Bosna a Hercegovina je z českého pohledu značně konzervativně uspořádanou zemí, kde jsou doposud živé tradiční kultury a společenská pravidla. Ty se často pojí s náboženskými zvyky. Vždyť přes 97 % obyvatel se označuje za věřící, ze všech náboženství co do počtu množství zastánců mírně převládá islám. Převážně partiarchální uspořádání tamní společnosti se ale díky nejrůznějším podnětům začíná v posledních letech proměňovat, a nemusí jít přímo o vliv západní kultury. Někdy může být důvodem hrdinská obrana pitné vody, jak popisuje na příběhu žen z vesničky Kruščica místní novinářka Jelena Jevđenić.
Ekologický aktivizmus otevřel ženám možnost působení také na jiných frontách – podílet se na rozhodnutích důležitých pro jejich prostředí přímým zapojením do práce místního zastupitelstva.
Rozvoj energetického sektoru založeného na hydroelektrárnách je v Bosně a Hercegovině stále častějším jevem. Hlavním argumentem pro jejich výstavbu bývá ekonomická návratnost takovýchto projektů, rozměry jimi způsobených ekologických katastrof jsou ale ohromné. Jak uvádí Centrum pro životní prostředí, teoretický hydroenergetický potenciál v Bosně a Hercegovině činí cca 99,256 Gwh/rok, přičemž teoretický potenciál solární energie v zemi je až 667000krát větší! Centrum dále uvádí, že na řekách Bosny a Hercegoviny se v současné době plánuje výstavba zhruba 300 hydroelektráren.
Pomozte prosím ženám z Kruščice: |
Ekologická hodnota divokých řek Bosny a Hercegoviny, zachování biodiverzity, zásobování vodou a turistický potenciál ovšem nejsou pro soukromé investory důležité položky. Státní orgány se navíc touto problematikou zabývají málo, takže je zachování životního prostředí “svaleno” na bedra několika aktivních sdružení z dané oblasti a běžné občany Bosny a Hercegoviny.
Několikrát jsme psali o boji obyvatel Kruščice proti malé vodní elektrárně. Jejich boj trvá od srpna roku 2017, kdy byla zahájena výstavba na stejnojmenné řece. Pokojnými shromážděními a nepřetržitým hlídkováním u řeky se místním podařilo zastavit pokus o výstavbu hydrocentrály. Jejich boj stále probíhá.
Obyvatelé Kruščice tábořili na břehu řeky i navzdory sněhu celou zimu. Jejich obrovské úsilí je ale podmíněno
souvisejícími, avšak nákladnými právními kroky ➨ POMOZTE JIM UBRÁNIT JEJICH ŘEKU!
Vedle pomyslného boje o řeku se musí místní lidé vypořádat se skutečnými potyčkami. Policie ve Vitezu jim připisuje na vrub nelegální blokádu silnice v Kruščici. Brzy ráno 24. srpna se na v sedě demonstrující ženy vrhly speciální policejní těžkooděnci, za viníky potyčky byly ale paradoxně označeny právě pokojně protestující vesničanky. V Travniku se následně 6. listopadu konalo první soudní stání proti dvaadvaceti ženám a jednomu muži z Kruščice.
Ekologické hnutí se ve světě poprvé objevuje v 50. letech 20. století. Od té doby až dodnes jsou mnozí aktivisté vystavováni různým formám násilí. Výroční zpráva, kterou zveřejnila mezinárodní organizace “Global Witness” dohlížející na lidská práva, nazvala rok 2016 “nejsmrtonosnějším rokem v historii”. Vraždy, únosy a hrozby jsou součástí pronásledování aktivistů, které je celosvětově na vzestupu.
➨ FOTOGALERIE: Lidé z Kruščice
Zatím tříměsíční boj obyvatel Kruščice za zachování řeky toho v jejich obci mnoho změnil. Začátkem listopadu se v okrese Vitez konaly volby do místních zastupitelstev. V Kruščici zasedne do místního zastupitelstva vůbec poprvé šest žen s Tahirou Tibolt jako předsedkyní. Lidé využili svého volebního práva a rozhodnutím většiny tak byly vybrány neobyčejné ženy, které střeží řeku. Všechny ženy, které jsou v zastupitelstvu Kruščice, jsou totiž aktivistkami z tzv. Mostu odvážných žen Kruščice.
Taková velká změna v malé obci je ukazatelem, že jeden boj vede k dalším krokům. Nevtíravé až téměř neviditelné ženy zde vystupují ze tmy patriarchálního prostředí, přičemž je na cestě k úspěchu podporují nejen ostatní ženy, ale dostává se jim podpory také ze strany mužů. Ekologický aktivizmus dívkám a ženám otevřel cestu k působení na dalších frontách, přinesl možnost angažovat se a rozhodovat o otázkách důležitých pro jejich životy, jak dokazuje přímé zapojení do práce místního zastupitelstva.
Tento text banjalucké novinářky Jeleny Jevđenić vznikl pod názvem "Kruščica - Ekološki aktivizam i osnaživanje žena" pro informační web Impuls Portal ve spolupráci s Centrem pro životní prostředí během dvoudenního výjezdu k řekám Željeznici a Krušcici. Pro Arniku jej se souhlasem autorky přeložila Monika Říhová.
