C17H12Cl10O4
Kelevan je organochlorový insekticid (v minulosti) používaný především při ochraně brambor před mandelinkou bramborovou, na banánovníkových plantážích pak nalezl uplatnění při ochraně před kořeny poškozujícím broukem Cosmopolites sordidus. V prostředí dochází přeměně kelevanu na v prostředí perzistentní chlordekon. V půdě podléhá relativně rychlé degradaci, poločas rozpadu je odhadován na 6 až 12 týdnů. V půdě je jen omezeně pohyblivý, většina kelevanu zůstává v hloubce do 5 cm, průsak do spodních vod je minimální. Odpar do ovzduší je závislý na způsobu aplikace, po postřiku může ve vzduchu zůstávat až 65 % použité látky. Podléhá jen pomalé biotransformaci. Ve vodě je hydrolyzován na více rozpustné látky. Pro vodní prostředí je zařazen mezi nebezpečné látky. Do organizmu může kelevan proniknout vdechnutím, pozřením i kožním kontakem. U zvířat byly sledovány typické příznaky intoxikace organochlorovými pesticidy: neklid, třes, křeče, poruchy pohybu. Riziko představuje chlordekon, který je jak složkou technického kelevanu, tak i jeho metabolitem. Chlordekon je považován za možný lidský karcinogen, poškozuje nervový, imunitní a endokrinní systém. Použití kelevanu není v EU povoleno.
Technický kelevan je nahnědlá krystalická látka, čistý kelevan má formu bílého prášku. Bod tání čistého kelevanu je 91 °C, rozkládá se při teplotě vyšší než 170 °C. Průmyslově výráběná kelevan je kondenzační produkt chlordeconu a ethyl levulátu. Technický kelevan se skládá z 94 až 98 % z čistého kelevanu, 0,1 až 2 % z chlordecanu, 0,5 až 4 % pak mohou představovat anorganické soli.
Uplatnění nalezl v minulosti především při ochraně brambor před mandelinkou bramborovou (Leptinotarsa decemlineata), při ochraně banánovníků před kořeny požírajícím broukem Leptinotarsa decemlineata i při ochraně rostlin kukuřice před dlouháčem plevelovým (Tanymecus palliatus).
V EU jsou maximální hodnoty residuí stanoveny regulací 369/2005. Kelevan spadá taktéž pod regulaci REACH (1272/2008). Jeho použití jako přípravku na ochranu rostlin není v EU povoleno.
V bývalém Československu bylo aplikováno 671 tun kelevanu.
Vývoj spotřeby kelevanu v bývalém Československu ve srovnání s dalšími organochlorovými pesticidy zachycuje následující graf (převzato z Holoubek, I. et al. 2004).
Při pokusech na krysách byla prokázána karcinogenita chlordeconu, který je hlavním metabolitem kelevanu.
Kelevan samotný má v přírodě poločas rozpadu 5 - 12 týdnů, ale jeho metabolit chlordecon přetrvává v životním prostředí roky.
Limit pro ovzduší není stanoven.
Pro pitnou vodu je nejvyšší mezná hodnota pro pesticidní látky 0,1 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).
Vyhl. č. 13/1994 Sb. stanovuje limitní hodnoty pro chlorované organické pesticidy v půdách:
jednotlivé: 0,01 mg/kg sušiny
celkem (součet všech chlorovaných organických pesticidů): 0,1 mg/kg sušiny.
1) IFCS: ENVIRONMENTAL HEALTH CRITERIA 66
¨
http://www.inchem.org/documents/ehc/ehc/ehc66.htm
1) Holoubek, I. et al. (2004): Draft of National Implementation Plan for Stockholm Convention - Czech Republic. TOCOEN Brno Report No. 252. Project GF/CEH/01/003 Enabling Activities to Facilitate Early Action on the Implementation of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs) in the Czech Republic.
