Dlouhodobě se zejména politici dohadují o původu znečištění ovzduší, karcinogenní benzo(a)pyren nevyjímaje. Poté, co se pozornost zaměřila na lokální topeniště, jsou vysoké koncentrace této látky, obzvlášť v zimních měsících, s oblibou přisuzovány právě jim. Jak jsou na tom ale oblasti přímo sousedící s těžkým průmyslem?
Ostravské Radvanice ležící v těsné blízkosti hutního podniku ArcelorMittal jsou kromě vysokého znečištění prachem proslulé také extrémním překračováním limitů pro rakovinotvorný benzo-a-pyren. „Roční limitní hodnota pro benzo-a-pyren činí 1 ng/m3, ale v Ostravě jsou měřeny hodnoty mnohonásobně vyšší. V roce 2011 byl v Radvanicích limit překročen více než 10x, což byla v Česku bezkonkurenčně nejvyšší hodnota,“ uvedl nedávno v tisku MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Přibližně 80–100 % benzo(a)pyren je navázáno především na povrch prachových částic menších než 2,5 μm (jde o tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM2,5). Tyto jemné prachové částice přetrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu (dny až týdny), což umožňuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky až tisíce km). Při vdechnutí se také dostávají hluboko do dýchacích cest, na rozdíl od větších částic, které se mohou zachytit již horních dýchacích cestách.
Jak vyplývá ze studií prováděných týmem MUDr. Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, vysoká úroveň znečištění ovzduší na Ostravsku (a to zejména benzo(a)pyrenem vázaným na prachové částice), významně zvyšuje nemocnost dětí předškolního věku, výskyt astmatu u dětí a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění u dospělých. Znečištění má dlouhodobý efekt, zaznamenatelný od prenatálního období až po zkrácení průměrné délky života u dospělých. Bohužel ani pokud nebydlíte na Ostravsku, nemáte vyhráno - zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu mají negativní dopad na zdraví 60% populace v Česku. Benzo-a-pyren přitom také patří mezi rakovinotvorné polyaromatické uhlovodíky.
Původcem benzo(a)pyrenu do ovzduší je jednak nedokonalé spalování fosilních paliv (ve stacionárních i mobilních zdrojích) a také průmyslové technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště spalující dřevo a uhlí. I když obecně zhruba víme, jaký je poměr mezi množstvím benzo(a)pyrenu produkovaným či dopravou, nevíme, jaké množství této látky produkují některé konkrétní průmyslové podniky. Integrovaný registr znečištění totiž benzo(a)pyren jako samostatnou látku dosud neeviduje, pouze v souhrnu celkově meřených polyaromatických uhlovodíků.
Odborný článek MUDr. R. Šráma s výsledky studie dopadu benzo(a)pyrenu a jemných částic PM2.5 na lidské zdraví (v angličtině): RJS JEPH 13.5.13.pdf
