en ru

K dioxinové studii o Lysé nad labem

26.4.2004 - RNDr. Jindřich Petrlík | Články
Tak jako ostatní uživatelé internetu, i my jsme měli v pátek (23. dubna) možnost se poprvé seznámit s výslednou zprávou „Monitorování polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů, dibenzofuranů a kongenerů polychlorovaných bifenylů s dioxinovým účinkem v Lysé nad Labem“ zpracovanou Zdravotním ústavem v Ostravě na zakázku Středočeského kraje. Na následujících řádcích najdete již konkrétní vyjádření Arniky k této studii.

Nezpochybňujeme naměřené hodnoty dioxinů a polychlorovaných bifenylů jak v krvi mužů z Lysé nad Labem, tak ve vzorcích půd, jak naznačuje tisková zpráva Středočeského kraje z 23. dubna 2004. S čím však polemizujeme jsou závěry, k nimž došli autoři studie. Zároveň musíme konstatovat, že představitelé Středočeského kraje selhali při zadávání studie.

Až publikací konkrétních výsledků měření vyšlo najevo, že hodnoty dioxinů (PCDD/F) a polychlorované bifenyly (PCB) naměřené v krvi mužů z Lysé nad Labem jsou vyšší oproti těm zjištěným v Benešově. V krvi mužů z Lysé nad Labem hygienici naměřili v průměru 32,8 pg/g tuku ve WHO-TEQ, zatímco u dárců krve z Benešova 25,4 pg/g tuku ve WHO-TEQ dioxinů a PCB. (Medián činil 27,3 a 24 pg/g tuku ve WHO-TEQ).

Kritické poznámky ke studii

Předložená studie nepochybně představuje významný příspěvek k diskusi o zátěži Lysé nad Labem a okolí toxickými látkami. Očekávali jsme však od ní trochu více už proto, že sliby představitelů Středočeského kraje a města Lysá nad Labem nastavovaly pro studii původně vyšší laťku.

Oproti slibu danému občanům v Lysé nad Labem studie nepátrala po zdroji toxických látek zjištěných opakovaně v drůbeži a ve volně žijících zvířatech ani po zdrojích těchto látek naměřených v krvi mužů v Lysé nad Labem či v půdě, což považujeme za chybu zadání. Jeden ze závěrů studie konstatuje, že:„Vzhledem k tomu, že více než 95 % expozice těmto látkám pochází z konsumované potravy, nelze výsledky interpretovat ve vztahu k možné inhalační expozici z provozu spalovny.“ Nevyhodnocuje ovšem potenciální podíl toxických látek konzumovaných z doma chovaných zvířat a jejich produktů. Nejnovější vyhodnocení dat o hladinách dioxinů v životním prostředí v Německu přitom uvádí, že potraviny z doma chovaných zvířat mají významný podíl na zátěži lidské populace dioxiny (UBA 2003, http://www.umweltbundesamt.org/fpdf-l/2385.pdf).

Nesouhlasíme s konstatováním, že hodnoty dioxinů zjištěné v krvi mužů z Lysé nad Labem lze považovat za pozaďové. Samozřejmě za předpokladu, že se s autory studie shodneme na definici pozadí jakožto hodnoty vystihující hladiny dioxinů naměřené u populace s minimální zátěží - tedy z oblasti, kde nejsou předpokládány žádné významné zdroje znečištění sledovanými toxickými látkami ani jejich zvýšené hladiny.

Pozaďové hodnoty podle této definice nebyly v České republice měřeny, protože Benešov nelze považovat za typicky pozaďovou lokalitu již kvůli existenci spalovny nebezpečných odpadů a dalším potenciálním zdrojům dioxinů. Už vůbec nelze za pozaďové lokality považovat města Plzeň a Ústí nad Labem.

Koncentrace dioxinů naměřené v krvi lidí v Benešově a v Lysé nad Labem lze považovat za průměrné, protože odpovídají průměrným hodnotám odjinud ze světa z konce 90. let.

Studie se nepokouší nijak vyhodnotit měření dioxinů a PCB v drůbeži a zvěřině z Lysé nad Labem a okolí. Ani se nepokouší nijak vysvětlit rozpor mezi nízkými koncentracemi dioxinů v půdě a relativně vysokými koncentracemi ve zvířatech. Nelze je svést na nepořádek na zahradě, jak naznačují fotografie z okolí domu, kde byl odebrán první vzorek drůbeže na jaře 2003, zveřejněné ve studii. To by stejný nepořádek musel být i na dalších zahradách a také v přírodě. Jak ukazuje souhrnná tabulka výsledků měření dioxinů a PCB v drůbeži a ve zvěřině, vysoké hodnoty byly naměřeny u více vzorků zvířat.

Tabulka: Výsledky měření dioxinů a PCB v drůbeži a zvěřině, stav k 21.8.2003

Vzorek PCDD/Fs (dioxin) PCBs Směrnice EU 2375/2001/EC Zadavatel rozboru
pg WHO-TEQ/g tuku pg I-TEQ/g tuku pg WHO-TEQ/g tuku
Kohout 4,0-4,3 11,3-11,3 2 Arnika/Lysin
Slepice 3,5-3,9 9,9-10,0 2 Arnika/Lysin
Slepice 4,6-5,7 nestanoveno 2 Město Lysá n/L
Slepice 3,5-3,6 nestanoveno 2 Město Lysá n/L
Zajíc 1,6-2,2 nestanoveno 2 Město Lysá n/L
Zajíc 0,8-2,5 nestanoveno 2 Město Lysá n/L
Bažant 5,8-6,4 nestanoveno 2 Město Lysá n/L
Bažant 14,6-15,6 nestanoveno 2 Město Lysá n/L

(Tabulku zpracoval 22. září 2003 Ing. Milan Havel)

Studie také neporovnává rozdíl mezi populací, která konzumuje doma chovanou drůbež a vejce a lidmi, kteří jedí téměř výhradně kupované potraviny, a to jak pro skupinu v Benešově, tak pro skupinu v Lysé nad Labem. Přitom podobné vyhodnocení zátěže dioxiny pro okolí Spolany Neratovice, z něhož byla převzata data pro kontrolní (benešovskou) skupinu uvádí: „Nejčastěji konzumovaným druhem potravin z domácích zdrojů (pozn. myšleno u testovaných lidí) byla vejce, 40 osob je konzumovalo alespoň jednou týdně, 16 osob denně,“ a dále pokračuje,“Nejvyšší konzumace potravin z domácích zdrojů byla zjištěna v Benešově, nejnižší v Neratovicích.“Z celkového vzorku 80 testovaných osob pro studii ke Spolaně tedy plných 50% konzumovalo vejce od doma chovaných slepic.

Kritické poznámky ke slibům a tiskovým zprávám Středočeského kraje

Studie logicky nedává žádná: „Z hodnocení plynoucí doporučení“, která kraj sliboval ve své tiskové zprávě 14. října minulého roku.

Středočeský kraj také ve své tiskové zprávě ze 14. 10. 2003 slíbil:„Studie by měla srovnat zátěž obyvatel Lysé nad Labem se vzorkem populace žijícím v prostředí, které není zatíženo provozem zařízení jakým je spalovna nebezpečného odpadu.“ V Benešově je spalovna nebezpečných odpadů, stejně jako v Ústí nad Labem a Plzni, kde jsou navíc další hutnické či chemické provozy coby další velké potenciální zdroje dioxinů.

Tisková zpráva Středočeského kraje z 15. 4. 2004 uvádí:„Výsledky nalezené ve studii se neliší od výsledků získaných v kontrolní skupině dárců krve v lokalitě Benešov. Odpovídají rovněž hodnotám zjištěným ve spojených vzorcích séra či plasmy dárců krve v lokalitě Benešov, Plzeň a Ústí n. Labem odebraných a analyzovaných v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel České republiky ve vztahu k prostředí v r. 2002.“ Porovnejte toto konstatování s následujícím grafem, který ukazuje naměřené hodnoty dioxinů (PCDD/F) v přepočtu na toxický ekvivalent pro srovnávané lokality. Rozhodně nelze říci, že se od sebe navzájem neliší. Hodnoty z Lysé nad Labem jsou v průměru vyšší nežli ty naměřené v Benešově a nižší oproti hladinám dioxinů zjištěným v krvi Ústečanů a Plzeňanů.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu