřídala na prvních místech jiná firma – Třinecké železárny. I když u některých škodlivin, například u polétavého prachu, se celkové množství nahlášené do IRZ v Moravskoslezském kraji snížilo, stále ještě zůstává vysoké a kraj se i nadále potýká se silně znečištěným ovzduším. „Je velice pravděpodobné, že snížení bylo způsobeno hlavně menším objemem výroby, i když k prokázání této hypotézy by byla nutná podrobnější analýza,“ odhadla tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková.

Čistírna odpadních vod Ostravských vodáren a kanalizací je letos na prvním místě žebříčku látek nebezpečných pro vodní organismy nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v celé České republice. Překvapením v žebříčku látek nebezpečných pro vodní organismy byl také podnik Energetika Třinec (který loni v žebříčku nefiguroval) a dále ArcelorMittal Ostrava – ten zvýšil množství vypuštěných látek víc než sedminásobně z 516 kg v roce 2008 na 4009 kg za loňský rok. U všech hříšníků se jedná se zejména o úniky zinku a dalších těžkých kovů, konkrétně olova a niklu (3), do vody.  „V říjnu jsme odebrali vzorky říčních sedimentů z řeky Lučiny v blízkosti výpustě čistírny vod podniku ArcelorMittal a nechali je v rámci projektu Voda živá (4) analyzovat na přítomnost toxických látek. Na výsledky ještě čekáme,“ zdůvodnil důraz, který Arnika klade na úniky látek do vod, vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.

Mezi těžkými kovy vypuštěnými do vody čističkou Ostravských vodáren a kanalizací figuruje také jedenáct kilogramů rtuti (5). Třinecké železárny pro změnu zvýšily emise tohoto problematického těžkého kovu do ovzduší.

Největším znečišťovatelem rakovinotvornými látkami (6) je chemický podnik Dukol Ostrava, a to díky emisím formaldehydu (7). Naopak z tabulek letos zcela vypadla bohumínská firma Rockwool, které se díky úpravě technologie podařilo již v roce 2008 razantně emise formaldehydu snížit a letos již žádné nemusela nahlašovat.

Třinecké železárny se dostaly na první místo v žebříčcích oxidu uhelnatého (8), perzistentních organických látek, rtuti či polyaromatických uhlovodíků (9), přičemž u všech těchto látek oproti roku 2008 své emise zvýšily. Nižší byly naopak jejich emise skleníkových plynů, dioxinů (10) a polétavého prachu. „Snížila se i produkce mnohých znečišťujících látek u firmy ArcelorMittal, například mutagenních látek či rtuti a jejích sloučenin. Hlavním důvodem ovšem byla zřejmě ekonomická krize, kvůli níž v loňském roce musela firma podstatně omezit výrobu, což ostatně potvrdil i sám ArcelorMittal,“ komentovala změnu v prvních místech žebříčků Vendula Krčmářová, vedoucí ostravské pobočky Arniky.

U plynů, způsobujících kyselé srážky (jako jsou například oxidy síry a dusíku), se na druhém místě (za firmou ArcelorMittal) umístila Třebovická elektrárna patřící firmě Dalkia, u které množství těchto plynů oproti roku 2008 opět vzrostlo. Firma letos na podzim zprovoznila nové technologie odsíření a denitrifikace, emise by tak mohly do budoucna poklesnout.

Množství polyaromatických uhlovodíků (PAU), vypuštěných pěticí jejich největších producentů, se o něco snížilo (z 1601 kg v roce 2008 na 1258 kg v roce 2009). Mezi PAU patří i na Ostravsku známý a obávaný benzo(a)pyren (11). První místo v žebříčku znečišťovatelů touto látkou zaujaly Třinecké železárny, následují ArcelorMittal Ostrava, ostravské koksovny patřící společnosti OKK Koksovny, a.s. a Energetika Třinec, a.s.

Vysoce nebezpečných dioxinů vypustily do ovzduší nejvíce firmy ArcelorMittal, Třinecké železárny a Energetika Třinec. I když oproti loňsku došlo k poklesu celkových emisí dioxinů, tyto firmy vévodí i celostátním žebříčkům dioxinů vypuštěných do ovzduší.

Vyhodnocení dat o únicích a přenosech látek do vod proběhlo v rámci projektu Voda živá finančně podpořeného Státním fondem životního prostředí. pdf Kompletní žebříčky znečišťovatelů v Moravskoslezském kraji za rok 2009 273.04 Kb

Poznámky:

(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2009 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 107 provozoven v Moravskoslezském kraji (oproti 97 v roce 2008).

(2) Polétavý prach, tedy prachové částice o průměru do velikosti 10-5 m (= 10 mikronů), PM10. Nebezpečnost polétavého prachu se odvozuje z jeho chemického složení, protože na povrch prachových částic se váže řada nebezpečných látek. Jedná se například o těžké kovy a organické látky, které se pak snadněji dostávají do našeho dýchacího ústrojí. Podrobnou charakteristiku polétavého prachu PM10 najdete na www.arnika.org/chemicke-latky.

(3) Zinek je toxický pro ryby (LD50= 29,9 mg.l-1).

Olovo je nejrozšířenější ze skupiny těžkých kovů. Antropogenním zdrojem olova je sklářský průmysl, elektrotechnický průmysl, chemický a strojírenský průmysl. Má prokázané negativní účinky na zdraví.

Nikl patří do skupiny těžkých kovů. Antropogenní přídavek niklu do prostředí spočívá především ve spalování uhlí a dalších fosilních paliv. Do ovzduší se nikl uvolňuje také z procesů těžby a zpracování niklových rud, ocelářského průmyslu, galvanických procesů nebo spalování komunálního odpadu.

(4) Voda živá je projekt Arniky, zaměřený na vztahy mezi chemickými látkami používanými v domácnostech a v průmyslu, zátěží povrchových vod a jejich potenciálem se se znečištěním vyrovnat.

(5) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem.

(6) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako  karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.

(7) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi látky prokazatelně karcinogenní pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči.

(8) Oxid uhelnatý je hořlavý a prudce jedovatý bezbarvý plyn bez zápachu, který je hlavním produktem nedokonalého spalování materiálů s obsahem uhlíku. Oxid uhelnatý v atmosféře reaguje fotochemickými reakcemi s jinými látkami, zejména s hydroxylovým radikálem, čímž se rozkládá, avšak na druhou stranu tyto reakce zvyšují koncentrace methanu a především škodlivého přízemního ozonu v ovzduší (fotochemický smog). V konečném důsledku je možné oxid uhelnatý díky jeho přeměně na oxid uhličitý označit rovněž jako skleníkový plyn. Malé koncentrace oxidu uhelnatého, které se mohou vyskytovat i běžně v ovzduší například ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami (angina pectoris).

(9) Polyaromatické uhlovodíky (PAU) patří mezi perzistentní organické látky dlouho přetrvávající v životním prostředí  pro svojí stálost a rovněž pro svoje toxické vlastnosti (některé jsou karcinogenní).

(10) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek plným názvem polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF), které zahrnují 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou ji i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech.


(11) Benzo(a)pyren patří mezi polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Je karcinogenní a mutagenní. Vzniká při spalovacích procesech, například v koksárenství. PAU jsou látky obecně nebezpečné pro životní prostředí i pro zdraví člověka. Jejich nebezpečnost je umocněna tím, že jsou velmi stabilní a mohou se šířit na velmi dlouhé vzdálenosti a ohrožovat i odlehlá území Země.

Další informace:

www.arnika.org/chemicke-latky

www.arnika.org/toxicke-latky/bez-jedu

www.irz.cz

 Tisková zpráva byla vydána v rámci projektu „Voda živá", který podpořil Státní fond životního prostředí v Programu neinvestiční podpory projektů zaměřených na aktuální témata z oblasti životního prostředí.

MZPSFZP

  • Arnika: Toxické látka a odpady
  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,vratislav.voznik@arnika.org, tel. 222 781 471, 606 727 942
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu