Arnika spolu s dalšími ekologickými sdruženími upozorňuje na to, že z českých měst i krajiny nekontrolovaně mizí zeleň a ohroženy jsou také některé aleje. Poukazuje přitom na slovenskou právní úpravu, která chrání i menší stromy.
„Jestliže v sousedním Slovensku dokáže stát ochránit i menší stromy, neexistuje důvod, proč by to nemělo jít u nás,“ domnívá se Petra Humlíčková, koordinátorka legislativního centra Zeleného kruhu. Podle ní vězí problém v laxním přístupu ministerstva životního prostředí. Parlament totiž loni díky kampani nevládních organizací zpřísnil zákon na ochranu přírody, ale ministerstvo nebylo od té doby schopno aktualizovat starou prováděcí vyhlášku. Ochrana stromů se tak paradoxně ještě zhoršila.
Česká vyhláška chrání pouze stromy, které mají obvod kmene větší než 80 centimetrů. To jsou zpravidla opravdu velké stromy staré 50 a více let. „Některé druhy dřevin, například ovocné stromy, však nedorostou takové velikosti, ani když jsou velmi staré,“ upozorňuje Jakub Esterka ze sdružení Arnika. „Teoreticky je tak dnes zákonem povoleno kácet bez povolení všechny ovocné aleje podél cest nebo parky založené před méně než padesáti lety. A takových ploch zeleně je v České republice celá řada,“ říká Esterka (1).
Problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Od doby, kdy poslanci změnili zákon a pro kácení některých dřevin není třeba povolení úřadů, už byl vykácen například sad na pražském Trojmezí, alej v Příbrami, padly desítky stromů v Letňanech či v Klánovicích na pozemcích společnosti, jež zde chce vybudovat golfové hřiště (2). Kácení hrozí i stromořadí 78 stromů v Brně-Ivanovicích, kvůli neexistenci nové vyhlášky byla také zrušena dvousettisícová pokuta pro firmu, která nezákonně pokácela borovicový háj v Brně-Líšni. „Neexistence nové vyhlášky ohrožuje tisíce stromů. Tím, že jejich kácení bude probíhat bez povolování, je znemožněna ochrana dřevin a zeleně jak ze strany úřadů, tak i ze strany občanů,“ vysvětluje problém Milan Štefanec ze sdružení NESEHNUTÍ. Upozorňuje tak na fakt, že za současné situace nemají úřady ani veřejnost možnost kontrolovat zákonnost a oprávněnost kácení a likvidace stromů je tak plně ponechána na libovůli těch, kteří je budou kácet.
„Už od doby, kdy parlament projednával novelu zákona na ochranu přírody, bylo jasné, že je nutné novelizovat také prováděcí vyhlášku. Novelu zákona podepsal prezident v září loňského roku, účinnou se stala v prosinci 2009. Od loňského prosince jsme proto ministerstvo upozorňovali na problémy s kácením velkých stromů v důsledku chybějících pravidel. Vyhláška měla být vydána 1. března 2010, ministra Dusíka jsme žádali o její vydání naposledy 4. března. Naše snaha je ale marná. Smysl loňské novely zákona - tedy silnější ochranu stromů - tím ministerští úředníci úplně popírají,“ popisuje neúspěšnou snahu o ovlivnění úřadu právník Arniky Lukáš Matějka.
V současné době je nový text vyhlášky sice už napsaný, jaký bude jeho další osud, však není zcela zřejmé. Největší spor nyní probíhá kolem otázky, jak velké stromy bychom vlastně měli chránit. Před prosincem 2009 mohly kácet stromy pod 80 centimetrů obvodu kmene (ve výšce 130 cm od země) jen fyzické osoby, dnes mohou v důsledku chybějících pravidel kácet veškeré dřeviny pod 80 cm i právnické osoby jako vlastníci pozemků. Vyhláška navrhuje, kromě dalších omezení, možnost kácet bez povolení stromy pod 60 cm obvodu kmene.
Na sousedním Slovensku v tom mají dávno jasno. Zákon tam až na výjimky chrání každý strom, jehož obvod kmene přesáhne 40 centimetrů (3). „Na Slovensku je přímo zákonem o ochraně přírody stanovené všeobecné pravidlo, že k pokácení dřevin s obvodem nad 40 centimetrů se vyžaduje souhlas orgánu ochrany přírody. Bez tohoto souhlasu není možné, až na specifické výjimky, dřevinu skácet,“ uvádí Imrich Vozár, právník spolupracující se sdružením Via Iuris ze Slovenska. „Tento stav platí od účinnosti zákona z roku 2003 a jelikož toto ustanovení nebylo do současnosti žádným způsobem změněno, není důvod se domnívat, že by tento stav vyvolával v praxi problémy. Naopak, ochrana dřevin tím dostává svůj pravý smysl, neboť dřeviny jsou chráněné i proto, aby mohly dorůst do své dospělé velikosti,“ uzavřel Vozár.
Poznámky:
(1) Proč je ochrana dřevin až od 60 cm obvodu kmene nedostatečná:
Obecně není vztah mezi velikostí stromu a jeho stářím přímo úměrný. Například u dubu můžeme na dosažení obvodu 80 cm čekat řádově 50 let. Je to tedy doba, kdy strom již desetiletí plnohodnotně zajišťuje všechny funkce dřeviny v krajině. Zůstaneme-li u příkladu dubu, tak například již ve 20 letech stáří stromu bychom se mohli dočkat obvodu kmene cca 36 cm, ve 25 letech obvodu cca 47 cm. Na obvod 60 cm musí např. dub čekat průměrně 30 let. To znamená, že již minimálně po jednom desetiletí strom pozitivně ovlivňuje své stanoviště a plní celou řadu důležitých funkcí.
Ne všechny stromy však obvodu kmene 60 cm dosáhnout. Jak je to například se stromy v alejích podél silnic, kvůli kterým se vůbec přijímala novela zákona o ochraně přírody 2009. Arnika si v loňském roce vyžádala informace o stavu dřevin a jejich kácení podél silnic II. a III. třídy, které jsou ve správě jednotlivých krajských samospráv. Z odpovědí většiny krajů (podrobně viz arnika.org/stromy/kaceni-podle-kraju) vyplývá, že většina dřevin rostoucích a kácených na silničních pozemcích jsou stromy ovocné a okrasné. Právě tyto druhy většinou nedosahují tak velkého vzrůstu, tedy přes 80 cm obvodu kmene v určené výšce. Přesnější údaj uvedlo např. Ředitelství silnic Zlínského kraje jako příslušný správce silnic Zlínského kraje: od 1. 10. 2003 do 30. 11. 2009 provedlo kácení stromů podél 4 422 stromů, z čehož 208 bylo s průměrem nad 50 cm. Pokud budeme předpokládat, že aleje podél silnic ve Zlínském kraji se nijak zvlášť neliší od zbytku republiky, lze odhadnout, že cca 90 % dřevin podél českých silnic nedosahuje obvodu kmene ani nad 50 cm. Pokud by nedošlo k přijetí novely prováděcí vyhlášky k zákonu o ochraně přírody s nižším limitem obvodu kmene, v 90 – 95 % případech kácení na silničních pozemcích by neexistovala žádná možnost ovlivnit dobu kácení, přezkoumat důvody kácení a požadovat náhradní výsadbu za kácení.
(2) Příklady:
Vykácený sad na Trojmezí (Praha)
Od přelomu února a března probíhá plošné kácení keřů a stromů ve zhruba třetině sadu nad Záběhlickým zámkem v rekreační lokalitě Trojmezí. Přestože pozemek leží v přírodním parku, zákon stromy vzhledem k jejich velikosti neochránil (obvod kmene stromů nedosahuje 80 cm). Majitel pozemku jen na úřadě ohlásil údržbu sadu.
Fotografie: http://trojmezi.info/2010/03/29/tretina-sadu-je-skoro-cela-vykacena/
Vykácený borovicový háj v Líšni (Brno)
Brněnské sdružení NESEHNUTÍ usiluje od roku 2006 o ochranu borového lesíku v Horníkově ulici, kde chce developer postavit ubytovny a bytové domy. NESEHNUTÍ se podařilo dosáhnout zrušení územního rozhodnutí na stavbu, nicméně investor přesto všech 400 borovic pokácel. Fakt, že pokácení borového háje bylo nezákonné, potvrdil jak Úřad veřejného ochránce práv, tak Česká inspekce životního prostředí, která udělila odpovědné firmě pokutu 200 000 Kč. Kvůli novele zákona na ochranu přírody a krajiny a neexistenci nové prováděcí vyhlášky Ministerstvo životního prostředí ČR tuto pokutu za porušení zákona zrušilo.
Více informací: http://ekobrana.cz/index?apc=p2188468-1
Stromy v Letňanech (Praha)
Na konci února došlo v pražských Letňanech mezi Křivoklátskou a Tupolevovou ulicí k vykácení asi šedesáti vzrostlých a zdravých borovic a dalších stromů. Protože obvod kmene stromů dosahoval „pouze“ něco přes 70 cm, podle zákona nebylo nutné k jejich vykácení povolení. Přitom ještě v roce 2009 odmítl odbor životního prostředí Městské části Praha 18 kácení stromů povolit a ani tentokrát zástupci městské části s kácením nesouhlasili.
Klánovice (Praha)
Na pozemku společnosti FGRP, která chce vybudovat v Klánovickém lese golfové hřiště, došlo k vykácení minimálně 20 stromů s obvodem menším než 80 cm a pro pokácení dalších 24 dřevin žádá investor povolení. Kromě využití vyhlášky, umožňující kácení „podměrečných“ stromů, šlo také o přímý rozpor se současnou právní úpravou, podle níž je pro zásah na ploše keřových porostů větší než 40 m2 třeba řádné povolení.
Hlohy v centru Příbrami
Přibližně čtyřicet hlohů padlo v minulých dnech v ulici bratří Čapků v Příbrami. Stromy byly odstraněny z důvodů rekonstrukce ulice a výstavby parkovací míst. Většina z nich nedosahovala obvodu kmene 80 cm, tudíž mohly být pokáceny bez povolovacího řízení.
(3) Platná slovenská právní úprava (§ 47 odst. 4 zákona č. 543/2002 Z.z. o ochrane prírody):
„Súhlas na výrub dreviny sa nevyžaduje
a) na stromy s obvodom kmeňa do 40 cm, meraným vo výške 130 cm nad zemou, a krovité porasty s výmerou do 10 m2 alebo
b) pri obnove produkčných ovocných drevín, ak sa výsadba nových ovocných drevín uskutoční do šiestich mesiacov odo dňa výrubu, alebo
…
Plné znění zákona zde: http://www.viaiuris.sk/vybrane-pravne-predpisy/zakon-o-ochrane-prirody/
Platná česká právní úprava (§ 8 odst. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb.):
„Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem [§ 3 písm. b) zákona] a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právními předpisy, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2.“
Plné znění zákona: http://arnika.org/stromy/res/data/054/005809.txt
Navrhovaná česká právní úprava (novela § 8 odst. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb.):
„Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo součástí schváleného územního systému ekologické stability [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje pro dřeviny
- o obvodu kmene do 60 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
- jedná-li se o souvislé porosty keřů o celkové ploše do 40 m2nebo
- jedná-li se o ovocné dřeviny rostoucí v zahradách.“
