Mezinárodní tým studentů zkoumá, co s pražskými nádražími

28.5.2009 - PRAHA / WAGENINGEN | Tiskové zprávy
Žižkov, Masarykovo nádraží, Smíchov, Bubny. Čtyři pražská nádraží mají během následujících let zcela změnit svou podobu. Na nepotřebných železničních pozemcích má vzniknout nová výstavba a snad i zázemí pro obyvatele města. Jaká je vhodná strategie přeměny obrovských 'brownfields' na dohled od centra Prahy? Tím se bude v Praze po dva týdny zabývat mezinárodní skupina studentů nizozemské Univerzity Wageningen. Výzkum probíhá ve spolupráci se sdružením Arnika a výsledkem práce tří desítek studentů ze 17 zemí bude studie s konkrétními doporučeními pro přípravu nového územního plánu, adresovanými magistrátu a městským částem.

Projekt nazvaný „Brownfields v centru Prahy – kritéria udržitelného rozvoje“, jehož pražská část právě začíná, je součástí magisterského programu Environmentálních studií univerzity ve Wageningenu. „Podstatou kurzu je prohloubení dovedností a aplikace poznatků, které si studenti osvojili během studia. Každý rok hledáme vhodný projekt. Je cenné, pokud studenti mohou v rámci výuky společně řešit komplexní zadání. Reálné problémy jsou velkou motivací a výzvou. Nabízejí totiž něco zcela jiného než teoretické úkoly během kurzů. V tomto případě navíc vidíme opravdový zájem o výsledky výzkumu. Studenti mají možnost naučit se mnoho nových věcí,“ říká Karen Fortuin, jedna z profesorek kurzu. A doplňuje, že jako dobrý příklad rozvoje brownfields byla do projektu zahrnuta pražská čtvrť Karlín.

Jak doplňuje mluvčí Arniky Zora Kasiková, studentský výzkum je letos významný svým zaměřením na mimořádně aktuální téma a jeho výsledky bude možné prakticky uplatnit: „Právě nyní probíhá takzvaná první vlna celoměstsky významných změn územního plánu, v níž se rozhoduje o budoucnosti pozemků na čtyřech velkých pražských nádražích. Studenti mohou přispět k formulaci parametrů nového využití drážních pozemků a limitů případné nové výstavby,“ řekla Kasiková.

Ing. arch. Eva Dvořáková z Ústředního pracoviště Národního památkového ústavu, která se zabývá stavbami industriální architektury, podotýká, že pražská nádraží mají také historickou a kulturní hodnotu: „Na kulturní potenciál průmyslového dědictví se právě při zastavování uvolněných prostor po nádražních areálech nesmí zapomínat. Například Masarykovo nádraží bylo postaveno jako vůbec první v českých zemích už v roce 1845 a poprvé zde také byla využita litinová konstrukce stavby. Skladová hala v Bubnech byla svého času největší svého druhu v Evropě. Překladiště Nákladového nádraží Žižkov je dodnes funkční a mimořádně promyšlený systém skladišť a překládacích jeřábů je unikátní," řekla Dvořáková.

„Zatímco v zemích západní Evropy se památky industriální éry chrání už tři desetiletí, u nás teprve začínáme. Srovnat zástavbu pražských nádraží se zemí by bylo obrovskou chybou. Sklady a nádražní budovy jsou svědectvím o vzniku železnice a začátku průmyslové éry, stejně jako součástí paměti místa. Stavby je navíc možné vzhledem k vysoké kvalitě jejich provedení po nezbytné rekonstrukci dodnes využívat. Tyto zajímavé budovy by měly být zachovány a stát se součástí předpokládané developerské výstavby. Ve svém důsledku mohou zvýšit atraktivitu daných lokalit, ozvláštnit moderní komplexy, které nejspíše na místě nádraží vzniknou, ale také pomáhají uchovat sociální a kulturní vazby veřejnosti k městskému území, které prochází transformací. Právě na toto téma upozorňuje také letošní mezinárodní konference Industriální stopy,“ doplnila památkářka.

Vedle vlastních nádražních brownfields se studenti zaměří také na komunikaci magistrátu s veřejností a možnost obyvatel Prahy uplatnit své připomínky v rozhodovacím procesu. Součástí výzkumu bude i dotazníkové šetření, které by mělo ukázat, co lidé v jednotlivých částech Prahy potřebují a jaké využití drážních pozemků by si přáli.

Výsledkem projektu by měla být studie, kterou sdružení Arnika plánuje využít v rámci připomínkování konceptu nového územního plánu. „Předáme studii magistrátu i městským částem jako podnět pro stanovení limitů využití drážních pozemků. Výsledky zároveň zveřejníme. Dílčí návrhy využijeme i při formulaci vlastních připomínek k územnímu plánu,“ upřesnila mluvčí Arniky Zora Kasiková.

“Jsme velmi rádi, že výzkum probíhá v Praze. Zkušenost práce v jiné evropské zemi je po devíti měsících výuky na naší univerzitě příležitostí ověřit si v praxi získané znalosti. Dlouhodobě spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou a využíváme jejího zázemí, a to je pro tento projekt nedocenitelné,“ doplňuje profesorka Karen Fortuin. Studenti se rozdělili do několika pracovních skupin, které se zaměří na politiku a legislativu, přístup zainteresovaných stran, ekologické funkce zeleně, komunikační strategie a technologie a infrastrukturu. V rámci dvoutýdenního výzkumu se studenti setkají s odborníky, politiky, úředníky i zástupci nevládních organizací. V uplynulých třech týdnech se studenti připravovali ve Wageningenu a navázali kontakty s řadou důležitých lidí, které požádali o rozhovory.

Veřejná debata o předběžných výsledcích studentského výzkumu proběhne v pátek 5. června od 10 hodin v pražském Mánesu (Masarykovo nábřeží 250, Praha 1). Studenti pak budou mít měsíc času na zpracování výsledné zprávy s konkrétními doporučeními.

 

 


 

Aktivity Centra pro podporu občanů byly podpořeny z prostředků Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu, prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti.

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,vratislav.voznik@arnika.org, tel. 222 781 471, 606 727 942

Banner-stika

Sledujte nás:
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu